Parku Šumava hrozí pokuta půl milionu za zásahy proti kůrovci

Národnímu parku Šumava hrozí pokuta 450 tisíc korun za zásahy proti kůrovci v roce 2010 a částečně i 2011. Pokuta tedy pokrývá období, kdy byl ředitelem Jiří Krejčík a Jan Stráský. Park se proti pokutě hodlá odvolat, nicméně tvrdí, že zásahy byly nutné a případná pokuta akceptovatelná.

Správa parku v pondělí obdržela rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o udělení pokuty za postupy proti kůrovci. Pokuta je udělená za postupy v roce 2010, část také za rok 2011. „Rozhodnutí je zatím nepravomocné a je možné do 15 dnů podat odvolání,“ potvrdila Ekolistu.cz odeslání pokuty mluvčí ČIŽP Simona Cigánková. Podle vyjádření parku správa možnost odvolání s vysokou pravděpodobností využije, zejména pokud jde o výši pokuty. Ta je stanovena na 450 000 korun. Výši také přibližně potvrzuje i ČIŽP s tím, že se jedná o částku v řádu statisíců, více se ale k pokutě, vzhledem k tomu, že dosud nenabyla právní moci, odmítá vyjadřovat.

Pokuta se podle správy týká zejména rušení tetřeva přítomností lidí a hlukem motorových pil v roce 2010 i 2011, použití biocidů dříve než byla vydaná výjimka v roce 2010 i v roce 2011 a tvorbu holin, především v roce 2010 u jezera Laka, kde vznikla holina téměř 100 hektarů .

Podle současné správy parku si Jan Stráský i současný ředitel Jiří Mánek vybrali cestu zastavení kůrovce. A také kalamitu zastavili. „Káceli jsme méně a šetrněji než dříve, přesto pokuta dříve nehrozila, dnes paradoxně hrozí,“ říká ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek. „Postupovali jsme v souladu s legislativně platnou zonací z roku 1995 a schváleným Plánem péče,“ doplňuje Mánek.

Nejlepší řešení

Kvůli kůrovcové kalamitě bylo od roku 2008 pokáceno milion stromů. Většinu podle současné správy nešetrným způsobem pokácelo vedení parku v letech 2008-2010, zatímco v době ředitelování Stráského a Mánka se kácelo mnohem méně a navíc se v nebývale velkém měřítku používalo ekologicky šetrné a finančně velmi nákladné metody loupání nastojato.

Kdyby prý správa parku proti kůrovci nezasahovala, muselo by se letos v lesích kácet mnohem více, než tomu bylo loni a kůrovcová kalamita by měla daleko delší trvání a padlo by jí za oběť mnohem více stromů, protože kůrovec se ve smrkových monokulturách šíří exponenciální řadou až do doby vyčerpání potravních možností. „Volili jsme v krizové době nejlepší možné řešení, abychom co nejrychleji zmírnili negativní dopady kůrovce na předměty ochrany přírody národního parku. Kdyby se na Šumavě proti přemnoženému kůrovci v minulých letech zasahovalo méně důrazně, trvala by kalamita o dva roky déle a padlo by jí za oběť o sta tisíce stromů více. Z toho pohledu bychom svá rozhodnutí neměnili,“ uvádí Jiří Mánek.

Podle správy vedení parku v roce 2011 postupovalo transparentně – neudělilo si žádnou výjimku, která opravňuje k asanaci v bezzásahových zónách. „Naše bezzásahové území bylo v roce 2011 veliké 13000 hektarů, v roce 2012 je to již 15100 hektarů,“ uvádí Mánek. Podle něj sice předchozí vedení parku tvrdilo, že bezzásahové území se rozprostírá na 16 tisících hektarech, ale skutečnost byla jiná. „Tehdejší bezzásahová zóna byla tak děravá jako ementál a skutečná rozloha území bez zásahů byla pouze 10500 hektarů,“ uvádí Jiří Mánek. Důvodem podle něj byl systém nezveřejňovaných výjimek.

Správa navíc připomíná, že loňská blokáda na Ptačím potoce se týkala lesa, který je ve stejném typu managementu jako lokalita u jezera Laka. Tam se rok před tím, tedy v době, kdy v radě parku seděla řada osob ze současné stínové vědecké rady, vytěžila obří holina, dodává Mánek. Rada přitom ze zákona schvaluje péči o lesy národního parku a nese za to spoluodpovědnost. „Je zarážející, že proti tomu tehdy nikdo neprotestoval a tehdejšímu vedení nehrozila pokuta,“ říká Mánek. Podle něj současné vedení pokračovalo v do té doby běžné praxi, ale navíc prý kácelo mnohem méně, vznikaly mnohem menší holiny a používali se ty nejšetrnější technologie jako je loupání nastojato.

„Jestli za takové kroky dnes máme platit pokutu, je to paradoxní, ale vzhledem k úspěšné misi a zastavení kůrovcové kalamity, při vědomí, že jsme tím snížili škody, zachránili další sta tisíce stromů a snížili o miliony náklady pro případ, že by se kalamita měla asanovat ještě další rok, tak je případná pokuta pro nás akceptovatelná,“ říká Jiří Mánek.

Proti dřevorubcům se loni postavili účastníci občanské blokády, kteří se téměř měsíc snažili bránit kácení v oblasti Ptačího potoka. Podle jednoho z mluvčích loňské blokády je pokuta ze strany ČIŽP pro aktivisty určitá satisfakce. „I když si myslíme, že inspekce měla hlavně loni zastavit kácení a nedopustit vznik dvaatřiceti hektarů vykácených ploch. Pokutu bychom si také představovali vyšší,“ říká Vratislav Vozník.

Podle něj totiž poškození přírody holinami už nikdo nevrátí zpět a les se bude vzpamatovávat desítky let. „Po ombudsmanovi další úřad potvrdil, že jsme měli celou dobu pravdu a kácení bylo v rozporu se zákonem, jak jsme tvrdili,“ dodává Vozník. Pochybení správy parku z loňského roku konstatoval úřad ombudsmana, policejní zákroky proti účastníkům nenásilné blokády pravomocně označil za nezákonné Krajský soud v Plzni už loni v listopadu. „Bylo by vhodné, aby odpovědní činitelé vyvodili z celého případu osobní odpovědnost," dodává Vozník.

---

reklama

---