Pesticidy zůstávají v ovoci i zelenině. Síť nevládních organizací kritizuje nečinnost úřadů EU
16.6.2020 03:01 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Rezidua dvou a více druhů pesticidů byla v 65 % případů nalezena u hroznového vína, jahod, třešní, hrušek.
Licence | Volné dílo (public domain)
PAN Europe (tedy Pesticide Action Network) obviňuje regulační a kontrolní úřady EU, zejména pak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) z dlouhodobé nečinnosti a podceňování kritických dopadů směsí běžně užívaných pesticidů na zdraví spotřebitelů. „Před patnácti lety začala evropská legislativa řešit problematiku zhodnocení kumulativních a synergických účinků pesticidů na lidské zdraví. Do dnešního dne ale nevytvořila jediný protokol, který by se k tématu efektivně vyjadřoval a řešil jej.“
Nejde jen o neškodnost jednoho pesticidu, ale závadnost mixu
„Kontrolní úřad se pořád tváří a chová tak, jako by lidé, běžní spotřebitelé, mohli být ohroženi vždy jen působením jednoho jediného pesticidu, a k tomu vztahují i veškerá opatření a doporučení bezpečnosti,“ říká Angeliki Lysimachou, vědecká poradkyně PAN Europe. Což prý ale neodpovídá reálné situaci. V jednom produktu, ať už procesně zpracované potravině, ovoci či zelenině, se totiž dost často nachází povícero druhů pesticidů. A jejich kumulativní, hromadně zkombinovaný účinek, zkoumám a ověřován není.
To, že si EFSA nepočíná úplně dynamicky, má dokládat i „čerstvost“ jejich dat a publikací. V aktuální zprávě (z února 2020) teprve vyhodnocují výsledky ze vzorků analyzovaných v roce 2018, a sesbíraných o rok dříve. Ani tak ale nenabízí úplně potěšující výsledky.
Čistá, tedy bez přítomnosti pesticidů, byla jen lepší polovina (52,2 %) zkoumaných potravin. Třetina potravin (29,1 %) obsahovalo rezidua dvou a více druhů pesticidů. A v případě některých běžných konzumních potravin, například okurek salátovek nebo ostružin, byla přítomnost dvou a více druhů pesticidů pravidlem u 75,6 % testovaných exemplářů. Rezidua dvou a více druhů pesticidů byla v 65 % případů nalezena také u hroznového vína, jahod, třešní, hrušek. Extrémem se pak staly bobule godži (kustovnice), dovezené z Číny. Ty obsahovaly stopy 29 různých pesticidů. Což je zrovna zázračně zdravé nečiní.
Pesticidy se nevyplatí přehlížet
PAN Europe dále píší, že vědci už do desetiletí varují před tím, že směsný mix chemikálií různých pesticidů může navýšit toxický potenciál jednotlivých substancí, a to výrazněji, než každý pesticid jednotlivě. A doplňují, že řada dnes již v Evropě zakázaných pesticidů (chlordecon, hexachlorobenzen) je stále v ovoci a zelenině přítomná. Protože tyto pesticidy v půdě zemědělských polí stále perzistují, setrvávají.
„V čase, kdy všichni řešíme omezení závislosti zemědělské produkce na pesticidech jako politickou prioritu, by měly kontrolní úřady Evropské unie skončit s předstíráním toho, že koktejl pesticidů je pro naše zdraví v pořádku,“ říká Lysimachou. „Při schvalování bezpečnosti potravin je nezbytné okamžitě začít brát v potaz vliv různých směsí pesticidních látek, aby opravdu mohly být považovány za bezpečné.“
reklama
Dále čtěte |
Vědci našli v minerální vodě v několika evropských zemích "věčné chemikálie"
Spotřeba veterinárních léčiv v Česku klesla od roku 2008 o dvě třetiny
Odborníci od začátku měsíce řešili 230 podezření na otravu houbami, jednu vážnou
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
RV
Richard Vacek
16.6.2020 04:58Organizace má pravdu, že směs reziduí může mít silnější vliv, než jednotlivé složky, ale takových směsí může být nekonečné množství a není možné je všechny testovat. Třeba je uspokojí, že řada pesticidů se vyskytuje v rostlinách úplně přirozeně - rostliny se tak samy brání škůdcům. A my si dokonce na kávě s obsahem pesticidu (kofein) denně pochutnáváme. Spousta umělých pesticidů je od těch přírodních odvozena s cílem zvýšit účinek na cílové škůdce a snížit na ty ostatní.
A co může být lepším důkazem, že nejsme tráveni pesticidy, než to, že žijeme stále déle - dokonce 2x déle, než přírodní národy nevyužívající umělé pesticidy.
Odpovědět
A co může být lepším důkazem, že nejsme tráveni pesticidy, než to, že žijeme stále déle - dokonce 2x déle, než přírodní národy nevyužívající umělé pesticidy.
Katka Pazderů
16.6.2020 06:25 Reaguje na Richard VacekKofein není pesticid! Kofein je alkaloid. Nezaměňujte jedovaté látky a pesticidy!
Odpovědět
dm
david matoušek
16.6.2020 07:02 Reaguje na Katka PazderůOn pan Vacek je dle příspěvků zde na Ekolistu typický mimoid, převracející si alibisticky realitu a fakta na ty "své", tzn. hlavně nepřemýšlet a nic zaběhnutého neměnit. Nechme ho žít. Hlavně že žijeme my déle díky využívaní umělých pesticidů :-)).
Odpovědět
RT
Richard Toman
16.6.2020 07:58 Reaguje na david matoušekTy vole, o co jde? Mame se furt lepe a lepe, a zbytek nejakych problemu si Vackove vzdycky nejak zduvodni.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.6.2020 08:10 Reaguje na Katka PazderůJe mi líto: "alkaloid" je zařazení do skupiny podle chemických vlastností, "pesticid" je zařazení do skupiny podle využití. Vzájemně se tyto pojmy zcela míjejí.
Pamatuji, jak když jsem byl malý, tak maminka shromažďovala nedopalky z tatínkových cigaret a jejich vodným výluhem stříkala růže proti mšicím. V té době se také sbíral a sušil lógr z kávy a sypaly se tím některé užitkové rostliny proti hmyzím parazitům.
V obou případech se jednalo o alkaloid, v tom prvním o nikotin, v tom druhém právě o kofein.
A pamatuji také, jak se sbíraly a vyluhovaly odlámané palisty z rajčat a stříkaly se tím kedlubny, protože výluh obsahuje látky (nevím přesně co), které nemá rád Bělásek zelný.
A všechny tyhle látky produkují rostliny ne proto, aby nám udělaly dobře, ale jako přírodní pesticidy, které mají zlikvidovat nebo alespoň odpudit organismy na nich se živící.
A i některé umělé pesticidy jsou derivátem těch přírodních, pouze upraveným tak, aby se to dalo snadněji vyrobit, případně aby to bylo stabilnější (např. pyrethroidy se liší od pyrethrinů - z některých druhů kopretin - především vyšší stabilitou na světle).
Pokud zeleným nejsou jasné základní pojmy, tak nemají žádné oprávnění do těchto věcí kafrat.
Odpovědět
Pamatuji, jak když jsem byl malý, tak maminka shromažďovala nedopalky z tatínkových cigaret a jejich vodným výluhem stříkala růže proti mšicím. V té době se také sbíral a sušil lógr z kávy a sypaly se tím některé užitkové rostliny proti hmyzím parazitům.
V obou případech se jednalo o alkaloid, v tom prvním o nikotin, v tom druhém právě o kofein.
A pamatuji také, jak se sbíraly a vyluhovaly odlámané palisty z rajčat a stříkaly se tím kedlubny, protože výluh obsahuje látky (nevím přesně co), které nemá rád Bělásek zelný.
A všechny tyhle látky produkují rostliny ne proto, aby nám udělaly dobře, ale jako přírodní pesticidy, které mají zlikvidovat nebo alespoň odpudit organismy na nich se živící.
A i některé umělé pesticidy jsou derivátem těch přírodních, pouze upraveným tak, aby se to dalo snadněji vyrobit, případně aby to bylo stabilnější (např. pyrethroidy se liší od pyrethrinů - z některých druhů kopretin - především vyšší stabilitou na světle).
Pokud zeleným nejsou jasné základní pojmy, tak nemají žádné oprávnění do těchto věcí kafrat.
Katka Pazderů
18.6.2020 05:34 Reaguje na Jan ŠimůnekPřesto trvám na tom, že kofein není pesticid! Neb se jako pesticid nepoužívá.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
19.6.2020 21:11 Reaguje na Katka PazderůAha, takže to, že je nějaké látka pesticid není dáno tím, že chemickým působením chrání rostlinu (před škůdci), ale tím, že je tato látka v katalogu firmy Bayer.
Inovativní myšlenka.
Odpovědět
Inovativní myšlenka.
VŠ
Viktor Šedivý
20.6.2020 09:16 Reaguje na Katka PazderůAha.
A když něco splňuje znaky pesticidu, jen to zrovna letos žádný výrobce do žádného postřiku nedává, co je to?
Odpovědět
A když něco splňuje znaky pesticidu, jen to zrovna letos žádný výrobce do žádného postřiku nedává, co je to?
JŠ
Jan Šimůnek
20.6.2020 15:02 Reaguje na Katka PazderůJe mi líto, je to látka, kterou produkují rostliny proti hmyzím škůdcům, některé druhy hmyzích parazitů usmrcuje, dá se použít jako pesticid (třeba ve formě toho zmíněného lógru z kafe) a taky se tak užívala. Takže to pesticid je.
Odpovědět
RT
Richard Toman
16.6.2020 07:51 Reaguje na Richard VacekProsim o nejake statistiky, studie , ze diky tem pesticidum zijeme 2x dele. Diky. Nebo je to jinak, a bez pesticidu za soucasne urovne zdravotnictvi u nas bychom zili treba 5x dele? Ale nezijem.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
16.6.2020 08:19 Reaguje na Richard Toman??? My nežijeme déle díky tomu, že používáme pesticidy, ale tím, že používáme pesticidy si téměř jistě nezkracujeme život. V některých případech pesticidy mohou mít i přímý důsledek na snížení obsahu karcinogenů v rostlinách A to způsobem: použiji fungicid -> omezím plíseň na rostlině -> nebude se vyskytovat aflatoxin (jeden z nejsilnějších přírodních karcinogenů).
A možná, že přírodní národy baští i plesnivé buráky s aflatoxinem a ničí si játra.
Odpovědět
A možná, že přírodní národy baští i plesnivé buráky s aflatoxinem a ničí si játra.
dm
david matoušek
16.6.2020 08:30 Reaguje na Richard Vacek"si téměř jistě nezkracujeme život". Taky prosím o podklady k závěrům.
Odpovědět
RT
Richard Toman
16.6.2020 08:38 Reaguje na Richard VacekNo, napr. minimalne pul naseho naroda cca od 40 let pravidelne konzumuje leky na snizeni tlaku a redeni krve. Takze vsechny tve tvrzeni jsou minimalne nepodlozene, ve stylu, zijeme dele bo jezdime vice auty a tak se neopotrebovavame :-)).
Odpovědět
Katka Pazderů
16.6.2020 06:26Ze zprávy Monitoring reziduí pesticidů 2018 vyplývá, že tuzemské potraviny jsou lepší: "Dle procentuálního zastoupení analyzovaných vzorků podle jejich země původu tvořily největší podíl vzorky z EU (49 % analyzovaných vzorků), dále vzorky pocházející z tuzemské produkce (28 %) a nejmenší podíl vzorky původem ze třetích zemí (17 %). U 6,0 % vzorků nebyla země původu uvedena."
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.6.2020 07:17 Potěšitelný je fakt, že naše vzorky dopadly poměrně dobře. Bohužel ovoce i zelenina pro zásobování obyvatelstva se nedá bez pesticidů dělat. Zdůrazňuji- pro ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA. Pokud by se zelenina a ovoce pěstovaly čistě ekologicky, dostane se k nim nepoměrně menší část lidí a za podstatně větší ceny. To je holý, i když nepříjemný fakt.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
16.6.2020 08:25 Reaguje na pavel peregrinKdo by taky dnes kupoval třešně s červy a jejich výkaly? Stejně tak červivá jablka by se moc neprodávala. A meruňky napadené moniliózovou hnilobou by taky zůstaly v regále. Proto mají zemědělci řadu pomůcek, které jim pomáhají ve správném načasování postřiku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.6.2020 08:49 Reaguje na Richard VacekJe to tak. Proto ten, kdo má alespoň malou zahrádku nebo ovocné stromy, ví, o čem je řeč. Bez agrochemie alespoň v rozumném množství se sice dá pěstovat také, ale výsledkem bývá velice často to, co jste napsal.
Odpovědět
dm
david matoušek
16.6.2020 08:54 Reaguje na Richard VacekDobře, i okurky nebo letos díky srážkám a slimákům,např. saláty, se bez chemie mnohdy neobejdeme, ale že si vlastně díky tomu prodloužíme život jsou nepodložené kecy Vacku.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.6.2020 09:25 Reaguje na david matoušek1. někoho oslovovat pouze příjmením je sprosťárna. tak se říká kriminálníkům a vojákům základní prezenční služby. předpokládám, že Vám to ujelo omylem.
2. žijeme 2x déle (2,5x? 3x?) než přírodní národy, díky (kvůli) celému mixu vlivů, od hygieny, přes zdravotnictví, neolitickou revoluci po zdravější potraviny. vypíchnout z toho ausgerechnet používání zemědělské chemie vypadá sice divně, ale do toho mixu to nesporně patří. ostatně, babičky, co pamatují hromadné otravy námelem nebo hladomory z neúrody způsobené škůdci už u nás vymřely.
Odpovědět
2. žijeme 2x déle (2,5x? 3x?) než přírodní národy, díky (kvůli) celému mixu vlivů, od hygieny, přes zdravotnictví, neolitickou revoluci po zdravější potraviny. vypíchnout z toho ausgerechnet používání zemědělské chemie vypadá sice divně, ale do toho mixu to nesporně patří. ostatně, babičky, co pamatují hromadné otravy námelem nebo hladomory z neúrody způsobené škůdci už u nás vymřely.
dm
david matoušek
16.6.2020 10:13 Reaguje na Lukas B.No ale pan Vacek to vypichuje stylem, že jsou pesticidy rozhodně jednoznačným plusem, což asi střízlivě řečeno tak černobílé nebude. Kolik mají zase třeba ty vaše "přírodní" národy alergií, rakovin, obezity, spotřebu farmatik, apod do cca 40 let věku (abysme byli objektivní).
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.6.2020 10:24 Reaguje na david matoušekono když se to v tom šťastém přírodním národě prosortuje hned při třetinové kojenecké úmrtnosti, poloviční dětské úmrtnosti, promoření hnusnými parazity a sežrání lvem/smrti při porodu ve třiceti, smrti totální opotřebovaností a sešlostí věkem v pětačtřiceti a do toho občasný hladomor, tak jsou veškeré rakoviny a alergie celkem nezajímavé téma.
Odpovědět
RT
Richard Toman
16.6.2020 10:39 Reaguje na Lukas B.To urcite, a ty pesticidy by to zlepsily, ze.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.6.2020 10:47 Reaguje na Richard Tomanzlepší to obecně nejdřív neolitická revoluce (nebude nutno stařečky a banálně nemocné nechávat se zásobou dříví na jeden den na opouštěném tábořišti) a pak civilizace se svým mixem vlivů. když vesnice po deštivém létě vymře na otravu námelem, tak by nějaké to nějaké primitivní mořidlo zvedlo dost podstatně.
Odpovědět
RT
Richard Toman
16.6.2020 11:02 Reaguje na Lukas B.Tak konkretne, kde se kdo v posledni dobe otravil namelem, dokonce cela vesnice ,
nebo kdo kde nechava starecky? I ta Afrika uz vypada jinak a ma uplne jine problemy, nedostatek chemie mezi ne rozhodne nepatri. Navic ty pesticidy jsou nejvic v dovazenem zbozi. Nezijete tak trochu v 50.letech minuleho stoleti?
Odpovědět
nebo kdo kde nechava starecky? I ta Afrika uz vypada jinak a ma uplne jine problemy, nedostatek chemie mezi ne rozhodne nepatri. Navic ty pesticidy jsou nejvic v dovazenem zbozi. Nezijete tak trochu v 50.letech minuleho stoleti?
LB
Lukas B.
16.6.2020 14:19 Reaguje na Richard Tomanzáleží, jak si definujeme "přírodní národy bez pesticidů". v extrémním případě je můžeme fláknout před neolitickou revoluci (průměrné dožití těch, co nezemřeli v dětském věku okolo třiceti let, starci v extrému čtyřicet), kousek po neolitické revoluci až po devatenácté století (průměrné dožití těch, co nezemřeli v dětském věku skoro 40 let, starci až 70), nebo někam na začátek 20. století (před industrializaci zemědělství a hnojiva, ale už rozumná hygiena), nebo někam do 50. let 20. století.
Odpovědět
21.6.2020 13:01 Reaguje na Richard Toman
Tak pro příklad před pár lety (tedy docela nedávno) se přes 1700 lidí v Německu nakazilo e-coli a přes 50 lidí na tu nákazu zařvalo. Následně bylo prokázáno, že e-coli se nacházela v pesticidy neošetřovaných takže zaručeně zdravých bioklíčcích. Kdyby se něco podobného stalo v souvislosti s GMO nebo chemicky ošetřovanými produkty okamžitě by to vyvolalo celosvětovou hysterii zelených vyIízanců volajících po totálním zákazu všeho možného a fyzické likvidaci producenta. Protože ten masakr způsobilo tzv. BIO tak jediné co nastalo bylo hluboké ticho.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.6.2020 18:43 Reaguje naPřesně tak. BIO potraviny jsou prostě přinejmenším problematické.
Odpovědět
dm
david matoušek
16.6.2020 10:53 Reaguje na Lukas B.Tak to taky začnu číslovat. Za 1. proti chemii nic nemám, páč dělám v zemědělství, ale beru ji za nutné zlo, ne jako spásu naší kultury. A nevděčím ji za nic, kromě peněz a více času. Za 2.přijde mi srandovní, že chemii v zemědělství hájí člověk jako Vacek, který by nejraději všude postavil sklady a montovny, protože si tak vyděláme víc a zemědělství si koupíme odjinud. Za 3.se tu pořád mele, že problém je přelidnění, tak co je lepší pro společnost, být sežrán v 35 lvem nebo v 55 nacpaný léčivy umírat na rakovinu? Srovnáváte nesrovnatelné.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.6.2020 15:00 Reaguje na david matoušekVzhledem k průměrnému dožití členů přírodních národů (pod 30) se tam rakovin nebude moc vyskytovat. Alergik bez léčby nejspíš zemře, takže se do statistiky stávajících alergiků nedostane. Vzhledem k permanentnímu hladu tito lídé netrpí obezitou. A protože tam nemají lékárny a nemají ani peníze na léky, tak netrpí ani přemírou užívání farmak. Na druhou stranu ovšem budou mít dost drsný příjem rostlin s farmakologicky účinnými látkami a budou v rauši větší procento svého nedlouhého života než průměrný narkoman v zemích EU.
Odpovědět
