Pěstitelé chmele řeší problém s ochranou chmelnic před houbami. S mědí musí šetřit

Pěstitelé řeší problém, jak chránit chmelnice před houbami, když k tomu nebudou moci používat měďnaté sloučeniny v množství větším než čtyři kilogramy čisté mědi na hektar. Snížení limitu na používání měďnatých sloučenin na chmelnicích platí podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele ČR Michala Kovaříka částečně už nyní. Od příštího roku se nařízením EU sníží z nynějších osmi kilogramů na čtyři. Chmelaři tak hledají nové účinné látky a přípravky, řekl dnes Kovařík.

"Ten limit již začal platit na nově přeregistrované přípravky. Nějakým způsobem se s tím vyrovnáváme, snažíme se hledat nové účinné látky a přípravky. V tomto smyslu je to nekonečně dlouhodobá a nákladná záležitost," uvedl Kovařík.

Jak již dříve řekl Josefa Patzak z žateckého Chmelařského institutu, jiné přípravky než ty na bázi mědi nejsou efektivní. Biologická ochrana, kdy se na chmelnice nasadí jiná houba, která plísním konkuruje, podle něj příliš neúčinkuje.

Měď je ve stopovém množství důležitá pro živé organismy, její nepřiměřeně vysoký příjem ale může vést ke vzniku zdravotních problémů, jako je poškození jater. Měď se přirozeně nerozkládá, vzniká tak riziko její koncentrace v půdě, případně průsak do vody.

Plocha českých chmelnic letos meziročně vzrostla o 3,5 procenta, uvádějí data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nejvíce, o 127 ha, vzrostla plocha Žateckého poloraného červeňáku, který je na 4317 hektarech nejpěstovanější odrůdou. Za ním následují s velkým odstupem Sládek s 295 hektary a Premiant se 165 hektary. U něj meziročně jako u jediné odrůdy poklesla sklizňová plocha, a to o deset hektarů.

---

reklama

---