Plošné trávení hrabošů může způsobit škody dalece přesahující hodnotu ztracené úrody, říká David Storch
Toto v řádu dní přijaté rozhodnutí je v přímém rozporu se stanoviskem Ministerstva životního prostředí (viz tisková zpráva MŽP ČR) a podle Davida Storcha z České společnosti pro ekologii nebylo konzultováno s odborníky v ekologických vědách, ani s lidmi činnými v ochraně životního prostředí.
"Přitom může mít zcela zásadní dopady na přírodu a životní prostředí, jejichž vyčíslení dalece přesahuje hodnotu ztracené úrody," míní Storch. "Požadujeme proto pozastavení platnosti tohoto rozhodnutí a urychlené svolání širokého panelu, kam budou sezváni odborníci z řad zemědělců, myslivců, přírodovědců a ochranářů, včetně státních orgánů ochrany přírody."
Plošná aplikace jedu může podle Storcha ohrozit celou řadu necílových druhů. Hraboši jsou častou kořistí dravců, sov, ale také třeba volavek či krkavců; posledně jmenovaní patří dokonce mezi zákonem výjimečně chráněné druhy. Pozřením otrávené kořisti může dojít k druhotné otravě a úhynu. Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. "Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností – jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých," vyjmenovává Storch.
A upozorňuje na to, že jestliže dojde v důsledku aplikace jedu ke snížení stavu predátorů, budou populace hraboše v budoucnosti gradovat častěji a ve větší míře. "Zatímco stavy hrabošů se po drastickém zásahu rychle obnoví, necílovým druhům, které jsou potenciálně schopné regulovat populace hrabošů, to bude trvat podstatně déle," říká Storch.
Hraboši se podle něho mohou namnožit exponenciálně i během jediné sezony, což dokládá právě současná gradace jejich početnosti. Samice vrhne několikrát za rok až deset mláďat, ta se navíc po necelých dvou týdnech mohou sama zapojit do rozmnožování.
Jejich predátoři ale tuto schopnost nemají. Ptáci mají například jen výjimečně více než jednu snůšku za rok, pohlavní dospělosti navíc nedosahují dříve než v roce následujícím a často i později. Snížení populace hrabošů působením jedu navíc podle Storcha povede k tomu, že omezíme autoregulační mechanismy jejich populační dynamiky (při velkých populačních hustotách se plodnost snižuje), a tak bude docházet k dalšímu množení. Výsledný efekt tedy může být právě opačný, než bylo zamýšleno.
"Ekologický stav zemědělské krajiny je u nás velmi špatný, dlouhodobě mizí dříve běžné druhy ptáků, obojživelníků, plazů i bezobratlých. Hlavními příčinami jsou změna struktury krajinné mozaiky a chemizace zemědělství, důsledkem je ohrožení elementárních stabilizačních mechanismů krajiny," říká Storch. "Za této situace jsou jakékoli plošné a nediferencované zásahy proti škůdcům velmi problematické a vyžadují důkladnou a profesionální veřejnou diskusi."
Přečtěte si také |
Šéf Agrární komory: Bez likvidace přijdou hraboši do měst
reklama
Ministerstvo zemědělství zjednoduší žádosti o dotace, zemědělcům ubude byrokracie
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Zemědělci s podporou ANO a SPD podají ústavní stížnost kvůli nastavení dotací