Šéf Agrární komory: Bez likvidace přijdou hraboši do měst
"Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, tak se to začne stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob," uvedl s odkazem například na tularémii.
Aplikaci jedu pouze do nor odmítá jako neúčinnou. "Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat," uvedl. Podobně hodnotí hlubokou orbu, která by měla podle kritiků jedu hnízda hlodavců zničit. Část hnízd sice bude podle Jandejska zničena, ale jen malá. "Naopak se vyorají, najdou si znovu díry a půjde to dál," dodal.
Podle něj zatím plošná aplikace jedu využita nebyla, tři dny před položením se musí hlásit Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ), který plošné použití umožnil. Zemědělci zatím podle něj ÚKZÚZ o povolení nepožádali. "Můžou být lidé, kteří nedodržují postupy, to se může stát," připustil.
Otravy jiných zvířat však podle něj nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá. "Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku," dodal.
Podle Jandejska jed mezi půl hodinou a hodinou po požití hlodavcem vysublimuje, část jedu může zůstat ve vnitřnostech. Například Česká společnost ornitologická uvádí, že jed v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití. Přiotráveného hraboše tak podle ní může snadno chytit predátor, kterému tak rovněž hrozí otrava.
Přečtěte si také |
Plošná aplikace jedu proti hrabošům je krok o 50 let zpět, míní ministerstvo životního prostředíreklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Karel Zvářal
9.8.2019 05:18Ve městech jsou také kočky, kuny, hranostaji a poštolky, které stavy hlodavců regulují. Při této "filozofii" tomu chybí dát jen pointu - nápad hraboše trávit plošně ve městech. Tam jsou nebezpeční jen potkani, u nichž je pokládání návnad do obytných prostor a kanálů praktikováno pravidelně.
Příští rok po gradačním stavu nebude ani památky, populace se zreguluje přírodní cestou, tzv. zhroucením. Takže bohatě stačí likvidace při polních pracech (podmítka, orba), kdy více než 90% hrabošů uhyne. Ten zbyteček se stává snadnou kořistí dravců, něco pojde na osetých plochách hlady. Takže ta panika, jako by šlo zemědělcům o kejhák, má jen strhnou pozornost na "zbídačený stav". Nějaké škody na porostech samozřejmě vznikají, ale nejsou zpravidla větší, než dobře známá prázdná místa v kolejových pásech.