Plzeňská zoo otevřela nový pavilon pro africké listožravé opice guerézy angolské
Na stavbu pavilonu uvolnilo městské zastupitelstvo loni v květnu necelých 30 milionů korun z přebytku hospodaření. Nový pavilon guerézy potřebovaly. Jejich pavilonek byl v havarijním stavu. Asi 50 let starou dřevěnou budovu obývaly od roku 1998, kdy v ní vystřídaly různé druhy ptáků.
"Vznikla nová moderní rozsáhlá expozice s krásnou africkou pergolou. Je to vlastně expozice na rozhraní afrického deštného pralesa a savany. Guerézám jsou k dispozici dva ostrovy se stromy, na jeden z nich mohou vylézat pasoucí se hrošíci liberijští, naopak z druhého guerézy vidí na zebry, antilopy a pštrosy," popsal Vobruba.
Současná pětičlenná tlupa, v níž je jeden samec, veteránka chovu, sedmadvacetiletá Viki, a tři mladší samice, má k dispozici v novém pavilonu několikanásobně větší expoziční prostor než dosud. Uvnitř mají různé palandy, další novinkou je zázemí s dvěma rozsáhlými blokační klecemi. Využívají se, když guerézy odjíždějí, přijíždějí, mají mláďata, jsou v léčení nebo v nich mohou i spát. "Mají volbu pohybu a pobytu," řekl mluvčí. Na pavilon navazuje venkovní blokační expozice. Využívá se v případě, kdy není vhodné počasí, aby šly opice dál na ostrov, ale potřebují chvilku na vzduch, nebo když se v ubikaci uklízí. Návštěvníkům slouží pro vhled do pavilonu velká okna.
Guerézy začala zoo chovat v roce 1998, deset let poté, co byly první guerézy přivezeny do Česka z Afriky do královédvorské zoo.
"Celkem bylo do Plzně přivezeno postupně devět gueréz, podařilo se odchovat 11 mláďat a do jiných zoo postupně odcestovalo osm těchto primátů," uvedla zooložka Lenka Václavová. Chov se v ČR dařil a mláďata se ve Dvoře i v Plzni rodila, převládali ale samci. V plzeňské zoo tak byla na několik let kromě chovné tlupy také čtyřčlenná pánská skupina nezadaných samců v expozici afrických bažin spolu s antilopami a ptáky.
Guerézy patří mezi úzkonosé primáty. Nemají vyvinuté lícní torby jako paviáni, přizpůsobili se postupně trávení listí, které je jejich hlavní potravou. Mají proto velké množství slin a jejich žaludky, vzdáleně podobné trávicím orgánům přežvýkavců, obsahují bakterie sloužící k rozkládání celulózy. Zvláštností je barva srsti mláďat, která jsou po narození sněhobílá až stříbřitá. Až asi ve čtyřech měsících se jejich srst přemění na černou, jako mají dospělí.
reklama

Neprodejné vánoční stromy v ostravské zoo slouží jako krmivo i úkryt pro zvířata
Do výběrového řízení za ředitele pražské zoo se přihlásilo 33 lidí
V plzeňské zoo po devíti letech odchovali mládě nosorožce indického