https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pocty-lososu-migrujicich-do-ceska-se-poslednich-20-let-nemeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Počty lososů migrujících do Česka se posledních 20 let nemění

11.10.2022 16:12 | PRAHA (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Do Česka se každoročně vrátí pouze desítky dospělých lososů, kteří migrují z moře do sladkovodních řek, aby se zde rozmnožili. Největší překážkou jsou pro ně jezy a další uměle vytvořené překážky na tocích řek. Počty vracejících se lososů jsou posledních zhruba 20 let stejné, uvedl jednatel Severočeského územního svazu Českého rybářského svazu Tomáš Kava. Rybáři o návrat lososa na území Česka usilují opět již od roku 1998 a dodnes uměle vysadili přes 4,1 milionu plůdku. První návrat dospělého lososa se potvrdil v roce 2002 v řece Kamenici v Ústeckém kraji, lososi tam připlouvají z moře přes Labe.
 

"Problém celého projektu je v migrační průchodnosti," řekl Kava. Svaz uvedl, že od ústí Labe do moře je na území Německa jedinou významnou překážkou plavební komora u Hamburku, kde je několik rybích přechodů, které jsou ale aktuálně částečně neprostupné. Pro migraci lososů je však velkým problémem množství staveb na území ČR na Labi a jeho přítocích.

Ryby se podle Kaly kvůli uměle vybudovaným překážkám na řece Kamenici dostanou jen zhruba 1,5 kilometru za obec Hřensko k prvnímu jezu v Edmundově soutěsce. Svaz také upozorňuje na to, že rybí přechody v ČR jsou často bez vody kvůli provozu turistických pramic. Podobná situace je také na Ploučnici.

Kava řekl, že v počátcích projektu rybáři očekávali, že by mohla populace vracejících se lososů rychle narůstat. V následujících letech se ale vracely pouze desítky kusů, což je stav, který přetrvává dodnes. Upozornil zároveň na to, že většina dospělých lososů, které do Česka doplují z moře, aby se zde vytřeli, na našem území brzy uhyne. Rybáři pozorují, že velké množství ryb má menší zranění, do kterých brzy pronikne infekce a ryby již nezvládnou stovky kilometrů dlouhou cestu zpět do moře. Kava uvedl také, že z plůdku vysazeného na jaře se dvou let života dožije pouze zhruba deset procent vysazených ryb, které odplují do moře.

Podle Kavy snahy o záchranu lososa a podporu jeho populace začaly již v 19. století, v první polovině 20. století se však snaha o záchranu lososa na českém území postupně spíše utlumovala a velký vliv na populaci měly hlavně intenzivní rybolov, stavební činnost na řekách a zhoršující se kvalita vody. "Přibližně v polovině 20. století zmizel z našeho území," řekl.

Český rybářský svaz v severních Čechách navázal na iniciativu usilující o návrat lososa do Labe, která v 90. letech vznikla v Německu. Prvních 10 000 kusů rybáři vysadili v Kamenici. Během dalších let vysazovali až 300 000 kusů za rok. V posledních letech je to podle Kaly zhruba 40 000 ročně, což rybáře stojí asi 160.000 Kč bez dopravy a dalších nákladů a lze očekávat, že příští rok budou ceny vyšší.

Rybářský svaz v minulosti na vysazování plůdku čerpal dotace, v posledních letech však návrat lososa již financoval z vlastních prostředků. Nyní projekt získal soukromého sponzora.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.10.2022 05:24
A kolik těch lososů se vrací do Labe? Třeba u Magdeburgu?
Odpovědět
va

vaber

12.10.2022 09:03
zajímalo by mě,jak se sem těch dvacet dostane, když se dostane dvacet mohou i další,
ale moc tomu nevěřím ,to by lososi museli umět lítat
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 09:34
Asi zatím vyhozené peníze, je třeba donutit Němce k ekologizaci, zprůchodněním Labe. Vedeme EU.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2022 10:45
Nízké prahy a jezy nejsou pro lososy překážkou. U těch ostatních buď ty
rybí přechody schází a nebo je projektovali teoretici, protože se do nich
větší ryby obávají kvůli riziku poranění a predace vstoupit. Ukažte mi
tvora, který vstoupí do plytkého "potůčku" v otevřené krajině, kde na něho
číhá v noci predátor a ve dne je rušen zvědavci toužícími sledovat tah
ryb přechodem? Obyčejný přírodní bypas je často lepší, než betonová monstra za miliony vybavená holými betonovými stěnami bez možnosti úkrytů a nebo
s geometricky přesnými prvky zpomalujícími proud v přechodu. Představa,
že je ryba z důvodu rozmnožování tak nadržená, že vleze do úzkého koryta
z hladkého betonu je naivní. Ona se raději vícekrát pokusí zdolat jez,
který bývá zdrojem poškození ryb při takových pokusech. Někde fungují
pro přechod ryb výtahy a nebo možnost tahu přes plavební komory při
absenci lodí v komorách například v noci. Ono stačí do komory nalákat
ryby proudící vodou, pak komoru uzavřít, naplnit a ryby vypustit nad
vodním stupněm. Komory mívají obrovskou kubatůru, ve které se ryby
cítí bezpečněji, než v úzkém betonovém korytě rybího přechodu. No a
ty problémy s tahem do Kamenice budou po požáru znásobeny splachy
popela, hlíny a písku do říčky, protože kaly nesvědčí jikrám, plůdku
a ani táhnoucím dospělcům kvůli zákalu a změně chemizmu vody popelem.
Mnohým "opěvovatelům" požáru nedochází, že se změnou kyselosti už
nemusí lososi trefit do říčky, která už nebude mít stejný chemizmus
jako při jejich zrození. Pokusům fandím, ale nelze začínat od pramenů,
když už v ústí jsou takové překážky a nečistoty v Labi jsou po celém
jeho toku. Návrat pár kusů při takřka nemožnosti se přirozeně množit
(uměle vytřené jikry a plůdek se chrání v klíckách kvůli jeho přežití)
se mi jeví ale jako pouhá hra na něco, co bez zásahu člověka stejně
fungovat nebude. Pár let uměle neodchovávat a nevysazovat plůdek, tak
to nenude 20 navrátivších se dospělců, ale asi pouze nula. Jinak pro
ochranu pstruhových vod před dravci z vod mimopstruhových je jez velmi
účinnou a levnou ochranou a o ty zbytky pstruhových vod bychom měli
usilovat více, než ty jezy zprůchodnit a k vydrám, volavkám a kormoránům
ještě přidat okouny a štiky. To už ze pstruhů a lipanů nezbude nic!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist