Počty lososů migrujících do Česka se posledních 20 let nemění
"Problém celého projektu je v migrační průchodnosti," řekl Kava. Svaz uvedl, že od ústí Labe do moře je na území Německa jedinou významnou překážkou plavební komora u Hamburku, kde je několik rybích přechodů, které jsou ale aktuálně částečně neprostupné. Pro migraci lososů je však velkým problémem množství staveb na území ČR na Labi a jeho přítocích.
Ryby se podle Kaly kvůli uměle vybudovaným překážkám na řece Kamenici dostanou jen zhruba 1,5 kilometru za obec Hřensko k prvnímu jezu v Edmundově soutěsce. Svaz také upozorňuje na to, že rybí přechody v ČR jsou často bez vody kvůli provozu turistických pramic. Podobná situace je také na Ploučnici.
Kava řekl, že v počátcích projektu rybáři očekávali, že by mohla populace vracejících se lososů rychle narůstat. V následujících letech se ale vracely pouze desítky kusů, což je stav, který přetrvává dodnes. Upozornil zároveň na to, že většina dospělých lososů, které do Česka doplují z moře, aby se zde vytřeli, na našem území brzy uhyne. Rybáři pozorují, že velké množství ryb má menší zranění, do kterých brzy pronikne infekce a ryby již nezvládnou stovky kilometrů dlouhou cestu zpět do moře. Kava uvedl také, že z plůdku vysazeného na jaře se dvou let života dožije pouze zhruba deset procent vysazených ryb, které odplují do moře.
Podle Kavy snahy o záchranu lososa a podporu jeho populace začaly již v 19. století, v první polovině 20. století se však snaha o záchranu lososa na českém území postupně spíše utlumovala a velký vliv na populaci měly hlavně intenzivní rybolov, stavební činnost na řekách a zhoršující se kvalita vody. "Přibližně v polovině 20. století zmizel z našeho území," řekl.
Český rybářský svaz v severních Čechách navázal na iniciativu usilující o návrat lososa do Labe, která v 90. letech vznikla v Německu. Prvních 10 000 kusů rybáři vysadili v Kamenici. Během dalších let vysazovali až 300 000 kusů za rok. V posledních letech je to podle Kaly zhruba 40 000 ročně, což rybáře stojí asi 160.000 Kč bez dopravy a dalších nákladů a lze očekávat, že příští rok budou ceny vyšší.
Rybářský svaz v minulosti na vysazování plůdku čerpal dotace, v posledních letech však návrat lososa již financoval z vlastních prostředků. Nyní projekt získal soukromého sponzora.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
vaber
12.10.2022 09:03ale moc tomu nevěřím ,to by lososi museli umět lítat
Slavomil Vinkler
12.10.2022 09:34Břetislav Machaček
12.10.2022 10:45rybí přechody schází a nebo je projektovali teoretici, protože se do nich
větší ryby obávají kvůli riziku poranění a predace vstoupit. Ukažte mi
tvora, který vstoupí do plytkého "potůčku" v otevřené krajině, kde na něho
číhá v noci predátor a ve dne je rušen zvědavci toužícími sledovat tah
ryb přechodem? Obyčejný přírodní bypas je často lepší, než betonová monstra za miliony vybavená holými betonovými stěnami bez možnosti úkrytů a nebo
s geometricky přesnými prvky zpomalujícími proud v přechodu. Představa,
že je ryba z důvodu rozmnožování tak nadržená, že vleze do úzkého koryta
z hladkého betonu je naivní. Ona se raději vícekrát pokusí zdolat jez,
který bývá zdrojem poškození ryb při takových pokusech. Někde fungují
pro přechod ryb výtahy a nebo možnost tahu přes plavební komory při
absenci lodí v komorách například v noci. Ono stačí do komory nalákat
ryby proudící vodou, pak komoru uzavřít, naplnit a ryby vypustit nad
vodním stupněm. Komory mívají obrovskou kubatůru, ve které se ryby
cítí bezpečněji, než v úzkém betonovém korytě rybího přechodu. No a
ty problémy s tahem do Kamenice budou po požáru znásobeny splachy
popela, hlíny a písku do říčky, protože kaly nesvědčí jikrám, plůdku
a ani táhnoucím dospělcům kvůli zákalu a změně chemizmu vody popelem.
Mnohým "opěvovatelům" požáru nedochází, že se změnou kyselosti už
nemusí lososi trefit do říčky, která už nebude mít stejný chemizmus
jako při jejich zrození. Pokusům fandím, ale nelze začínat od pramenů,
když už v ústí jsou takové překážky a nečistoty v Labi jsou po celém
jeho toku. Návrat pár kusů při takřka nemožnosti se přirozeně množit
(uměle vytřené jikry a plůdek se chrání v klíckách kvůli jeho přežití)
se mi jeví ale jako pouhá hra na něco, co bez zásahu člověka stejně
fungovat nebude. Pár let uměle neodchovávat a nevysazovat plůdek, tak
to nenude 20 navrátivších se dospělců, ale asi pouze nula. Jinak pro
ochranu pstruhových vod před dravci z vod mimopstruhových je jez velmi
účinnou a levnou ochranou a o ty zbytky pstruhových vod bychom měli
usilovat více, než ty jezy zprůchodnit a k vydrám, volavkám a kormoránům
ještě přidat okouny a štiky. To už ze pstruhů a lipanů nezbude nic!