Podnikatel vybudoval na Břeclavsku za 100 milionů oboru
Lužní krajinu v době socialismu razantně změnilo zregulování řeky Dyje, která měla rychle odvádět vodu z území. Mokřady a luhy zanikaly i likvidací původních meandrů. Zákroky měly zvýšit hektarové výnosy zemědělských plodin. Na území tak vzniklo pro lepší obdělávání podle podnikatele asi 800 hektarů lánu. "Nikdo tehdy nedomyslel, co se tím zapříčiní. Všiml jsem si, že dochází k postupnému vymírání všeho, co zde v době minulé bylo. Mluvím o nádherném prostředí lužní krajiny plné rozmanitých druhů rostlin i živočichů," uvedl Fabičovic, spolumajitel břeclavské firmy Alca plast, která vyrábí sanitární techniku.
Podnikatel se proto rozhodl, že krajině původní život a rozmanitost vrátí. Postupně si sehnal mapy území, jak vypadalo v 18. a 19. století, a začal s výkupem pozemků a následnými úpravami. V lokalitě dal odbagrovat původní meandry v rozsahu 45 hektarů, čímž se na 700 hektarech území zavodnilo. Na orných půdách vysadil asi 120 hektarů lesa, tedy asi 1,2 milionů sazenic stromů a na 2000 solitérních stromů. Celkem 28 hektarů půdy nechal zalučnit. Odbahnit nechal téměř 12 kilometrů meandrů, jezer a tůní, také 16 mokřadních tůní. Při všech těchto úpravách dělníci přemístili 55.000 metrů krychlových zeminy. "Množstvím zásahů a terénních úprav území nabylo nový ekosystém, začalo žít," uvedl Fabičovic.
Přečtěte si také |
Obora Obelisk. Dvacet let práce, které do krajiny vrátily voduAutorem koncepce obnovy je krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík. Na svém profilu na sociální síti uvedl, že dnes toto území pumpuje do vzduchu tisíce litrů vody. "Nikdy jsem si nemyslel, že v krajině bude chybět tolik vody a tento objekt bude vizionářský. Je naprosto učebnicovým příkladem obnovy vodního režimu v krajině," uvedl Krejčiřík.
Obora mimo jiné slouží myslivosti. Žije v ní podle webu obory asi 100 kusů dančí, 150 jelení a 80 kusů srnčí zvěře. Zastoupeno je i drobné zvířectvo, na 100 zajíců a asi 130 bažantů. Je částečně přístupná veřejnosti, a to v určitých denních hodinách. Do některých jejích částí je ale kvůli zvěři vstup veřejnosti zakázán.
Náklady na zbudovaní obory se podle Fabičovice těžko vyčíslují, jde ale o částku kolem 100 milionů korun. Údržba ročně stojí dalších několik milionů. Úpravy navíc nekončí. "Celé území se musí kontinuálně upravovat tak, aby zde nedocházelo k vysušování krajiny. Vytvořili jsme prostředí pro zachycování vody, dále se ale potýkáme s problémy. Dokud bude řeka Dyje regulována, bude docházet k vysušování oblastí podél jejího toku," uvedl podnikatel. Doplnil, že proto zdaleka nejsou hotové všechny zamýšlené úpravy na celém území obory.
reklama