Polovinu až dvě třetiny obsahu popelnic v Lanškrouně by bylo možné vytřídit
Ve vzorku analyzovaných odpadů byl nejvíce zastoupen biologický odpad, který představoval 40,9 hmotnostních procent. Osm procent tvořily plasty, kolem šesti procent papír a textil. V menší míře byl zjištěn i obsah skla, kovů či nápojových kartonů. Složky, které by bylo možné vytřídit, tvořily 53,3 procenta odpadu, pokud by se oddělené sbíral i nekompostovatelný kuchyňský odpad, bylo by to až 68 procent. Zatímco vytříditelné složky představovaly u rodinných domů skoro 60 procent, u bytovek to byla polovina.
Rostlinný odpad mohou obyvatelé sbírat do nádob již nyní, k lepšímu třídění by pomohla intenzivnější informační kampaň. Živočišné odpady z kuchyní zatím třídit nelze, jako jedno z řešení se tak jeví možnost, která se již v České republice objevila, a to je jeho sběr přímo z domácností.
Podobný rozbor obsahu kontejnerů provedlo v roce 2021 Vysoké Mýto. Podle výsledků jen zhruba pětina odpadů na sídlištích ve městě by měla skončit na skládce. Ostatních 80 procent tvoří tříditelné složky jako papír, plast, sklo nebo biologický odpad.
reklama