Poslední velká zemní lavina v Krkonoších ničila při povodních před deseti lety
Varoval, že lidé v Krkonoších začínají na záplavy zapomínat. "Podobné povodně, které Krkonoše zasáhly před deseti lety, nelze do budoucna vyloučit. Lidé by na takové události měli být připraveni," řekl ČTK Drahný.
Správa KRNAP vyčíslila škody po bleskových červnových povodních před deseti lety na více než 130 milionů korun. Odstraňování škod v KRNAP trvalo více než rok. Velká voda tam například zdevastovala turistickou cestu podél Honzova potoka z Temného Dolu, velké škody vznikly také na Černohorském potoce v Těsném Dole, kde byla poškozená a uzavřená cesta.
"Extrémní srážky a následné povodně jsou po staletí neodmyslitelnou součástí života v Krkonoších, a na to bychom neměli zapomínat. V poslední době jsou v Krkonoších větší hrozbou takzvané letní přívalové povodně než povodně na jaře z tajícího sněhu. Letní povodně v horách vzhledem k velkému sklonu koryt nastupují zpravidla nečekaně, jsou lokálně velmi intenzivní a na rozdíl od povodní v nížinách rychle odeznívají, někdy i v řádu hodin," řekl Drahný.
V Krkonoších byly v minulost významnou hrozbou tehdy typické hlavně hlinito-kamenité přívalové proudy neboli mury, lidově nazývané zemní laviny. Krkonoše byly tehdy z větší části odlesněné. "Mury vznikají na strmých svazích, obvykle se sklonem nad 35 stupňů, při extrémních srážkách. Pokud se v současnosti někde vyskytnou, tak výjimečně, a to zpravidla v neobydlených oblastech Krkonoš, proto neohrožují bezprostředně lidské životy," řekl Drahný.
Nejvíce zemních lavin vzniklo v Krkonoších při dvou nejkatastrofálnějších povodních koncem 19. století, hlavně v roce 1882 a 1897. "Důvod byl nejen v největším úhrnu srážek, ale i v tom, že postihly v podstatě celé pohoří. Poslední velkou zemní lavinu evidujeme z úbočí Černé hory nad Janskými Lázněmi právě při povodni 2013," řekl Drahný.
Nejničivěji přívalová povodeň z posledních let zasáhla Krkonoše a Podkrkonoší v noci na neděli 2. června 2013. Předcházely jí srážky o objemu 45 litrů na metr čtvereční za pouhou hodinu. V pondělí 3. června rozvodněná Cidlina postihla Nový Bydžov a okolní obce. Jedny z největších škod napáchala povodeň ve Svobodě nad Úpou v Krkonoších. Voda do města přinesla ze svahů Černé hory a Rýchor tisíce tun kamení. Zdevastovala silnice a další sítě, vytopila domy. Tehdy krátce opravená silnice ze Svobody do Janských Lázní byla zčásti zničena. Místní lidé tehdy označili povodeň za nečekanou. Přívaly vody a bahna zasáhly i podkrkonošský Rudník, kde strhly mosty a lávky a poničily domy.
Záplavy na počátku června 2013 v Královéhradeckém kraji postihly přes 120 obcí, zejména krkonošské a podhorské obce na Trutnovsku. Způsobené škody v kraji přesáhly půl miliardy korun a záplavy si vyžádaly tři životy.
reklama
Dále čtěte |
Čtyři Poláci vyjeli autem pod Sněžku na borůvky, dostali pokuty 10 000 korun
Správa KRNAP podá trestní oznámení kvůli poškození osmi stromů ve Špindlerově Mlýně
Vědci: Hranice lesa v Krkonoších oteplováním stoupá půl výškového metru za rokOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Břetislav Machaček
3.6.2023 11:00přehradily koryta potoků a řek vytvářely jezera(přehrady) a vznikaly i ty
kaňony a nebo naopak rozsáhlé roviny na dolních tocích. Je tu tedy otázka,
zda tomu nechat v NP volný průběh a nebo to řídit a krajinu zakonzervovat.
V některých NP je to konzervaci a jinde o cíleném nicnedělání(bezzásah).
Co je lepší, ať si každý posoudí podle svých priorit, ale neměl by svým
rozhodnutím ohrozit místní obyvatele na životě a majetku. Les souší za
domem, zhrzený bývalý strážce-pyroman a je po domově. Kdo je vinen? Ti
jednodušší poví pyroman, ale jeho mohl inspirovat článek jednoho vědce
o prospěšnosti požárů v přírodě. No a já říkám, že spoluvinni jsou i ti,
co neodstranili souše u toho domu. Je to jako mít u domu sudy benzínu
a takové volně přístupné místo označit tabulkou zakazující je podpálit.
Takže za mne souhlas při předcházení škodám, pokud chci krajinu zachovat
v takovém stavu jako dosud. Pokud to přenechám přírodě, tak ale prosím
se vším všudy a bez nákladného uvedení zničených cest do původní podoby.
To už je ale utopie a tak se přikláním k prevenci a údržbě na rozdíl od
snílků toužících po divočině v této kulturní krajině po staletí utvářené
lidmi. Divočiny je na Zemi ještě dost , tu chraňme, ale nedělejme ze sebe
boha, který lidmi přetvořenou krajinu vrátí přírodě. To bude opět lidmi
řízená přeměna a nikoliv čistě přírodní činnost.
