https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/poslednich-deset-let-bylo-dosud-nejteplejsi-namerenou-dekadou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Posledních deset let bylo dosud nejteplejší naměřenou dekádou

19.1.2020 00:56 | LONDÝN (ČTK)
Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. / Ilustrační foto
Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to napsal server BBC. V posledních pěti letech byla podle nashromážděných dat průměrná světová teplota o více než jeden stupeň Celsia vyšší, než v době před průmyslovou revolucí. Oteplování přitom podle vědců způsobuje především lidská činnost.
 

"Naše sdružené údaje o globální teplotě se shodují v tom, že se rok 2019 přidává k ostatním letům od roku 2015, které byly pěti nejteplejšími dosud zaznamenanými roky," prohlásil Colin Morice z britské meteorologické agentury, která svoje údaje představila společně s americkým Národním úřadem pro oceány a ovzduší (NOAA) a americkou vesmírnou agenturou NASA.

Dosud nejteplejším zaznamenaným rokem je rok 2016, v němž růst teplot významně podpořil klimatický jev El Niño. Loni zase padly absolutní teplotní rekordy v mnoha evropských zemích, například ve Francii, Německu, Holandsku, Belgii a Lucembursku. V Austrálii tehdy překonala průměrná letní teplota absolutní rekord o téměř jeden stupeň.

"Každá dekáda od 80. let byla vždy teplejší, než předchozí desetiletí," poznamenal Morice, podle nějž bylo posledních deset let nejteplejších od poloviny 19. století. Například v loňském roce byla průměrná teplota o 1,05 stupně Celsia vyšší, než jaký byl průměr v letech 1850-1900.

Řada vědců se shoduje na tom, že hlavní příčinou oteplování v posledních letech jsou emise produkované lidskou aktivitou. "Úroveň oxidu uhličitého je nejvyšší, jakou jsme kdy v naší atmosféře zaznamenali, a je tu jasná spojitost mezi množství CO2 a teplotou," řekla Liz Bentleyová z britské královské meteorologické společnosti. "Jsme svědky nejvyšších světových teplot za poslední dekádu a budeme je vídat i nadále. Jak (úroveň) CO2 roste, uvidíme růst teploty," dodala.

Kromě vzduchu se přitom podle výzkumníků oteplují také světové oceány. Z dat publikovaných tento týden vyplývá, že oceány loni pohltily rekordní množství tepla. Nárůst oproti minulým letům byl přitom největší za posledních deset let.

Vědci kvůli přirozené nestálosti klimatu neočekávají, že by padaly teplotní rekordy každý rok. Britští meteorologové však předpovídají, že rok 2020 bude také velice teplý a světová průměrná teplota v něm bude o 1,1 stupně Celsia vyšší než v předindustriální éře. Bude tedy zřejmě ještě teplejší, než byl loňský rok.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

19.1.2020 06:32
Příznivé klimatické podmínky se též projevují zvyšující se úrodností plodin. Pokud zvládneme růst populace, bude nám k produkci potravin stačit menší plocha a více půdy můžeme navrátit přírodě. Vypadá to, že nás čeká období hojnosti.
https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_yld_crel_kg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=region:SSF:SAS:LCN&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl=cs&ind=false
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 07:30 Reaguje na Richard Vacek
Pán žije zřejmě na Paroubkově Marsu, protože neví, že hoří Brazílie, Sibiř a hlavně Austrálie. Tam pomřela obrovská stáda dobytka, to je způsobeno zvýšením úrodnosti plodin.
To vidíme taky u nás, asi třetina smrkových porostů je poškozena, případě zničena,období hojnosti se pozná taky podle toho, že se musí vyplácet miliardy zemědělcům na kompenzacích za zničenou úrodu. Vy jste hlava, pane vachmajstr........................
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.1.2020 08:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Mohl byste dát nějaký odkaz, jak se negativně projevují klimatické změny na produkci potravin? Nemyslím lokálně, kde se projevují lokální roční výkyvy, ale dlouhodobý negativní trend. DObrám zdrojem jsou statistiky FAO, které ukazují, že produkce potravin roste rychleji, než populace. Třeba střední energetický příjem obyvatele stoupl v letech 2005-2016 z 2753 na 2904 kcal.
http://faostat.fao.org/static/syb/syb_5000.pdf
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.1.2020 09:01 Reaguje na Richard Vacek
Proto také lidstvo bachratí a leniví, viz. Amici mei.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 10:04 Reaguje na Richard Vacek
Člověče, já myslel, že to myslíte ze srandy!! Vám fakt uniklo, že s teplotou stoupá sucho, což je zásadní faktor jakéhokoliv existence rostlin? Zvyšování zemědělské produkce v zemích Středního východu i Afriky a části USA je způsobeno čerpání vody ze zvodní, které se neobnovují!!
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvode%C5%88
Pro naši zemi teplotní stupeň není žádná tragédie, kdyby se udržely alespoň normální srážky. Což se neudržely a do budoucna se to bude zhoršovat. Ale další stupeň znamená už katastrofu, potenciál skleníkových plynů má do konce století přidat klidně 5°C.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.1.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Já vím, že je snadné tvrdit, že v roce 2030, 2050, nebo v roce 2100 bude katastrofa. Ale pokud je stále lépe, tak se tomu těžko věří. Protože zatím to vypadá, že vyšší teplota nám stále prospívá. A to tím spíše, že je známo, že s teplotou rostou i srážky - glaciál = sucho, interglaciál = vlhko. A současně je známo, že vyšší CO2 pomáhá rostlinám v růstu a současně zvyšuje jejich odolnost proti suchu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 11:58 Reaguje na Richard Vacek
Protože zatím to vypadá, že vyšší teplota nám stále prospívá.

Člověče, vy jste asi šílenec, to není inak možné!! Byl jste vůbec někdy v nějakém lese? Skutečně vám nebudu sepisovat řady důkazů o tragickém dopadu sucha na naši krajinu, je toho všude něurékom. Asi žijete fakt na tom Marsu. Končím.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl
https://vedator.org/2020/01/jeden-z-nejhorsich-hladomoru-evropy-zpusobily-deste/?fbclid=IwAR26Y70QiXonw8F9dirlWkwtnOAqjGXEH9yMn6NYbViPOSochTWhIYUpImo
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 22:40 Reaguje na Vladimir Mertan
Opakuji to znovu: lokální změna počasí trvající TŘI roky se současnou situací nemá vůbec nic společného.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.1.2020 15:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Musím konštatovať, že ste jednoducho zaujatý. Jasný príklad toho, že chladné a daždivé počasie môže priniesť smrť mnohým ľuďom. To tragické sucho čo tu teraz popisujete má aké obete a ako dlho trvá?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.1.2020 12:07 Reaguje na Vladimir Mertan
V Africe a v Austrálii, které jsou asi nejvíce postižené, to budou asi tisíce (desetitisíce? statisíce?)obětí sucha a veder. A to je jenom začátek, jasný výsledek poslední dekády nám celkem srozumitelně říká, že už další bude v některých místech zeměkoule přímo tragická. Možná už i u nás, ale to samozřejmě vědět nemůžeme, lokální změny jsou něco jiného.
Jenže tím se to nezastaví, naopak to bude stále eskalovat.
Odpovědět
Anyr

Anyr

19.1.2020 11:59 Reaguje na Richard Vacek
Dobře, jen tak namátkou z poslední doby. Kilo cibule za padesát korun, navíc z Nového Zélandu.
Na zahradě jsme nemuseli sušit seno - stačilo pokosit to, co stálo, suché to už bylo. I když spíš jak sláma, než jako seno.
Nebyly u nás ani švestky, ani jablka, předloni pouze špatné úroda a břízy žluté v půlce prázdnin. Vůbec už nemluvím o vodě v našem potoce, byly jen vlhké kameny a sem tam plnější tůňka.
No a náš zemědělec nadával na sucho jak mohl, už pět let za sebou. A že v tom vedru mu strašně pijí krávy i zaměstnanci a nedá se dělat. :)
Jsme v Podkrkonoší.

https://www.intersucho.cz/cz/?from=2019-12-22&to=2020-01-19&current=2020-01-12 - údaje dodávají samotní zemědělci. Doporučuji sledovat každý týden po celý rok, teď je to celkem dost v pohodě.
Taktéž doporučuji projít toto: https://www.klimatickazmena.cz/cs/vse-o-klimaticke-zmene/pruvodce-zmenou-klimatu/ - celkem stručné, jasné, ozdrojované. I kdybys zásadně souhlasil proti, ergo "takové blbosti ani číst nehodlám", tak každý správný člověk má znát svou opozici, ne? :)

Já fakt nevím, kde se berou lidi jako ty. To vás platí Rusko, Čína, KLDR? Dnes skvěle a zítra vždy jen více a lépe? Velkolepé symfonie inspirované zvukem pracujících kombajnů a bohaté sklizně? Náš vůdce nás vede k zářivé budoucnosti? :D
Nebo se u vaší skupiny jedná o relikt totality? Taková mysl by měla být předmětem separace a výzkumu.
Nebo jsi prostě jen týpek, co sedí doma, buší do klávesnice, chodí na proruské servery, rozesílá ty šílené maily a je zcela odtržený od reality.
Psát totiž, že je "stále lépe", ergo že je vše v pořádku, to už je snad i zločin proti společnosti a světu celkově.
Ale ať je to jak chce - studuj a choď si to ověřovat ven. Teprve potom piš nějaké "eseje za použití úvahy".
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.1.2020 12:39 Reaguje na Anyr
Řada plodin se u nás nepěstuje, protože se to nevyplatí a je vhodnější koupit to odjinud. Protože klimatické změny jsou globální, měl by se jejich negativní vliv projevit globálně. Doporučuji proto podívat se na globální vliv na produkci čehokoliv a zjistit, jestli už to s námi jde z kopce. Namátkou u zmiňované cibule v letech 1961-2017 stoupla osazená plocha skoro 5x a úroda 7x. Takže tam negativní vliv změny klimatu moc vidět není. A když se podíváme na Česko, tak vidíme, že se sází méně (možná kvůli řepce).
http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC/visualize
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

10.2.2020 09:55 Reaguje na Richard Vacek
Ale vy neustále jen argumentujete o zvyšující se úrodnosti plodin, předkládáte tabulky a dáváte to do souvislosti s rostoucí teplotou a věštíte nám nadcházející zlaté úrodné časy.
A přitom úplně opomíjíte faktory které stály za většími výnosy jako intenzifikace zemědělství, větší a výkonnější zemědělské stroje, zlepšený systém zavlažování, !umělá hnojiva! atd.
Druhou a ZÁSADNÍ miskou vah této "hojnosti" je ovšem fakt, že zemědělské půdy jsou touto intenzifikací absolutně "VYŽDÍMANÉ" a tuto hojnost jsme získali v podstatě na dluh, který budeme muset dřív a nebo později splatit. A myslet si, že dokážeme ještě dlouhodobě udržitelně dokonce zvyšovat úrodnost pěstovaných plodin a že nastávající oteplování a s tím spojený nedostatek vody nám v tom ještě pomohou … To je více než naivní!

Větrná a vodní eroze, ztráta ornice, utužení podorničí, nedostatek humusu a organické hmoty v půdě, snižování edafonu v půdě, ubývání spodních vod, negativní vlivy umělých hnojiv … To jsou hesla která zasvěceným s touto tématikou říkají mnohé. Pro nezasvěcené doporučuji vyhledat si bližší informace.
Potom už by snad nikdo nemohl tvrdit, že nastávající globální oteplování (ať už nastává z jakéhokoli důvodu) nám pomůže UDRŽITELNĚ A DLOUHODOBĚ zvýšit úrodnost zemědělských plodin.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

10.2.2020 12:06 Reaguje na Petr-rtep-Petr
K tomu si dovolím doplnit např. https://www.youtube.com/watch?v=DYuuAfuLEx8
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 14:11 Reaguje na Anyr
Na Slovensku nebolo také sucho ako v čechách, ak sa v posledných rokoch neurodilo ovocie, tak hlavne preto že na jar mrzlo. Seno sušíme tak že sa musí otáčať a je ho dosť, robím to takže viem o čom hovorím a často mi aj to seno zmokne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
V 70. letech hořela v Austrálii cca desetinásobná plocha. Bylo chladno a deštivo. Takže jen a jen blábolení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 14:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Pouze blábolení, případně účelová lež:
https://www.denik.cz/ze_sveta/australie_pozary20090209.html
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.1.2020 17:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Požárů je méně, než bylo v době, než se do toho pletl člověk. V takové Kalifornii ročně shořela 17x větší plocha, než dnes.
Jen citace z odkazu, kde je i odkaz na původní výzkum:
"A meta-analysis found that 17 times more land burned annually in California before 1800 compared to recent decades (1,800,000 hectares/year compared to 102,000 hectares/year)."

https://en.wikipedia.org/wiki/Wildfire
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 18:38 Reaguje na Richard Vacek
Problém ale je, že ten les tam dnes už nevyroste. Nikdy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale za to mohou v řadě případů ekologové, kteří léta bránili menším, přirozeným a ekosystémem zvládnutelným, požárům. A pak vypukly požáry obrovské, nezvládnutelné a devastující vůči patřičnému biotopu. Klima s tím nijak nesouvisí.
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

7.2.2020 14:12 Reaguje na Jan Šimůnek
To vůbec není pravda, pane Šimůnku. Zřejmě záměrně věci převracíte jak se vám to hodí. Za to nemohli ekologové. Drtivá většina vědecké obce měla za to, že se musí bránit VŠEM požárům. Tudíž se dle této teorie velká většina států zařídila. O účincích menších lokálních požárů a jejich (ozdravných) účincích na místní ekosystémy se nevědělo dostatek.

Šmahem hodíte vinu na skupinu proti které tak rád brojíte a házíte špínu. Viz. styl uvažování: "Pokud se to dělo pod taktovkou demokraticky zvolených politiků, tak za vše může demokracie..."
Jak vidno, lze tuto absurditu svalování viny opravdu vyhrotit až do extrémů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 07:44
Tahle zpráva je stručná a obávám se, že pravdivá. Nese ale dost děsivou předpověď, že už v tomhle desetiletí můžeme očekávat rozvrat států nejvíce postižených a s tím způsobené násilí, masovou emigraci atd. atd. Pokud by tohle nenastalo do roku 2030 zcela jistě to nastane později, ale každopádně tento vývoj vede k totální destrukci celého ekosystému Zeměkoule a tím i lidské civilizace.
Otázkou je, jestli se to dá ještě zarazit, ale každopádně je potřeba udělat pro uhlíkovou neutralitu maximum.
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět
ig

19.1.2020 12:59 Reaguje na Pavel Hanzl
...což se neděje. Protože když přijmu teze, že -- globální oteplení je pro nás špatné, -- je způsobené nárustem koncentrace CO2, -- ta je způsobená spalováním fosilních paliv, tak je to všechno ještě horší :-) Vlády situaci jenom zhoršují` - uzavírání JE, přesun výroby do zemí třetího světa, když už u nás byly ty technologie konečně "zkrocené", plýtvání veřejnými prostředky na atrapy bezemisních zdrojů elektřiny místo řešení situace, ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 14:34 Reaguje na
Jak si vy představujete "řešení situace"?
Odpovědět
ig

19.1.2020 14:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Nijak, ať už věřím či nevěřím těm tezím :-) Prostě bych tomu nechal volný průběh, ať se technika vyvíjí, bez zásahu lidí "co to s námi myslí dobře". Čili žádné protlačování biopaliv násilím, odmítání JE, dotace na stavbu i provoz OZE a podobně. A když už dávat peníze na výzkum, tak na nové (tj. opravdu nové) technologie, třeba množivé reaktory nebo jaderná fúze, ono je toho docela dost, co je potřeba po technické stránce dotáhnout, aby to snížilo naši závislost na fosilních palivech. A samozřejmě i drobné detaily. Třeba e-government nebo zjednodušení udělení stavebního povolení tak o dva řády, které se také promítnou na úspoře fosilních paliv.
Odpovědět
ig

19.1.2020 15:04 Reaguje na
Ještě pro vysvětlení, tuším, že je třeba: jenom když není potenciál lidí svázaný a když se jim nebudou brát peníze, které si vydělali (a používat na nesmysly typu solárního tunelu), mohou něco nového vymyslet. Jen průmyslová společnost která bohatne, se může vyvíjet. V případě, že se tahle aktivita zařízne (což se pod záminkou ochrany žp děje) bude stagnovat a nic se nikdy nezlepší :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 16:09 Reaguje na
Technika se vyvíjí v laboratořích a projekčních centerech soukromých firem a na "dobrých lidech" nijak závislá není.
Bohužel, ten "volný průběh" znamená překonání bodu zlomu někdy kolem roku 2030 (někdo tvrdí, už dříve) a potom už jde jen o holý život a všechny teorie jsou o ničem.
Bohužel, pravděpodobnost je asi 96%, což na klimapaniku skutečně stačí.
A především nikdo nikoho nezařezává, to by chtěli ropáci, ale nemají šanci. Vývoj běží velmi rychle a čisté technologie začínají ovládat svět (jen v babišistáně se bude fedrovat uhlí, dokud neshoříme jak Austrálie).
Odpovědět
ig

19.1.2020 20:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Čisté technologie bohužel nezačínají ovládat svět a vývoj není zdaleka tak rychlý, navíc vývoj běží po exponenciále. Pro vysvětlení: například vývoj automobilových spalovacích motorů byl víceméně ukončen v sedmdesátých letech, tehdy motory dosáhly téměř technologické dokonalosti a od té doby se už jen jemně šolíchá a jen drobně vylepšuje (byť za obrovských nákladů). Podobně dosahují další technologie svých limitů. Z větrníku už o moc víc energie nevyrazíte, lehčí alkalický kov než je lithium už v Mendělejevově tabulce také nenajdete. Proto jsem ke všem tvrzením o rychlém vývoji celkem skeptický a dostupná data o technických parametrech a cenách to spíše potvrzují než vyvracejí. Uhlí se tady těží proto, že jiná varianta není. Všichni si tady asi odsouhlasíme, že nahradit uhlí něčím jiným by bylo fajn, ale čím? :-) To se musí teprve vymyslet a nevymyslí se to vládním nařízením. Vymyslí se to v technologických firmách, které bychom si tady měli chovat jako v bavlnce, místo abychom je zařezávali daněmi nebo nutili do prapodivných dotačních projektů :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.1.2020 08:15 Reaguje na
Jak to myslíte s tou exponenciálou, když jako příklad udáváte zpomalující vývoj motorů? Tomu nerozumím.

Nicméně, tak na okraj, neřekl bych, že za posledních 50 let nenastal žádný pokrok ve spalovacích motorech. I když, pravda, třeba měrná spotřeba dieselů se nezměnila. Je to takové tweakování materiálů, emisí a měrného výkonu, který se zlepšil podstatně.
No a pak je tu loňská novinka od mazdy, vskutku svatý grál spalovacích motorů, který byl dobyt a který asi zamíchá kartami (mazda si brousí zuby na pokoření účinnosti 60% v další generaci, navíc má skvělou mapu měrné spotřeby).
Ale nutno dodat, že tohle už se jen trošku doladí a nadále další pokrok ve spalovacích motorech bude prakticky nemožný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2020 10:00 Reaguje na
Jistě, každá technologie má svoje limity a spalovací motor k nim dospěl. Proto jede dnes elektromotor s účinností asi 90%, což úplně stačí a vývoj se soustřeďuje na úložiště elektřiny. Kromě lion článků, je ve vývoji celá řada dalších materiálů, taky se jde cestou vodíku, vyráběného elektrolýzou z OZE. Tady je pole neorané a tudy půjde další vývoj.
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

7.2.2020 14:39 Reaguje na
Samozřejmě že plný potenciál člověka (lidí) se projeví naplno, když se bude moci jejich potenciál naplno projevit. Stejně tak se projeví, když jim půjde svým způsobem o kejhák. Největší pokroky ve vývoji (aspoň technické) byly při ohrožení (války, hrozba vyhynutí, nebezpečí všeho druhu atd). Neboť pud sebezáchovy a snaha o přežití svých potomků (děti, rodina, národ, etnikum, soc. skupina atd.) je nepředstavitelně silnou motivací. A tahle motivace by měla být využita ve snaze zachovat či zlepšit životní prostředí pro další generace.

Ochrana, šetrnost, šetření a rozumné nakládání s přírodními zdroji, NErozežranost a rozumná dobrovolná skromnost rozhodně není důvod ke stagnaci. Ani osobní ani společenské či technické. Domnívám se, že naopak. Myslíte si snad, že společnost a jednotlivci honící se pouze za zážitky, vzrušením a nenasytitelnou a neukojitelnou potřebou konzumu mohou nějak výrazně rozvinout svou společnost? Aniž by svoje prostředí totálně nezasvinili … ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 09:49
Problém je, že s výjimkou středoanglické začínají všechny teplotní řady po nástupu "malé doby ledové", takže statistiky na nich založené jsou z hlediska hodnocení současného klimatu prakticky bezcenné.

Podle proxydat bylo v historicky nedávných dobách opakovaně tepleji, přičemž některé teplé periody byly natolik dlouhé a nepřerušované významnými chladnými epizodami, že se k nám dokázala "přestěhovat" i teplomilná flóry, jaká je dnes k vidění v Chorvatsku a dalších státech po bývalé Jugoslávii.

Takže jen a jen bezcenné žvástání klimaalarmistů, děsících se okamžiku, kdy občané masově prohlédnou jejich lži a přestanou jim dávat peníze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 10:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste přiblížit ty "opakované teplé periody", nic takového se v globálním klimatu za miliony let (natož v historické době) neudálo. Středověké "teplotní optimum" se vytvářelo rychlostí asi 1°C za 10 tisíc let, což ja 100x pomaleji, než dnes. Velmi dobrý souhrn je asi tady:
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 14:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten pán evidente klame. Je to jeho zamestnanie, je priamo závislý od klimatickej zmeny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 15:06 Reaguje na Vladimir Mertan
To je jen hnusné obvinění z dílny ropáků.
Ten pán je vědec, klimatolog. Myslíte si snad, že nebýt toho rychlého oteplování, tak by neexiatovala klimatologie?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 17:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Rýchle oteplovanie existuje vďaka moderným klimatológom a oni existujú vďaka tomu, že prezentujú také rýchle oteplenie a veštia budúcu katastrofu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 18:41 Reaguje na Vladimir Mertan
A zařízení zvané teploměr jste někdy viděl? A k čemu se používá netušíte, že?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.1.2020 15:36 Reaguje na Pavel Hanzl
From: Mick Kelly
To: P.Jones
Subject: RE: Global temperature
Date: 26 Oct 2008

Yeah, it wasn't so much 1998 and all that that I was concerned about, used
to dealing with that, but the possibility that we might be going through a
longer - 10 year - period of relatively stable temperatures beyond what you
might expect from La Nina etc.
Speculation, but if I see this as a possibility then others might also.
Anyway, I'll maybe cut the last few points off the filtered curve before I
give the talk again as that's trending down as a result of the end effects
and the recent cold-ish years.
Mick
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.1.2020 15:36 Reaguje na Pavel Hanzl
> Mick Kelly wrote:

> Hi Phil
> Just updated my global temperature trend graphic for a public talk and noted
> that the level has really been quite stable since 2000 or so and 2008 doesn't
> look too hot.
> ...
> Be awkward if we went through a early 1940s type swing!
> Hope all's well with you
> Mick
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 14:20 Reaguje na Pavel Hanzl
vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html
https://www.konzervativnyweb.sk/c/22179146/docent-pokorny-o-klimatickej-hrozbe-nevieme-co-sposobuje-teplotne-zmeny.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 14:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Oba články z Vesmíru jsou staré 8 a 19 let a od té doby se výzkum klimatu velmi silně posunul a dost nejsných věcí se už vyjasnilo, přibyly milióny přesných měření. A pan Pokorný má zcela vše vysvětlující názor: nic nevíme, prudké oteplování může být přírodním jevem (nevíme ale jakým), nebo taky spalováním CO2. Takže jsme zase výrazně chytřejší.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 17:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ide o to, v čom a ako sa výzkum klimatu posunul. Pan Ložek aj Kutílek usvedčujú pána Shellnhubera zo lži. Ten v rozhovore tvrdí: U nás ve výzkumném ústavu máme jedny z nejlepších počítačových simulací na světě, díky nimž dokážeme rekonstruovat klima třeba 50 nebo 100 milionů roků zpět do minulosti. A vidíme, že nynější oteplování je stokrát rychlejší než kdykoli během této doby. Už len porovnávať nepatrný úsek histórie z miliónmi rokov je nezmysel. P. Ložek píše nasledovné:"Vzpomeňme jen, že ještě před 18 tisíciletími se okraj severoevropského zalednění nacházel v prostoru dnešního Berlína a hladina Světového oceánu ležela nejméně o 120 m níže než dnes, zatímco před 120 tisíciletími byl u nás roční průměr teplot opravdu o 3–4 °C vyšší než dnes a Skandinávie s Finskem tvořily ostrov oddělený od pevniny. Během pouhých dvou tisíciletí na rozhraní poslední doby ledové neboli viselského glaciálu 2) a doby poledové neboli holocénu se v naší šířce teplota zdvihla o 10–12 °C. (Mnohonásobné opakování tohoto procesu je známo i ze starších klimatických cyklů.) Myslím, že v dnešní situaci je na místě vrátit se k těmto ryze přírodním změnám, neboť nám mohou poskytnout cenné poučení do blízké i vzdálenější budoucnosti." Peter Pokorný zase píše, že nemôžeme porovnávať proxy merania z merania teplomermi, aj vysvetluje prečo - tak sa vyrábajú hokejky a temné budúcnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 18:53 Reaguje na Vladimir Mertan
On tvrdí, že tahle rychlost oteplování nikdy neprobíhala a je jedno, jak dlouhé období posuzujete, jestli milión let nebo týden. Prostě nikdy. Samozřejmě ty výkyvy teplot tu byly, od doby ledové se průběžně oteplovalo až do "středověkého optima", ovšem rachlstí 100x pomaleji, než dnes. Dřív to bylo to samé, za 120 tisíc let posun teplot o nějakých 8°C znamená co?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 20:36 Reaguje na Pavel Hanzl
To je samozrejme nezmysel, predsa ak sa bude milión rokov oteplovať rýchlosťou 1 stupen za storočie, tak budeme mať za milión rokov 10 000 stupnov. Ide o to, že ak prebehlo pred 100 000 rokmi nejaké oteplenie za 100 rokov, tak to v historických záznamoch ani nenájdeme. Vojen Ložek v článku o prirodzených zmenách podnebia píše: "Během pouhých dvou tisíciletí na rozhraní poslední doby ledové neboli viselského glaciálu 2) a doby poledové neboli holocénu se v naší šířce teplota zdvihla o 10–12 °C." Aj za tých 2000 rokov nie je pravdepodobné, aby teplota rovnomerne stúpala, musela kolísať občas aj klesať a jednotlivé storočia sa nedajú až tak presne vyhodnotiť. Podľa ľadovcových jadier z Grónska píše zase Kutílek:"Z dvacetiletých průměrů vychází 9 výrazných teplých period s teplotami vyššími, než je teplota podle dvoutisíciletých průměrů. Je tomu tak v následujících časových intervalech (roky před současností): 9900–8600; 8000–7400; 7100–6700; 5800–5600; 5400–4900; 4300–4100; 3800–3100; 2400–1900; 1100–770. Teplotní vrcholy dosahují ve dvou případech až hodnot o 2,9 °C vyšších, než je současný průměr. Jde o vyhodnocení teplot v oblasti grónského ledovce, teplé periody tedy jen přibližně odpovídají teplým periodám střední Evropy a Středomoří. Navíc se v nich objevují krátké oscilace, které mohou mít jen lokální platnost. Hlavní trendy a výskyt nejvýraznějších teplých period byly potvrzeny dalšími proxy metodami.

Dvoutisícileté průměry ukazují základní průběh klimatu, kdy jsou zahlazeny výše uvedené teplé periody, vlastně oscilace. Výsledná křivka je hladší a má pouze dvě teplé periody. V první třetině holocénu jsou nejvyšší teploty s maximem 1,4 °C nad současnou teplotou, pak se teplota snižuje a dosahuje minima, které je pouhých 0,8 °C nad současnou teplotou; je to kolem roku 4600 před současností. Poté nastává vzestup s vrcholem kolem roku 2900 před současností a s teplotami o 1,3 °C vyššími než dnes. Potom dochází k prudkému poklesu teplot až k tak zvané malé době ledové.

Vrátíme se k záznamu dvacetiletých průměrů. V posledních třech a půl tisíciletích byly 3 významné teplé periody s teplotami o 1 °C až 2,9 °C vyššími, než je současná průměrná teplota. Nejprve to byla velmi teplá minojská perioda, pak od 3. století před naším letopočtem do zhruba 2. století našeho letopočtu bylo římské klimatické optimum a následovala středověká teplá perioda v rozmezí let cca 850–1350 našeho letopočtu. Všechny měly jedno společné: nebývalý rozkvět kultur. Po středověké teplé periodě přišlo výraznější ochlazování v malé době ledové. Její název však nemá nic společného se skutečnými glaciály, odborníci chtěli jen zdůraznit nepříznivý pokles teplot, a tedy zhoršení klimatu pro lidskou společnost."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 22:30 Reaguje na Vladimir Mertan
To je zoufalé, vy nejste schopen oddělit lokální změnu, tj. změnu počasí, která může skutečně oscilovat velmi výrazně a reagovat zlomově na tisíce třeba vzdálených příčin a globální jev, který má obrovskou setrvačnost.
Příklad: nástup poslední doby ledové v Evropě nastal velmi rychle, snad do dvou let.
Bylo to tím, že se ochlazovalo třeba jen 1°C za 10 tisíc let a v Beringově moři se hromadil led, který se najednou vyvalil a zablokoval natrvalo Golfský proud.
Lokální změna prudká a globální pomalá. Dnes je ta globální rychlá, takže lokální budou asi přímo děsivé.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.1.2020 15:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ak ste lepší odborník ako Peter Pokorný, alebo prof. Kutílek, prosím. Pre poučenie si môžete ešte vypočuť rozhovor z klimatológom Vilibaldom Kakosom: Jak poznáme, že se mění podnebí. https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 18:40 Reaguje na Vladimir Mertan
Pana Pokorného sleduji a myslím,že vyčerpávající přednášku má asi tady. Ale vysvětlení, PROČ se otepluje tam ale nenajdete taky.
https://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek&t=4s&fbclid=IwAR30rFeEpCnBOK9I2-Pw0cz3fjRxJkUQH7b33vObZidMf2HNJmX2sTjvxa0
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.1.2020 11:21 Reaguje na Vladimir Mertan
Ten rozhovor je zajímavý jen tím, že se vbůbec žádnou klimatickou změnou nezabývá.
Řeší záznamy Klementina a hlavně má zcela scestný postup v tom, že "očistí údaje o vliv tepelného ostrova", což dle něho dělá nějakých "půl až jeden stupeň" a vyjde mu, že tenkrát bylo teplo jako dnes.
To je skutečně čurinovní přístup, já potom odečtu vliv Proximy Centauri na teplotu u lovců mamutů a vyjde mi, že žili prakticky na Sahaře. Tudy cesta skutečně nevede.
Odpovědět
va

vaber

20.1.2020 09:44 Reaguje na Vladimir Mertan
nebývalý rozkět kultur? samozřejmě mluvíte jen o Evropěve ve které za doby ledové nebylo nic, ale pod Evropou celý páa od Sahary až po Indii a Čínu kultury prosperovaly a jsou tam pozůstatky staveb o kterých archeologove raději mlčí protože je neumí vysvětlit, jinak obdivuji vaše znalosti klimatu ale není vždy pravda co se stále opakuje může se opakovat i blbost, stále píšete o teplé periodě
800- 1300našeho letopočtu ,ale já věřím více historickým záznamůn, že v této době zamrzl dvakrát Nil, bylo by to možné dnes? a dříve neexistovaly teploměry vše bylo subjektivní, ale zamrzlý Nil je realita která byla zřejmá
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.1.2020 12:10 Reaguje na vaber
Zamrzlý Nil je asi nějaká blbost, nemyslíte? Nespleti si to třeba s Labem?
Zkuste poslat nějaký odkaz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 18:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Samozřejmě nemůžeme srovnávat proxy data s teploměrem a to je právě ta děsivá pravda, kterou nám ty teploměry říkají.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 19:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Prečítajte si poriadne to čo píše Peter Pokorný:"Za hlavné kritérium považujem v prípade grafov požiadavku, aby to neboli zlepence rozdielnych typov dát. Trebárs prístrojovo nameraných hodnôt z nedávnej doby s nejakými staršími proxy-dátami, čo sú dáta, ktoré umožňujú odhadovať hodnoty požadovanej premennej na základe inej premennej a modelu, ktorý k tomu používam.

Tak napríklad teploty v dávnej minulosti môžem "merať", to jest odhadovať, na základe pomeru stabilných izotopov kyslíka v starých sedimentoch či v starom ľade. Nemôžem vziať stroj času a poslať na ňom do minulosti veľa teplomerov, aby som zmeral, aká bola priemerná teplota na planéte.

Popri izotopoch kyslíka existuje mnoho ďalších typov proxy-dát, ktoré možno použiť pre odhady paleoteplôt. Výpoveď každej z nich je zase trochu odlišná, takže by sa ani jednotlivé typy nemali nekriticky kombinovať. Nehľadiac na to, že akékoľvek proxy-údaje získavame pracne bod po bode, a teda sú to vždy dáta nie globálne, ale bodové. A takých bodov sa z pravidla zúfalo nedostáva.

Paleoklimatológia je nesmierne ťažkopádna veda a kumulácia poznania je v nej celkom pomalá. Napriek tomu z nej už dnes vyplýva, že v časoch ľadových kolísali teploty na takmer ľubovoľnom mieste planéty veľmi prudko a medzi dosť vzdialenými krajnými hodnotami. Súčasné otepľovanie s tým čo do rýchlosti a amplitúdy ťažko znesie porovnanie."

Čítajte viac: https://www.konzervativnyweb.sk/c/22179146/docent-pokorny-o-klimatickej-hrozbe-nevieme-co-sposobuje-teplotne-zmeny.html
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.1.2020 10:09 Reaguje na Vladimir Mertan
Zajímavá je též přednáška doc. Pokorného https://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek

Především diskuse.

Ještě zajímavější je, když si ověříte celou řadu tvrzení v ní uváděných. Namátkou narůstající objem antarktického ledovce (nepravda), ostrovy vystupující z moří (nepodařilo se mi dohledat).

Také k fitování dat z různých zdrojů je smířlivější (otázka v čase 1:24)
Dobrá otázka - a odpověď - je také 1:27:30.

Zajímavé také je, že doc. Pokorný považuje IPCC za věrohodný zdroj, resp. není příznivcem konspiračních teorií a uznává, že IPCC se snaží shromažďovat nejlepší dostupné poznání v oboru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 08:04 Reaguje na Vladimir Mertan
Samozřejmě informace o teplotách před miliony let jsou problémem, ale pro nás je nejdůležitější zjistit PROČ se otepluje tak prudce právě teď. Bohužel, jinou příčinu než spalování fosilních paliv jsem nikde nenašel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 10:21 Reaguje na Pavel Hanzl
To jsou ale žvásty: Vytváření teplé periody středovekého klimatického optima (trvající necelých 500 let) mělo trvat deset tisíc let. To skutečně a velmi názorně ukazuje mentální úroveň klimaalarmistů.

Oteplilo se (do středověkého klimatického optima) po studené epizodě (první polovina prvního tisíciletí), trvající několik set let, která je označována za "temná století", plná morů, hladomorů a válek o potravinové zdroje (během níž také zanikla západořímská říše). Celou situaci ještě zhoršovala bigotnost raných křesťanů.
Vrchol oteplení byl zhruba na přelomu tisíciletí, pak se zase začalo (s mnoha výkyvy nahoru i dolů ochlazovat).
Oteplení tedy šlo s rychlostí řádově stupeň za desetiletí.
Výstup z chladné epizody, která byla jednou z příčin husitských válek, byl ještě rychlejší. Ještě tažení Matyáše Korvína skončilo utopené za mrazu v závějích sněhu (v této situaci měli nad teplomilnými Maďary navrch otužilejší husitští veteráni) a o generaci později se už v Polabí pěstovaly melouny (pochopitelně, bez předpěstování ve sklenících).

Je jasné, že bezcenní lháři, blekotající o "bezprecedentním" oteplení v současnosti, tyto rychlé změny klimatu zatloukají, a tak se jim vejde "desetitisícileté pozvolné oteplování" do pár stovek let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 10:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Já nevím, proč to mám opakovat pořád dokola:
LOKÁLNÍ ZMĚNY POČASÍ JSOU NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO, NEŽ GLOBÁLNÍ, CELOSVĚTOVÁ ZMĚNA KLIMATU.
Matyáš Korvín nebyl globální patriarcha a v Číně nebo Austrálii jeho vojáci fakt nemrzli!!
Kvůli sedmi letům hubených a sedmi tučným, kvůli cyklu 11 let atd. atd. atd. atd. by nikdo nestrašil klimaalarmismem.
Jenže globální oteplování s rychostí "nárazu astroidu" je přece úplně jiná kaše!!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 11:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Tady máte celek dobrý souhrn příčiny klimatické změny:
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 14:29 Reaguje na Pavel Hanzl
1. Odkazovaný materiál není v rozporu s tím, co jsem uvedl, tj. že bylo relativně nedávno (z historického hlediska) daleko tepleji.

2. Jedná se navíc o typický alarmistický web.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 14:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Pojem "alarmistický web" je pojem od ropáků, bohuže, právě tyhle předpovědi se nejlépr vyplňují. K otázce č.1 patří tohle:
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 17:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Ropáci sú zase pojem od alarmistov. Aké predpovede sa to vlastne vyplnili?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 18:57 Reaguje na Vladimir Mertan
Nejhorší klimaalarmisti v šedesátých letech předpovídali, že takové počasí bude u nás někdy po roce 2030. A to se ještě počítalo s ozónovou dírou, kterou lidé "klimaalarmistickým" postupem dokázali prakticky zacelit.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 19:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozrejme je to nepravda. V 60 rokoch panovala zhoda o katastrofe globálneho ochladenia. Ani neskoršie predpovede sa netrafili. Vlastním doma napríklad takúto knižku vydanú v roku 1990 https://www.databazeknih.cz/knihy/klic-k-nasi-spolecne-budoucnosti-co-skryva-zprava-brundtlandove-365270 Píše sa v nej, že za 50 rokov ( v roku 2040) bude hladina morí o 5-8 m vyššia a oteplí sa v miernom pásme o 5-8 stupňov. Píšu že poľnohospodárstvo v USA aj v ZSSR prakticky zkolabuje.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 19:16 Reaguje na Pavel Hanzl
ešte v roku 1981 píše súčasný alarmista James Hansen https://pubs.giss.nasa.gov/docs/1981/1981_Hansen_ha04600x.pdf nasledovné:Northern latitudes warmed - 0.8UC
between the 1880's and 1940, then
cooled - 0.5C between 1940 and 1970,
m agreement with other analyses (9, 43).
Low latitudes warmed - 0.3°C between
1880 and 1930, with little change thereafter. Southern latitudes warmed - 0.4°C
in the past century; results agree with a
prior analysis for the late 1950's to middle 1970's (44). The global mean temperature increased - 0.5°C between
1885 and 1940, with slight cooling thereafter
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 19:25 Reaguje na Vladimir Mertan
Tady to máte v kostce:
https://www.euro.cz/udalosti/50-let-stare-klimaticke-modely-se-nemylily-oteplovani-1476775?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#topic-3515
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

19.1.2020 20:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Možno sa niektoré modely nemýlili,ale Hansen má potom aj iné odhady a mnohí ďaľší. V množstve modelov sa nájde vžy niečo podľa potreby, najma ak je dostatočne široký rozptyl odhadovaných teplôt.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 22:16 Reaguje na Vladimir Mertan
Jistě, nemůže se trefit každý. Ale velmi důležité sdělení je, že s daleko méně informacemi byli tenkrát schopni se zhruba trefit. Takže dnes, s dalšími milióny měření a hlavně se znalostí, jak to dopadlo víme, která metoda je správná a proto je předpověď x násobně přesnější. Jenže předpovídá katastrofu. V několika variantách a s odhadem na 96% pravděpodobnosti, ale katastrofu dřív, nebo později.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.1.2020 07:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemyslim si že je to tak. Trafili sa ojedinelé umiernené odhady. Podobne to bude aj teraz, znovu vyhrajú mierne odhady. Pauzu v oteplení v rokoch 1998 -2014 nikto nepredpovedal a ani zmysluplne nevysvetlil. Oteplenie v roku 2015 zpôsobil jav El Nino a kludne môže zase stagnovať, alebo aj klesať.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 09:35 Reaguje na Vladimir Mertan
Je celkem fuk, co si vy myslíte. V tom článku je to přece popsaný celý, stačí si to přečíst.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.2.2020 09:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Mohu se zeptat, co je za problém na té Hansenově citaci? Nevidím rozpor, třeba s těmi globálními daty na wiki.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 10:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Klimaalarmisti v 60. letech věštili brzký nástup doby ledové. To pamatuji velice dobře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 10:25 Reaguje na Jan Šimůnek
A Nostradamus věštil, že do konce tisíciletí přiletí z vesmíru skalnaté těleso o průměru pěti stádií a "klasické země budou zničeny".
Odpovědět
ku

karel uzel

20.1.2020 09:16
viz https://wattsupwiththat.com/2020/01/17/friday-funny-hottest-decade-evah-showyourstipes-ed_hawkins/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2020 10:53
Letošní rok bude tedy zřejmě ještě teplejší, než byl loňský rok.

A příští zase teplejší a přespříští ještě, a tak dále a tak dále.
A kdy se to zastaví? I ty nejserióznější předpovědi říkají, že nikdy. Není jediný důvod, proč by se to mělo zastavit, pokud budou lidé fučet do atmosféry skleníkové plyny.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist