Pouze rok 2016 byl teplejší než loňský, uvádí evropští experti
Za rekordní hodnotou navíc uplynulý rok zaostal pouze o čtyři setiny stupně. V roce 2016 při tom podle odborníků k mimořádně vysokým teplotám přispěl nebývale intenzivní klimatický jev El Niňo. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se domnívá, že zmíněný faktor před třemi lety pozvedl globální teplotu o 0,2 stupně Celsia.
V posledních 12 měsících zaznamenali meteorologové teplotní rekordy po celé Evropě nebo například v kanadském Alertu, což je nejseverněji ležící obydlené místo na Zemi. Extrémní vlny veder zasáhly Austrálii, Indii či Pákistán a přepisovaly absolutní maxima ve Francii, Německu, Belgii i Nizozemsku. Jižní Amerika zase podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) prožila nejteplejší červen v historii měření.
"2019 byl znovu mimořádně teplým rokem, konkrétně druhým nejteplejším na světě podle našich databází, přičemž vícero měsíců překonalo rekordy," citovala AFP představitele programu Copernicus Carla Buontempa. Copernicus je evropský program pro monitorování životního prostředí, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA).
Buontempo a jeho kolegové zároveň potvrzují, že posledních pět let tvoří pětici nejteplejších roků v meteorologických záznamech. Rekordní je údajně také celá uplynulá dekáda. Průměrná teplota se v tomto období vyšplhala o 1,1 až 1,2 stupně nad hodnoty z předindustriálních časů.
"Jsou to bezpochyby znepokojivé signály," komentoval vývoj ředitel Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF) Jean-Noël Thépaut. Světoví lídři se v roce 2015 tzv. pařížskou klimatickou dohodou zavázali globální oteplování udržet výrazně pod dvěma stupni Celsia. Podle AFP by se ale klima při současných trendech mohlo do konce století oteplit o čtyři až pět stupňů.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Richard Vacek
9.1.2020 05:53Karel Zvářal
9.1.2020 07:42 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
9.1.2020 07:57 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_yld_crel_kg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl=cs&ind=false
Karel Zvářal
9.1.2020 09:08 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
9.1.2020 10:01 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
9.1.2020 11:27 Reaguje na Richard VacekJakub Graňák
9.1.2020 11:19 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
9.1.2020 20:03 Reaguje naBrazilie je jedním z největších světových producentů soji, přesto přímo v Brazilii miliony lidí hladoví, zatímco téměř celá produkce soji míří na export
Vilém N
10.1.2020 07:24 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
10.1.2020 07:51 Reaguje na Vilém NJan Škrdla
9.1.2020 20:40 Reaguje na Richard VacekTi naši předkové tomu asi moc nerozumněli, když říkali únor bílý, pole sílí. Nebo třeba studený máj, v stodole ráj.
Vilém N
10.1.2020 07:25 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
11.1.2020 11:26 Reaguje na Vilém NZásadní problém je, že i když celkové množství srážek klesá pozvolna (alespoň v dlouhodobém horizontu), tak jejich rozložení se mění zásadním způsobem (přívalové srážky a dlouhá období sucha).
K tomu se připojuje dost špatná retenční schopnost půd (způsobená odvodněmím, uhutněním, nedostatkem organické hmoty) a nevhodné uspořádání krajiny.
Richard Vacek
10.1.2020 10:17 Reaguje na Jan Škrdlahttps://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_yld_crel_kg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=region:SSF&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false