https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pouze-rok-2016-byl-teplejsi-nez-lonsky-uvadi-evropsti-experti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pouze rok 2016 byl teplejší než loňský, uvádí evropští experti

9.1.2020 00:30 (ČTK)
Rok 2019 se v historickém srovnání zařadil hned za rok 2016 coby druhý nejteplejší v záznamech meteorologů. / Ilustrační foto
Rok 2019 se v historickém srovnání zařadil hned za rok 2016 coby druhý nejteplejší v záznamech meteorologů. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Rok 2019 se v historickém srovnání zařadil hned za rok 2016 coby druhý nejteplejší v záznamech meteorologů. Oznámil to včera evropský program Copernicus, který monitoruje klimatické změny. Průměrná teplota vzduchu byla loni o 0,6 stupně Celsia vyšší, než je světový průměr z let 1981 až 2010, uvedla agentura AFP.
 

Za rekordní hodnotou navíc uplynulý rok zaostal pouze o čtyři setiny stupně. V roce 2016 při tom podle odborníků k mimořádně vysokým teplotám přispěl nebývale intenzivní klimatický jev El Niňo. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se domnívá, že zmíněný faktor před třemi lety pozvedl globální teplotu o 0,2 stupně Celsia.

V posledních 12 měsících zaznamenali meteorologové teplotní rekordy po celé Evropě nebo například v kanadském Alertu, což je nejseverněji ležící obydlené místo na Zemi. Extrémní vlny veder zasáhly Austrálii, Indii či Pákistán a přepisovaly absolutní maxima ve Francii, Německu, Belgii i Nizozemsku. Jižní Amerika zase podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) prožila nejteplejší červen v historii měření.

"2019 byl znovu mimořádně teplým rokem, konkrétně druhým nejteplejším na světě podle našich databází, přičemž vícero měsíců překonalo rekordy," citovala AFP představitele programu Copernicus Carla Buontempa. Copernicus je evropský program pro monitorování životního prostředí, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA).

Buontempo a jeho kolegové zároveň potvrzují, že posledních pět let tvoří pětici nejteplejších roků v meteorologických záznamech. Rekordní je údajně také celá uplynulá dekáda. Průměrná teplota se v tomto období vyšplhala o 1,1 až 1,2 stupně nad hodnoty z předindustriálních časů.

"Jsou to bezpochyby znepokojivé signály," komentoval vývoj ředitel Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF) Jean-Noël Thépaut. Světoví lídři se v roce 2015 tzv. pařížskou klimatickou dohodou zavázali globální oteplování udržet výrazně pod dvěma stupni Celsia. Podle AFP by se ale klima při současných trendech mohlo do konce století oteplit o čtyři až pět stupňů.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

9.1.2020 05:53
Pro pesimisty se jedná o znepokojivé signály, pro optimisty se jedná o pozitivní zprávu. Ve zprávách dostávají slovo převážně pesimisté, protože lidé se rádi bojí a zpráva, že v Čechách budeme mít malárii vzbudí vyšší pozornost, než zpráva, že budeme mít dvě úrody.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.1.2020 07:42 Reaguje na Richard Vacek
Pane Vacku, Váš optimismus nezná hranic. Mám obavy, abychom sklidili z té jedné úrody aspoň něco... celé Česko nezavlažíte.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.1.2020 07:57 Reaguje na Karel Zvářal
Vycházím například z toho, jak stále roste úrodnost obilovin. Nějaký negativní vliv oteplení stále nevidím.
https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_yld_crel_kg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=country:CZE&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl=cs&ind=false
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.1.2020 09:08 Reaguje na Richard Vacek
K čemu nám bude druhá úroda, když i z té jedné se při dnešním dokonalém skladování a zpracování až třetina (někde i více) nezužitkuje, resp. vyhodí??? Mám na to opačný pohled. Půdu tolik nedrancovat a 5-10% z ní nechat na tvorbu biotopů pro druhy, které za posledních pár desetiletí jsme stihli ovzácnit, současně s tím umenšit dopady sucha. Ta nenasysytná touha po exploataci mě děsí a znechucuje. Prostě lidské sobectví nezná hranic...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.1.2020 10:01 Reaguje na Karel Zvářal
Ale to se přece vůbec nevylučuje, spíš naopak - dvě úrody = stačí méně plochy polí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.1.2020 11:27 Reaguje na Richard Vacek
Optimismus je krásná věc, avšak v kontextu vašeho přízpěvku bych volil spíše termín naivita
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.1.2020 11:19 Reaguje na Karel Zvářal
Tak tak, v současnosti lidstvo produkuje dostatek potravin pro nasycení 12 miliard lidí, přesto miliarda lidí hladoví, zacímco se více než třetina potravin promrhá. Hlavně, že objem produkce stále roste... na úkor přírody
Odpovědět
ig

9.1.2020 16:42 Reaguje na Jakub Graňák
Protože se ty potraviny vyprodukují jinde, než kde by je chtěli spotřebovávat. A transport je komplikovaný a distribuce ještě mnohem, mnohem komplikovanější. Tu v podstatě zvládají jen vyspělé země na svém vlastním území. Takže je celkem logické, že i při nadprodukci chudé země hladoví.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.1.2020 20:03 Reaguje na
V řadě ohledů to tak docela neplatí např:
Brazilie je jedním z největších světových producentů soji, přesto přímo v Brazilii miliony lidí hladoví, zatímco téměř celá produkce soji míří na export
Odpovědět
VN

Vilém N

10.1.2020 07:24 Reaguje na Jakub Graňák
A je to chyba naše, kteří plýtvají potravinami a mají se dobře, nebo Brazílie, že špatně hospodaří a nestará se o svoje lidi?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.1.2020 07:51 Reaguje na Vilém N
Víte kam směřuje většina té soji z Brazilie? V Evropě ji sežere dobytek, protože my místo pícnin pěstujeme na polích řepku pro Babiše a kukuřici do bioplynek. Takže si odpovězte sám
Odpovědět

Jan Škrdla

9.1.2020 20:40 Reaguje na Richard Vacek
Podívejte se na úrodnost někde, kde je pořádně teplo, třeba v Subsaharské Africe.

Ti naši předkové tomu asi moc nerozumněli, když říkali únor bílý, pole sílí. Nebo třeba studený máj, v stodole ráj.
Odpovědět
VN

Vilém N

10.1.2020 07:25 Reaguje na Jan Škrdla
Podívejte se na úrodnost někde, kde je pořádně teplo a vlhko ...
Odpovědět

Jan Škrdla

11.1.2020 11:26 Reaguje na Vilém N
Nějak jsem si nevšiml, že by se vzrůstající teplotou narůstaly i srážky.
Zásadní problém je, že i když celkové množství srážek klesá pozvolna (alespoň v dlouhodobém horizontu), tak jejich rozložení se mění zásadním způsobem (přívalové srážky a dlouhá období sucha).
K tomu se připojuje dost špatná retenční schopnost půd (způsobená odvodněmím, uhutněním, nedostatkem organické hmoty) a nevhodné uspořádání krajiny.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.1.2020 10:17 Reaguje na Jan Škrdla
Třeba subsaharská Afrika? Tam úrodnost stoupá též. I když tam se daří spíš jiným plodinám.
https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_yld_crel_kg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&idim=region:SSF&ifdim=region&hl=cs&dl=cs&ind=false
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist