Požár v Českém Švýcarsku byl největším v historii České republiky

Zdroj | HZS ČR

Průběh požáru:

V národním parku začaly hořet asi tři hektary lesa během vlny veder 24. července, a to mezi Hřenskem a Pravčickou bránou. Hasičům se nejprve dařilo požár kontrolovat, následující den se však oheň kvůli větru začal znovu rozšiřovat. Požár se rozšířil i na německou stranu. Hasiči evakuovali 80 lidí z Pravčické brány a také účastníky tábora u Dolského mlýna.

Postupně se začalo objevovat velké množství ohnisek a požár sílil a šířil se do dalších míst. Již 26. července ráno byl asi na 30 hektarech, odpoledne plameny zasáhly území o rozloze 300 hektarů a hasiči vyhlásili zvláštní stupeň poplachu a k večeru už informovali, že zasažené území se blíží k 1000 hektarům. Zasaženy byly obce Hřensko a Mezná, kde shořelo několik domů. Požár v parku nakonec zasáhl rozlohu až 1200 hektarů, oheň spálil zhruba 1060 hektarů. Z ohrožených vesnic muselo odejít kolem 500 lidí. Na německé straně v Saském Švýcarsku oheň zasáhl plochu asi 250 hektarů.

Plochu zasaženou požárem se dařilo zmenšovat od víkendu 30. a 31. července. Hasičům jejich plánovaný útok na požár komplikovalo počasí, nedostatek deště či nízká oblačnost, kvůli které nemohla vzlétnout letadla. Od 1. srpna se hasičům dařilo dostávat ohniska požáru pod kontrolu. Po deseti dnech, k 3. srpnu, hasiči požár z poloviny uhasili, zasahovali na zhruba 500 hektarech. Týž den se pozemní cestou dostali s vodou i na hranici s Německem a propojili se s německými kolegy. Nová ohniska se však stále objevovala v nepřístupném terénu u Pravčické brány či v soutěskách řeky Kamenice. Likvidaci ohně původně hasiči předpokládali k 5. srpnu, kvůli horku a nedostatku dešťů to ale trvalo déle. První z uhašených sektorů správa parku od hasičů převzala 8. srpna, o tři dny později hasiči předali správě parku další část hašeného území, včetně Mezné, okolí Mezní Louky a prostoru nad Hřenskem. Včera hasiči oznámili, že odpoledne předají poslední hašené území v Hřensku, oheň by tak měl být zdolán.

Nasazení hasičů a techniky:

Do boje s požárem byly nasazeny stovky profesionálních i dobrovolných hasičů z celé republiky, velké množství techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí.

Hasiči využívali leteckou techniku armády, policie nebo nasmlouvaných soukromých firem.

Do hašení se krom tří českých letadel Antonov (každé pojme 1100 litrů) zapojila dvě speciální hasící letadla Canadair z Itálie (každé unese přes 6000 litrů vody) a Air Tractor ze Švédska (každé pojme až 3000 litrů vody). Speciály Canadair poprvé přiletěly pomáhat s hašením 28. července, den nato se nečekaně vrátily do Itálie, kde také vypukl požár a nahradily je právě švédské stroje. Znovu se Canadairy do hasebních prací zapojily 5. srpna, odlétly 8. srpna. Vrtulníky přiletěli na pomoc s požárem i ze Slovenska, Polska a Německa.

Piloti českých armádních vrtulníků při zásahu zalili oheň téměř čtyřmi miliony litrů vody a nalétali asi 226 letových hodin. Armáda to uvedla na svém webu. Do akce vojáci nasadili vrtulníky Sokol i silnější Mi-17.

Letadla i vrtulníky s vaky nabíraly vodu z jezera Milada u Ústí nad Labem, které tak bylo až do 8. srpna uzavřené pro veřejnost. Vrtulníky s tzv. bambi vaky nabíraly vodu i v Labi u Hřenska. Povodí Labe muselo kvůli nízkému stavu vody navýšit kvůli hašení průtok vody v Labi pod vodním dílem Střekov. Povodí Vltavy zvýšilo odtok z nádrží Vltavské kaskády do Vltavy.

Ke zvládnutí požáru hasiči vytvářeli obranné průseky v lesích. Skrytá ohniska jim pomáhaly hledat drony s termovizí.

Na místě zasahovalo v některých dnech kolem 1000 hasičů, kteří se kvůli panujícím vedrům museli často střídat. Zhruba šest desítek z nich utrpělo zranění, někteří skončili i v nemocnici. S hašením požáru, logistikou či zásobováním pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a řada dobrovolníků.

Po včerejšku bude skrytá ohniska, která se mohou objevovat, hlídat 72 dobrovolných hasičů. V Mezní Louce zůstane prozatímní hasičská stanice, kde bude šest profesionálních jednotek, tedy 40 profesionálních hasičů.

Příčina požáru:

Příčinu požáru vyšetřuje policie, případu se věnuje tým vyšetřovatelů. Povoláni budou i kynologové se služebními psy vycvičenými k hledání urychlovačů hoření - třeba benzinu.

Škody a náklady:

Škody z požáru se budou teprve sčítat. Škody způsobené úbytkem turistů místní podnikatelé už částečně vyčíslili asi na 150 milionů korun. Na podzim to může být i 200 milionů. Podle destinační agentury České Švýcarsko oheň zachvátil asi 1,2 procenta regionu, odliv zákazníků však zaznamenávají podnikatelé v celém okrese.

Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka zásah hasičů bude zřejmě stát stovky milionů korun. Náklady ještě není možno přesně vyčíslit, ale jen nasazení jednotek stojí až 20 milionů korun denně, řekl 3. srpna.

Pomoc postižené oblasti:

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) 5. srpna řekl, že na obnovu poničeného veřejného majetku či obnovu infrastruktury cestovního ruchu po požáru v národním parku by mohlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zpočátku vytvořit program. Z evropských fondů by se dalo spolufinancovat pořízení speciální letadla uzpůsobeného na hašení.

Ministerstvo životního prostředí 2. srpna oznámilo, že vyhlásí dotační program cílící na obnovu obcí zasažených požárem. Ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) již dříve řekla, že resort na opravy poničené infrastruktury vyčlenil 100 milionů korun a v případě potřeby částku navýší.

Po vypuknutí požáru se na platformě Donio sešlo od dárců téměř devět milionů korun. Sbírku vyhlásila platforma ve spolupráci se senátorem Zbyňkem Linhartem (za STAN) a Národním parkem České Švýcarsko. Sbírku vyhlásila také litoměřická diecéze, na kterou lidé k 1. srpnu poslali asi 400 000 korun.

Obnova parku:

Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, břízy dorostly do pětimetrové výšky, dnes mohou mít podle strážců parku kolem deseti metrů a les je velmi hustý.