Pozor na žlabatku na kaštanovnících, varuje zemědělský ústav

Inspektoři zemědělského ústavu po osmi letech našli v Praze a Jihlavě kaštanovníky napadené původně čínským blanokřídlým hmyzem vosičkou žlabatkou. Silně napadené stromy postupně žloutnou a mají oslabený růst, ojediněle mohou odumřít. ČTK to sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Kaštanovník je v některých lokalitách významnou součástí životního prostředí, parků a zahrad. Vosička žlabatka je podle dřívějších informací celosvětově považovaná za nejvážnějšího škůdce těchto stromů.

"Naposledy byl výskyt tohoto škůdce zjištěn na našem území v roce 2012 na rostlinách kaštanovníku původem z Itálie. Většina napadených rostlin byla tehdy dohledána a zničena. Při následném intenzivním průzkumu nebyl výskyt žlabatky na území ČR zjištěn," sdělila mluvčí.

Po napadení rostlin žlabatkou nejsou v prvním roce viditelné příznaky. "Samičky kladou vajíčka do pupenů, vylíhlé larvy v pupenech přezimují. Vajíčka a larvy prvního vývojového stupně, ukryté uvnitř pupenů nejsou běžnou prohlídkou zjistitelné," vysvětlila Kršková. Na jaře larvy vytvoří tzv. hálky, které jsou zelené nebo růžově zbarvené o průměru do 20 mm. "Žlabatka se šíří přeletem dospělých samic v období jejich letu, tedy od konce května do konce července, a to na kratší vzdálenosti," dodala.

Dopady žlabatky můžou být hlavně estetické. "U menších stromků je možné provádět mechanické odstraňování listů a letorostů s hálkami v období před vylíhnutím dospělců, u vzrostlých stromů je možné provést insekticidní ošetření proti dospělcům," uvedla. Podle ní není vhodné výskyt žlabatky podceňovat, k preventivním opatřením proti jejímu zavlečení patří zabránění přemisťování rozmnožovacího materiálu kaštanovníku z území, kde se tento škůdce vyskytuje. Více informací můžou lidí zjistit na Rostlinolékařském portálu.

---

reklama

---