Čeští vědci pomáhají v Portugalsku lovit invazní sumce. Největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů
Stav populace invazního sumce velkého zkoumali čeští hydrobiologové s odborníky z University v Lisabonu minulý týden na nádrži Cedillo v oblasti Parque Natural do Tejo Internacional na hranicích Portugalska a Španělska.
U všech sumců zjišťovali jejich růstovou výkonnost, tělesnou kondici, pohlaví, jejich potravu, odebírali jim struktury na určení věku (obratle a ploutevní paprsky) a rovněž svalovou tkáň k analýze případné toxicity. Celkem ulovili přes 40 sumců, deset z nich vážilo více než 30 kg.
„Všichni sumci byli ve výborné tělesné kondici, u řady z nich jsme zaznamenali přítomnost viscerálního tuku,“ říká vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Poměr pohlaví byl u této ryby v nádrži vzácně vyrovnaný a její jídelníček velmi pestrý, potvrzený byl i kanibalismus.
„Podle očekávání využívali sumci na přehradě Cedillo širokou škálu potravních zdrojů, od nepůvodního raka červeného přes zdomácnělého kapra, nepůvodního karase, okounka, candáta, slunečnici a ouklej až po původní iberské endemity, to znamená druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a to parmu bocagei, vzácnou parmu comizo nebo ostroretku druhu Parachondrostoma polylepis,“ uvádí Lukáš Vejřík, člen týmu LIFE Predator.
Pro odlov sumců použili vědci metodu dlouhých šňůr (long-lines). Ta je převzata z mořského prostředí, kde se používá k cílenému lovu největších predátorů, jako jsou mečouni, marlíni, plachetníci, tuňáci nebo žraloci. Standardizuje v jeden čas lovecké úsilí řady rybářů specializujících se na lov velkých druhů dravých ryb. Současně s metodou long-lines testovali odborníci také účinnost metody velkookých, zřasených tenatových sítí, kterou na přehradě Cedillo používá rodina místních profesionálních rybářů. Ti pro tento způsob lovu a komerční využívání přehrady obdrželi jako jediní z místní komunity licenci od regionální samosprávy. Obě odlovné metody mají být následně v projektu LIFE Predátor použity k tlumení a eradikaci invazního sumce a obě již v minulosti vykazovaly vysokou efektivitu lovu. Nikdy však nebyly testovány souběžně ve stejný čas na stejné lokalitě a pracovními týmy, které pro použití těchto metod mají potřebné know-how, kvalifikovaný personál a vybavení.
Celkem bylo oběma metodami na nádrži Cedillo uloveno přes 1,1 tuny sumce velkého. Efektivita lovu obou metod, přepočtená na pracovní úsilí jednoho člověka, byla zcela srovnatelná. Výrazně se však testované metody lišily v podílu takzvaného by-catch, tedy nechtěného úlovku.
Přečtěte si také |
Jezera v Itálii a Portugalsku trápí invaze sumců. Pomoc nabídli čeští vědci„Zatímco v případě zřasených tenatových sítí představoval by-catch téměř 70 % úlovku, zejména kapra, kterého však profesionální rybáři ekonomicky velice dobře zužitkují, u metody long-lines byl v úlovku zastoupen pouze a výhradně sumec velký. Zřasená, velkooká tenata také lovila sumce v průměru téměř třikrát menší než long-lines,“ říká Martin Čech.
Na veškerý průběh výzkumných prací projektu LIFE Predator dohlíželi přímo na hladině nádrže Cedillo pracovníci parku Parque Natural do Tejo Internacional, lovecké aktivity a příslušná povolení byla kontrolována i místní policií. Metody monitoringu a tlumení invazního sumce velkého si přijeli prohlédnout a vyzkoušet odborníci z výzkumných institucí z nedaleké španělské Extramadury, natáčela je španělská televize a zajímal se o ně portugalský tisk.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
30.10.2024 06:57Břetislav Machaček
30.10.2024 10:10 Reaguje na Karel Zvářalzdravým rozumem a zásadou, že dary přírody se NESMÍ plýtvat. Ony
ty trofejní ryby z praxe Chyť a pusť nakonec stářím uhynou a bez
užitku ještě hnijící zaprasí navíc vodu. Přitom jejich přínos je
při jejich velikosti naopak pro přírodu pohromou, protože ti obři
se už neživí drobotinou, ale rybami, které začínají ve vodách
chybět. Kamarád před pár roky chytil sumce 145 cm a byl terčem
kritiky, že ho usmrtil a vyudil. V jeho žaludku byl natrávený
candát o velikosti cca 50 cm, který mohl snížit počet plevele
daleko více, než ten trofejní sumec. Z mládí mám zajímavý
zážitek z rybaření na slovenském Žitném ostrově, kde v jednou
slepém rameni Dunaje byli snad jenom sumci. Dle rybářského řádu jsme je po ulovení pouštěli do příchodu místního Maďaroslováka, který nás dořval, ať je nepouštíme a raději mu je dáme na prima rybí guláš. Chvíli jsme se obávali, že je provokatér, ale když hodil do pytle prvého sumce o velikosti asi 40 cm, jsme pochopili, že se snaží zlikvidovat co nejvíc sumců devastujících rybí populaci na tom slepém rameni. Večer nás mimochodem na ten guláš pozval
a k němu dobré víno. Druhý den jsme mu pomáhali sumce lovit na
obecní merendu na kterou je dodal jako dar rybářů občanům. Využil
tak darů přírody, které nenechal stářím uhynout a zetlít v rákosí.
Celá vesnice, včetně ostatních rybářů věděla, že jsou ti sumci
podměreční, ale nikdo mu to nevytýkal a oni sami dělali totéž,
aby v té vodě žilo i něco jiného, než pouze sumci.
Karel Zvářal
30.10.2024 16:11 Reaguje na Břetislav Machačeksmějící se bestie
30.10.2024 10:36 Reaguje na Karel Zvářalmladým Vágnerem počínaje !
Emil Bernardy
31.10.2024 06:27Jindřich Duras
31.10.2024 10:08Břetislav Machaček
31.10.2024 18:37 Reaguje na Jindřich Durasi na samotném Dněpru. Lovily se i ryby na tahu pod přehradami
a část putovala nad hráz, aby pokračovaly v tahu se rozmnožit.
O ty ulovené ryby byl zájem už v přístavu a rybáři je prodávali
velmi levně v poměru k cenám v obchodech. Takže sumec není to
jediné řešení, jak regulovat ostatní druhy ryb a už vůbec ne ta
monstra umírající stářím a hnijící pak někde v rákosí. To není
nejmodřejší využívání darů přírody, když necháme hnít potraviny
ve formě ryb a brečíme nad vyhozeným plesnivým pečivem, které
díky nekvalitní mouce a zpracování plesniví třetí den po upečení.
Kdysi jsme zadělávali doma na chleba, který nám pak pekl pekař
v obecní pekárně a ten chléb neplesnivěl ani po týdnu. No a taky
se lovili a jedli i hrouzci, oukleje, karásci a slunkami se
krmily kachny. To ale u nás nebyl ani jeden sumec, či sumeček.
Nebyly tu na řece ale ani volavky, kormoráni a morčáci. No a
o vydrách ani nemluvě. Před třemi roky mi z haltýře(stará vana)
na potoce tekoucím přes zahradu ukradla dvoukilového kapra vydra
uprostřed vesnice a půl metru od haltýře za plotem pobíhá pes
mého souseda. Plastové zasítění roztrhala a kapra si odnesla
mimo obydlenou oblast. Prozradily ji stopy v bahně a od té
doby ulovené ryby raději přechovávám ve sklepě. Ono než dary
přírody plýtvat, je lépe je využívat a šetřit zdroje, které
jinde docházejí.