https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jezera-v-italii-a-portugalsku-trapi-invaze-sumcu.pomoc-nabidli-cesti-vedci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jezera v Itálii a Portugalsku trápí invaze sumců. Pomoc nabídli čeští vědci

12.11.2022 06:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR
Na devadesát procent sumců je potřeba odlovit v jezerech jižní Evropy. Zatímco v České republice je tento největší predátor sladkých vod žádoucím zástupcem rybích obsádek, v jihoevropských jezerech představuje nepůvodní a invazní druh, který působí škody v tamním ekosystému. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s kolegy z Itálie a Portugalska právě startují pětiletý projekt, během nějž budou v 50 jezerech a nádržích sledovat výskyt a šíření sumců, testovat různé metody jejich odlovu a posléze je se zapojením komerčních a sportovních rybářů odloví. Neméně obtížné bude i přesvědčit Jihoevropany ke konzumaci této ryby a dostat ji na jídelníček místních restaurací.
 
Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který tam byl zavlečen sportovními rybáři. „Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy ryb a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby, včetně vzácných, endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele,“ vysvětluje vedoucí českého vědeckého týmu, Martin Čech z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Sportovní rybáři ho vyhledávají pro jeho trofejní velikosti. „V jižních státech není výjimkou chytit sumce o velikosti 2,5 metru s váhou přes sto kilogramů,“ říká Martin Čech.

Martin Čech se sumcem
Martin Čech se sumcem
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR

Celkem sedm vědeckých týmů - čtyři v Itálii, dva v Portugalsku a jeden v České republice bude pět let sledovat 50 nádrží a jezer, z toho 23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice. Vlajkový výzkum bude probíhat na jednom z největších italských jezer, jezeru Maggiore. České nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice u Karlových Varů v projektu poslouží jako kontrolní systémy, neboť jsou českými hydrobiology detailně prozkoumané se známou obsádkou sumce velkého.

Vědci budou lovit sumce v hloubkách i harpunou

V první fázi mají vědci za úkol otestovat různé metody odlovu a vybrat ty nejvhodnější pro dané typy jezer a nádrží. „Metod pro odlov je několik, včetně použití elektrického agregátu nebo tenatových sítí. Nám se však nejvíc osvědčila metoda dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři na lov velkých predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci, plachetníci nebo mečouni. Funguje tak, že se z pomalu plující lodi postupně naklade do vody dlouhé lano s desítkami nástražních šňůr. Zjistili jsme, že tato metoda je velmi efektivní a navíc zaručuje, že se bude chytat jen sumec, a ne jiné druhy ryb, což je pro nás i naše italské a portugalské partnery důležité,“ popisuje Lukáš Vejřík, další člen českého týmu. Testovat se budou ale i jiné techniky lovu, jako je například lov harpunou ve velkých hloubkách čistých italských jezer.

Kromě výběru nejefektivnějších technik odlovu zodpovídá český tým také za kalibraci metody pro zjištění přítomnosti sumců v jezeře ze vzorků vody, a to pomocí environmentální DNA. Tato metoda funguje tak, že se v odebrané vodě analyzují přítomné genetické vzorky DNA. Z několika odebraných litrů vody tak lze určit, zda se v daném jezeře sumci vyskytují, nebo se do něj tyto nebezpečné, invazní ryby ještě nedostaly.

Vědecký tým při odlovu
Vědecký tým při odlovu
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR

V další fázi projektu bude následovat samotný odlov sumců, na němž se kromě výzkumných týmů bude podílet i 230 místních komerčních a sportovních rybářů. Ve velkých jezerech a nádržích se má množství sumců redukovat alespoň o 10 %, v malých nádržích o 50 % a v pěti izolovaných malých jezerech spadajících do soustavy Natura 2000 se má biomasa sumce snížit dokonce o 90 %.

Lukáš Vejřík a trofejní sumec.
Lukáš Vejřík a trofejní sumec.
Zdroj | Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR

Dostat sumce na talíř

Nezůstane ale jen u odlovů. Mezinárodní tým zahájí masivní osvětovou kampaň zaměřenou jednak na rybáře a jednak na širokou veřejnost. „Rybáře musíme přesvědčit, aby neroznášeli sumce do dalších jezer, aby své úlovky nevraceli do vody a odnášeli si je domů. Veřejnost je třeba přesvědčit o tom, že sumec je skvělá ryba k jídlu. Je to spousta masa, které je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou,“ vysvětluje Martin Čech. Zejména v severní Itálii, kde se invaze sumce vymkla kontrole, by měla vzniknout uzavřená lokální ekonomika, kde budou místní výrobci potravin vyrábět sumčí produkty a restaurace nabízet pokrmy ze sumců. Z ryb ulovených během regulačních odlovů se budou připravovat jídla, prodávaná za rozumnou cenu lidem, kteří čelí socioekonomickým výzvám.


reklama

 
Další informace |
Projekt LIFE PREDATOR (2022-2027) je zaměřen na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species – invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014. Výzkum je podpořen Evropskou komisí v rámci program LIFE-2021-SAP-NAT.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2022 07:08
Nejen ryby mizí, spolyká spousty vodních ptáků, často vzácných, u kterých "nejsou jasné" příčiny úbytku až vymizení. Kdyby se dělaly rozbory sumčího trusu, tak by se možná dopátrali...
Odpovědět
lo

ludmila otřísalová

12.11.2022 09:10 Reaguje na Karel Zvářal
Byla jsem s přítelem na rybách a zatímco čučel na udici, pozorovala jsem kačenky, jak řádily na hladině. Najednou se kolem jedné zvedla vlna, kačka zaplácala křídly a byla pod vodou. Bylo to neskutečný. A to má ten náš rybník nějakých 5 hektarů. Jaký obludy žijí v jezerech, bůh suď.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.11.2022 13:14 Reaguje na ludmila otřísalová
Krakeni
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.11.2022 08:24
Shrnuto - úmyslně či neúmyslně se lidé podílejí na zavlečení nepůvodních invazivních druhů mezi kontinenty, často s fatálními následky pro původní faunu či flóru. Velký problém, avšak neprávem opomíjený . Otázkou je jak z toho ven.
Odpovědět

Pavel Šefl

12.11.2022 15:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Úmyslné, například do Ebra (y) je dokonce známý šmejd z Německa který je tam v několika vlnách navozil, no místní orgány si hlídají kšeft, nedej bože si rubu ponechat, vybudovali na tom celý průmysl... A Češi platí a platí
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.11.2022 08:43
Ono je to i o tom sportovním rybaření - chytí udělají snímeček a pustí.
Dříve téměř vše, co mělo míru, šlo na talíř.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2022 09:41
Je dobře, že k těmto opatřením dochází, probrali se snad zavčasu (říkám konečně!). Ale ještě bych přitvrdil. Sumce by měli lovit a nepouštět všude, vyhubit je při jejich opatrnosti nepůjde, samozřejmě s dobou hájení. Brát i dnes podměrečné, i tak je na něm masa dost. Nepochybně se najde hodně odpůrců "masařiny", ale stylu chyť a pusť říkám debilismus, ať si každý myslí co chce. Prostě dravců má být špička pyramidy, a ne aby se jich pod jezem hemžily desítky. To je jen jedna z ukázek pošahanosti dnešní doby, jejíž důsledky vnímají zejména pamětníci.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.11.2022 13:03 Reaguje na Karel Zvářal
U dravých ryb přemnožení nehrozí, jejich stavy se vždy přizpůsobí potravní nabídce. Problém sumce tam, kde je nepůvodní, je v tom, že likviduje původní druhy dravých ryb, které mu potravně konkurují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2022 14:11 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Až tak? Sumec je ichyologicky vzdělán a rozlišuje mezi býložravými, všežravými a dravci? Nebo vcucne všechno, co se ocitne v jeho blízkosti? Jinak doporučuji podívat se do slovníku, co znamenají výrazy veškeré, vzácné, endemické. Nemá dokonce problém sežrat menší jedince svého druhu, takový je to hospodář...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.11.2022 17:28 Reaguje na Karel Zvářal
Sumec pochopitelně není ichtyologicky vzdělán, ale při lovu se velmi dobře orientuje čichem a hmatem,což mu umožňuje lovit ryby schované v úkrytech, a to i za tmy nebo v kalné vodě, což ostatní dravé ryby nedokážou a na úkryty spoléhají.
Odpovědět

Pavel Šefl

12.11.2022 15:09
Pád, Ebro... "ráj" těchto nepůvodních druhů na Ebru je zná i německý šmejd, který tam ilegálně v několika várkách navezl společně s kapry. Vesele se s tím chlubí v dokumentu, populace místních ryb je skoro na na nule. Místní šílí blahem, poplatky za všechno, zákaz ponechání si ryby, používání jen jejich návnad... no prostě prach a Češi platí, jen aby se v knajpě pochlubili s fotkou monstra. Pozor nic proti sumci, rád se nimi potkává při četných ponorech v našich řekách, tedy pokud je něco pod vodou vidět...
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

16.11.2022 10:44
Asi nás čeká mnoho práce a osvěty... ve volných vodách (revírech týká se to i myslivosti) se bude muset hospodařit odlišně od soukromých super-sportovních vodách.
Nejsem zastánce pojmu chyť a pust..., i míry jsou genetické zvěrstvo. Necháváme ve vodě ty co jsou zakrslí a neduživí. Možná by pomohlo rozdělit revíry na sudé a liché a lovit podle roku (sudý, lichý..) v dále regulovat počet lovných dní atd..., ale brát vše a vše konzumovat např. ze stříbrného karase je výborný salát..
Viděl jsem po závodech na jednom soukromém revíru veliký úhyn. Rybář se baví, ale rybě jde o život ( totální kyslíkový deficit, atd). Co se týče vnadění, tak si nejsem jist zda by se nemělo dojít ke změnám. Např. vnadění granulemi pro psy (chladnokrevný kapr konzumuje masokostní moučku a deriváty z krve..).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.11.2022 15:11
Co se týká obecně rybaření, ono by se měly ve správném poměru vybírat z vody i velké kusy i malé kusy. Ono sice jeden velký kus blokuje prostor a vyžírá potravní zdroje jako množství menších kusů, na druhé straně jsou ale velké staré kusy geneticky mnohem cennější. Jsou totiž produktem přírodního výběru, každý velký starý kus je defakto mnohaletý výběr z tisícovek drobných kusů. Tyto kusy tak presentují vyšší kvalitu vlastností nutných pro přežití než je průměr těch malých jedinců.
Co se týká přesvědčování lidí ke konzumaci sumců, dává to i smysl z jiného důvodu, sumec je totiž poměrně vhodná ryba pro akvakultury. Sumec je totiž dost tolerantní ke znečištění vody a ochotný zkonzumovat široký rozsah různých druhů krmení. Snadno a s menšími náklady než u jiných ryb by se tak mohl prozovat nějaký velkochov sumců, který by produkoval ve velkém množství a tudíž pro mnoho lidí a realtivně levně množství rybího masa.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.11.2022 15:21
Co se týká přemnožení sumců, asi to nebude jenom problém jihoevropských vod. Podle mých zdrojů byli zřejmě sumci podobným způsobem přemnoženi například v Moravskodyjském trojúhelníku, na soutoku Moravy a Dyje předtím, než tam byly postaveny Novomlýnské nádrže. V té době tam byly řeky s přilehlými lužními lesy jen extenzívně a příležitostně využívány vzhledem k špatně průchodným a často zaplavovaným lužním lesům a neregulovaným tokům těch řek. A málo nebo vůbec lovenému rybnému bohatství takových řek. Například lovením na šňůry, s návnadou na piskoře přinášelo množství úlovků (Za První republiky, dnes je u nás lov na šňůry už hodně desítek let zakázán a piskoři jsou tuším chránění)
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.11.2022 22:48 Reaguje na Radim Polášek
Ono je přemnožení a přemnožení.. článek je o tom, že sumec velký je v těchto státech nepůvodní druh, na který není tamní ichtyofauna dlouhodobě zvyklá (evolučně), takže je to pro ni likvidační faktor - protože sumci se v teplejších oblastech velmi daří, dobře se tam tře a rychle roste /delší sezona).

U nás je sumec "domácí", takže pokud je někde "přemnožený", je to otázka pohledu na věc. Když se u nás mluví o přemnožení sumce, je to často dáno tím, že rybáři neradi vidí v revíru rybu, která je schopná zblajznout násadového kapra - což větší sumec velice dobře umí. Další otázka je, zda náhodou sumec neprofituje z toho, jak dobře máme zarybněné až přerybněné revíry stojatých vod (myšleno rybami nedravými) ... a též díky tomu, že v porovnání s ostatníma dravcema je hůř chytatelný a má menší nároky na kvalitu vody.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

18.11.2022 19:12
projekt, dotace, osvětová kampaň, socioekonomická výzva - zdá se, že je to na dobré eurocestě
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist