Před 20 lety byl přijat Kjótský protokol na ochranu klimatu

Přijetím takzvaného Kjótského protokolu o snížení emisí plynů způsobujících skleníkový efekt skončila 11. prosince 1997 konference OSN o změnách podnebí v japonském Kjótu. Dohoda si kladla za cíl snížit emise vybraných sloučenin v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů je protokolem k Rámcové konvenci OSN o změnách klimatu (UNFCCC), která byla přijata v červnu 1992 v Riu de Janeiro a vstoupila v platnost v březnu 1994.

Protokol vstoupil v platnost v únoru 2005 a dosud ho ratifikovalo 192 zemí a EU jako celek (před rozšířením v roce 2004). USA Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly jej ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily Čína a Indie. Právě USA a Čína jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě. Například Kanada od protokolu odstoupila.

Dokument má od počátku řadu kritiků. Jedni mu vyčítají, že je vzhledem k vynaloženým nákladů neefektivní, jiní jej zase kritizují jako málo ambiciózní. Svého cíle protokol nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2012 se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent. Česká republika ale k roku 2012 snížila celkové agregované emise skleníkových plynů vůči roku 1990 o 33 procent a také celá EU plní závazky s předstihem.

V roce 2020 nahradí Kjótský protokol nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu tohoto dokumentu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého.

---

reklama

---