Předvolební debata o ochraně klimatu a životního prostředí. Na čem se shodnou ČSSD, Piráti a Starostové, SPOLU a Strana Zelených?

Pokud bude příští vláda složená z ČSSD, koalice Pirátů a Starostů, koalice SPOLU a Strany zelených, soutok Moravy a Dyje, někdy také nazývaný Moravská Amazonie, se stane národním parkem. A možná i Křivoklátsko. Pravdu o Bečvě se dozvíme, pokud se zbavíme střetu zájmu premiéra Andreje Babiše. Ochrana klimatu je pro všechny pozvané lídry a lídryně důležité téma, odklon od uhlí je nutný. Ale jenom Zelení si jej dokáží představit bez jádra. Alespoň tak to vyplynulo z výroků lídrů a lídryň politických stran, kteří se v pondělí zúčastnili předvolební debaty k ochraně životního prostředí. Debatu pořádaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, studentské hnutí Fridays For Future a asociace ekologických organizací Zelený kruh. Z debaty se na poslední chvíli omluvil Karel Havlíček za hnutí ANO 2011. ČSSD zastupoval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Za koalici Pirátů a Starostů přišel Ivan Bartoš, za SPOLU Markéta Pekarová Adamová, za Zelené Magdalena Davis. Debatu moderovala Marie Bastlová ze Seznam zprávy a Petr Doubravský z Fridays for Future.

Součástí debaty bylo i rychlé odpovídání ano/ne, při kterém zástupci stran reagovali na konkrétní otázky. Například všichni přítomní politici a političky jsou pro to, aby Česká republika směřovala ke klimatické neutralitě do roku 2050.

I u otázky, zda podporují Fit for 55, tedy balíček opatření Evropské komise, jak do roku 2030 snížit emise skleníkových o 55 %, zvedli všichni nápis ano, jen Lubomír Zaorálek zvedl i ne s tím, že některé nástroje by podle něho bylo dobré ještě diskutovat.

U otázky, zda bychom měli mít ministra či ministryni zodpovědnou za řešení klimatu napříč resorty, odpověděla ano jen Magdalena Davis, ostatní dali ano i ne nebo vůbec neodpověděli s tím, že je to příliš složitá otázka na odpověď ano/ne.

Každý zástupce či zástupkyně strany dostal na začátku minutu na odpověď na otázku, jda je ochrana klimatu pro stranu prioritou.

Lubomír Zaorálek z ČSSD zmínil, že kromě klimatické neutrality je také zásadní otázka klimatická spravedlnost. Podle něho tu musí být demokratická většina, která bude proces klimatické neutrality podporovat. Zřejmě nás čeká nová průmyslová revoluce, u které bude důležité, kdo ji nakonec zaplatí. Zaorálek pak citoval z reklamního materiálu obchodníka s energiemi, který tvrdí, že za zdražení elektrické energie může ochrana prostředí a Evropská unie. „Mám strach o osud EU, rodí se nám tady sociální konflikt,“ varoval Lubomír Zaorálek.

Podle lídra Pirátů a Starostů musíme ochranu klimatu a ochranu prostředí řešit, byť v řadě případů je pozdě. Česká republika se zavázala k Pařížské úmluvě a dalším závazkům, třeba uhlíkové neutralitě. „Jsou jasné termíny, které vláda závazky schválila. Ale splnilo se asi deset procent kroků, které vláda měla udělat,“ míní Ivan Bartoš. Podle něho je potřeba restrukturalizace ekonomiky a energetiky, aktivní ochrana krajiny proti suchu.

„Chránit si životní prostředí doma nebo ve světě je prostě chytré. Pro lidský druh je to naprosto zásadní úkol k přežití,“ řekl Ivan Bartoš. A dal za pravdu Lubomírovi Zaorálkovi v tom, že sociální citlivost je důležitá. V balíčku Spravedlivá transformace se počítá penězi na to, aby se řešila sociální otázka: zaměstnanost, rekvalifikace a dopady útlumu těžby uhlí. „Ale to se musí dělat průběžně. Ne že počkáme na nějaký datum a pak tu budeme mít problém,“ říká Bartoš.

Podle Markéty Pekarové Adamové se nejvíce mluví o Zelené dohodě. „Možná by někdo čekal, že koalice SPOLU bude Zelenou dohodu odmítat, ale není tomu tak,“ tvrdí Pekarová Adamová. „Naopak, uvědomujeme si, že to není hrozba, ale příležitost. Pro transformaci ekonomiky, pro inovace, pro pracovní místa. Je to příležitost pro celou společnost vést zdravější život,“ říká Markéta Pekarová Adamová.

„Pro Stranu zelených je klimatická krize téma číslo jedna,“ říká Magdalena Davis. Stanovení cílů pro Českou republiku, které vyplynulo z Pařížské dohody, je podle ní populistické. „Tyto cíle jsme splnili už dávno a nemuseli jsem nic dělat. Teď jsme v situaci, že na novou transformaci nejsme připraveni, ani průmysl, ani energetika, ani doprava,“ popisuje Magdalena Davis. Zelená transformace je podle ní naprostá nezbytnost. Nemůžeme totiž žít na dluh budoucích generací a musíme klimatické krizi začít předcházet.

Člen současné vlády za ČSSD Lubomír Zaorálek nechtěl hodnotit současnou vládu co se týče naplňování klimatických politik, zmínil, že pro něj je klima hodně otázka zahraniční politiky. „Musíme být víc součástí mezinárodního řešení,“ míní Zaorálek.

Podle Ivana Bartoše má Česká republika splněno tak deset procent svých závazků. „Historicky chyběla vůle a peníze. Dnes máme šanci čerpat velké peníze z Evropské unie. A ty se mohou použít na transformaci, nebo utopit v průmyslu,“ upozorňuje Bartoš. A k vládě pak dodal, že aktuálně máme tři ministry průmyslu, byť dva sedí na ministerstvu životního prostředí a ministerstvu zemědělství. „Ale kopou za průmysl,“ hodnotí současnou vládu Bartoš. Podle něho se vládě podařily drobné krůčky, ale třeba to, že není aktualizovaná energetická koncepce a zároveň se vláda vrhá do Dukovan, je podle Bartoše šlendrián.

Markéta Pekarová Adamová připomněla, že máme možnost využít opravdu velké množství peněz z EU, ale musíme také odstranit střet zájmu Andreje Babiše. Bez toho se může stát, že nám ty peníze vůbec nebudou poskytnuty. Podle ní jsou Uhelná komise a její návrh na konec uhlí k roku 2038 mimo realitu. „Máme šanci skončit s uhlím už v roce 2030. Možná to bude tak, že nás k tomu okolnosti donutí,“ myslí si Pekarová Adamová. Co se hodnocení vlády týče, Pekarová Adamová zmínila, že opozice připravila desítky pozměňovacích návrhů v oblasti ochrany lesa, vláda jich ale přijala jen zlomek.

Moderátor Petr Doubravský se pak přímo Markéty Pekarové Adamové zeptal na postoj ODS k otázkám ochrany klimatu, protože ODS byla historicky stranou, která byla k tomuto tématu odtažitá. „Máme společný program, který schválily všechny strany. Je to pozice, která všem stranám vyhovuje. Tohle budeme prosazovat,“ říká Pekarová Adamová za koalici SPOLU, kde je vedle ODS ještě TOP 09 a KDU-ČSL.

Magdalena Davis připomněla, že ministerstvo životního prostředí vede už druhé období stejný ministr. Došlo k jistým pozitivním opatřením jako je program Dešťovka, Zelená úsporám, to jsou dobré věci, ale kosmetické. „Za dob ministra Brabce emise skleníkových plynů neklesly. To jsou důležité informace,“ říká Magdalena Davis. Podle ní nestačí se jen adaptovat, musíme se pustit do redukce skleníkových plynů. „Progres této vlády je v této oblasti za 5,“ hodnotí vládu Davis. Podle ní jsme zaspali a Evropa je úplně jinde.

Zmírňování změn klimatu

V odpovědi na otázku, jak nejlépe zmírňovat změny klimatu, zmínil Lubomír Zaorálek, že klimatická řešení musíme také umět vysvětlit a obhájit u veřejnosti. Bohaté Německo si s transformaci podle Zaorálka poradí. „U nás je nejdůležitější to, aby při ochraně klimatu lidé nezačali nenávidět EU a ochranu přírody,“ míní Zaorálek.

Ivan Bartoš vnímá jako problém politiky, kteří mají přístup do médií a vedou narativ, že opatření pro zmírňování změn klimatu jsou problém. „A lidé to pak vnímají jako problém,“ říká k rámování tématu Bartoš. Podle něho je potřeba změnit to, jak se o tématu mluví, jinak se lidé budou bát. Kromě nástrojů typu emisní povolenky, které slouží jako korekce špatného stavu, jsou podle něho potřeba i pozitivní motivace.

Markéta Pekarová Adamová zmínila, že nástroje na zmírňování změn klimatu jsou mix věcí. Rozvedla pak fiskální nástroje, totiž že by se mělo snížit DPH u neškodlivých výrobků a zvýšit u škodlivých. A přes dotační tituly podporovat ty, kteří hospodaří ekologicky.

Emisní povolenky podle Magdaleny Davis pokrývají jen asi 40 % emitentů, na zbytek by měla být uhlíková daň. „Výnos daně by se mohl rozdělovat přímo mezi lidi, všichni by měli benefit,“ míní Davis. Systém emisních povolenek podle ní funguje dobře. „To, že uhlí skončí dříve, bude díky emisním povolenkám,“ připomíná Davis. Podle ní musí dojít k zastropování zemědělských dotací, jak na plochu, tak na poplatníka.

V jaké roce byste podpořili odklon od uhlí?

Lubomír Zaorálek tvrdí, že horníkům je jedno, kdy se přestane těžit uhlí. „Ale stát musí připravit sociální programy a výsluhy pro horníky. Stát se musí připravit. Jde o to být připraven co nejdříve,“ říká Zaorálek. Přesné datum ale neřekl.

Ivan Bartoš by podpořil odklon od uhlí nejpozději v roce 2033. „Ale pravděpodobně se to stane dříve,“ upozorňuje Bartoš.

Markéta Pekarová Adamová a Magdalena Davis se shodli, že přijatelný je rok 2030.

Čím uhlí nahradíme?

Magdalena Davis zmínila, že do roku 2030 jsme schopni 80 % uhlí nahradit obnovitelnými zdroji, bude to stát přibližně 118 miliard korun, v tom je 26 miliard na trvalé úložiště a 10 miliard na záložní zdroje z bioplynu. Z Modernizačního fondu můžeme získat 150 miliard, to znamená, že do roku 2030 bychom byli schopni minimálně z části peněz Modernizačního fondu toto zajistit.

Markéta Pekarová Adamová řekla, že SPOLU chce pokračovat v jaderné energetice, ale je podle ní důležité jedno „ale“. Co se týče výstavby nových reaktorů v Dukovanech či Temelínu, je důležité bezpečnostní hledisko a dodavatelé nesmí být z Ruska a Číny. SPOLU se nechce uzavírat novému vývoji například modulárním reaktorům. To by mohla být možná cesta i v České republice. V oblasti obnovitelných zdrojů je SPOLU pro decentralizované zdroje, zejména fotovoltaiku. Do roku 2025 má SPOLU plán instalovat fotovoltaiku na 100 tisíc střech domů, továren a skladů. Poslední věc mixu je plyn, který není bezemisní, ale může posloužit pro vyrovnávání soustavy.

Ivan Bartoš zmínil, že Piráti a Starostové jsou pro jádro. „Dlouhodobě jsme jednali o tendru na Dukovany a nic z toho, co jsme chtěli – jako fixní cena, zastropování - , nebylo splněno,“ říká Bartoš. Plyn je podle něho důležitý pro přechodné období. „Pokud máme stihnout cíle, musíme jít přes plyn. Je to sice trochu spálená investice, ale je to cena za to, že jsme zaspali,“ míní Bartoš. A dodává, že jsme součástí evropského trhu s energií a můžeme si ji nakoupit. Zapojení nových malých obnovitelných zdrojů nesmí podle něho být obstrukční. A modulární reaktory? Možná to nebude za tak dlouho.

Energetická družstva?

Podle Bartoše je u nás komunitní energetika natolik v plenkách, že není aktuální o ní myslet, že by mohla být součástí energetické sítě. Je to podle něho hudba budoucnosti. Co má podle něho smysl, je aby zapojení fotovoltaiky na rodinném domě bylo na pár kliknutí. Je to podle něho i otázka resilience.

Markéta Pekarová Adamová si o komunitní energetice myslí, že je to otázka na odborníky, je potřeba vychytat možné problémy. Souhlasí s Ivanem Bartošem, že komunitní energetika nebude páteř soustavy a že se musí zjednodušit přístup k fotovoltaice pro domácnosti.

Lubomír Zaorálek prohlásil, že je i pro komunitní energetiku a decentralizaci.

Magdalena Davis zmínila, že cenu energie tvoří ze 40 procent distribuční poplatek. To u komunitních zdrojů odpadá. Jako starostka obce ale naráží na to, že zákony nejsou pro komunitní energetiku dobře nastaveny.

Zákaz spalovacích motorů

Lubomír Zaorálek si myslí, že co se týče zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem a tlačením elektromobility jdeme „blbě“. Zdá se mu, že nesledujeme, kam vývoj jde. „Někdo na tom škaredě vydělá, a někdo to zaplatí. Přestává se vyrábět malé elektrické citygo a elektromotor se dává do SUV. To nedává smysl, je to úplně šejdrem,“ míní Zaorálek. Elektromobily podle něho mají své místo. Ale malé elektromobily jsou vhodné na krátké vzdálenosti. Ale trend jde jinam, prodávajíc se velká SUV s velkými dojezdy.

Ivan Bartoš připomněl, že pro elektromobilu je důležité mít infrastrukturu. Podle něho se odchod od spalovacích motorů stane dříve, než předpokládá Evropská komise, podle něho se na to automobilky dokonce těší. Co je podle Bartoše ale důležité, je změnit strukturu dopravy. „Je jedno, že jste v elektromobilu, když trčíte v zácpě. Potřebujeme dobré vlaky a dobrou veřejnou dopravu,“ vysvětluje Bartoš.

Markéta Pekarová Adamová říká, že po Škodu není odchod od spalovacích motorů věcí do debaty. Podle ní se tou cestou automobilky již vydaly, nestíhají to jen politici. A upozorňuje, že auta, která do okamžiku zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem budou vyrobena, tak se budou stále provozovat. „Není to tak, že na silnici nebudou moci auta se spalovacím motorem,“ uklidňuje Pekarová Adamová.

Magdalena Davis dodává, že emise z dopravy stoupají a je nutné ji transformovat. Základ je podle ní na dlouhé vzdálenosti železnice, na krátké kola. „A teprve pak se bavme o elektroautech,“ říká s tím, že bydlí na vesnici a vozí děti do školky.

Lesy

Magdalena Davis uvádí, že máme velký dluh u mysliveckého a lesního zákona. A upozornila na výzkum, který probíhá v polesí Klokočná, kde se neprovádí pasečné, ale výběrové hospodaření. Některé věci jsou podle ní dražší, některé levnější. „Dražší je nutnost ohrazovat nové oblasti kvůli zvěři, vyšší náklady na těžbu. Ale na druhou stranu klesají přímé náklady na obnovu, protože probíhá samoobnova. Celkově výběrové hospodaření vychází výhodněji o deset procent,“ říká Davis s tím, že my ale na mnoha místech máme spíš holopasečné hospodaření.

Markéta Pekarová Adamová zmínila, že je důležitá podpora smíšených lesů a odolných druhů stromů. Podpora výběrovější těžby. Velkou část lesů vlastní stát, konstatuje Pekarová Adamová a podle ní by se na nich měly upřednostnit více jeho nehospodářské funkce. Zisk z lesů by měly jít přímo na obnovu ekosystému, ne do rozpočtu. Pekarová Adamová je pro zmenšení velikosti pasek.

Ivan Bartoš nabízí dva pohledy. Jednak na lesy státní a pak na lesy soukromé. Státní lesy se mají vrátit víc lesníkům a přestat se šmelinou a nedůsledným hospodařením. U soukromého lesů by šel cestou podpory pro ty lesníky, kteří hospodaří šetrně.

Lubomír Zaorálek zmínil, že je důležité nedovolit privatizaci lesů. Na kůrovce podle něho není jednoznačný recept, někde funguje nějaké opatření, jinde jiné.

Bečva

Coby vládní kolega ministra životního prostředí Richarda Brabce řekl Lubomír Zaorálek, že ministr Brabec neměl dělat žádná prohlášení k Bečvě. Podle Zaorálka ale není možné, aby vláda zasahovala do běžícího vyšetřování. „Může se nám nelíbit, že není výsledek, ale to je tak všechno,“ konstatuje Zaorálek.

Ivan Bartoš míní, že ANO prorostlo do státní správy a Česká inspekce životního prostředí je toho typický příklad. „Když je ministrem člověkem z chemického průmyslu, tak co čekáme? Když ministryně spravedlnosti Benešová běžně tlačí na státní zástupce, jak to asi vypadá na inspekci? Podnikatel v chemickém průmyslu si obsadí půlku rezortu svými lidmi, a vy čekáte, že někdo rychle vyšetří Bečvu?“ ptá se Bartoš.

Markéta Pekarová Adamová zmínila, že je členka vyšetřovací komise Bečvy a je vázána mlčenlivostí. Zpráva z komise by měla být zveřejněna tento týden. V obecné rovině je problém, že tu je střet zájmu, který nastínil Ivan Bartoš. „Až se zbavíme střetu zájmu Andreje Babiše ve vládě, tak se dozvíme, jak to bylo,“ míní Pekarová Adamová. Ministerstvo životního prostředí podle ní drží ochrannou ruku nad inspekcí. Po volbách budou podle ní nutné personální změny. Co se týče aktuálního vyšetřování, podle ní je soudní znalec Jiří Klicpera mediálně známý (což je samo o sobě špatně) a měl být po prvních přešlapech odvolán a nahrazen někým novým. Místo toho popohání vědce Jakuba Hrušku za jeho pokus na řece Bečvě.

Magdalena Davis upozorňuje, že i kdyby se našel viník, hlavní zjištění z kauzy Bečva je, že ho náš právní systém neumí potrestat. Neumíme říct, jaká škoda na ekosystému se stala. To se musí změnit. Do budoucna je potřeba zajistit, aby byly u podobných havárií jednoznačné postupy. Pochybení České inspekce životního prostředí je podle ní neoddiskutovatelné.

---

reklama

---