Případ dálnice D11 se dostává až k Vrchnímu soudu
MMR totiž na konci listopadu minulého roku zamítlo odvolání ekologických sdružení SZHK, SŠD a Hnutí DUHA proti územnímu rozhodnutí, které Okresní úřad v Nymburce vydal pro úsek dálnice D11 mezi Libicí nad Cidlinou a Chýští. "Okresní úřad dva měsíce před vydáním územního rozhodnutí vyloučil zmíněné tři organizace z územního řízení," vysvětlil dnes EkoListu důvody odvolání Pavel Doucha. Proto je podle aktivistů územní rozhodnutí nezákonné. Úředníci MMR ovšem 29. listopadu 2001 posoudili věc zcela jinak a odvolání zamítli.
Podle Pavla Douchy ovšem není vyloučení ekologických organizací z územního řízení zdaleka jediným důvodem, proč považují jeho klienti územní rozhodnutí za nezákonné. "Výčet všech zjištěných porušení zákona má více než dvacet stran. Jde o závažná porušení zákona o ochraně přírody a krajiny nebo například vodního zákona," říká Doucha.
Těžištěm námitek ekologických aktivistů jsou nedostatky v zajištění ochrany Národní přírodní rezervace (NPR) Libický luh. Tu dálnice do značné míry narušuje už v současnosti. Úsek, který je dnes v provozu, končí totiž prakticky uprostřed Libického luhu mezi Poděbrady a Libicí nad Cidlinou (dálniční sjezd Poděbrady - východ).
Žalobci vytýkají projektu, pro nějž bylo územní rozhodnutí vydáno, celou řadu konkrétních nedostatků. Dálnice protíná NPR na násypu a nikoliv na estakádě, která by znamenala mnohem menší zábor půdy a umožnila by migraci živočichů a možnost obnovy alespoň části přirozených biotopů po uvedení dálnice do provozu. Kromě toho stavební úřad v Nymburce povolil přeložení toku říčky Sánská Bačovka tak, že by přestala do značné míry zásobovat Libický luh vodou, což by pro rezervaci mohlo mít smrtelné následky. "Libický luh je největší a druhově nejbohatší lužní les v Čechách," upozornil v této souvislosti Pavel Doucha.
Územní rozhodnutí také počítá s tím, že přímo na území rezervace se bude těžit zemina pro výstavbu dálničních násypů. Navíc z územního rozhodnutí vyplývá, že pro výstavbu násypů budou z důvodu nedostatku jiného materiálu použity i prohrábky z koryta řeky Labe. "Je přitom všeobecně známou skutečností, že koryta velkých řek jsou kontaminována toxickými látkami, jež se zde řadu let usazovaly," argumentuje Doucha.
Územní rozhodnutí podle ekologických aktivistů porušuje také vodní zákon. "Investor stavby - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), jak sám přiznal, není schopen zajistit, aby se při splachování odpadních vod z dálnice nedostávaly do okolního prostředí znečišťující látky, například sloučeniny chlóru," tvrdí Doucha. Stavební úřad podle něj vydáním rozhodnutí povolil v rozporu s vodním zákonem překročení limitů pro obsah znečišťujících látek ve vodních tocích.
Všechny zmiňované skutečnosti občanská sdružení podle slov jejich právního zástupce namítala již v průběhu územního řízení. "Stavební úřad však místo toho, aby se s těmito námitkami v územním rozhodnutí vypořádal, vyloučil občanská sdružení nezákonným způsobem z řízení a tím se zbavil nepohodlných kritiků," uzavírá důvody vedoucí k žalobě právník Doucha.
reklama
