Přírodovědec Makásek a otec milovické pratuří rezervace Dostál dostali cenu Josefa Vavrouška
Mimořádnou cenu poroty získala také aktivita Fridays for Future (Středoškolská stávku za klima), která představuje zcela nový fenomén klimatického aktivismu, a občanská platforma Limity jsme my, která usiluje o ukončení těžby a spalování fosilních paliv. Všichni laureáti ocenění odnesli ze slavnostního vyhlášení v prostorách Senátu ve středu 5. června v podvečer v rámci Světového dne životního prostředí.
Ivan „Hiawatha“ Makásek po roce 1989 pomáhal rozvíjet skautské hnutí a ochranářské oddíly a spolubudoval nové orgány ochrany životního prostředí. Dlouhá léta se podílel na vydávání časopisu Taraxacum, po tři desetiletí byl šéfredaktorem časopisu NIKA. Stál také u zrodu vyhlášení a značení hranic zvláště chráněných přírodních a krajinných území.
„Ivan Makásek je příkladem velmi houževnatého a cílevědomého člověka," říká o něm jeho přítel Martin Říha. "Je přesvědčený nejen o důležitosti samotné ochrany životního prostředí, ale také o tom, že je téma třeba od mládí vštěpovat celé generaci – a zejména mládeži – neokázalou, srozumitelnou formou. Znamená pro mne nedosažitelný etalon cílevědomosti, soustředěného a silného zaujetí pro věc ochrany životního prostředí.“
Exmoorský pony
Na neotřelý nápad přivedlo Dalibora Dostála zjištění, že za vymírání motýlů může absence velkých kopytníků. Ti zajišťovali vysokou biologickou rozmanitost a ekologickou stabilitu celého území Česka až do středověku, kdy byli téměř vyhubeni. Dostál proto založil neziskovou společnost Česká krajina, našel vhodné biotopy a podařilo se mu v okolí Milovic celý projekt uskutečnit.
Přečtěte si také |
Dalibor Dostál: Návrat divokých koní do krajiny není experiment, ale řešení, které funguje
„Výsledky, které jsou za Daliborovou prací vidět, jsou obdivuhodné. Do bývalého vojenského prostoru u Milovic přivedl exmoorské koně, kteří jsou asi nejbližší příbuzní divokých koní, zubry a pratury," líčí výjimečný počin Dalibora Dostála jeden z ředitelů Agentury ochrany přírody a krajiny Tomáš Růžička.
"Krajina v okolí Milovic je tak udržována pastvou a vypadá trochu jako africká savana. Právě díky tomuto způsobu péče o území, je bývalý vojenský prostor oázou s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ říká Růžička.
Zcela výjimečně se v tomto roce porota Ceny Josefa Vavrouška rozhodla ocenit také středoškolské demonstranty za klima, kdy za iniciativu převezme cenu její mluvčí Petr Doubravský společně s Markem Jankovským. Pozornost porotců se upřela rovněž na občanskou platformu Limity jsme my, které žádá rychlé ukončení těžby uhlí v Česku a přechod na obnovitelné zdroje energie.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jaroslav Štemberk
6.6.2019 08:36Karel Zvářal
6.6.2019 12:02Jaroslav Štemberk
6.6.2019 13:04 Reaguje na Karel Zvářalzáleží, jaká krajina je naším cílem. jestli středověká kulturní krajina s pustým a divokým pohraničním hvozdem plným divé lesní zvěře, kde sicilské šlechtice pohazující zde nemluvňata žerou mimo scénu medvědi, nebo krajina paleolitická s hojnou megafaunou táhnoucí planinami a spásající kdeco, nebo úplně něco jiného.

Středočeský kraj příští rok rozdělí mezi ekologické projekty 8,5 milionu korun
Kladenské ekocentrum čeká postupný rozvoj, nová budova začne sloužit na jaře
Ostrov chystá modernizaci Ekocentra, přibude moderní učebna