https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prirodovedec-makasek-a-otec-milovicke-praturi-rezervace-dostal-dostali-cenu-josefa-vavrouska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přírodovědec Makásek a otec milovické pratuří rezervace Dostál dostali cenu Josefa Vavrouška

6.6.2019 01:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška letos obdrží Ivan Makásek a Dalibor Dostál.
Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška letos obdrží Ivan Makásek a Dalibor Dostál.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška letos obdrží Ivan Makásek a Dalibor Dostál. Přírodovědec a spisovatel Makásek získal ocenění za svou dlouholetou činnost v oblasti životního prostředí, kterou po dlouhá léta srozumitelně předává nejen mladé generaci. Dostál zvítězil v kategorii za výjimečný počin za přivedení divokých koňů, zubrů a praturů do Milovic a Pod Benátecký vrch. Informuje o tom pořadatel ceny Nadace Partnerství.
 

Mimořádnou cenu poroty získala také aktivita Fridays for Future (Středoškolská stávku za klima), která představuje zcela nový fenomén klimatického aktivismu, a občanská platforma Limity jsme my, která usiluje o ukončení těžby a spalování fosilních paliv. Všichni laureáti ocenění odnesli ze slavnostního vyhlášení v prostorách Senátu ve středu 5. června v podvečer v rámci Světového dne životního prostředí.

Ivan „Hiawatha“ Makásek po roce 1989 pomáhal rozvíjet skautské hnutí a ochranářské oddíly a spolubudoval nové orgány ochrany životního prostředí. Dlouhá léta se podílel na vydávání časopisu Taraxacum, po tři desetiletí byl šéfredaktorem časopisu NIKA. Stál také u zrodu vyhlášení a značení hranic zvláště chráněných přírodních a krajinných území.

„Ivan Makásek je příkladem velmi houževnatého a cílevědomého člověka," říká o něm jeho přítel Martin Říha. "Je přesvědčený nejen o důležitosti samotné ochrany životního prostředí, ale také o tom, že je téma třeba od mládí vštěpovat celé generaci – a zejména mládeži – neokázalou, srozumitelnou formou. Znamená pro mne nedosažitelný etalon cílevědomosti, soustředěného a silného zaujetí pro věc ochrany životního prostředí.“

Exmoorský pony

Na neotřelý nápad přivedlo Dalibora Dostála zjištění, že za vymírání motýlů může absence velkých kopytníků. Ti zajišťovali vysokou biologickou rozmanitost a ekologickou stabilitu celého území Česka až do středověku, kdy byli téměř vyhubeni. Dostál proto založil neziskovou společnost Česká krajina, našel vhodné biotopy a podařilo se mu v okolí Milovic celý projekt uskutečnit.

„Výsledky, které jsou za Daliborovou prací vidět, jsou obdivuhodné. Do bývalého vojenského prostoru u Milovic přivedl exmoorské koně, kteří jsou asi nejbližší příbuzní divokých koní, zubry a pratury," líčí výjimečný počin Dalibora Dostála jeden z ředitelů Agentury ochrany přírody a krajiny Tomáš Růžička.

"Krajina v okolí Milovic je tak udržována pastvou a vypadá trochu jako africká savana. Právě díky tomuto způsobu péče o území, je bývalý vojenský prostor oázou s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ říká Růžička.

Zcela výjimečně se v tomto roce porota Ceny Josefa Vavrouška rozhodla ocenit také středoškolské demonstranty za klima, kdy za iniciativu převezme cenu její mluvčí Petr Doubravský společně s Markem Jankovským. Pozornost porotců se upřela rovněž na občanskou platformu Limity jsme my, které žádá rychlé ukončení těžby uhlí v Česku a přechod na obnovitelné zdroje energie.

Přehled všech nominovaných.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

6.6.2019 08:36
Dostálovy projekty mi přijdou z krajinářského hlediska dost kontroverzní. Budování umělých savan v české krajině nepovažuji za dobrou cestu. Navíc k tomu ještě chov nacistického skotu a nepůvodních polodomestikovaných koní.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

6.6.2019 12:02
Určitě lepší využití krajiny, než v zimě obrácená hlína a v létě permanentně chemizované "choulostivé" plodiny, symbolizující dnešní měsíční krajinu bez života. Jestli víte o slovanských původních praturech či divokých koních, sem s nimi, příště možná cena vyjde na vás:-)) Moc dobrý projekt, jen houšť!
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

6.6.2019 13:04 Reaguje na Karel Zvářal
Plochy, které nejsou zemědělsky využívané, by dle mého měly být zalesněny s druhovou skladbou obdobnou původním středoevropským pralesům, ne přeměňovány ve step. V takových lesích by klidně mohl žít i ten zubr. Původní pratur byl také zvíře přizpůsobené životu v pralese, ovšem skot vzniklý pokusem o zpětné šlechtění, jak ukázala už Göhringova kampaň vysazování v Bělověžském pralese, má tendenci lesní porost využívat pouze jako úkryt a vycházet na pastvu na pole a louky v okolí. U evropských koní takovéto zpětné šlechtění nepřipadá v úvahu, protože dnešní domestikovaní koně jsou hodně přešlechtění a mívají geny několika druhů původních (dnes již převážně vyhynulých) divokých koní.
Odpovědět
lu

7.6.2019 09:19 Reaguje na Jaroslav Štemberk
nebudu se s Vámi přít o genetice a chování hybridů v milovicích, protože tomu příliš nerozumím, a zřejmě byste mě utáhl i na vařené nudli, ale:

záleží, jaká krajina je naším cílem. jestli středověká kulturní krajina s pustým a divokým pohraničním hvozdem plným divé lesní zvěře, kde sicilské šlechtice pohazující zde nemluvňata žerou mimo scénu medvědi, nebo krajina paleolitická s hojnou megafaunou táhnoucí planinami a spásající kdeco, nebo úplně něco jiného.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

6.6.2019 15:22
Vám se zavděčit je určitě těžké, na všem hledáte nějaká "ale". Pan Dostál to měl dobře promyšlené a zkonzultované, souhlasili s tím všichni odborníci. V porovnání s minulostí, kdy dědiny byly plné skotu, koz, koní a v okolí rozlehlé louky na potřebnou píci, je dnes zázrak někde kousek louky a potažmo stepi zahlédnout. Lesnatost máme dobrou, podívejte, kde za námi jsou Holanďani či Britové. A s tou hrou na původní a nepůvodní... podle historických vyobrazení jsou dovezené koně i skot hodně podobní primigennímu plemeni. Nakonec ti býložravci jsou jen nástrojem k udržování krajiny pro mizející hmyz a rostliny.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.6.2019 10:40
Mimořádnou cenu poroty získala také aktivita Fridays for Future a občanská platforma Limity jsme my, nevím jestli oceněný se cítí dobře v této demagogické společnosti.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist