Přírodovědec Makásek a otec milovické pratuří rezervace Dostál dostali cenu Josefa Vavrouška
Mimořádnou cenu poroty získala také aktivita Fridays for Future (Středoškolská stávku za klima), která představuje zcela nový fenomén klimatického aktivismu, a občanská platforma Limity jsme my, která usiluje o ukončení těžby a spalování fosilních paliv. Všichni laureáti ocenění odnesli ze slavnostního vyhlášení v prostorách Senátu ve středu 5. června v podvečer v rámci Světového dne životního prostředí.
Ivan „Hiawatha“ Makásek po roce 1989 pomáhal rozvíjet skautské hnutí a ochranářské oddíly a spolubudoval nové orgány ochrany životního prostředí. Dlouhá léta se podílel na vydávání časopisu Taraxacum, po tři desetiletí byl šéfredaktorem časopisu NIKA. Stál také u zrodu vyhlášení a značení hranic zvláště chráněných přírodních a krajinných území.
„Ivan Makásek je příkladem velmi houževnatého a cílevědomého člověka," říká o něm jeho přítel Martin Říha. "Je přesvědčený nejen o důležitosti samotné ochrany životního prostředí, ale také o tom, že je téma třeba od mládí vštěpovat celé generaci – a zejména mládeži – neokázalou, srozumitelnou formou. Znamená pro mne nedosažitelný etalon cílevědomosti, soustředěného a silného zaujetí pro věc ochrany životního prostředí.“
Exmoorský pony
Na neotřelý nápad přivedlo Dalibora Dostála zjištění, že za vymírání motýlů může absence velkých kopytníků. Ti zajišťovali vysokou biologickou rozmanitost a ekologickou stabilitu celého území Česka až do středověku, kdy byli téměř vyhubeni. Dostál proto založil neziskovou společnost Česká krajina, našel vhodné biotopy a podařilo se mu v okolí Milovic celý projekt uskutečnit.
Přečtěte si také |
Dalibor Dostál: Návrat divokých koní do krajiny není experiment, ale řešení, které funguje„Výsledky, které jsou za Daliborovou prací vidět, jsou obdivuhodné. Do bývalého vojenského prostoru u Milovic přivedl exmoorské koně, kteří jsou asi nejbližší příbuzní divokých koní, zubry a pratury," líčí výjimečný počin Dalibora Dostála jeden z ředitelů Agentury ochrany přírody a krajiny Tomáš Růžička.
"Krajina v okolí Milovic je tak udržována pastvou a vypadá trochu jako africká savana. Právě díky tomuto způsobu péče o území, je bývalý vojenský prostor oázou s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ říká Růžička.
Zcela výjimečně se v tomto roce porota Ceny Josefa Vavrouška rozhodla ocenit také středoškolské demonstranty za klima, kdy za iniciativu převezme cenu její mluvčí Petr Doubravský společně s Markem Jankovským. Pozornost porotců se upřela rovněž na občanskou platformu Limity jsme my, které žádá rychlé ukončení těžby uhlí v Česku a přechod na obnovitelné zdroje energie.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jaroslav Štemberk
6.6.2019 08:36Karel Zvářal
6.6.2019 12:02Jaroslav Štemberk
6.6.2019 13:04 Reaguje na Karel ZvářalLukas B.
7.6.2019 09:19 Reaguje na Jaroslav Štemberkzáleží, jaká krajina je naším cílem. jestli středověká kulturní krajina s pustým a divokým pohraničním hvozdem plným divé lesní zvěře, kde sicilské šlechtice pohazující zde nemluvňata žerou mimo scénu medvědi, nebo krajina paleolitická s hojnou megafaunou táhnoucí planinami a spásající kdeco, nebo úplně něco jiného.