Prohlášení ke stávce za klima podepsalo zatím 400 vysokoškoláků a akademiků

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Žijeme v čase mnoha stupňujících se a vzájemně propojených krizí. Nedaleko našich hranic zuří válka, narůstají společenské nerovnosti a zvyšující se ceny energií přivádějí statisíce lidí na pokraj chudoby. Tomu všemu vévodí zhoršující se klimatická krize, která už dávno není jen dystopickým scénářem budoucnosti. (…) Našim vládám a ekonomickým elitám se nedaří na tyto krize nalézt adekvátní odpověď," stojí v prohlášení.

Studenti vládu vyzývají, aby si vytyčila řešení klimatické krize jako svou prioritu a začala urychleně snižovat emise skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. To vede k dlouhotrvajícímu suchu, častějším záplavám nebo i rozsáhlým požárům. Podle účastníků stávky by vláda měla mimo jiné zřídit zvláštní ministerstvo nebo určit vládního zmocněnce, jejichž agendou bude boj s klimatickou změnou a jejími důsledky. Studenti také vyzvali vládu, aby se zasadila o to, aby do roku 2033 skončily v Česku uhelné elektrárny.

Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP) v reakci na prohlášení napsal ČTK, že pro vládu už je klima jednou z priorit a vláda podporuje opatření Zelené dohody pro Evropu. Charvát také uvedl, že MŽP usiluje o odklon od uhlí před rokem 2033. Resort podle něj dotačními programy také přispívá a bude přispívat na modernizaci tuzemské energetiky, rozvoj obnovitelných zdrojů a opatření, která pomohou při zvládání energetické krize lidem, včetně nízkopříjmových skupin obyvatel.

K požadavku na zřízení ministerstva či vládního zmocněnce pro klima Charvát sdělil, že zástupci MŽP rozumí požadavku mít silnou politickou autoritu. Podotkl, že nynější vláda tyto možnosti zvažovala, ale nakonec pro kroky k řešení klimatické krize zvolila součinnost několika resortů. Podle MŽP také potřeba dostatečných pravomocí a zázemí vylučuje stanovení zmocněnce a bylo by třeba nové velké ministerstvo. "Uvolnění takových prostředků ze státního rozpočtu je v současné situaci těžko představitelné i zdůvodnitelné," napsal Charvát. Jmenování silného i slabšího zmocněnce by také podle ministerstva směřovalo k oslabení kompetencí MŽP, co může přinejmenším krátkodobě práci na ochraně klimatu i narušit. Podle MŽP je tedy efektivnější tlačit na lepší koordinaci resortů a na důsledné plnění vládního programu.

Po univerzitách studenti požadují, aby mimo jiné přistoupily k zateplení budov, začaly snižovat spotřebu energií a začaly budovat vlastní kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Stávkující vysokoškoláci také volají po důstojném a adekvátním finančním ohodnocení doktorandů a dalších zaměstnanců na univerzitách.

K udržitelnému rozvoji se některé české univerzity hlásí. Například Univerzita Karlovy (UK) v Praze, která je největší a nejstarší českou vysokou školou, uvádí udržitelnost za jeden z cílů. K naplňování udržitelného rozvoje chce UK podle svého mluvčího Václava Hájka přispívat mimo jiné výzkumy, přenosem jejich výsledků do praxe a udržitelný má být rovněž provoz univerzity. V plánu jsou podle webu třeba průběžné rekonstrukce budov s důrazem na energetickou náročnost, využívání obnovitelných zdrojů energie a postupná obměna vozového parku za vozidla s hybridním nebo jiným alternativním pohonem.

Vysokoškoláci začali stávkovat v pondělí, protest bude vrcholit ve čtvrtek průvodem metropolí. Pochod "Za klimatickou spravedlnost" povede z náměstí Jana Palacha přes ulici Národní ke Strakově akademii. Tam budou podle organizátorů stávky požadavky protestujících předány vládě. Nyní se podle studentky Alžběty Holcové očekává, že se průvodu zúčastní stovky lidí.

Na zapojených fakultách univerzit stávkující studenti mimo jiné v tomto týdnu pořádají besedy, přednášky, promítání či workshopy. Jejich tématy jsou například klimatická změna, energetická chudoba, sociální nerovnosti a transformace uhelných regionů v Česku.

Studenti včera stejně jako v pondělí plánovali přespávat v prostorách některých fakult. Podle Holcové budou desítky lidí nocovat v budově Filozofické fakulty UK (FF UK), na Fakultě humanitních studií UK, v prostorách Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na DAMU. Vedení FF UK včera odpoledne informovalo, že stávka studentů probíhá podle dohodnutých pravidel.

V posledních letech se počet studentů vysokých škol pohybuje okolo 300 000, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). V minulém akademickém roce podle ČSÚ navštěvovalo nejvíce studentů Univerzitu Karlovu v Praze (50 000 studentů), Masarykovu univerzitu v Brně (32 000 studentů) a Univerzitu Palackého v Olomouci (23 000 studentů).