Také první předsednictví ČR v EU v roce 2009 řešilo přerušení dodávek ruského plynu

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Přerušení zasáhlo řadu evropských zemí včetně Slovenska, Česka, Polska a Maďarska. Některé balkánské země, závislé na ruském plynu ze 100 procent, se ocitly zcela bez plynu. Krize tehdy citelně poškodila i jejich hospodářství.

Česko jako předsednická země Evropské unie a Rusko 10. ledna podepsaly dokument o vytvoření kontrolního mechanismu, který měl umožnit monitorování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, a tím zajistit obnovení jeho přísunu do dalších evropských zemí. Smlouvu následující den podepsala i Ukrajina. Podpisu dokumentu předcházela jednání českého premiéra Mirka Topolánka se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem i z ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem a premiérkou Julijí Tymošenkovou.

Česká republika také na 12. ledna svolala do Bruselu mimořádném zasedání ministrů energetiky k plynové krizi. Mimořádnému zasedání šéfoval jako zástupce českého předsednictví tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martina Říman. Na zasedání byla oficiálně potvrzena Evropskou komisí, Ukrajinou a Ruskem smlouva o monitorování dodávek.

Ruský plyn začal proudit přes Ukrajinu do Evropy po téměř dvou týdnech 20. ledna. Na obnovení dodávek se dohodli ruský premiér Vladimir Putin a ukrajinská premiérka Julija Tymošenková a jejich ústní dohodu pak zpečetil 19. ledna podpis desetiletých kontraktů. Předseda Evropské komise José Barroso po ukončení krize pochválil Prahu a premiéra Mirka Topolánka za to, jakým způsobem společně s komisí plynovou krizi řešil. "Bylo to týmové úsilí," podotkl Barroso.

Český premiér Mirek Topolánek v rámci předsednictví EU prosazoval výstavbu jižního plynovodu Nabucco na dodávky ázerbájdžánského plynu přes turecké území do Evropy. O plynovodu jednala začátkem května EU v Praze na summitu Jižní koridor - nová hedvábná stezka. Z realizace plynovodu ale nakonec sešlo.

Za českého předsednictví EU v roce 2009 se po plynové krizi z počátku roku zrodil plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí. Celoevropský projekt nazvaný Severojižní propojení měl snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Plynárenské soustavy Česka a Polska spojil první společný plynovod Stork v září 2011. Stavba plynovodu stála 28 milionů eur (téměř 700 milionů korun). Polovinu zaplatila Evropská unie z Programu ekonomické podpory v energetice, který byl vyhlášen po plynové krizi z roku 2009. Investice na české straně hranice dosáhla sedmi milionů eur (asi 170 milionů korun). Na plynovod Stork I měl navázat plynovod Stork II, vedoucí od hranic s Českem do Svinoústí, na českém území pak plynovod Moravia. V Břeclavi měl na něj navázat plynovod BACI, vedoucí do Rakouska. Projekt byl však v roce 2018 po nástupu ANO zastaven. V úterý na ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz řekl premiér Petr Fiala (ODS), že Česko a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II.