Rakousko uzavřelo poslední uhelnou elektrárnu v zemi
18.4.2020 10:46
(ČTK)
Uzavřením uhelné elektrárny Mellach se Rakousko stalo osmým státem v Evropské unii, který skoncoval se spalováním uhlí.
Elektrárna Mellach zásobovala teplem a elektřinou blízké město Štýrský Hradec a v provozu byla 34 let. V zemi teď pracuje na 12 plynových a ropných elektráren.
Vláda ve Vídni má v plánu ukončit do roku 2030 užívání fosilních paliv pro výrobu energie. Do té doby by se měly tedy uzavřít i plynové elektrárny, poté bude alpská země vyrábět veškerou energii z obnovitelných zdrojů.
Uhlí je považováno za nejvíce znečišťující fosilní palivo a je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů vytvořených člověkem, které způsobují změnu klimatu. Rakousko také usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. Jeho sousední státy včetně Česka naopak chtějí význam jádra ve svém energetickém mixu posilovat.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování
Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 miliardy korun
Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku, stěžuje si na regulaciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (85)
JD
Jiří Daneš
18.4.2020 22:16Rakousko si tu energii, co jim bude chybět nakoupí, třeba z Temelína.
Bude tam ještě větší sucho a úbytek ledovců, protože větrníky seberou větrům, co přináší dešťové mraky, poslední zbytek síly.
Odpovědět
Bude tam ještě větší sucho a úbytek ledovců, protože větrníky seberou větrům, co přináší dešťové mraky, poslední zbytek síly.
PE
Petr Eliáš
18.4.2020 22:25 Reaguje na Jiří DanešA nějaká data? Řekl bych že větrníky jen s obtížemy dosáhnou do výšek, ve které plují mraky.
Odpovědět
PE
PH
KT
Karel Tejkal
18.4.2020 22:46 Reaguje na Petr EliášVlivu větrníků na sucho spíše nevěřím, ale na druhé straně je třeba vědět, že počasí se chová nelineárně a někdy i malá příčina může mít závažné globální důsledky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.4.2020 09:32 Reaguje na Karel TejkalPlatí zákon zachování energie. Energie z větrníků se po vynásobení příslušnými koeficienty účinnosti musí odečíst od energie větru.
Látka z fyziky, vyučovaná na základní škole. Přesně to, co ekologové nezvládají, a co je v příkrém rozporu s jejich fantasmagoriemi.
Odpovědět
Látka z fyziky, vyučovaná na základní škole. Přesně to, co ekologové nezvládají, a co je v příkrém rozporu s jejich fantasmagoriemi.
TD
Tomáš Dobrý
19.4.2020 11:35 Reaguje na Jan ŠimůnekDivám se na to podobně a jak tak koukám tak nikdo neoponuje
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 17:08 Reaguje na Tomáš DobrýProtože je to tak koncentrovaná blbost, že to nemá cenu komentovat.
"Rakušáci staví větřáky kvůli tomu, aby hnali špačky na naše vinice".
Je schopen někdo oponovat?
Odpovědět
"Rakušáci staví větřáky kvůli tomu, aby hnali špačky na naše vinice".
Je schopen někdo oponovat?
PE
Petr Eliáš
19.4.2020 12:24 Reaguje na Jan ŠimůnekZákon zachování energie nikdo nepopírá, ale tvrdit že kvůli větrníkům přestane pršet je s prominutím čistá kravina.
Odpovědět
MF
MG
Milan G
19.4.2020 14:31 Reaguje na Petr EliášTakže když se roztočí cca 500 vrtulí ve 120 m výšce nic se nestane. Větry budou dál vanout stejným směrem tak jako před výstavbou vrtulníků, vlastně to bude jen takový tichý šelest. Větrné sloupce, turbulence, prostě nic. Větrníky jsou spása. Tohle chcete říct?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.4.2020 15:11 Reaguje na Milan GCo mi docela vadí a přijde mi to jako laikovi neekonomické a nelogické, že velké vrtule se při silném větru (70+) vypínají. Domnívám se, že by bylo technicky proveditelné do tělesa pylonu upevnit níže (či naproti-) menší vrtuli, něco na podobě té, co se používá k čerpání vody. Potom by těch vrtulí nemuselo být tolik, a i při silném větru a vypnutí velké vrtule, se točila ta menší a zásobovala síť. Nebo i ta je limitovaná silou větru?? Navíc to těch lopatek malé by určitě nenaráželi ptáci či netopýi, neb to je takový cvrkot, že to musí vidět i slepý.
http://pfloris.cz/
Odpovědět
http://pfloris.cz/
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 09:49 Reaguje na Karel ZvářalJá bych to nechal na konstrutérech těch vrtulí, promovaní inženýři do toho vidí určitě dost dobře.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 08:58 Reaguje na Pavel HanzlNo, vedle jednušky je běžná i dvojka, neřku-li troják:-) Mám dojem, že vývoj zde ustrnul na megavrtuli, kterých jsou schopni vyrobit desítky tisíc. Mě právě zajímá ten vítr 70+, který není využíván. A promoce jsem asbsolvoval rovněž:-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:11 Reaguje na Karel ZvářalTo se musíte ptát asi v nějaké konstrukční kanceláři a ne tady.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 11:20 Reaguje na Pavel HanzlA proč bych se neptal tady, to jako pro diskusi je podmínkou diskuse být dutohlavý ekoterorista?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 14:02 Reaguje na Daniel VišňovskýČlověče co kdákáte a urážíte?? Přečetl jste si vůbec ten příspěvek, než jste utevřel hubu?
Příště si ho račte přečíst aspoň 10x, aby bylo jasné, že jste ho i pochopil.
Odpovědět
Příště si ho račte přečíst aspoň 10x, aby bylo jasné, že jste ho i pochopil.
Karel Zvářal
19.4.2020 13:17 Reaguje na Petr EliášTak mě napadlo, pokud větrníky mají (teoreticky) zpomalovat ten "přízemní" vítr, tím by ovšem snižovaly jeho vysoušecí efekt... Koukám hodně na vyšetřování leteckých nehod, a tam některá neštěstí jsou způsobena silným poryvem a tím pádem i propadem letadla (až nazem), když ještě pár minut před přistáním věž hlásila mírný vítr. K tomu by se měl vyjádřit meteorolog, jak se případné turbulence (dosti vysokých) vrtulí mohou projevit v těch x-tísíci metrech, kde plují mraky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.4.2020 17:05 Reaguje na Karel ZvářalBylo empiricky zjištěno, že po postavení větrných parků vítr "uhne" na trasu, která se jim vyhýbá, případně změní směr. Necítím se být kompetentní pro zdůvodnění tohoto jevu. ale nemám důvod nevěřit empiricky zjištěným faktům.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.4.2020 17:08 Reaguje na Jan ŠimůnekPotom by ony parky byly ale "na suchu".
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.4.2020 06:21 Reaguje na Karel ZvářalUž je spočítáno, že dávají méně energie, než měly dávat podle map větru, pořízených před jejich výstavbou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekProtože některé jsou ve větrném stínu, staví to různé firmy a mám pocit, že nejsou úplně sladěné. Zvyšování teploty znamená víc energie v atmosféře a tím pádem víc větru i kalamitních situací.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:12 Reaguje na Pavel HanzlA co jiného než "větrný stín" je to, o čem jsem výše psal? Jen se ukazuje, že jeho rozsah je daleko větší, než plynulo z pokusů ve větrném tunelu a ukazuje se (už po "mocté"), že přírodu nelze beztrestně znásilňovat a heslo "poručíme větru, dešti", patří jen do heslové výbavy politických extrémistů a zločinců, nikoli do reality.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 10:59 Reaguje na Jan ŠimůnekVětrný stín může za velkou a nepropustnou překážkou (lodní plachtou) působit skutečně na vzdálenost možná desítek metrů na úrovni hladiny. Vrtule možná i na stovky.
Vodonosné proudění fučí v kilomerových výškách a my jsme od větřáků asi 2000 km daleko.
To proudějí je způsobeno rozdílem teplot mezi kontinentem a oceánem.
Proudilo by pořád, i kdybychom postavili bariéru vysokou kilometr a širokou přes celé Německo.
Přestane proudit tehdy, když se zvýší teplota na kontinentu a ten rozdíl se vyrovná.
Je to proboha tak složitý??
Odpovědět
Vodonosné proudění fučí v kilomerových výškách a my jsme od větřáků asi 2000 km daleko.
To proudějí je způsobeno rozdílem teplot mezi kontinentem a oceánem.
Proudilo by pořád, i kdybychom postavili bariéru vysokou kilometr a širokou přes celé Německo.
Přestane proudit tehdy, když se zvýší teplota na kontinentu a ten rozdíl se vyrovná.
Je to proboha tak složitý??
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 09:57 Reaguje na Pavel HanzlKdybyste měl něco nastudováno z historie námořních bitev, tak byste věděl, že "vzetí větru z plachet" bylo běžně prováděno i na vzdálenost, převyšující dostřel raně novověkých děl (tedy stovky m).
Kdybyste byl alespoň trochu políben fyzikou, věděl byste, že existuje proudění laminární a turbulentní, a že ty větřáky spíš vytvoří proudění turbulentní. Které má úplně jiné vlastnosti než laminární, jaké by zůstalo i nad kilometrovou nehybnou bariérou.
Možná byste alespoň tušil, že "vyhození" teplého přízemního vzduchu do větších výšek turbulentním prouděním udrží vodu ve vyšších vrstvách vzduchu, takže nespadne jako déšť (to samé dělají i termiky nad ekology zdevastovanou Šumavou a v současnosti i mnoha jinými oblastmi).
Odpovědět
Kdybyste byl alespoň trochu políben fyzikou, věděl byste, že existuje proudění laminární a turbulentní, a že ty větřáky spíš vytvoří proudění turbulentní. Které má úplně jiné vlastnosti než laminární, jaké by zůstalo i nad kilometrovou nehybnou bariérou.
Možná byste alespoň tušil, že "vyhození" teplého přízemního vzduchu do větších výšek turbulentním prouděním udrží vodu ve vyšších vrstvách vzduchu, takže nespadne jako déšť (to samé dělají i termiky nad ekology zdevastovanou Šumavou a v současnosti i mnoha jinými oblastmi).
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:17 Reaguje na Jan ŠimůnekVítr v kajině je VŽDYCKY turbulentní a větřáky v Severním moři jsou na hranici dostřelu i amerického tomahawku, takže vliv nula.
Zkuste spíš rozdíl tlaku (teploty) fyzika z devítiletky.
Odpovědět
Zkuste spíš rozdíl tlaku (teploty) fyzika z devítiletky.
JŠ
Jan Šimůnek
23.4.2020 09:35 Reaguje na Pavel HanzlJe otázka, do jaké výšky to turbulentní je, a jak se do toho promítnou turbulence, vyvolané vrtulemi větrníků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 14:08 Reaguje na Jan ŠimůnekNijak.
Když plivnete do proudící řeky, taky neobrátí tok. Ten je dán něčím jiným, než plivanci. Kdybyste do ní nalil 10 vagónů vody, taky se tok neobrátí, kdyby milión, taky ne.
Prostě ten větrný proud je určován parametry které vůbec nechápete.
Odpovědět
Když plivnete do proudící řeky, taky neobrátí tok. Ten je dán něčím jiným, než plivanci. Kdybyste do ní nalil 10 vagónů vody, taky se tok neobrátí, kdyby milión, taky ne.
Prostě ten větrný proud je určován parametry které vůbec nechápete.
JŠ
Jan Šimůnek
24.4.2020 12:38 Reaguje na Pavel HanzlMěření větru před a po výstavbě větrných parků ukazují něco jiného. Budu vždy věřit spíš empirii než ideologickému žvanění.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:52 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě nijak. Topolový vzrostlý větrolam má daleko větší dynamický odpor než vrtule a Krušné hory se profouknout nedají vůbec. To zase vymysleli ropáci blbost, jak dycky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:13 Reaguje na Pavel HanzlEmpirie ukazuje něco jiného. Větrníky zasahují výš než topoly a mají na sobě navíc rotující vrtule.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 11:02 Reaguje na Jan ŠimůnekDobře. Takže topoly mají vliv nula a vrtule mají teda vliv jaký? Taky nula.
Vedle dálnice stojí topol, jaký má vliv na vaši rychlodt jízdy?
Stojí tam větřák a má rotující vrtuli. Jaký on má teda ten vliv??
Odpovědět
Vedle dálnice stojí topol, jaký má vliv na vaši rychlodt jízdy?
Stojí tam větřák a má rotující vrtuli. Jaký on má teda ten vliv??
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 09:59 Reaguje na Pavel Hanzl1. Nepleťte si auto se vzduchem.
2. I náraz větru na konci řady topolů může s autem na dálnici dost škaredě zacloumat (vlastní zkušenost, nicméně proto se na D1 umísťovaly na místa, kde hrozí nárazy větru, větrné pytle).
Odpovědět
2. I náraz větru na konci řady topolů může s autem na dálnici dost škaredě zacloumat (vlastní zkušenost, nicméně proto se na D1 umísťovaly na místa, kde hrozí nárazy větru, větrné pytle).
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:20 Reaguje na Jan ŠimůnekVýborně. Už se to lepší. Tak ten topolový větrolam postavte 2000 km od dálnice. Jak mocně s vámi zacloumá??
A když poletíte v kilometrové výšce, taky to s váma bude "rumplovat jak cyp"?
Odpovědět
A když poletíte v kilometrové výšce, taky to s váma bude "rumplovat jak cyp"?
JŠ
Jan Šimůnek
23.4.2020 09:41 Reaguje na Pavel HanzlVětrník je jednak vyšší, než topol, jednak sám svým pohybem turbulence vyvolává. 2000 km od něj to asi nebude rumplovat, ale může to klidně ovlivnit srážky. Jednak mechanismem "vyčesávání" vody ze vzduchu (která pak padne neužitečně do moře), jednak vyhazováním přízemního vzduchu do větších výšek, což se projeví snížením koncentrace vody a nižší pravděpodobností jejího vypadnutí ze vzduchu formou deště. Svoje by mohla (u mořských větrných parků) udělat i vodní tříšť s obsahem soli, vyhazovaná vrtulemi do výšky. Takové vyhazování tříště do výšky je vidět i na fotografií větrných parků, které se dají najít zde na Ekolistu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.4.2020 07:10 Reaguje na Jan ŠimůnekZkusím příklad:
Hodíte do řeky cihlu, obrátíte její tok?
Nahážete těch cihel tisíce (až do velikosti profilu koryta) a obrátíte tím tok? Neobrátíte.
Překlopíte podélný profil řeky tak, aby ústí bylo výš, než pramen. Obrátíte tok. Obrátíte.
Větřáky v Severním moři se dají přirovnat k hození cihly do Svratky (taky se za ní budou tvořit víry atd.) a zvýšení teploty o +2°C je to překlopení profilu.
Odpovědět
Hodíte do řeky cihlu, obrátíte její tok?
Nahážete těch cihel tisíce (až do velikosti profilu koryta) a obrátíte tím tok? Neobrátíte.
Překlopíte podélný profil řeky tak, aby ústí bylo výš, než pramen. Obrátíte tok. Obrátíte.
Větřáky v Severním moři se dají přirovnat k hození cihly do Svratky (taky se za ní budou tvořit víry atd.) a zvýšení teploty o +2°C je to překlopení profilu.
JŠ
Jan Šimůnek
24.4.2020 12:40 Reaguje na Pavel HanzlTěmi cihlami můžete posunout polohu hlavních proudnic a vyvolat např. vymílání protějšího břehu. Proudění vzduchu, kde žádné břehy až na výjimky opravdu vysokých pohoří nejsou, se asi dá ovlivnit víc.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:48 Reaguje na Petr EliášRakušáci staví větřáky především proto, aby hnali špačky na naše vinice.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.4.2020 09:29 Reaguje na Jiří DanešNejen z Temelína a Dukovan, ale i z našich (a patrně i polských) uhelných elektráren.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:47 Reaguje na Jiří DanešGlobální oteplení má za důsledek mimo jiné i to, že v atmosféře je více energie a proto jsou silnější větry normální i hurikány.
Pokud by fve panely i větřáky nějakou energii odebraly, bylo by to pouze k prospěchu věci. Jenže ten význam je zcela nulový.
Kdybyste si porovnali výkon sluneční energie dopadající na zemi a výkon všech OZE dohromady, asi byste se těch nul nedopočítali.
Odpovědět
Pokud by fve panely i větřáky nějakou energii odebraly, bylo by to pouze k prospěchu věci. Jenže ten význam je zcela nulový.
Kdybyste si porovnali výkon sluneční energie dopadající na zemi a výkon všech OZE dohromady, asi byste se těch nul nedopočítali.
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:14 Reaguje na Pavel HanzlNa takový odběr byste ovšem musel mít větrníky o kilometrových výškách. Nicméně ovlivnění proudění přízemní vrstvy vzduchu se ukazuje být větší, než s jakým se původně počítalo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 11:06 Reaguje na Jan ŠimůnekKyril, Ema a kdovíjaký uragán fučel u země.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 10:00 Reaguje na Pavel HanzlTo u země byla jen malá část toho, co fičelo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:58 Reaguje na Jan ŠimůnekZajímavé je, že větřáky v Severním moři jedou pořád naplno a u nás je sucho. Kdyby ten vítr zastavily, tak by asi nejely, že? Fakt nemáte pocit, že jde o jiný systém proudění vzduchu? Já vím, ruský bot nemá pocity...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.4.2020 09:42 Reaguje na Pavel HanzlKousek výš jsem vám to vysvětlil.
Vědecky korektní by bylo ty větřáky zbourat a zjistit, co to udělalo s deštěm.
Odpovědět
Vědecky korektní by bylo ty větřáky zbourat a zjistit, co to udělalo s deštěm.
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 17:04 Reaguje na Jan ŠimůnekTady je zcela jasně vidět váš zcela mišuge názor na svět. Vy si vymyslíte evidentní blbost (nebo váš programátor) a budete chtít, aby někdo, kdo investoval miliardy do systému čisté energie to zboural. Kvůli kravině zcela evidentní. A tak je to s váma se vším. Fakt nežijete trvale na Paroubkově Marsu?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.4.2020 12:41 Reaguje na Pavel HanzlOno by stačilo nějakou dobu po projití jejich životnosti nestavět nové (možná k něčemu takovému dojde z ekonomických důvodů).
Odpovědět
JO
Jaroslav Olšanský
19.4.2020 09:04Rakušákům se to lehce zavírá, když si chybějící elektřinu nakoupí levně z Česka.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:55 Reaguje na Jaroslav OlšanskýS tím samozřejmě nepočítají, babišistán je zcela nevyzpytatelný režim.
Ale jejich krajina pokrytá vrtulemi mi připadá děsivá. To fve je daleko "lidštější" systém.
Odpovědět
Ale jejich krajina pokrytá vrtulemi mi připadá děsivá. To fve je daleko "lidštější" systém.
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:18 Reaguje na Pavel HanzlJenže FVE je daleko méně výkonná (vítr fouká i když jsou mraky a i v noci). Její vliv (černé panely, vyhřívající se na skoro teplotu varu vody) na okolí asi taky nebude zcela zanedbatelný - budou nad ní termiky srovnatelné (nebo i horší) s termikami nad velkými logistickými či nákupními centry o srovnatelné ploše.
Jistěže větrníky devitalizují krajinu od ptactva a patrně i létajícího hmyzu. Takže škodí životnímu prostředí jako veškerá jiná ekologie.
Odpovědět
Jistěže větrníky devitalizují krajinu od ptactva a patrně i létajícího hmyzu. Takže škodí životnímu prostředí jako veškerá jiná ekologie.
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 20:51 Reaguje na Jan ŠimůnekZákladní fyzika nebude vaše silná stránka, že?
Pokud slunce praží na nějakou tmavou plochu (střechu) ohřívá se více, než fve panely, které asi 16% energie pošlou dráty pryč.
Odpovědět
Pokud slunce praží na nějakou tmavou plochu (střechu) ohřívá se více, než fve panely, které asi 16% energie pošlou dráty pryč.
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 10:01 Reaguje na Pavel HanzlTěch 16 procent zase tolik není. Navíc jak panel stárne, je to i víc.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:39 Reaguje na Jan ŠimůnekFve panel stárne přibližně tak rychle, jako JE Dukovany. Ta má za sebou 35 let práce a je na odpis. Děsivá představa, že z toho bude gigantický betonový balvan zakonzervovaný na staletí....
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.4.2020 09:46 Reaguje na Pavel HanzlFV panel snižuje svou produkci už od prvních sekund svého provozování.
JE se pochopitelně dá řešit přistavěním dalších bloků, které využijí infrastrukturu těch, co "půjdou do penze". Jinak konkrétně pro tu JE se plánovalo její využití jako skladovacích prostor, případně nějakých archivů. V podstatě by zůstaly nepřístupné jen odstavené reaktory, a i ty se dají po pár desítkách let bez problémů zlikvidovat.
Odpovědět
JE se pochopitelně dá řešit přistavěním dalších bloků, které využijí infrastrukturu těch, co "půjdou do penze". Jinak konkrétně pro tu JE se plánovalo její využití jako skladovacích prostor, případně nějakých archivů. V podstatě by zůstaly nepřístupné jen odstavené reaktory, a i ty se dají po pár desítkách let bez problémů zlikvidovat.
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 11:18 Reaguje na Pavel HanzlVy lžete docela kumulativně, a to se hned tak nevidí. Za prvé, životnost toho panelu je s bídou 15 let, a dukovany jsou provozovatelné až do roku 2045. Počítejte opravdu s životností panelů, v reálném provozu, ne s degradací FV článků v laboratorních podmínkách.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 00:25 Reaguje na Pavel HanzlJá bych především řekjl, že základní fyzika není VAŠE silná stránka, a bigotně ignorujete zákon zachování energie. Nebo se pletu, a myslíte si, že FV panely rostou na nějakém ekologickém panelovníku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 20:54 Reaguje na Jan ŠimůnekBody varu jste si asi spletl se solárními panely na ohřev teplé vody, ty se tak zahřívají, fve panel se asi nemůže ohřívat na víc jak 50°C, což je maximální výpočtová teplota.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 14:06 Reaguje na Pavel HanzlJe mi líto, i černý papundekl se může zahřát na teplotu blízkou varu vody, pokud je v létě na slunci a za větrem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:30 Reaguje na Jan ŠimůnekTotální cypovina, jako vždycky. Dělali jsme testy s cyklocomputerem na přímém slunci přes oběd na zahrádce hospody, ještě jsme ho podložili černým trikem a maximálku dal asi 46°C. Dobře, za ideálních podmínek by to mohlo být řekněme padesát. To je celý.
Víte, jak za války filmovali šot z Tobruku, kde vojáci na haubně tanku smažili vajíčka?
Nahřáli ji zespodu letlampou.
Ani na Sahaře tu teplotu nemáte.
Odpovědět
Víte, jak za války filmovali šot z Tobruku, kde vojáci na haubně tanku smažili vajíčka?
Nahřáli ji zespodu letlampou.
Ani na Sahaře tu teplotu nemáte.
JŠ
Jan Šimůnek
23.4.2020 09:48 Reaguje na Pavel HanzlVzhledem k tomu, že čeští turisté na plážích u Černého moře běžně "pekli" vajíčka v písku pláže (čili musel mít alespoň 80+ a přitom byl bílý) si vám dovoluji moc nevěřit. Už proto, že to s těmi vajíčky vím z více na sobě nezávislých a důvěryhodných zdrojů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 14:15 Reaguje na Jan ŠimůnekMuhehehhehe já sám jsem to jako kluk zkoušel x krát a dost jsem to i s otcem řešil a výsledek je zcela jasný.
Jako ruský bot jste zralý na elektroodpad, jestli v Petrohradu něco takového mají.
Je zajímavé, že tvorové jako vy vždy věří největším pitomostem, to jste asi z jedné várky.
Odpovědět
Jako ruský bot jste zralý na elektroodpad, jestli v Petrohradu něco takového mají.
Je zajímavé, že tvorové jako vy vždy věří největším pitomostem, to jste asi z jedné várky.
JŠ
Jan Šimůnek
24.4.2020 12:43 Reaguje na Pavel HanzlOpět, budu raději věřit příbuzným a známým, kteří to vyzkoušeli, než někomu, kdo se projevuje jako ekobot a opakovaně byl usvědčen z hlásání nesmyslů..
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 00:17 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzle, vy jste prosímpěkně nějaký lobbysta čínských těžařů uhlí?? Nebo myslíte, že FVE panely rostou na nějakém ekologickém stromě zvaném panelovník fotovoltaický, někde na jiné planetě, kam lidé nechodí, a na planetu Zemi se dostávají teleportací?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:34 Reaguje na Daniel VišňovskýFve panel je energeticky z asi 90% silná tabule skla.
Z toho stejného materiálu, jako jsou okna do všech budouv na světě. Máte pocit, že se ty okenní tabule taky vyrábí na jiné planetě?
Odpovědět
Z toho stejného materiálu, jako jsou okna do všech budouv na světě. Máte pocit, že se ty okenní tabule taky vyrábí na jiné planetě?
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 11:09 Reaguje na Pavel HanzlNo, víte, já jsem původní profesí inženýr přes sklářské stroje, a já Vám přísahám, že výropba toho FV panelu je energeticky docela dost náročná. Kolik FV panelů jste vyrobil vlastníma rukama? Já Osm - ze starých panelákových okenních křídel. Ovšem spolehněte se, že i výroba těch článků je energeticky dost náročná. Tu energii pro tu výrobu obojího, tedy toho krycího skla a těch článků chcete získat pomocí FV panelů? To by bylo docela kuriozní, protože neznám jediný případ, kdy by nějaký Float - linka na výrobu plochého skla běžela v 8-12 hodinových dávkách :)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 14:20 Reaguje na Daniel VišňovskýNikdo nikde netvrdil, že fve panel je energeticky za pusinu. Celá elektrárna se energeticky zaplatí až po dvou letech provozu.
Čistá výrobna fve panelů je pouze v projektech a na vyhřátí pecí používá vodík (vyrobeného z fve elektrolýzou). Nevím, jestli se to někde už nestaví, ale vidím to jak schůdnou cestu do budoucnosti.
Odpovědět
Čistá výrobna fve panelů je pouze v projektech a na vyhřátí pecí používá vodík (vyrobeného z fve elektrolýzou). Nevím, jestli se to někde už nestaví, ale vidím to jak schůdnou cestu do budoucnosti.
RP
Radim Polášek
19.4.2020 10:35Ono není těžké uzavřít na svém území propagandisticky nevhodné elektrárny, když zelené výmysly ještě nefungují stoprocentně a zatím se pouze začínají zavádět a chybějící elektřinu lze tak velmi snadno dovézt. Třeba od nás z České republiky. Ale pokud se zeleným "podaří" Green Deal v Evropě aplikovat, bude na tom Rakousko podstatně hůř, protože elektřinu nebude odkud dovážet, v celé Evropě jí bude nedostatek..
To ale rakouským občanům, s mozkem vymytým zelenou propagandou a tudíž bez vlastních myšlenek či pouze s jednoduchým černobilým uvažováním zřejmě zatím nedochází.
Odpovědět
To ale rakouským občanům, s mozkem vymytým zelenou propagandou a tudíž bez vlastních myšlenek či pouze s jednoduchým černobilým uvažováním zřejmě zatím nedochází.
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:59 Reaguje na Radim PolášekJakmile se v nějakém článku objeví "vymytý mozek......." dál nečtu a okamžitě zapomenu, co autor psal před tím.
To je pro mě limita blbosti.
Odpovědět
To je pro mě limita blbosti.
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 00:20 Reaguje na Pavel HanzlPro mne je naopak limita blbosti pokud někdo plácá o FV panelech v souvislosti třeba s nabíjením elektromobilů, nebo obecně, pokud si myslí, že FV je nějaký primární energetický zdroj. Máte s FVE nějakou osobní zkušenost? Tím myslím opravdu FVE v ostrovním režimu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:53 Reaguje na Daniel VišňovskýV současné době je u nás ostrovní fve skutečně problém. Ale ve světě fve přímo válcuje konkurenci, v USA se prodává energie z fve za asi 63 halířů kWh.
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/20334-cesko-prichazi-o-levnou-solarni-energetiku
https://www.euro.cz/byznys/zastarala-solarni-elektrarna-zbankrotovala-penize-dal-obama-1479201
Odpovědět
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/20334-cesko-prichazi-o-levnou-solarni-energetiku
https://www.euro.cz/byznys/zastarala-solarni-elektrarna-zbankrotovala-penize-dal-obama-1479201
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 11:14 Reaguje na Pavel HanzlKolik jste postavil domácích FV elektráren v ostrovním režimu? Já jednu. A je úplně jedno, za kolik se co prodává. Čínské uhlí je z zemi původu dost levné, že. A ano píšete, že solární elektrárna zbankrotovala, a že peníze dal Obama. Bezva. A samozřejmě, že můžete válcovat konkurwenci, pokud na něco dostanete pořádnou dotaci. Z mé zkušenosti lze vyrobit 1kWh fotovoltaikou tak za 25-30 Kč ale 12/24 DC - to musíte ještě prohnat měničem, a transformovat, takže ve skutečnosti je to mnohewm horší. A pokud tvrdíte, že ostrovní FVE je problém, tak řekněte kam se mám dostavit, a já Vás přessvědčím, že to problém není, stačí k tomu kleště, kterým Vás odstřihnu od veřejné sítě, a ten drát stočím a odnesu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 14:24 Reaguje na Daniel VišňovskýDoufám, že nečekáte, že vám budu na tento plácalismus odpovídal.
Odpovědět
TD
Tomáš Dobrý
19.4.2020 11:38To abychom se naučili štípat louče a vařit na otevřeným ohni .... a až se přidá bosch tak to bude uplný zatmění
Odpovědět
PS
Petr Sýkora
19.4.2020 18:56Myslím, že každý soudný člověk si názor udělá (přetoky do Rakouska pozná snad každý)https://www.ceps.cz/cs/data#CrossborderPowerFlows a motyka hloupá zůstane tam kde je.
Odpovědět
PS
Petr Sýkora
19.4.2020 18:57Myslím, že každý soudný člověk si názor udělá (přetoky do Rakouska pozná snad každý)https://www.ceps.cz/cs/data#CrossborderPowerFlows a motyka hloupá zůstane tam kde je.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 17:04Celá Evropa maká (včetně Poláků i Slováků) a babišistán jen žvaní.
Sice jeme podepsali green deal, ale neudělali jsme zatím ANI ŤOK, jen se tu žvaní ropácké demagogie. To nedopadne dobře. Až budeme poslední uhelna EU, tak nás buď vyrazí, nebo ještě lépe nám ty smrady zarazí.
A pak se čecháček konečně podiví, jak drahá může elektřina být.
Odpovědět
Sice jeme podepsali green deal, ale neudělali jsme zatím ANI ŤOK, jen se tu žvaní ropácké demagogie. To nedopadne dobře. Až budeme poslední uhelna EU, tak nás buď vyrazí, nebo ještě lépe nám ty smrady zarazí.
A pak se čecháček konečně podiví, jak drahá může elektřina být.
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:23 Reaguje na Pavel HanzlElektřina je drahá jen tam, kde vládnou ekologičtí zločinci (tudíž je drahá v Německu). Nebýt podpory OZE, zaplatila by za ni průměrná domácnost v ČR o cca 2000 Kč ročně míň.
Green Deal je prostě ideální situace pro nějakého "populistu", který zbuntuje nespokojené lidi a prosadí odchod z EU a zrušení všeho, co tu "zelení" za dobu své existence prosadili (bohužel asi i toho mála pozitivního, co by se při důkladném hledání taky našlo). A patrně by se k nám spousta dalších států přidala.
Odpovědět
Green Deal je prostě ideální situace pro nějakého "populistu", který zbuntuje nespokojené lidi a prosadí odchod z EU a zrušení všeho, co tu "zelení" za dobu své existence prosadili (bohužel asi i toho mála pozitivního, co by se při důkladném hledání taky našlo). A patrně by se k nám spousta dalších států přidala.
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 20:48 Reaguje na Jan ŠimůnekJo a pak by nastal ten zářný okamžik, kdy se čadící komíny našich elektráren snoubí s dýzlovými agregáty živené ropou z Ruska, v řekách opět potečou jen toxické kapaliny a ropné deriváty a Severní Čechy budou opět největší totálně zdevastované území z CELÉHO SVĚTA!. (National geographic někdy z 80. let)
Prostě ruský bot žádné jiné pitomosti vypouštět nemůže, nemá to v pogramu.
Odpovědět
Prostě ruský bot žádné jiné pitomosti vypouštět nemůže, nemá to v pogramu.
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 10:03 Reaguje na Pavel HanzlProč si myslíte, že Němci jako o život stavějí Nord Stream II? Mám pocit, že alespoň někteří velice dobře chápou, že potřebují mít nějakou zálohu na moment, kdy Energiewende totálně zkolabuje.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:47 Reaguje na Jan ŠimůnekNěmčouři musí OZE zálohovat a doplňovat, což je jasné snad i vám. A tím, že zemní plyn má asi 3x nižší emise jak uhlí (mimo jiné je tam velký energetický podíl vodíku) a může fungovat jako špičková elektrárna, tak je to zcela logický směr.
Když nechtějí používat jádro (což taky nechápu), jiným způsobem se uhlí nezbaví.
To jenom my máme jádro a ještě fedrujeme uhlí a žvaníme o ničem.
Odpovědět
Když nechtějí používat jádro (což taky nechápu), jiným způsobem se uhlí nezbaví.
To jenom my máme jádro a ještě fedrujeme uhlí a žvaníme o ničem.
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 00:22 Reaguje na Pavel HanzlA proč tedy tolik oroidujete za čadící, neodsířené a neodpopílkované uhelné elektrárny v Číně?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.4.2020 07:48 Reaguje na Daniel VišňovskýJak jste na takovou blbost zase přišel??
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
23.4.2020 11:15 Reaguje na Pavel HanzlAha, to jsem si nevysvětlili. Taže vy jste přesvědčen, že ty panely rostou na panelovníku fotovoltaickém někde na jiné planetě, a sem se dostávají teleportací.
Odpovědět
.jpg){kind=link}