.png)
Ve vodní elektrárně v Miřejovicích funguje i jedna z prvorepublikových turbín
Miřejovická vodní elektrárna je v provozu od roku 1929 a měla zásadní roli v elektrifikaci oblasti. Sloužila zpočátku nejen jako výrobna, ale i jako rozvodna. Její celkový výkon činil 3,5 MW. Navázala na již dříve zbudovaný jez a plavební komory. Po rekonstrukci dokončené v roce 2012, při níž turbíny, které už nebylo možné opravit, nehradily nové, se její instalovaný výkon zvýšil na 5,5 MW. Téměř bez přerušení provozu funguje dodnes a právě historická turbína zvládla fungovat i během loňských povodní.
V ČR je aktuálně 1467 malých vodních elektráren, které jsou připojené do elektrické sítě. Jde o elektrárny s instalovaným výkonem nižším než deset megawatt (MW). Ročně vyrobí přes 1,1 miliardy kilowatthodin, což odpovídá celkové roční spotřebě elektřiny v Karlovarském kraji. V tuzemsku mají dlouhou tradici. Rozvoj spustil zákon z roku 1919, který prohlásil jejich výstavbu za veřejný zájem. O 11 let později bylo v Československu evidováno 15.638 hydroenergetických zdrojů s celkovým výkonem 234,5 MW. V roce 2014 pak činil celkový výkon 328,8 MW a předloni asi o 16 MW více, což představuje růst o pět procent za deset let.
Podle předsedy Cechu malých vodních elektráren Vladimíra Zachovala se provozovatelé vodních elektráren potýkají s řadou předsudků, například ohledně dopadu na přírodu. "Přestože některé z nejvhodnějších lokalit jsou již využity, stále existuje prostor pro jejich efektivnější využití. Při rozumném přístupu příslušných orgánů a organizací by bylo možné zvýšit spád úpravami nad i pod elektrárnami a zároveň navýšit instalovaný výkon," řekl Zachoval. Dodal, že kromě toho je k dispozici mnoho lokalit, například s menším spádem, které by bylo možné využít ve středních a vyšších úsecích řek.
Na sobotu 22. března připadá světový Den vody. Pro veřejnost se otevřou malé vodní elektrárny na více než 70 místech po celé ČR. Podrobný přehled je na www.DenVody.eu.
reklama
Dále čtěte |
Vodní elektrárny Kořensko a Lipno II projdou největší modernizací v historii
Projekty energetických úspor ČEZ ESCO loni zvýšily úsporu na 407 milionů Kč
Obnovitelné zdroje loni zvýšily výrobu elektřiny v ČR o 11,5 procentaOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
smějící se bestie
23.3.2025 08:06Miloš Zahradník
23.3.2025 16:22Nedavno jsem jel v autobuse Spindl - Praha. Cestujici chrapali, pouze jediny zdvihnul hlavu 3 km pred Malou Skalou a podivil se, ze v te rece netece zadna voda. Ten samy den se jeden muj "ekologicky" smyslejici blizni pysnil rekordnim vykonem fotovoltaickych elektraren v tomto breznu. Tak jsem se ho zeptal, proc tedy musi byt ceske reky "z duvodu ekologie" bez vody dokonce i ted pri "jarnim tani" (letosni brezen byl ale v nocich prozatim spis chladny, pres den slunny a suchy) a to i v okamzicich, kdy
vykon ostatnich "zelenych" zdroju je tak velky, ze je nutno zapinat vhodne "marice" energie. K jeho omluve dodam, ze se nepokousel mi dat smysluplnou odpoved, ktera by mne nerozlitila...
Podle předsedy Cechu malých vodních elektráren Vladimíra Zachovala se provozovatelé vodních elektráren potýkají s řadou předsudků, například ohledně dopadu na přírodu. "Přestože některé z nejvhodnějších lokalit jsou již využity, stále existuje prostor pro jejich efektivnější využití. Při rozumném přístupu příslušných orgánů a organizací by bylo možné zvýšit spád úpravami nad i pod elektrárnami a zároveň navýšit instalovaný výkon," řekl Zachoval. Dodal, že kromě toho je k dispozici mnoho lokalit, například s menším spádem, které by bylo možné využít ve středních a vyšších úsecích řek
Daniel Fiala
24.3.2025 16:12 Reaguje na Miloš ZahradníkSkrze zcela zničenou Ploučnici nemají šanci, jak pro fekálie výše (Lípa, Mimoň), tak zejména totální vysušení vinou několika MVE na dolním toku (plus uran a abs. napřímení a hydrologická regulace Q z Podhory, plus těžké kovy v pramenné části). Ohře je nepřístupná (Lovosice + nikdo pořádně neví Terezín a dál). Zbývá tedy Kamenice - jediná řeka v ČR s trdlištěm. To je brutální masakr za 100 let.
Ostatně masivní zavedení "sekaček" v posledních pár desetiletích má mj. za následek propad úhoří populace na 1 %, když i přes masivní vysazování se jich do moře dostane 12 % - tedy z českého povodí Labe. V českém povodí Odry je to lepší, 62 %, ale tam ještě čekají polské MVE (24 ks na 200 km z Koźle do Malczyc – data nemám).
Takže v ČR zcela jednoznačně vyhrávají destruktoři řek, protože z toho mají prachy a nejhorší je, že tak činí pod verbální záminkou tzv. "ekologie" nebo "čisté energie", nebo ještě horší ptydepe, "obnovitelných zdrojů energie".
O desítkách dalších rybích druhů, které by normálně migrovaly, ale nemohou, nemá cenu mluvit. Prostě jsme řeky dojebali.
Ale za to prznění jazyka by měl být zvláštní trest a zejména pro tzv. ekologické aktivisty a zelené politiky.
Takže soustrojí Miřejovice je krásná věc, fajn muzeum, technikům/kutilům fandím. Ale musíme i dneska ničit to málo co máme?
Miloš Zahradník
24.3.2025 22:47 Reaguje na Daniel Fialav poslednich letech. Treba takovy Tanvald - reka s velikym spadem kde pred par lety postavili velkolepy rybi prechod
v rece (Kamenici) ktera je ale zatrubnena/odvedena do nahonu nad i pred tim rybim prechodem. Impozantni betonova stavba urcite za nemaly peniz. V temer prazdnem recisti o kus niz pak stoji na kameni volavka, aby ji nic neuniklo.
Dotaz. Dal by se na tom Strekove vlastne postavit za rozumny peniz fungujici rybi prechod? Jasne ze pak je nad nim velka rada dalsich jezu nemluve uz o Orliku apod. Takze by ten rybi prechod stejne nemel smysl asi.
Mam to nekde schovane jeste, oslavny clanek redaktora pres "ekologii" LIdovek kdyz kolem roku 1995 zatrubnili nejvetsi perej hlavni reky Krnapu (Jizery nad Korenovem) nebo clanek aktualne.cz, ze nejpokrokovejsi v zavadeni fotovoltaiky na strechach je v Praze Narodni divadlo a podobne lahudky :)
Daniel Fiala
25.3.2025 11:29 Reaguje na Miloš Zahradníkpeníze nevím, ani rozumné odhady, nejsem ing. betonář. Ale levně to podle znalců nejde, je tam strašně málo místa (komunikace, sítě, vlastní těleso jezu, MVE, plavební komory). Přesto se rybí přechod na Střekově po revoluci už 1x předělával a kdyby nedošlo k zabetonování toho starého/původního v levém pilíři, bylo by už dnes mnohem víc muziky (ono samo nejde jen o lososa, protože jiné druhy potřebují nahoru i dolů jiné spády a rychlosti). Teď je RP v LB s poměrně dobrým vábícím proudem, lepší než původní, ale zase někt. druhy už ho nedají. Ale poproudová migrace je pořád problém a velký. O lososovi tyto stávající náhrady nejsou, to se týká jiných druhů. MOžná to chce velkorysé uvažování a vymanit se ze stereotypů.
Ale považte Lovosice, ty se vystrojily turbínami až po sametu. Byla tam široká a dlouhatánská vorová propust. To je ten průs.r. Strategii zprůchodnění máme od konce devadesátek a labská série tam je pořád jako priorita a pořád nejsou peníze a pořád to nejde. Ale nejhorší jsou na tom ty ideologické kecy "obnovitelné" ... tak jděte milí vyznavači a obnovte!!! No a najednou se (pokolikáte už) zjistí, že ta obnova je ukrutně drahá a nikdy se nepovede úplně. Jako porcelánový talíř. Rozbít za vteřinu a jednou ranou. A pak tisíckrát zkoušíte slepit střepy ... to je ta unikátnost řek, jak jsem psal u p. Zemana o konci Labské a.s.
