Rašeliniště zadržují podle vědců vodu hůře než běžná lesní půda
18.7.2023 01:25 | PRAHA
(ČTK)
Světlý pruh podél okraje rašelinného jezírka ukazuje, o kolik se hladina podzemní vody v suchém období snížila.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AV ČR
Mokřady, mezi které patří i rašeliniště, se dnes podle vědců často zmiňují v souvislosti se zmírňováním povodní i dopadů sucha, ochlazováním krajiny nebo zvyšováním zásob podzemní vody. Pojem mokřad ale zahrnuje poměrně širokou škálu krajinných prvků, jako jsou například příbřežní pásy tekoucích vod, přehrad nebo rybníků, prameniště nebo lužní lesy. Každý z těchto typů krajiny má specifický vodní režim a není schopen plnit všechny zmíněné funkce.
"Rašeliniště jako unikátní ekosystémy zvyšují biodiverzitu, ale jejich dopad na hydrologický režim území není tak jednoznačný,“ řekla Kristýna Falátková z ÚH AV ČR. Například při srážkách není podle vědců rašeliniště schopné vodu vsáknout a zadržet, většina z něj odteče přímo po povrchu nebo těsně pod ním. To způsobí prudké navýšení hladiny vody v toku, vědci odtok označují jako takzvanou rychlou vodu. V zadržování vody si daleko lépe vede běžná lesní půda, která dokáže dočasně zadržet až 70 procent srážek.
V létě voda z rašelinišť téměř neodtéká. Spodní vrstva rašeliniště je neustále nasycená vodou, kterou ale nepouští dále do toku. V suchých obdobích tak prameny, které vytékají z rašelinišť, téměř vysychají.
"Voda v rašeliništi je spíše dlouhodobě akumulovaná. I u rašelinišť mocných několik metrů je retenční prostor, tedy místo pro zadržení vody z vyšších srážkových úhrnů, mocný do 50 centimetrů. Tento prostor je ale více než tři čtvrtě roku stále plný vody. 'Prázdný' je pouze v suchých obdobích. Pokud je rašeliniště schopno zadržet nějakou povodňovou vlnu, tak pouze v bouřkách obvykle ve vrcholném létě," řekl Lukáš Vlček z ÚH AV ČR.
Výsledky studie ukazují, že rašeliniště nejsou velkým pomocníkem ani při ochlazování krajiny. Ačkoliv jsou v zimních obdobích nejchladnějším místem v krajině, v letních měsících dosahují naopak nejvyšších teplot. Pokud není rašeliniště zarostlé smrky nebo borovicemi, odpařuje se z jeho povrchu jen minimální množství vody. Podle Vlčka tak rašeliniště bez vyšších stromů ochlazuje krajinu méně než okolní les.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hydrolog: Odpady z kanalizací při dešti mohou zanášet například řeky
Potápěči vyměnili na přehradě Březová česla u výpustí hráze
Skončila tříletá oprava vodní nádrže LetoviceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Karel Zvářal
18.7.2023 07:08A čemu to vadí? Je to specifický přírodní výtvor, tak se s tím smiřme.
Odpovědět
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.7.2023 07:11Tihle “ vědci” by za to, že je vůbec někdo zaměstná by měli ještě zaplatit, neb jsou zadarmo drahý.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
18.7.2023 09:40 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak když to tvrdíte vy, tak tu bude jistě pravda. :D
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
18.7.2023 07:29Toto je poměrně důležité zjištění. EU dala za cíl "obnovu přírody", ale poněkud při tom zapomíná, že klima není a nebude stejné, jako v padesátých letech. Vzniká tedy otázka, jak vlastně tu přírodu máme obnovovat, aby přežila sucho a teplo. Ani kdyby se všichni úředníci a klimaamtivisti EU rozkrájeli na kousky, klima se oteplovat bude, protože na něj má Evropa minimální vliv. Z toho důvodu mi přijde jako velmi užitečné zjištění, že místo toho, abychom obnovovali rašeliniště, bude pro ochlazování krajiny a zadržování vody účinnější zalesnění. Jen je potřeba mít na paměti, že dřeva se člověk nenají. Nic se nemá přehánět.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.7.2023 07:51 Reaguje na Marcela JezberováJe to nesmysl. V okamžiku, kdy budeme rozdělovat, jestli je mokřad lepší než les KONČÍME. Promiňte, všechno je v přírodě propojené, úvahy a rozdělování kdo či co je lepší jsou hloupé.
Příroda na to umí reagovat i překvapujícím způsobem ale nemůžeme donekonečna likvidovat její prostor ve jménu byznysu “ par” lidi. Takhle to není možné dělat.
Co bylo zničeno musí být napraveno
Odpovědět
Příroda na to umí reagovat i překvapujícím způsobem ale nemůžeme donekonečna likvidovat její prostor ve jménu byznysu “ par” lidi. Takhle to není možné dělat.
Co bylo zničeno musí být napraveno
PH
Pavel Hanzl
18.7.2023 08:37 Reaguje na Marcela JezberováEU na nic nezapomíná a právě všemožnými opatřeními se snaží oddálit kolaps evropského ekosystému. A připadá mi zcela zbytečné se tahat, jestli tak nebo onak, je nutno bojovat na všech frontách současně.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.7.2023 09:09 Reaguje na Marcela JezberováTady jde asi o nedorozumění. Pojem "obnova přírody" neznamená, že se něco vrátí do stavu před xy lety :-). To opravdu ne. Víte, EU nejsou jen úředníci (kteří ničemu nerozumí, berou vysoké peníze, jsou odtržení od reality a komplikují nám, všeználkům, život), ale také rozsáhlý odborný aparát složený z výzkumných ústavů po celé Evropě.
Takže: "obnova přírody" znamená obnovu jejích funkcí - například zlepšení vodního režimu s dostatečnou retencí vody, ale také mnohé další funkce.
Navíc v EU všichni vědí, že nejde takovéhle věci "nařizovat" a už vůbec ne paušálně stejně pro všechny. Proto máme v eu své zástupce i v odborných sférách. A proto je také obecný přístup o tom, že si v rámci ČR poctivě(!) určíme, co je pro nás nejdůležitější a nejvhodnější a na to pak můžeme čerpat podporu z eu. A na dosažené výsledky se nás pak budou také ptát.
No, to nic, jen že mě vždycky zarazí, jak málo lidé vědí o těchto záležitostech.
Odpovědět
Takže: "obnova přírody" znamená obnovu jejích funkcí - například zlepšení vodního režimu s dostatečnou retencí vody, ale také mnohé další funkce.
Navíc v EU všichni vědí, že nejde takovéhle věci "nařizovat" a už vůbec ne paušálně stejně pro všechny. Proto máme v eu své zástupce i v odborných sférách. A proto je také obecný přístup o tom, že si v rámci ČR poctivě(!) určíme, co je pro nás nejdůležitější a nejvhodnější a na to pak můžeme čerpat podporu z eu. A na dosažené výsledky se nás pak budou také ptát.
No, to nic, jen že mě vždycky zarazí, jak málo lidé vědí o těchto záležitostech.
JO
Jarka O.
19.7.2023 15:06 Reaguje na Jindřich DurasObnova funkcí přírody - ona je někam ztratila? Tzn. jednoho rána se probudím a nebude vzduch, světlo ... Zákon EU nepomůže ani není v jejich kompetenci, vlivní členové si vymohou za ztrátu práce a konkurenceschopnosti náhrady a národní výjimky, no a ti hloupí se počtverečkují a rozprodají, pak se ten zákon zruší ...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.7.2023 08:33No a při rozloze, kterou zaujímají a i v minulosti u nás zaujímaly mají a
měly na zadržování vody marginální vliv. Jsou jen zajímavým biotopem naší
přírody, který si zaslouží ochranu, jako něco vyjimečného. Rovněž s tou
zádržností vody je to i u lesních půd různé. Borové lesy na dvacetimetrové
vrstvě písku toho moc nezadrží i kdyby tam měly deseticentimetrovou vrstvu
opadaného jehličí. Vždy záleží na podloží a typu půdy. No a taky na tom,
jak se k té půdě chováme. Pokud necháme les shořet i s tou hrabankou, tak
ho odsoudíme k tomu, že ji bude tisíc let pracně hromadit, než se obnoví
na současné množství. Leckde ji necháme splavovat přívalovými lijáky a
nebo při štěpkování a odvozu těžebních odpadů do tepláren proces hromadění hrabanky zastavíme. Nakonec i to frézování a zapravení dřevních zbytků
do povrchové vrstvy lesní půdy zvyšuje vodozádržnost půdy více, než ty
dřevní zbytky ponechat cyklicky tlít a vysychat na povrchu. V půdě je
ten proces tlení stabilnější a zná to každý zahrádkář, který kompost v
době sucha zavlažuje, aby se v něm nepřerušilo tlení dřeva a jiných
rostlinných zbytků. Vezměte si ty vyvýšené záhony, kde se doporučuje spodní vrstvu udělat z tlejícího dřeva, které má při zadržení vody
větší setrvačnost, než zbytek výplně záhonu. Sám to pozoruji u svých
záhonů, které vysychají o několik dnů později, než okolní půda pouze
díky tomu množství dřevní hmoty nasáklé při deštích bez možnosti rychle
vysychat, jak by se to dělo na povrchu. U vědců mne neustále překvapuje,
jak zkoumáním zjišťují to, co znali naši předci už kdysi dávno a jak
podle toho hospodařili. Osobně se mimo kanadských borůvek bez rašeliny
obejdu a i u nich ji úspěšně nahrazuji jehličnatými pilinami a drtí z
mých vlastních jehličnanů. Mokřady se staly momentálně trendem pro údajné
zadržování vody v přírodě, které ale už nic neřeší, když jsou nasyceny.
Naopak nádrže se zásobním prostorem mají stále rezervu a mohou taky za
sucha dotovat vodou toky pod nimi. A nejsou to pouze toky, ale i jejich
okolí, které tak nevysychá. Studny v okolí nevysychajícího toku taky
nevysychají a ani okolní krajina. To ale dnešní nedouci nehodlají chápat
a brání stavbě nových přehrad, které jsou jediné schopny efektivně
zužitkovat přebytky vody z přívalových dešťů a samozřejmě zadržet i ty
splachy drahocenné půdy, kterou z nich lze časem odtěžit na rozdíl od
řeky, která ji odnese do moře. Ano, nad činností a přínosy mnoha "vědců"
by se nebylo marné zamyslet a požadovat po nich, aby si sami hledali
způsoby financování od těch, kterým přinášejí nové poznatky pro praktické
využití. Stále kritizují mnohé čistě teoretická vědecká pracoviště,
které se pouze zahleděly do nepraktického vědění a bohužel právě takových
stále přibývá. Ono z dlouhé chvíle si někdy projděte seznamy nejrůznějších
vědeckých pracovišť a co vlastně zkoumají. Sami si pak srovnejte v hlavě,
k čemu to společnosti vůbec je. Není to pouze věda pro vědu a vědce?
Odpovědět
měly na zadržování vody marginální vliv. Jsou jen zajímavým biotopem naší
přírody, který si zaslouží ochranu, jako něco vyjimečného. Rovněž s tou
zádržností vody je to i u lesních půd různé. Borové lesy na dvacetimetrové
vrstvě písku toho moc nezadrží i kdyby tam měly deseticentimetrovou vrstvu
opadaného jehličí. Vždy záleží na podloží a typu půdy. No a taky na tom,
jak se k té půdě chováme. Pokud necháme les shořet i s tou hrabankou, tak
ho odsoudíme k tomu, že ji bude tisíc let pracně hromadit, než se obnoví
na současné množství. Leckde ji necháme splavovat přívalovými lijáky a
nebo při štěpkování a odvozu těžebních odpadů do tepláren proces hromadění hrabanky zastavíme. Nakonec i to frézování a zapravení dřevních zbytků
do povrchové vrstvy lesní půdy zvyšuje vodozádržnost půdy více, než ty
dřevní zbytky ponechat cyklicky tlít a vysychat na povrchu. V půdě je
ten proces tlení stabilnější a zná to každý zahrádkář, který kompost v
době sucha zavlažuje, aby se v něm nepřerušilo tlení dřeva a jiných
rostlinných zbytků. Vezměte si ty vyvýšené záhony, kde se doporučuje spodní vrstvu udělat z tlejícího dřeva, které má při zadržení vody
větší setrvačnost, než zbytek výplně záhonu. Sám to pozoruji u svých
záhonů, které vysychají o několik dnů později, než okolní půda pouze
díky tomu množství dřevní hmoty nasáklé při deštích bez možnosti rychle
vysychat, jak by se to dělo na povrchu. U vědců mne neustále překvapuje,
jak zkoumáním zjišťují to, co znali naši předci už kdysi dávno a jak
podle toho hospodařili. Osobně se mimo kanadských borůvek bez rašeliny
obejdu a i u nich ji úspěšně nahrazuji jehličnatými pilinami a drtí z
mých vlastních jehličnanů. Mokřady se staly momentálně trendem pro údajné
zadržování vody v přírodě, které ale už nic neřeší, když jsou nasyceny.
Naopak nádrže se zásobním prostorem mají stále rezervu a mohou taky za
sucha dotovat vodou toky pod nimi. A nejsou to pouze toky, ale i jejich
okolí, které tak nevysychá. Studny v okolí nevysychajícího toku taky
nevysychají a ani okolní krajina. To ale dnešní nedouci nehodlají chápat
a brání stavbě nových přehrad, které jsou jediné schopny efektivně
zužitkovat přebytky vody z přívalových dešťů a samozřejmě zadržet i ty
splachy drahocenné půdy, kterou z nich lze časem odtěžit na rozdíl od
řeky, která ji odnese do moře. Ano, nad činností a přínosy mnoha "vědců"
by se nebylo marné zamyslet a požadovat po nich, aby si sami hledali
způsoby financování od těch, kterým přinášejí nové poznatky pro praktické
využití. Stále kritizují mnohé čistě teoretická vědecká pracoviště,
které se pouze zahleděly do nepraktického vědění a bohužel právě takových
stále přibývá. Ono z dlouhé chvíle si někdy projděte seznamy nejrůznějších
vědeckých pracovišť a co vlastně zkoumají. Sami si pak srovnejte v hlavě,
k čemu to společnosti vůbec je. Není to pouze věda pro vědu a vědce?
PE
Petr Eliáš
18.7.2023 09:39 Reaguje na Břetislav MachačekJojo Macháčku. V okolí přehrad není suchu - tak si jdi tu svou teorii porovnat s realitou. A platit tyto výzkumy je stále lepší, jak živit určité důchodce. Evidentně máš dost energie a času na psaní litanií, tak můžeš jít hákovat a živit se sám.
Podívej se třeba na Hracholusky:
https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/sucho-zemedelec-pestovani-hracholusky-zatravneni-pole-psenice-voda.A220805_055645_plzen-zpravy_vb
Odpovědět
Podívej se třeba na Hracholusky:
https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/sucho-zemedelec-pestovani-hracholusky-zatravneni-pole-psenice-voda.A220805_055645_plzen-zpravy_vb
BM
Břetislav Machaček
18.7.2023 17:15 Reaguje na Petr EliášVoda z přehrad může sloužit k napájení zavlažovacích kanálů
a správně je na konci napsáno, že se musíme naučit zachytit
přívalové deště na jejich využití v době sucha. Lomení rukama a kecy od PC se suchu zabránit nedá. Na polích
vzniklých vysušením rybníků hrabětem Larischem takové
kanály existují a pouze je nyní nikdo nevyužívá. Stačí
roury v betonových můstcích přes kanály opatřit hradítky
a přes drenážní systémy se půda spodem zavlaží. To, že
to zatím nepotřebují ale neznamená, že tu možnost nemají
na rozdíl od těch, kteří v melioracích vidí pouze to
odvodňování. Co udělal dotyčný zemědělec pro to, aby měl
půdu čím zavlažovat ? Postěžoval si redaktorovi novin?
Tak ten a Pánbůh mu asi pomohou! Jinak fyzicky hákovat
můžete vy a v pracovní době nesepisovat pitomosti. Já už
mám odpracováno a před chvílí jsem se vrátil z práce na
zahradě mimochodem odvodňované i zavodňované podle toho,
je přemokřeno a nebo sucho. Už chápete význam meliorací?
Meliorace jsou o regulování vody jak směrem nahoru, tak
i dolů!
Odpovědět
a správně je na konci napsáno, že se musíme naučit zachytit
přívalové deště na jejich využití v době sucha. Lomení rukama a kecy od PC se suchu zabránit nedá. Na polích
vzniklých vysušením rybníků hrabětem Larischem takové
kanály existují a pouze je nyní nikdo nevyužívá. Stačí
roury v betonových můstcích přes kanály opatřit hradítky
a přes drenážní systémy se půda spodem zavlaží. To, že
to zatím nepotřebují ale neznamená, že tu možnost nemají
na rozdíl od těch, kteří v melioracích vidí pouze to
odvodňování. Co udělal dotyčný zemědělec pro to, aby měl
půdu čím zavlažovat ? Postěžoval si redaktorovi novin?
Tak ten a Pánbůh mu asi pomohou! Jinak fyzicky hákovat
můžete vy a v pracovní době nesepisovat pitomosti. Já už
mám odpracováno a před chvílí jsem se vrátil z práce na
zahradě mimochodem odvodňované i zavodňované podle toho,
je přemokřeno a nebo sucho. Už chápete význam meliorací?
Meliorace jsou o regulování vody jak směrem nahoru, tak
i dolů!
PE
Petr Eliáš
19.7.2023 08:39 Reaguje na Břetislav MachačekOstatní bys posílal makat, omezoval bys jejich práci a říkal jim, čím se mají zabývat, ale abys sám hrábnul to ne: ,,Já už mám odpracováno,, to je akorát výmluva líných lemplů. ;)
No prostě ta tvá přehradní teorie ti nějak nevyšla. ;)
Odpovědět
No prostě ta tvá přehradní teorie ti nějak nevyšla. ;)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.7.2023 08:58Vědátoři zapomněli na jeden fakt. Mokřady jsou důležité pro udržování vysoké hladiny spodní vody v okolí. Díky tomu se okolní vegetaci daří i v suchých obdobích mnohem lépe než na lokalitách bez mokřadů. A ještě jedna věc - mokřady jsou důležitým dlouhodobým uložištěm sloučenin uhlíku. Dokáží je vázat třeba i tisíce let, což klasické lesy nedokáží.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
18.7.2023 09:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo jéje ,,vědátoři,, hydrologové z AV na to jistě zapomněli. Rychle jim to běžte říct. ;)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
18.7.2023 09:21K obrovské smůle celého lidstva místní diskuzní odborníci si své vědomosti žárlivě střeží a nechtějí se s nikým dělit. :( Kdyby chtěli, tak by lidstvo díky svým znalostem posunuly o světelné roky kupředu - ale bohužel, bez jejich pomoci se mi bídní musíme plahočit cestou nedouctví a neznalosti k poznání. :(
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.7.2023 15:39 Reaguje na Petr EliášNo, ale bohužel ani s pomocí se vy bídný nedouk k poznání nedoplazíte. Radši makat a trapně se neotírat o důchodce na internetu byste místo vzdělávání, pro vás zbytečného, měl.:(
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.7.2023 08:36 Reaguje na Jarka O.Až se dědek Macháček nebude otírat o všechny ostatní, já se nebudu otírat o dědka Macháčka. :P
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.7.2023 17:40 Reaguje na Petr EliášOtřel jsem se o o to, že v pracovní době píšete
ty pitomosti? Tak to jsem si asi dovolil MOC,
pokud to není vaše POVOLÁNÍ! I tak se dnes lze
asi živit, když má někdo obě ruce levé a olšové!
Odpovědět
ty pitomosti? Tak to jsem si asi dovolil MOC,
pokud to není vaše POVOLÁNÍ! I tak se dnes lze
asi živit, když má někdo obě ruce levé a olšové!
JO
Jarka O.
20.7.2023 08:51 Reaguje na Břetislav MachačekNapočítala jsem u něj 7 otírání se o jiné v pracovní době a možná 2 věty o rašelině. Asi je to jeho práce.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
20.7.2023 09:42 Reaguje na Břetislav MachačekAle houby parazite macháčku, nemyslím sebe. Myslím třeba autory článku výše. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.7.2023 19:33 Reaguje na Petr EliášEliáši, "mi bídní", a " odborníci posunuly" ???? Dvě hrubky v jedné větě, pane, ty jsi teda lumen, to se musí nechat- a ty máš odvahu a drzost nazývat někoho diskuzním odborníkem? Ty si běž zrovna zopakovat devítiletku, znalče a glosátore a uděláš pro sebe hodně užitečného. Jouda, který nezná ani základní pravopis tady bude poučovat lidi, kteří toho znají neskonale víc, ale co se vlastně divím.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2023 20:37 Reaguje na pavel peregrinTo jsou banality, hlavně že umí gůglit a myslí mu to politicky:-DDT
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.7.2023 08:32 Reaguje na pavel peregrinJsem rád, že na můj bait skočil místní komoušský kolchozník a jeho kamarádíčci. :D
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.7.2023 08:41 Reaguje na pavel peregrinAle musím uznat, že jsem rád že tě soudruzi vyhrabali z hibernace, alespoň tu bude sranda. :D
Odpovědět
Miroslav Vinkler
18.7.2023 12:53Slibem neurazíš a papír snese všechno. Asi jsem nedával pozor při toulkách lesy a tak si nevšiml, že prameniště jsou nejčastěji v lesní půdě a nikoli v mokřadech/rašeliništích .
Rád bych si tu práci vědců přečetl celou , abych pochopil vzepětí jejich pokrokového ducha.
Jinak obojího máme málo , jak lesů, tak i mokřadů, které dostaly na zadek zejména v podhorských oblastech díky melioracím.
Pak si dovolím připomenout slib EU/gryndýl o 6 mld. vysazených stromů do roku 2030.
Loni byl reál cca 1.6 % a potom jakékoli údaje zmizely a nové se neobjevily. Asi není čas, protože musíme utlouct sodovkáč, potáhnout krajinu lány FVE a farmami VE , posílit e-mobilitu , vybudovat úložiště energií a patřičně omastit koncové ceny energií, aby každý věděl, že ochrana klimatu něco stojí.
Pak jeden poznatek z cesty do Asie - čím dále od EU, tím je biodiverzita vyšší. Proč ? To nám vysvětlí eurohujeři , kterých i v diskuzích na Ekolistu není málo.
MZ
Miloš Zahradník
18.7.2023 14:03Tento clanek je urcite pichnutim do vosiho hnizda, pro ochranare byly raseliniste vzdy necim malem posvatnym :) do jake miry jsou ta fakta, co uvadeji presvedciva asi ale stoji jeste za diskusi. Prijde mi, ze kdyby se nektera z tech horskych raselinist castecne vytezila a vznikla by tam jezirka, tak ta krajina by na tom vzhledove spis ziskala a to i z hlediska diversity. Vzdyt i slavna Chalupska slat je vlastne jen pomerne nedavno opustenou tezebni jamou https://www.kudyznudy.cz/aktivity/chalupska-slat-nejvetsi-raselinove-jezirko-v-ces
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.7.2023 15:36 Reaguje na Miloš ZahradníkVědci naštěstí zjistili, že se rašeliniště a lesy krásně doplnují, že rašeliniště nemá protipovodnovou funkci a že stín ochlazuje.
Podívejte se na fotky, tyto rybníky a okolí bývaly rašeliništi, rašelina se částečně vytěžila. I teď s menší plochou rašelinišť a s vesnicemi krajina na vzhledu a diverzitě získala, je to jak píšete.
https://velke-darko.ceskehory.cz/obsah-uzivatelu/
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-rezervace-ranska-jezirka
Odpovědět
Podívejte se na fotky, tyto rybníky a okolí bývaly rašeliništi, rašelina se částečně vytěžila. I teď s menší plochou rašelinišť a s vesnicemi krajina na vzhledu a diverzitě získala, je to jak píšete.
https://velke-darko.ceskehory.cz/obsah-uzivatelu/
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-rezervace-ranska-jezirka
MZ
Miloš Zahradník
19.7.2023 10:42 Reaguje na Jarka O.Ja bych mel konkretni - a poradne provokativni - navrh
pro spravce uzemi rezervace Velka Jizerska louka.
Tam je pozoruhodna kotlina - dle nazoru geomorfologu
nejnize polozeny "sumavsky" kar v nasi republice zvany
Rybi loucky. V posledni dobe se vyskytly nazory ze to je
dokonce misto/krater prikryty raselinou jedne poslednich cedicovych erupci v tom kraji a nejen to. Ta erupce by mohla byt zodpovedna za vyvrzeni drahokamu - safiry atd. kterymi je proslula nedaleka (2 km prees kopec) lokalita Jizerka. Je to jen hypoteza - otezit velkoplosne nekolik metru raseliny v te rezervaci a podivat se, co je pod tou raselinou by bylo nakladne. Tady je to na mape - Rybi loucky/Pytlacka jama https://en.mapy.cz/turisticka?q=jablonec%20nad%20nisou%2C%20pod%20skalkou%2033&source=addr&id=11178755&ds=1&x=15.3384838&y=50.8487062&z=15
No a to je muj navrh. Zkusit tam odtezit par tisic tun te raseliny (jakasi silnice tam kolem je jeste z dob imisni kalamity) a udelat tam jezirko. Pokud tam nic zajimaveho
nebude - tak tam zustane na pamatku sice nevelke, ale porad jeste nejvetsi raselinne jezirko v Jizerkach no a pokud by se tam treba nasly i nejake safiry, tak by to byla docela znacna geologicka atrakce :)
Odpovědět
pro spravce uzemi rezervace Velka Jizerska louka.
Tam je pozoruhodna kotlina - dle nazoru geomorfologu
nejnize polozeny "sumavsky" kar v nasi republice zvany
Rybi loucky. V posledni dobe se vyskytly nazory ze to je
dokonce misto/krater prikryty raselinou jedne poslednich cedicovych erupci v tom kraji a nejen to. Ta erupce by mohla byt zodpovedna za vyvrzeni drahokamu - safiry atd. kterymi je proslula nedaleka (2 km prees kopec) lokalita Jizerka. Je to jen hypoteza - otezit velkoplosne nekolik metru raseliny v te rezervaci a podivat se, co je pod tou raselinou by bylo nakladne. Tady je to na mape - Rybi loucky/Pytlacka jama https://en.mapy.cz/turisticka?q=jablonec%20nad%20nisou%2C%20pod%20skalkou%2033&source=addr&id=11178755&ds=1&x=15.3384838&y=50.8487062&z=15
No a to je muj navrh. Zkusit tam odtezit par tisic tun te raseliny (jakasi silnice tam kolem je jeste z dob imisni kalamity) a udelat tam jezirko. Pokud tam nic zajimaveho
nebude - tak tam zustane na pamatku sice nevelke, ale porad jeste nejvetsi raselinne jezirko v Jizerkach no a pokud by se tam treba nasly i nejake safiry, tak by to byla docela znacna geologicka atrakce :)
MZ
Miloš Zahradník
19.7.2023 11:31 Reaguje na Miloš ZahradníkJeste jedna mapka zmineneho uzemi https://photos.app.goo.gl/BhUwyDhU1taNXTfi9
ona to je sirsi filosoficka otazka. Co s takovym
prirodne "supercennym" uzemim. Zda odtud vyhnat veskere navstevniky (krome certifikovanych "ekologu" a jejich chranencum) na dobu 50 let pod zaminkou ochrany tetreva atd. a obecne ochrany lesa (ktery mezitim znici kurovec ci jiny "prirozeny" cinitel) a nakonec tam nemit ani toho tetreva ktery proste usoudil, ze ve stredni Evrope uz nema co pohledavat - tohle je ve zkratce model aplikovany napr. na sumavske Lusenske udoli tamnimi ochranari - nebo ze se pokusite skloubit vysokou navstevnost s mraky turistu, lyzaru, cyklistu atd. pritom ale se snahou neznicit to zajimave a pekne - coz je model, ktery se vicemene dari aplikovat treba na Jizerce. (Jasne
ze kdyz nekde denne dupou tisice turistu tak asi podle toho bude taky vypadat cesta vinouci se v trave apod.)
No a tady na te Velke Jizerske louce - coz je potencialne velka ceska, polska ale i mezinarodni atrakce - jsou uz taky davno pryc doby, kdy se v tech odlehlych zakazanych bazinach brodil obcas jen pan Nevrly a par dalsich nadsencu... Na Snezku vede a povede lanovkla, s tim nic neudelate, muzete akorat zvoit vice ci mene chytry/ci hloupy zpusob jako usmernit ty davy navstevniku, aby to tam moc neponicili a pritom se jim tam libilo a nemeli pocit, ze se s nimi zachazi jako dobytkem resp. jako nevitanym davovym navstevnikem. Co tak tam treba - na te Velke jizerske louce postavit
uzkorozchodnou zeleznici? (Vyuzivajici co nejvic trasy zpevnenych cest, ktere uz tam z minulosti stejne jsou.) Pro dopravu navstevniku
- kteri by to uzemi vetsinou jen projeli (na kole, pesky nebo vlackem, je to takovy rozdil) a radeji vubec nevystopovali) - plus pro dopravu tezene raseliny do mist jejiho zpracovani a expedice (aby se ta uzkokolejka zaplatila a nepotrebovala zadne dotace) Vzdyt takhle se prece raselina v minulosti leckde tezila
Odpovědět
ona to je sirsi filosoficka otazka. Co s takovym
prirodne "supercennym" uzemim. Zda odtud vyhnat veskere navstevniky (krome certifikovanych "ekologu" a jejich chranencum) na dobu 50 let pod zaminkou ochrany tetreva atd. a obecne ochrany lesa (ktery mezitim znici kurovec ci jiny "prirozeny" cinitel) a nakonec tam nemit ani toho tetreva ktery proste usoudil, ze ve stredni Evrope uz nema co pohledavat - tohle je ve zkratce model aplikovany napr. na sumavske Lusenske udoli tamnimi ochranari - nebo ze se pokusite skloubit vysokou navstevnost s mraky turistu, lyzaru, cyklistu atd. pritom ale se snahou neznicit to zajimave a pekne - coz je model, ktery se vicemene dari aplikovat treba na Jizerce. (Jasne
ze kdyz nekde denne dupou tisice turistu tak asi podle toho bude taky vypadat cesta vinouci se v trave apod.)
No a tady na te Velke Jizerske louce - coz je potencialne velka ceska, polska ale i mezinarodni atrakce - jsou uz taky davno pryc doby, kdy se v tech odlehlych zakazanych bazinach brodil obcas jen pan Nevrly a par dalsich nadsencu... Na Snezku vede a povede lanovkla, s tim nic neudelate, muzete akorat zvoit vice ci mene chytry/ci hloupy zpusob jako usmernit ty davy navstevniku, aby to tam moc neponicili a pritom se jim tam libilo a nemeli pocit, ze se s nimi zachazi jako dobytkem resp. jako nevitanym davovym navstevnikem. Co tak tam treba - na te Velke jizerske louce postavit
uzkorozchodnou zeleznici? (Vyuzivajici co nejvic trasy zpevnenych cest, ktere uz tam z minulosti stejne jsou.) Pro dopravu navstevniku
- kteri by to uzemi vetsinou jen projeli (na kole, pesky nebo vlackem, je to takovy rozdil) a radeji vubec nevystopovali) - plus pro dopravu tezene raseliny do mist jejiho zpracovani a expedice (aby se ta uzkokolejka zaplatila a nepotrebovala zadne dotace) Vzdyt takhle se prece raselina v minulosti leckde tezila
JO
Jarka O.
19.7.2023 14:53 Reaguje na Miloš ZahradníkRašelina se těží, ne že ne, pokud je to nějak zajímavé a výhodné. A to musí posoudit jiní :-) Stejně tak i safír, já bych nepohrdla, ale můžete si ho taky upéct v pícce v laboratoři, vyjde to levněji. Jen barva není tak pěkná. Celkem by mě zajímalo, jakou barvu by tyto přírodní safíry měly. Jenže by je těžili nějací Australani špinavě a pro cizí trhy, tak radši zatím ne... :-)
Návštěvníky nevyhánět, radši vcas vychovávat.
Odpovědět
Návštěvníky nevyhánět, radši vcas vychovávat.
PE
Petr Eliáš
19.7.2023 08:51 Reaguje na Miloš ZahradníkChalupská slať tam byla už dávno před tím, než se tam těžila rašelina...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
19.7.2023 10:31 Reaguje na Petr EliášTo neni prilis objevne konstatovani, ze raselina se tam musela vytvorit drive, nez ji bylo mozno zacit tezit
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.7.2023 10:40 Reaguje na Miloš ZahradníkZato ,,Chalupská slať je vlastně jen poměrně nedávno opuštěnou těžební jámou,, je strašně objevné konstatování. A ještě víc ,,objevnější,, je když si člověk uvědomí, že se těžilo jen na části slati. :-)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
19.7.2023 10:46 Reaguje na Petr EliášVyjadril jsem se nepresne, melo byt "jezirko na Chalupske slati". To jezirko je duvodem proc ta slat
je tak znama a proc tam vede ta hatova stezka
Odpovědět
je tak znama a proc tam vede ta hatova stezka
PE
Petr Eliáš
20.7.2023 09:44 Reaguje na Miloš ZahradníkJezírko tam také bylo již dávno před těžbou rašeliny - protože se těžilo v jeho okolí...
Odpovědět
LB
Lukas B.
18.7.2023 14:53vědci zjistili, že kilo železa váží stejně jako kilo peří.
no né, vážně, kdo by to jen řekl, že něco placaté a imrvére nacucané jak houba moc další vody nenacucá?
Odpovědět
no né, vážně, kdo by to jen řekl, že něco placaté a imrvére nacucané jak houba moc další vody nenacucá?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.7.2023 19:43 Reaguje na Lukas B.Zkuste si na nohu pustit kilo peří a pak kilo železa. Fakt je to stejně těžké? :)))
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.7.2023 10:03 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je právě ta zavádějící úvaha, že kilo peří je lehčí než kilo železa a na těchto "pocitech" se často buduje ochrana přírody a klimatu.
Odpovědět
HH
Honza Honza
19.7.2023 07:48Závěr z článku je opět posunutý, zmatečný. Po vědeckém bádání bylo zjištěno, že přírodní akumulace vody neumožňuje její cílené vypouštění a v době sucha pouze vysychá, a naopak je-li nádrž- vřesoviště plné vody, další nepřijme. Tuto nenahraditelnou funkci má pouze přírodní les.
Závěr by měl být jiný: každý způsob akumulace vody je potřebný, i suchý poldr apod. protože v době sucha vyschne a v době přívalu srážek tuto nadměrnou vodu přijme.
Odpovědět
Závěr by měl být jiný: každý způsob akumulace vody je potřebný, i suchý poldr apod. protože v době sucha vyschne a v době přívalu srážek tuto nadměrnou vodu přijme.
JS
Jiří Svoboda
20.7.2023 10:12 Reaguje na Honza HonzaPři nastupujícím klimatickém rozvratu by se mělo na věci koukat mnohem racionálněji než doposud. Správně jste vyzdvihl suchý poldr. Ten příval deště zadrží, hodně vody vsákne a málo (většinu času je suchý) odpaří. To je ideální krajinný prvek pro stabilizaci vodních toků i doplňování spodní vody.
Je si třeba jasně říci, že je třeba naopak ustupovat od chlazení krajiny výparem vody. K tomu nám prostě dosti vody nenaprší.
Odpovědět
Je si třeba jasně říci, že je třeba naopak ustupovat od chlazení krajiny výparem vody. K tomu nám prostě dosti vody nenaprší.
JM
Jaromír Maštera
19.7.2023 21:42Divný a divně jednoznačný závěr. Zásadní je metodika průzkumu, která v článku není zmíněna. Není totiž rašeliniště a rašeliniště a les jako les. Je spousta typů obojího, různě odvodněných, různě lidmi pozměněných. Závěr bez uvedení podrobných dat nelze takto zobecňovat, protože takto to jistě není pravda. Kvalitní les zadržuje hodně vody a dobře působí na klima i biodiverzitu. Totéž rašeliniště nebo mokřad v dobrém a funkčním stavu. Funkční rašeliniště díky přítomnosti rašeliníků musí jednoznačně pojmout strašně moc vody při srážkách (fyzikální zákonitosti, rašeliníky v tomto vynikají), není pravda že zhoršují povodňovou vlnu níže potoku. Nevím z čeho tak autoři usuzují, pravděpodobně sledovali nějaké velmi poškozené rašeliniště nebo vůbec nešlo o rašeliniště. Protože další věc - funkční rašeliniště je téměř trvale plné vody, takže zde je intenzivní odpar který zlepšuje klima a v důsledku ochlazuje vzduch. Není možné aby funkční rašeliniště tento efekt nemělo nebo mělo opačný. Asi jediné s čím lze v tomto článku a studii souhlasit je to, že opravdu rašeliniště nemá moc velký prostor na zachytávání přívalových srážek po většinu roku. Ale pozor - jsou zde další pozitiva: zlepšování klimatu (regulace teploty), zpomalení odtoku vody z krajiny, zadržení vody v půdě, podpora biodiverzity. Nelze všechno tady rozepisovat, to je na další samostatný článek. Prostě ve výzkumu došlo k nějaké chybě, předpokládám že metodické (výběr lokalit, možná i způsob měření), případně došlo k chybě při interpretaci výsledků.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.7.2023 08:50 Reaguje na Jaromír MašteraPoslední odstavec se mi také zdál naopak a pochybný, anebo jako by redaktor neporozuměl. Podívejte se na trochu lepší odkaz na AV v článku, tam alespoň napsali, že studovali vrchoviště, s rašeliníkem, a nízkým odparem v létě asi je myšlena schopnost mechu pojímat hodně vody.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.7.2023 09:21 Reaguje na Jaromír MašteraOni vycházejí z praxe. Uvedu školní pokus o vlivu mokřadu a lesa
na přívalový déšť. Dejte si do talíře mokrou rašelinu a do druhého proschlou lesní hrabanku. Do obou lijte postupně vodu a uvidíte, kolik která plocha pojme vody. Mokřad by měl být nasáklý a moc toho už nepojme, ale suchá hrabanka toho pojme o mnoho více. A teď pokus o uvolnění vody do podloží (prameny potoků). Dejte hroudu mokré rašeliny na cedník a na druhý hroudu hrabanky. Hrabanka za chvíli vodu uvolní a ta vykape, ale rašelinu budete muset vymačkat, aby ji pustila. Rašeliník je jako houba, která se dá zbavit vody pouze vymačkáním a nebo povrchovým odparem. U lesa je navíc odpar přes
stromy a průsaky vody do pozemních vodních zásob. U přívalových
dešťů jste do doufám po mém příkladu pochopil, že to, co je vody
plné, tak už nemá žádné retenční schopnosti je zadržet a tudíž na
rozdíl od lesa přes ně ta voda pouze protéká. Ze srovnatelné plochy
z mokřadu vše ihned odtéká a les odtok zpomaluje a někdy i zcela zásakem zabrzdí. Tudíž les povodňovou vlnu brzdí, ale mokřad na
rozdíl od něho ji nebrzdí. Jinak proboha nic proti rašeliništím
a mokřadům na vhodných místech, ale nedělejme z nich lék na naši
krajinu, protože potřebujeme zadržet přívalové srážky a nikoliv
všechny srážky. To by nás sousedé hnali, když by k nim v našich
řekách žádná voda mimo splašek už netekla.
Odpovědět
na přívalový déšť. Dejte si do talíře mokrou rašelinu a do druhého proschlou lesní hrabanku. Do obou lijte postupně vodu a uvidíte, kolik která plocha pojme vody. Mokřad by měl být nasáklý a moc toho už nepojme, ale suchá hrabanka toho pojme o mnoho více. A teď pokus o uvolnění vody do podloží (prameny potoků). Dejte hroudu mokré rašeliny na cedník a na druhý hroudu hrabanky. Hrabanka za chvíli vodu uvolní a ta vykape, ale rašelinu budete muset vymačkat, aby ji pustila. Rašeliník je jako houba, která se dá zbavit vody pouze vymačkáním a nebo povrchovým odparem. U lesa je navíc odpar přes
stromy a průsaky vody do pozemních vodních zásob. U přívalových
dešťů jste do doufám po mém příkladu pochopil, že to, co je vody
plné, tak už nemá žádné retenční schopnosti je zadržet a tudíž na
rozdíl od lesa přes ně ta voda pouze protéká. Ze srovnatelné plochy
z mokřadu vše ihned odtéká a les odtok zpomaluje a někdy i zcela zásakem zabrzdí. Tudíž les povodňovou vlnu brzdí, ale mokřad na
rozdíl od něho ji nebrzdí. Jinak proboha nic proti rašeliništím
a mokřadům na vhodných místech, ale nedělejme z nich lék na naši
krajinu, protože potřebujeme zadržet přívalové srážky a nikoliv
všechny srážky. To by nás sousedé hnali, když by k nim v našich
řekách žádná voda mimo splašek už netekla.
JM
Jaromír Maštera
21.7.2023 16:20 Reaguje na Břetislav MachačekJeště jsem psal na facebooku: Znám spoustu typů mokřadů, na mnoha z nich pracuji a trávím spoustu času (bývám zde i za bouřek a po nich a vidím co se tam děje). A troufám si říct, že volná kapacita na přívalové srážky je tam vždy. Samozřejmě různá v různých typech mokřadů. I rašeliniště má volnou kapacitu. Ne třeba v zimě nebo brzo na jaře, ale jinak ano. Hladina půdní vody je tam téměř vždy mírně zakleslá při delším období beze srážek. U běžných mokřadů jako je třeba podmáčená louka s meandrujícím potůčkem a tůněmi je to ještě výraznější. Takže je pravda, že mokřady (včetně rašelinišť) zadržují vodu i takto. Samozřejmě není to hlavní a největší přínos, ty jsou jiné - regulace teploty, zpomalení odtoku, zadržení vody v půdě, čištění vody, podpora malého koloběhu vody, biodiverzita. Jenže v článku (výzkumu) zpochybňují i přínos z pohledu regulace teploty a malého koloběhu. To je jednoznačně špatně. Nevím jestli výzkum byl špatný, ale určitě je špatná interpretace výsledků. Ještě ohledně zpomalování či zrychlování odtoku. To je hrozně složité, každá lokalita bude jiná. Problémy bývají mokřady a rašeliniště, kde nad nimi a pod nimi bývající odvodněné plochy a zregulované toky. Takže voda přiletí, tam se trochu rozleje a zadrží a pak zase letí. To prostě nemůže fungovat a nefungovalo by asi nic s výjimkou poldru. Ale pokud budeme mít v krajině méně zničených údolních nic, bude se to zlepšovat a zpomalení vody zde bude výrazné. Ale ohledně vody v krajině to není jen o mokřadech, důležité jsou i jiné biotopy - třeba meze, remízky a samozřejmě i lesy a správné zemědělské hospodaření.
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.7.2023 17:37 Reaguje na Jaromír MašteraNa článku je zvláštní už nadpis. Ochlazování, zvlhčování okolí, i to, jak pomůže okolí při silném dešti, záleží na rozloze, objemu rašeliniště, na výšce hladiny podzemní vody, poloze. Rašeliniště ve tvoří na planinach nebo v prohlubních v přirozeně vlhkých územích, tzn. jsou to plošné zásobníky vody podobné jezerům, které s vodou pomalým tempem hospodaří. Je zvláštní závěr, že rašeliniště nedotuje toky a rybníky. Rašeliniště a rašelinná půda a lesní hrabanka můžou mít podobnou zádržnost vody, a dá se to porovnat vážením. Protipovodnovou funkci bych u nich nehledala z duvodu, že jsou to přírodní výtvory, v neobydlených územích, i když mohou být samozřejmě velkoobjemové, do hloubky velmi propustné rezervoáry na rozdíl od udusané půdy nebo oglejené nivy. Povodeň vzniká na větší ploše povodí než obvykle má rašeliniště.
Možná závěry dělali mladí vědci - studenti.
Odpovědět
Možná závěry dělali mladí vědci - studenti.
