Respekt: Šťastný život na Šťastném kopci
Ta rostou jako houby po dešti nejenom v okolí velkých měst. Protože samosprávy obcí vycházejí ve většině případů vstříc investorům, lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat i nadále. Ochráncům přírody se nelíbí, že pro novou výstavbu jsou využívány pozemky původně označené jako nezastavitelná plocha. Tomáš Gremlica z Ústavu pro ekopolitiku týdeníku Respekt řekl: "Nemáme tolik volné krajiny, abychom ji mohli bezmyšlenkovitě zastavovat."
Za posledních třicet let se ráz krajiny podstatně změnil. Razantní výstavba infrastruktury, bytové zástavby i průmyslových zón vede k tomu, že prudkým tempem ubývá volné přírody, neporušené krajiny. Odborníci již varují před "otravou" společnosti, která je odtržena od přírody.
Odlišně problematiku vidí podnikatelé, pro které jsou volné plochy příležitostí k investicím a ziskům. Scénář bývá často velmi podobný. Do vesnice, která bojuje s napjatým rozpočtem, přichází podnikatel se záměrem proměnit louku nedaleko obce v satelitní městečko. Podle územního plánu se sice jedná o nezastavitelnou plochu, ale obec plán raději změní. Je ráda za investici, slibuje si rozvoj, nové obyvatele, investice do infrastruktury, čističky odpadních vod apod. Tak to bylo i v případě Horních Teplic, kam před rokem a půl přišel podnikatel z Náchoda Michael Mikšovský.
Proti záměru radnice a podnikatele se ale postavili obyvatelé obce. Sepsali petici, a přestože ji podepsalo na devadesát signatářů, radnice ji ignoruje a starosta Milan Brandejs dodává: "Lidé musí pochopit, že nemůžeme hledět jen na jejich zájmy, ale taky na rozvoj obce." Na to namítá Jiří Malík z občanského sdružení Přátelé Horních Teplic: "Rozvoj města nemusí znamenat jen nové stavby. Je nesmysl zastavovat si volnou krajinu novými domy, když je v obci spousta nezastavěných ploch, které lze využít."
Toto řešení ale podnikatel odmítá. Na otázku proč tomu tak je, možná odpovídá průběh jiného, ale velmi podobného investičního záměru stejného podnikatele. Před devíti lety radnice v Náchodě změnila územní plán obce, protože Mikšovský chtěl na soukromém pozemku postavit osm rodinných domů. Podnikatel pozemky za 46 tisíc korun koupil, přivedl k nim infrastrukturu, na což mu město přispělo dvěma miliony korun, a následně je rozprodal zhruba za šest milionů.
V současné době žádné rodinné domky nestojí a město považuje svůj postoj za chybný. Spokojen je pan Mikšovský, který na toto téma pro Respekt dnes říká: "Nejsem architekt, abych stavěl nějaké domky. Jsem podnikatel, šlo mi o podnikatelský záměr, a ten vyšel."
Obavy některých obyvatel obce, že Horní Teplice dopadnou jako Náchod, starostu Brandejse nechává chladným. Při hodnocení vstřícného přístupu radnice k faktu, že obec svým rozhodnutím zhodnotí pozemky soukromého subjektu, však někteří obyvatelé hovoří o podezření na věnování "finanční náplasti". Ale podnikatel slibuje, že bude opravdu stavět. Tedy "až se změní územní plán a až budeme mít o ty domky zájemce."
V České republice je mnoho pozemků původně zemědělské půdy, které jsou tzv. zasíťované a budou zastavěny. Podle krajináře Ivana Dejmala může znehodnocování volného území zabránit pouze kvalitní územní plán, který se nebude měnit podle potřeb podnikatelů. "Je to otázka priorit", říká. To pochopili v Rakousku, Švýcarsku, Anglii či Slovinsku, kde omezují nové zábory území. Rakousko dokonce zákonem vyžaduje vhodné zasazení objektů i celých sídel do krajiny.
To v Podkrkonoší si s tím hlavu nelámou. V katastru obce Čistá u Černého Dolu vznikla před třemi lety nová vesnička unifikovaných domků zvaná Happy Hill. Majitelé jsou Nizozemci, kteří rekreační domy pronajímají, proto vesnice žije jen v sezóně. Místní by si raději udrželi ráz krkonošské horské obce, ale starosta Zdeněk Kraus to vidí jinak a chce ve výstavbě pokračovat: "Co ze skanzenem, krásnou vsí? To nám peníze nepřinese. [Louku] je lepší využít takto, beztak je kolem volné krajiny ještě spousta."
Podle článku Elišky Bártové, Respekt 12. 7. 2004, s. 6
reklama
