Palestince spojuje s osadníky jeden problém - málo vody
Palestinci z vesnice Džabaa kdysi chodili pro vodu k pramenům, teď ji ale získávají díky pumpě a potrubí, které postavila v roce 2013 italská nevládní organizace. Voda tak proudí ze zdroje, který napájí domy Izraelců. Pro 150 domů ve vsi Džabaa jí ale není dost a izraelské úřady jim navíc mohou vodojem zbořit, protože nebyl vybudován s jejich povolením.
"Chodívali jsme několikrát denně k pramenům s lahvemi a kbelíky. Byl jsem rád, když jsem se dověděl, že nám voda poteče z kohoutků," říká osmnáctiletý Umar Músá, který žije s rodiči a pěti sourozenci na kopci poblíž rezervoáru. Tekoucí voda podle něj ušetřila celé rodině denně šest hodin, které dříve trávila nošením vody pro sebe a pro zvířata.
V místě jsou ale také beduínské osady, které na vodovod izraelské distribuční společnosti Mekorot napojeny nejsou. Do vesnice Džabaa je voda pumpována do vodojemu, ale distribuční společnost ji dodává s přestávkami a pod nízkým tlakem. Rodiny musejí často vodu samy schraňovat do vlastních zásobníků.
Džabaa leží v té části Západního břehu, kde veškeré stavby schvaluje Izrael. Vodojem ale schválením neprošel. V letech 2010 až 2014 Izraelci schválili pouze 1,5 procenta žádostí o výstavbu v této části Západního břehu, upozorňuje organizace Thomson Reuters Foundation. Izrael od roku 1988 vydal asi 14.000 příkazů k demolici nepovolených staveb a podle Úřadu pro koordinaci humanitárních činností (OCHA) při OSN jich byla vykonána jen pětina. Přesto je osud vodojemu ve vsi Džabaa nejistý.
Po obsazení Západního břehu v roce 1967 vydal Izrael omezení pro hloubení studen a stavbu vodovodů. Podle palestinské společnosti pro studium mezinárodních záležitostí je proto čtvrtina Palestinců na tomto území bez tekoucí vody. Dětský fond OSN (UNICEF) loni konstatoval, že 400.000 ze zhruba 1,7 milionu Palestinců na Západním břehu potřebuje lepší přístup k vodě a lepší sanitární zařízení. Izrael je obviňován, že většinu vodních zdrojů na Západním břehu i v pásmu Gazy využívá pro sebe. Brání se tím, že Palestincům zajišťuje dvojnásobek z 30 milionů metrů krychlových vody, které má ročně dodávat podle mírových dohod z roku 1995.
V jeruzalémské kanceláři UNICEF vede program vody a hygieny Gregor von Medeazza. Mezi Izraelci a Palestinci na Západním břehu je voda podle něj trvalým zdrojem sporů. "Voda by měla být zdrojem spolupráce a měla by lidi spojovat. Nakonec, všichni přece sdílení tytéž vodní zdroje," řekl.
Kromě výstavby vodojemů navrhuje obnovit 300 starých podzemních vodních nádrží z doby vlády Římanů. Lidé v nich tehdy shromažďovali dešťovou vodu. Von Medeazza říká, že tyto nádrže jsou dodnes použitelné a že by byly levným řešením. S pomocí nevládních organizací jich bylo obnoveno zatím 80.
Músá se nepřestává o vodojem ve své vesnici strachovat, ale má jasno. "My z našeho domu ani z vesnice neodejdeme," říká.
reklama
