Roční produkce směsného komunálního odpadu na jihu Moravy klesá, uvedla Arnika

Roční produkce směsného komunálního odpadu na jižní Moravě dlouhodobě klesá. Mezi lety 2010 a 2021 se snížila o 35 kilogramů na 182 kilogramů na obyvatele. V některých obcích nad 5000 obyvatel už loni klesla pod 150 kilogramů, v obcích mezi 1000 a 5000 obyvateli bývá v řadě případů produkce ještě nižší, vyplývá z informací spolku Arnika, který vyhlašoval výsledky soutěže Odpadový Oskar za loňský rok. Vzhledem k tomu, že nezískal data od obcí pod 1000 obyvatel, není zřejmé, zda celková produkce odpadu na jednoho obyvatele klesala na jižní Moravě i loni.

Mezi obcemi s rozšířenou působností jsou nejúspěšnější ve snižování produkce odpadu Mikulov a Kyjov, kde loni činil průměr 135, respektive 137 kilogramů na obyvatele za rok. V roce 2010 to bylo zhruba dvakrát více, v Kyjově 281 kilogramů, v Mikulově 242. V kategorii nad 5000 obyvatel byly loni nejúspěšnější Modřice, v nichž činil průměr na obyvatele 132 kilogramů. V některých obcích s rozšířenou působností přitom ještě před dvěma lety činil průměr přes 200 kilogramů, například v Bučovicích, Ivančicích, Kuřimi, Boskovicích či Tišnově. V Ivančicích a Bučovicích se množství během let dokonce zvyšuje. V drtivé většině měst však odpadu, ovšem různou rychlostí, ubývá, ve Znojmě stagnuje. V Brně klesl průměr od roku 2010 do roku 2021 o pět kilogramů ze 189 na 184 kilogramů.

Ještě více se daří snižovat množství odpadu v menších obcích od 1000 do 5000 obyvatel. Nejúspěšnější jsou na jižní Moravě Uherčice, v nichž se loni podařilo dostat na 81 kilogramů. Na 109 kilogramech je Ostrov u Macochy a v Telnici činí průměr na obyvatele 112 kilogramů. Podle organizátorů závisí množství odpadu a rychlost snižování jeho produkce na tom, jak je vysoká úspěšnost recyklace v obci, jak dobře obce své obyvatele motivují a jak s nimi komunikují. Pro lidi je například důležité, jak daleko od domova mají kontejnery na tříděný odpad a co všechno mohou třídit. Záleží i na tom, jak důkladně obec vysvětluje co a jak lze třídit. Některé obce také zavádějí slevy z poplatku za svoz komunálního odpadu v případě, že ho lidé produkují méně.

Jedním z příkladů dobré praxe, který pořadatelé letos uvádějí, jsou Bílovice nad Svitavou, které mají téměř 4000 obyvatel. Po zavedení tzv. systému door-to-door, kdy mají lidé nádoby na tříděný odpad blízko domu, klesl průměr ze 196 na 118 kilogramů a míra třídění vzrostla z 36 na 54 procent.

Vyšší míra třídění a menší produkce směsného odpadu se obcím finančně vyplatí. Každoročně totiž roste poplatek za skládkování, které bude od roku 2030 zakázané zcela. Zatímco v roce 2021 se za tunu odpadu platilo 800 korun, v roce 2029 to bude 1850 korun. Obce mají zároveň zajistit, aby míra třídění vzrostla v roce 2030 na 65 procent, tedy že vytříděný odpad bude tvořit dvě třetiny z celkové produkce odpadu. Nižší poplatky platí obce, které odvážejí odpad do brněnské spalovny, tedy do zařízení pro energetické využití odpadu. V Brně se z odpadků vyrábí elektřina či teplo.

---

reklama

---