Rok 2023 byl nejteplejším rokem, který kdy byl na Zemi naměřen
„Věda hovoří jasně, pokud budeme dále spalovat fosilní paliva, a tím zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, průměrná globální teplota dále poroste,“ dodává Přibyla.
Proč je oteplování tak velký problém?
Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby „nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 °C.“ Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu (tipping points).
„Podobně jako větev snese určité zatížení než se zlomí, i některé části planetárního systému se mohou při postupujících klimatických změnách ‚zlomit‛ a přejít do kvalitativně odlišného stavu,“ říká Ondráš Přibyla. Na planetárních systémech je závislá stabilita naší společnosti.
Růst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře je hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Globální úsilí o snižování závislosti na fosilních palivech definují globální úmluvy, nejnověji Pařížská dohoda, na které staví své závazky ve snižování emisí jednotlivé státy světa včetně Česka. Pro zastavení oteplování je klíčové snížit emise co nejvíce již v této dekádě.
„V Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy a ideálně směřovat ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ říká Kateřina Kolouchová, analytička Fakt o klimatu.
Vědecké a datové zajímavosti
- Rok 2023 lze zařadit mezi roky, které velmi dobře zapadají do predikcí a scénářů vědců a vědkyň o vývoji klimatických podmínek v České republice. Tedy, že v České republice budou srážky stále zhruba stejné (dlouhodobě mírný růst s velkými rozdíly mezi jednotlivými roky), ale poroste průměrná teplota. I přes rekordní teploty byl rok 2023 podle ČHMÚ v Česku srážkově průměrný (předběžný roční úhrn srážek 728 mm představuje 106 % normálu let 1991–2020). Takové podmínky znamenají z dlouhodobé hlediska pro českou krajinu růst pravděpodobnosti epizod sucha.
- posledních 7 nejteplejších roků České republiky v historii měření bylo v posledních deseti letech.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (39)
Petr Eliáš
8.1.2024 14:31Jiří Svoboda
8.1.2024 14:43 Reaguje na Petr EliášJaroslav Řezáč
8.1.2024 16:42 Reaguje na Jiří SvobodaJindřich Duras
9.1.2024 09:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNěkde níže píšete ptákoviny, že vaše město je na tom líp a do Pražáků je vám houby :-D! Tohle je přesně typ úvahy člověka, který opravdu nechápe, o co jde. Přece jde o celou Zemi! Celá Země musí fungovat, aby se na ní dalo plus minus dobře žít. Když půjde klima na Zemi do kopru, nejspíš nezůstane vaše město oázou, kde budete koukat z okna svého bytu a rozkládat blbosti :-).
smějící se bestie
9.1.2024 12:08 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
9.1.2024 12:22 Reaguje na smějící se bestieVíte, s argumentem "já to nevytrhnu" a "proč zrovna já, když jiní to dělali taky" se potkávám ve své praxi kolem dokola. "Copak naše obec/město by měla čistit své odpadní vody, když my to nevytrhneme?" Jenže takovýchto obcí jsou v jednom povodí desítky a ty desítky už situaci hezky zabijou. Ne, jedna z nich, ale všichni svorně.
Ne, samotná ČR to nezachrání - ale jistě jste si všiml, že ČR není nijak samotná, ne? Měli bychom si prostě jen obyčejně přiznat i svoji zodpovědnost a nevézt se jen na chvostu a nečekat, až co nám nařídí ten uzurpátorský Brusel.
Jaroslav Řezáč
8.1.2024 16:39 Reaguje na Petr EliášPavel Hanzl
8.1.2024 17:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčS nějakými metry sněhu to nijak nesouvisí.
Pavel Hanzl
8.1.2024 17:43 Reaguje na Petr EliášRichard Vacek
8.1.2024 14:41Jiří Svoboda
8.1.2024 14:46 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
8.1.2024 15:03 Reaguje na Jiří SvobodaA pokud jde o rychlost, tak i v Evropě jsou záznamy podstatně rychlejších změn klimatu. A opět - změna k vyšším teplotám je pozitivní, protože zajišťuje v přírodě více potravy.
Filip Fuksa
8.1.2024 15:44 Reaguje na Richard VacekV Evropě takové záznamy nejsou, respektive pokud ano, tak velmi lokálně.
Vyšší teploty nezajišťují více potravy.
Mějte se.
Pavel Hanzl
8.1.2024 17:31 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
8.1.2024 19:11 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-7/co-zpusobilo-posledni-vzepeti-doby-ledove.html
A vyšší teploty ve vyšších zeměpisných šířkách téměř vždy zajišťují více potravy - delší vegetační sezóna - delší sezóna hmyzu a na to navázán celý potravinový řetězec.
Jindřich Duras
9.1.2024 09:53 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
9.1.2024 10:15 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
8.1.2024 17:28 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
8.1.2024 17:35 Reaguje na Richard VacekJindřich Duras
9.1.2024 09:51 Reaguje na Richard VacekKaždopádně si zkuste takové myšlenkové cvičení, jen tak pro srandu:
1/ Když se oteplí tak, že u nás budeme luxusně pěstovat banány a v Grónsku kukuřici - jak asi tak bude vypadat zbytek Země?
Nebo:
2/ Když se oteplí v chladných krajích, co se stane s hladinou oceánů? A jak si představíte, že to bude s podnebím a počasím obecně?
Pavel Hanzl
9.1.2024 10:18 Reaguje na Jindřich Duraspavel peregrin
9.1.2024 19:34 Reaguje na Jindřich DurasPavel Hanzl
10.1.2024 20:36 Reaguje na pavel peregrinSahara byla zelená ještě v biblických dobách a voda, které podemlela Sfingu, tam tekla naposled přes asi 23 tisíci lety.
Vladimir Mertan
12.1.2024 06:17 Reaguje na Jindřich DurasZvyšné púšte má svedomí Hadleyova bunka, ktorá dodáva suchý vzduch na obratníky, pričom v trópoch okolo rovníka prší viac ako v miernom pásme.
Hladinu oceánov má silu výrazne zdvihnúť jedine Antarktída, pretože s koncoom doby ľadovej sa takmer všetok ľad rozotopil pred 10 000 rokmi a more stúplo o 130 m.
Jaroslav Řezáč
8.1.2024 16:38To, že v Praze mají o 5 stupňů více než my je jejich problém. Města, která jsou tak velká, jsou zároveň rozpálená, ale stejně tak jak se rychle rozpálí, tak rychle se také schladí...
Petr Eliáš
8.1.2024 16:52 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
8.1.2024 17:27 Reaguje na Petr EliášJaroslav Řezáč
8.1.2024 19:16 Reaguje na Petr Eliášrozdíl výšky mezi námi a Prahou veru dva stupně. Co sto metrů, jeden stupeň nahoru. Praha se dokáže v rozdílu vyšplhat za méně jak 24 hodin na rozdíl pěti stupňů plus.
Mezi námi je ještě Bedřichov v J.H a tem má od nás další dva stupně dolu, takže v Bedřichově v loňském roce neexistoval den který by se přiblížil 30 stupňům.
U nás bylo tak pět dní 30 stupňů a to spíš přidávám. Z jihovýchodu celý rok byl pod vlivem studeného proudění. Opravdu žádné teplo nebylo jako v roce 2018, kde bylo extrémní vedro od Dubna do konce Listopadu. To, že jednou za nějakou dobu se najde extrémní rok bylo vždycky ale od té doby to bylo celkem slušné a navíc loni se přidal i větší počet srážek. Každý může posoudit jen to, kde zrovna žije. Nikde jinde.
Na kecech o oteplování se přiživuje mnoho pseudovědců ale co vy s tím asi tak uděláte? bude se chytat vítr do cedníku? žijeme to, co máme a co můžeme.
Na těhle samozvancích je asi nejvíce zarážející, jak všichni budeme umírat hlady a žízní ale to se přes strašení neděje...hladomory ve třetím světě nebyli nikdy nic nového. Možná to není tak dokonalý ale pořád se funguje.
Petr Eliáš
8.1.2024 19:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV čr byla dva teplotně podprůměrné měsíce. Duben a květen. Ostatní docela slušný nadprůměr.
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty#
Pavel Hanzl
14.1.2024 09:40 Reaguje na Jaroslav Řezáčpepa knotek
8.1.2024 19:07Jindřich Duras
9.1.2024 09:55 Reaguje na pepa knotekPavel Hanzl
9.1.2024 10:20 Reaguje na Jindřich DurasJarka O.
13.1.2024 00:11 Reaguje na Jindřich DurasPavel Hanzl
14.1.2024 09:36 Reaguje na Jarka O.Tohle je přece z té opačné strany, nemyslíte?
Pavel Hanzl
14.1.2024 09:32 Reaguje na pepa knotekMě přímo dojímá naivita těchto jedinců, kteří mají nějaký dojem (nikdo neví, kde k němu přišli), že když je dnes o +1,5°C tepleji, tak se to už zastavilo a teď bude stále pohodička.