Ropákem roku 2020 se stal Karel Havlíček za DOL, Dukovany a Uhelnou komisi

Ropákem roku 2020 se stal místopředseda české vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Vyplynulo to ze čtenářského hlasování na serveru Ekolist.cz.

Anketa o titul Ropák roku původně vznikla jako recese, časem se jejím smyslem stalo upozorňování na konkrétní činy a osoby, "které by svým záměrem, rozhodnutím či prosazením konkrétní stavby mohly způsobit, či již způsobily, poškození životního prostředí nebo přírody za uplynulý rok".

Karel Havlíček byl do ankety nominován za:

- za zodpovědnost při schválení studie proveditelnosti pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe délky kolem 420 km za asi 586 miliard korun českou vládou v říjnu 2020 s provedením změn územních rezerv pro schválenou trasu a se zahrnutím větve Dunaj – Odra do Transevropské dopravní sítě (TEN-T), ačkoliv stavba představuje významný negativní vliv na přírodu a krajinu a dopravní a ekonomická hlediska nemají věrohodné opodstatnění, a zvláště za zahájení přípravy oderské větve z Ostravy-Svinova na státní hranici ČR/Polsko délky kolem 20 km za asi 15 miliard korun s počátkem výstavby po roce 2030, která škodlivě zasáhne do říčních ekosystémů meandrující Odry a do jejího hydrologického režimu, přičemž celou stavbu kritizují zástupci více než padesáti obcí a měst, resp. trasu oderské větve kritizuje kolem osmdesáti zástupců vědeckých a pedagogických institucí a odborných společností a také široká veřejnost a spolky,

- za vytrvalé prosazování výstavby pátého bloku v Jaderné elektrárně Dukovany o výkonu kolem 1200 MW, čímž přispěje k pokračující centralizaci české energetiky a způsobí snížení potřebných investic do úspor energie a rozvoje obnovitelných zdrojů (novela příslušného zákona k jejich výrazně podpoře není prioritou), dále další produkci vysoce radioaktivního odpadu a také vysušování krajiny v okolí, přičemž ani během roku 2020 nebyla dořešena vysoká bezpečnostní rizika stavby, a za předložení návrhu zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice (tzv. lex Dukovany) v srpnu 2020 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který má zajistit veřejnou podporu pro výstavbu tohoto bloku, neboť stát půjčí firmě ČEZ, a. s, až 100 % investičních nákladů na výstavbu a pak bude 30-60 let vykupovat elektřinu za předem dohodnutou cenu, která ovlivní i konečnou cenu spotřebitelům; zákon v červnu 2021 sněmovna schválila a je v senátu,

- za prosazování vládního návrhu novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, který Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v červnu 2020 a potvrdila v září 2020, neboť mj. v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zavádí jednotné závazné stanovisko, které nahradí všechna závazná stanoviska i správní rozhodnutí vydávaná dosud podle tohoto zákona, takže vzniká značné riziko, že v krátké lhůtě nebudou všechny vlivy řádně posouzeny a navíc na jeho obsah nebude mít veřejnost žádný zákonný přímý vliv, přičemž do novely byly nově zahrnuty sporné přehrady Nové Heřminovy na Opavě a Skalička na Bečvě a naopak z něho nebyly vyřazeny stavby se střetem s lokalitami NATURA 2000 jako je jez u Děčína a plavební kanál u Přelouče, které ani po několika desetiletích přípravy nemají souhlasné stanovisko EIA,

- za manipulaci při rozhodnutí Uhelné komise v prosinci 2020 o ukončení těžby a spalování hnědého uhlí nejpozději v roce 2038, neboť chyběla řada podkladů, např. dopady na zaměstnanost, na veřejné rozpočty, na regiony apod., takže nedošlo k dokončení diskuse, přičemž toto rozhodnutí je v rozporu nejen s plněním Pařížské dohody z roku 2015 o ochraně klimatu a udržení zvýšení globální teploty pod 1,5 °C, ale také s tím, že ČR během deseti let plánuje investovat stovky miliard korun na ukončení fosilní energetiky a ceny povolenek stále stoupají, takže reálným datem je rok 2033, resp. i dříve; česká vláda vzala v květnu 2021 rozhodnutí Uhelné komise o roku 2038 na vědomí a dále jí uložila, aby do konce roku 2021 navrhla kratší dobu využívání uhlí podle typů zdrojů, a to i s dopady na ekonomiku, do sociální oblasti apod.

---

reklama

---