https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozlozitelne-plasty-se-v-prirode-moc-nerozkladaji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozložitelné plasty se v přírodě moc nerozkládají

13.5.2019 15:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
I po třech letech tedy plastové tašky z alternativních materiálových kombinací z životního prostředí zázračně nemizí. Pořád zůstávají přítomné, a přispívají ke kontaminaci ekosystémů. Mohou být významným příspěvkem znečištění oceánů, pořád si jimi může naplnit břicho velryba nebo se jimi udusit mořská želva. / Ilustrační foto
I po třech letech tedy plastové tašky z alternativních materiálových kombinací z životního prostředí zázračně nemizí. Pořád zůstávají přítomné, a přispívají ke kontaminaci ekosystémů. Mohou být významným příspěvkem znečištění oceánů, pořád si jimi může naplnit břicho velryba nebo se jimi udusit mořská želva. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | University of Plymouth / www.sciencealert.com
Chvályhodná snaha vyhnout se nadužívání jednorázových plastů vedla různě po světě k zákazu nebo zpoplatnění prodeje klasických igelitek a sáčků v obchodech.

Toto opatření pak nastartovalo i komerční boom plastů z různých materiálových kombinací: tašek z plastů biodegradabilních, kompostovatelných a oxo-biodegradabilních. Nakolik jsou tyto alternativy lepší, ukázal nenáročný experiment univerzity v Plymouthu. Píše o tom Science Alert.
 

Ve světě, kde oceňujeme rafinované a promyšlené vědecké experimenty, by si ten z Plymouthu jedničku za originalitu nejspíš nezasloužil. Na působivém výsledku mu to ale neubírá. Vystupuje v něm totiž pětice různých druhů plastových tašek (s přídomkem biodegradabilní, oxo-biodegradabilní či kompostovatelná), pohřbených ve třech různých prostředích po dobu posledních tří let.

Výsledek nepotěší. Tyto údajně k životnímu prostředí šetrnější alternativy průmyslových plastů povětšinou ustály pohřbení v zemi, mořské vodě i na vzduchu bez větší úhony, tak, že si v nich badatelé mohli po zmíněných třech letech znovu odnést celý nákup.

Rozloží, ale pořád zůstávají

„Nerozkládají se prostě tak rychle, jak byste podle jejich názvu čekali,“ shrnuje to Imogen Napper, která výzkum vedla. „Jejich funkční odolnost po třech letech je pro mě ohromující. Už podle názvu bych očekával, že se rozloží rychleji, než běžné plastové tašky.“

Není sice pravdou, že by tašky neprodělaly nějakou změnu. Například nepřetržitý devítiměsíční pobyt na čerstvém povětří s nimi skutečně dokázal zatočit a rozložit je na součástky. Proces rozkladu v tomto případě víceméně fungoval, zůstává ale zatím řešenou otázkou, kolik se z nich do životního prostředí během degradace uvolnilo mikroplastových částeček.

Relativně dobře si vedly i kompostovatelné tašky v mořské vodě. Po třech měsících se rozpadly na menší fragmenty, ale ty bohužel zůstaly ve vodě přítomné i po 27 měsících testu. Obvykle ale pohřbení tašek do vody nebo jejich zakopání pod zem takový účinek nemělo. Míra jejich dezintegrace, pevnosti při zátěži nebo chemická struktura prodělala jen menší změny, které se neodrazily na jejich funkčnosti. „Takže během experimentu prakticky žádná z těchto tašek nikdy kompletně nezmizela z žádného ze sledovaných prostředí,“ shrnuje Napper. Co z toho plyne?

Želva se zadusí i biodegradabilním sáčkem

I po třech letech tedy plastové tašky z alternativních materiálových kombinací z životního prostředí zázračně nemizí. Pořád zůstávají přítomné a přispívají ke kontaminaci ekosystémů. Mohou být významným příspěvkem znečištění oceánů, pořád si jimi může naplnit břicho velryby nebo se jimi udusit mořská želva. Lepší než klasické jednorázové plasty z tohoto pohledu tedy nejsou.

Proč, to vysvětluje tiskový mluvčí společnosti Vegware, která většinu tašek pro experiment dodala: „Je třeba chápat rozdíl mezi tím, co ono biodegradabilní, kompostovatelný nebo oxo-biodegradabilní vlastně znamená. Obecně, kompostovatelné materiály se rozkládají za pěti klíčových podmínek. Je třeba mikrobů, kyslíku, vlhkosti, tepla a určitého času.“

I tyto alternativně namíchané plasty potřebují skončit v tom správném koši nebo odpadkovém kontejneru a musí řádné podstoupit proces recyklace. Jinak to prostě nefunguje. Když už nic jiného, má experiment z Plymouthu zásadní význam pro britské obchodní řetězce. Ty se totiž rozhodly pod tlakem zákazu a zpoplatnění jednorázových plastů vsadit právě na tyto alternativy. Které, jak se ukazuje, nefungují tak, jak by si lidé představovali.

Britské supermarkety byly ještě předloni chváleny za to, jak pohotově zareagovaly na omezení prodeje jednorázových plastových sáčků. Na konci roku 2018 ale britská Greenpeace ukázala, že povětšinou skončila iniciativa obchodních řetězců u tiskových prohlášení a nepokročila dál. Polovina z desítky sledovaných řetězců (od roku 2015) dodnes nezpracovala nějaký plán na redukci vlastních plastových obalů/odpadů, případně realizovala jen cosi jako snižování jejich objemu o pětiprocentní podíl ročně. Prakticky všechny supermarkety zacílily spíše na proces recyklace, než na zamezení vzniku plastových odpadů. S úplným odstavením nerecyklovatelných plastových obalů většinou nepočítají dříve než v roce 2025.

V kontextu Plymouthského experimentu: většina ze sledovaných obchodních řetězců přislíbila nahradit klasické plastové sáčky těmi, které nesou přídomek biodegradabilní. Které ale problém se znečištěním životního prostředí, když už do něj uniknou, příliš neřeší.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist