Rusko mlčí o velkých lesních požárech, tvrdí Greenpeace

Zatímco ničivé lesní požáry v kanadské provincii Alberta mohou sloužit jako ukázkový vzor maximální koordinace hasičů, bezpečnostních složek a veřejnost příkladně informující administrativy, momentální události na ruské Sibiři jsou ztělesněním opačné situace. Dva miliony hektarů lesní půdy jsou buď čerstvým spáleništěm, nebo v plamenech, snaha oficiálních míst o nápravu stavu zůstává na minimální úrovni, stejně jako informovanost místních obyvatel. Vyplývá to ze zjištění organizace Greenpeace.

Analýza satelitních snímků NASA z východu Ruska, kterou provedla Greenpeace, ukazuje, že hlavní požár nyní zabírá plochu téměř jednoho milionu hektarů. Je tedy přinejmenším jednou tak velký, jako plocha bezprostředně zasažená ohněm v Kanadě. Kromě hlavního žároviště se v odlehlých regionech nachází několik tuctů menších požárů, které již nyní mají na svědomí další milion hektarů. Jen pro srovnání, loňské mediálně ostře sledované požáry v Indonésii a na Sumatře zničily plochu o rozloze 2,6 milionu hektarů.

Světové lesní požáry mapující aktivisté dále tvrdí, že oficiální zprávy ruské vlády hrubě podceňují stávající měřítko sibiřských požárů a vágně informují o možném riziku volného ohně jen asi na desetině z celkové zasažené plochy. Federální Lesní správa a povolaná místa skutečně k 11. 5. 2016 potvrdila "jen" 132 požárů, dohromady na ploše 85 000 hektarů. Ruská odbočka hnutí Greenpeace, pracující se satelitními snímky z družice ISDM-Roseholz, přitom tvrdí, že jen v Amurském regionu se nachází minimálně tři velká požářiště, pokrývající plochu půl milionu hektarů.

V severských boreálních lesích, které pokrývají plochu téměř 12 milionů kilometrů čtverečních, sice pravidelně hoří každý rok, letošní požár ale výrazně přesahuje "ruský standard". Ročně tu shoří na 5-6 milionu hektarů, ale jednotlivé požáry bývají izolované a nevytváří masivní plochu, jako tentokrát. Obavy, že oheň skutečně přeroste přes hlavu a dojde ke krutému zvratu jako v roce 2012, jsou prý oprávněné. Tehdy lehlo popelem nejen 11 milionů hektarů a za oběť neuhasitelným plamenům padly také desítky lidí.

Ještě v jednom aspektu je letošní ohnivá situace na Sibiři unikátní: pravidelné sezónní požáry obvykle spalují jen nadzemní část vegetace, pročišťují suchý porost a v konečném důsledku zásobují živinami půdu. Neprohoří se až k rašelinnému substrátu, což tentokrát ale neplatí. Jak tvrdí Alexej Jarošenko, vedoucí ruské odbočky Greenpeace, z analýzy satelitních snímků vyplývá, že hoří i rašelinný substrát.

K letošnímu dramatickému rozšíření přispělo nejen tradiční problematické volné vypalování lesních porostů, ale také nezvykle suchý rok. Podle aktivistů je až 90 % požárů způsobeno lidmi. Část z nich souvisí s uvolňováním lesního zápoje pro zemědělské aktivity, jiné jsou způsobeny neopatrnou manipulací s ohněm. Řada požárů prý ale "kryje" nelegální těžbu dřeva v nedostupných regionech. Namísto adekvátního zásahu zatím ruská federální lesní správa odmítá údaje poskytované Greenpeace jako zkreslené a nepravdivé. S tím souhlasí i Ministerstvo pro krizové situace: "Aktivisté nejsou schopni ze satelitních snímků odlišit plochu zasaženou dýmem a místa, kde skutečně hoří."

---

reklama

---