Rybářství Vysočiny muselo v suchu provzdušňovat rybníky nebo rybám ubrat krmení
Rybářství Vysočiny hospodaří na 18 rybnících s celkovou rozlohou okolo 65 hektarů. "Teď to mokré počasí nám přišlo výrazně vhod a ty studenější dny," řekl majitel firmy Josef Nikl. Předtím voda v rybnících kvůli teplu a suchu ubývala a hodně se prohřívala. "Kde máme elektrické přípojky, tam jsme používali pro okysličování vody elektrické aerátory a na těch zbylých rybnících jsme museli ponižovat krmné dávky, aby to ta ryba v pořádku přežila," uvedl.
Sucho může mít částečně dopad i na ekonomiku chovu ryb. "Když v tom rybníce máte míň vody, přírůstky jsou samozřejmě nižší, zvlášť když jsme museli snižovat nebo i na týden zastavit krmení ryb, aby nedošlo nějakým k úhynům," řekl Nikl. V kritických dnech je podle něj pořád lepší zaplatit za elektřinu potřebou pro provzdušňování vody než riskovat násobně větší ztráty na rybách.
Hydrologické podmínky jsou podle Nikla v této části Vysočiny rok od roku horší. "Když to srovnám, před těmi 30 roky kolik jsme měli vody a kolik jsme měli v současné době, tak je to úplně někde jinde," uvedl. Některé rybníky, v nichž dřív zůstávaly ryby do jara, musí rybářství lovit na podzim, protože při jarním výlovu by už do nich nenateklo dost vody.
Rybářství Nechvátal má přes 150 hektarů rybníků na Jihlavsku a Pelhřimovsku. Nedostatek vody v obdobích sucha pociťuje v posledních pěti až sedmi letech. Dopad to má na množství obsádky, hlavně u těch druhů ryb, které potřebují víc kyslíku a chladnější vodu. "Čím vyšší teplota, tím méně kyslíku se v té vodě rozpouští," řekl Pavel Nechvátal. Technická opatření kvůli provzdušňování vody zatím rybářství nezavádělo.
Rybářství žďárské společnosti Kinský hospodaří zhruba na 700 hektarech vodní plochy, většinu rybníků má ve výše položených Žďárských vrších. Při suchu tam vodu provzdušňovat nemuselo. "My tady máme ty rybníky poměrně hluboké a ta hustota obsádek není taková," řekl vedoucí Petr Kulhánek. Z jeho pohledu je největší problém, že se mění charakter srážek. Místo mírnějších "zalévacích" jsou častější přívalové deště se splachy sedimentů z polí. Rybníky se rychleji zanášejí a jejich odbahňování stojí hodně peněz.
reklama
Dále čtěte |
Rybáři na jihu Čech loni získali 13 milionů Kč jako náhradu za škody od vydry
Jihočeští parazitologové potvrdili první případ nákazy tasemnicí z jiker štiky
Candáti pomohli zlepšit kvalitu vody ve Stříbrném rybníku v Hradci KrálovéOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
mara polasek
10.8.2023 06:19https://cz-ryby.cz/produkce-ryb/produkce-a-trh-ryb
Jindřich Duras
10.8.2023 09:051/ Zase klasika - na vině jsou srážky, protože přinášejí splachy z polí. Přitom na vině je hlavně špatná zemědělská praxe, která vytvořila - a odmítá omezovat - erozně náchylné pozemky. Řeč ve smyslu: "jak to říct, abych se halvně nikoho nedotkl!"
2/ Je to právě klimatická změna, která nutí rybáře k mravnějším obsádkám. Jinak ženou rybník na plné obrátky hlava nehlava s tím, že on to "nějak udejchá". Oteplí se - a neudejchá.
3/ Počasí a klimazměna škodí rybářství... Rybářství by mělo probíhat tak, aby neškodilo všemu ostatnímu.
Břetislav Machaček
11.8.2023 09:46 Reaguje na Jindřich Duraspříkrmu a za kolik by pak byl třeba vánoční kapr, pokud by se tu
hospodařilo stejně(bez krmení), jako na násobně větších plochách
z doby Jakuba Krčína pro násobně méně zákazníků. Jinak souhlasím
s rozumnou obsádkou a omezením krmení, ale zároveň chápu, co ty
chovatele ryb k tomu vede. Já si toho vánočního kapra ulovím na
bývalé štěrkovně, ale i on mívá svůj původ na chovném rybníce s
intenzivní produkci ryb, protože na hluboké chladné vodě se u
nás kapři nevytírají ani v půlce léta. Nebýt umělého vysazování,
tak si ho budu kupovat od rybníkářů přímo a budu sledovat, od
koho bude levnější. Bohužel levnější budou "krmiči" i s těmi
negativními dopady na samotný chov a na vodu v rybníce. Jinak
znám pána s vlastním rybníkem, který ho nákladně odbahnil a nemá
dnes problémy s úhyny, ač mu ryby přikrmují sami rybáři, kterým
prodává levně ulovené ryby(v omezeném množství) a nefandí ani
tomu Chyť a pusť. Neúspěšným lovcům prodá ryby z haltýře, protože
zastává názor, že od něho se po zaplacení lovu neodchází bez ryby.
Na podzim mu odpadá výlov, protože je už vyloveno v létě a má
dokonalý přehled o množství ryb v rybníce. Nakupuje pouze násadu,
která postupně dorůstá jeho míry 45 cm a ryby mimo vnadění mají
ve vodě pouze přirozenou potravu. Má ale štěstí i na přítok, který
pramení v lese a další přítoky z polí má až pod hrází rybníka.
Mimochodem pod výtokem z rybníka je poslední místo v okolí, kde
u nás ještě žijí ve větším množství hrouzci. Takže voda z jeho
rybníku neodchází mrtvá, ale naopak ve velmi dobré kvalitě.
Jindřich Duras
11.8.2023 16:04 Reaguje na Břetislav MachačekCesta ale samosebou je. Pro rybníky je to třeba jít cestou hodnocení tzv. ekosystémových služeb, kde hospodář je oceněn i za "mimokapří" přínos pro nás všechny - za retenci vody, zadržování živin, ...
