Sdružení obcí Plzeňského kraje chce prosadit dotace obcím na likvidaci azbestu

"Teď ale dopředu ví, že s tím bude strašný problém, a tak si střechy na kůlnách pořád nechávají," ...............
Samozřejmě, dokud střecha slouží, proč by ji měl kdo vyměňovat.
A podstata problému - nejedná se o asbest, ale o eternit. V něm je max. 10% azbestových vláken, které jsou v cementové hmotě pevně vázaná. Při lámání desek se těch vláken uvolní naprosto bezvýznamné množství. A když se eternitová suť zahrne do skládky, nebo někde do země, do základů ...... tak se ta vlákna neuvolňují vůbec.
Je to stejné, jako "nebezpečný odpad" ze starého asfaltu. Desítky let ležel spokojeně někde na silnici, i ve vodě, i v jímacím území vodního zdroje a žádný problém nezpůsoboval. Ale když je vybourán, tak ohromný problém!
A je to tak se většinou tzv. "nebezpečných odpadů". Můžete si domů nakoupit metráky, tuny, barev, oplácat si barák vně i uvnitř a nikomu to vadit nebude. Ale ty prázdné plechovky se zaschlým tenoučkým filmem barvy, se stanou přímo "kosmickým" problémem.
Stále se mluví o nebezpečí mikroplastů. Pokud skeptici mají pravdu, pak ty jsou mnohem větším problémem než ten eternit. Jsem zvědav, kdy i plasty začnou být zakazovány.

Ano, největším zdrojem mikroplastů jsou údajně nátěry. A bez nátěrů se jaksi neobejdeme. Ale to neznamená, že by se plasty neměly nahrazovat přírodními materiály- sklem, papírem, dřevem, že by se něměl ekol. likvidovat azbest. Asi taky přijde nakonec do země, ale na nějakém chráněném místě.

Podotýkám, že se - úmyslně(?) - eternit zaměňuje s azbestem. Rád bych viděl výsledky, kolik se těch azbestových mikrovláken uvolňuje při lámání eternitu.
Kdysi na školení, se jeden účastník zeptal školitelky z MŽP, zda může brzdové destičky s azbestem hodit do betonových základů nové haly. A školařka zůstala "paf". Pak vykoktala, že neví, že o tom zákon nemluví.
Mně na úřad donesl občan pytlík frézinku a jestli si s ním může vysypat cestu k domu, když je to odpad asfaltu. Zaujalo mě to a napsal jsem dotaz na MŽP. Odpověď? Okopírovaná část zákona, že zbytky asfaltu jsou nebezpečným odpadem.

Ono to je stejné u ropných látek. Ve velkém v dané
chvíli dokonce živé organismy zabíjí, ale pokud je
únik malý, ale soustavný, tak se je naučí některé
mikroorganismy požírat. Vždy jsem se pozastavoval
nad tisíci tunami maziv uniklých z kluzných částí
železničních vozidel za 150 a více let provozu,
kde byla do doby použití herbicidů proti trávě v
kolejišti zdravější příroda, než někde jinde.
Mokřady vytvořené kolem tratě vytěžením zeminy na
železniční náspy bývaly rájem obojživelníků,
všemožného hmyzu, ptáků a zvířat. A to koleje
a štěrk byly mastné od maziv. Dřevěné pražce byly
vařeny v karbolu a dehtu a poruchové stroje byly
zdrojem menších havárií. Dnes se dbá na zamezení
úniků, ale stav se neustále zhoršuje. Ty tam jsou
drezíny kosící trávu, které nahradily postřikovače
a výsledek se rychle dostavil. Okolí tratí je tak
stejně mrtvé jako intenzivně obhospodařovaná
půda. Kdejaká polní cesta je vyasfaltována a nebo alespoň vysypána asfaltovým recyklátem z frézování.
Co vše ten recyklát obsahuje raději ani nevědět,
když do něho vsakovala na silnici chemie z aut
a byl natírán vodorovným značením. Leckde se už frézuje pokusný asfalt s příměsí gumy z pneumatik
a končí někde na polní cestě, protože se už prý
nedá znovu recyklovat na plnohodnotný povrch.
Víte v lese kde mám včelín leží celá eternitová střecha kostela, je hezky zakrytá klestím, listím
a neznalí lidé netuší, co tam je 60 let ukryto.
Osobně tomu říkám BLAŽENÁ NEVĚDOMOST ! Co nevím,
tak se tím netrápím a žiji spokojeně bez stresů
a strachu. Kdo to ví, tak se trápí a je mu to asi
stejně prd platné, protože ani neví vše. Ví pouze
něco a o zbytku nemá ani tušení. Kdysi byla u nás
skládka včetně odpadů z hutí a chemické továrny.
Pak ji překryli komunálním odpadem, pak inertním
a nakonec metrem podornice. Osadili zelení a nyní
zeleň vykáceli a osadili tu plochu fotovoltaikou.
Pominuli náklady na rekultivaci, tak lituji lidské
práce při ozelenění nadšených obyvatel z okolí
a nyní místo lesoparku je to oplocený park, ale
solární. Opět skládka na bývalé skládce, která už
byla začleněna do okolní přírody. Prý to je stále
v územním plánu skládka a nikoliv zeleň a tak se
kácelo a montovaly panely bez nějakého vyjímání
ze zemědělského, či jiného půdního fonfu. Noví
obyvatelé ani neví vedle čeho vrtají studny
na zalévání zahrad a možná i na něco jiného. Oni
se totiž domnívají, že tam vykáceli les a nikoliv
pouze to ozelenění "rekultivované" skládky.

Jako úředník jsem kdysi byl účastníkem řízení vodohospodářů se silničáři. Ti potřebovali u dálniční odpočívky položit potrubí pro dešťové vody. Ale v takovém případě ty vody musí projít lapolem a dále svedeny až do vodoteče. Takže ano. Silničáři postavili lapol a potrubí asi 200 m do potůčku. Po roce jsme se opět sešli, abychom vyhodnotili účinnost zachycování ropných úkapů z té odpočívky. Výsledek? Nula, nula nic, lapol byl fakticky stále suchý a do potůčku nic nedoteklo.
Ptal jsem se silničářů, jaké je zamoření okolí odpočívek, kde žádná kanalizace není a deště smývají ta ropné látky přímo do terénu. Řekli mně, že prakticky pár cm od kraje už nejsou zjistitelné. Jednak se na povrchu betonu rychle rozkládají slunečním zářením a druhak - v půdě jsou likvidovány mikroorganismy.
Obdobně jsem řešil stížnost na soukromníka, který si areál vysypal odpadem z čištěn kolejového lože. Jak píšete, také v něm žádné ropné látky, ani jiné chemikálie nebyly.
Co se týče recyklátu - čichněte si k čerstvému asfaltu - z něho se vypařuje spousta látek. A pak je desítky let promýván dešti. V recyklátu už toho moc nezbyde.
"Osobně tomu říkám BLAŽENÁ NEVĚDOMOST!" ....... Ono se z té střechy nic neuvolňuje.

S asbestem je potíž. Ne každý asbest je škodlivý ale není metoda jak je odlišit. Ten špatný asbest generuje mikrovlákna velice tenká a ne příliš dlouhá. Taková vlákna po vdechnutí se zapichují do buněk. Pokud je velmi dlouhé nezapíchne se, pokud je kratší než buńka, bílé krvinky je pohltí a vyloučí. nejhorší jsou vlákna větší než buňky, ty cestují v těle, propichují nové a noévé buňky, působí chronické záněty a ty se mohou zvrhnout v rakovinu.

To ano, ale kolik těch vláken se uvolňuje, když je eternit zavalený někde do skládky nebo v lese do nějaké díry?