https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/se-suchem-na-jihu-moravy-by-mohla-pomoci-voda-z-opustenych-dolu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Se suchem na jihu Moravy by mohla pomoci voda z opuštěných dolů

15.3.2021 14:50 | BRNO (ČTK)
Jihomoravský kraj je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice.
Jihomoravský kraj je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
V boji se suchem v Jihomoravském kraji by mohla v budoucnu pomoci spodní voda z opuštěných dolů především na Hodonínsku, ale i na Brněnsku. Kraj si nechá k této věci zpracovat analýzu. Na tiskové on-line konferenci to uvedl náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).
 

Jihomoravský kraj je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice. Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se ale v dolech hromadí velké množství nevyužité spodní vody. "Necháme si zpracovat analýzu, která nám dá podklad pro reálné možnosti využití vody z opuštěných dolů. Předpokládaná cena zakázky je 200 000 korun," uvedl Zámečník.

Předsedkyně komise životního prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje a senátorka Anna Hubáčková (KDU-ČSL) uvedla, že je třeba prověřit, jak se změnily hydrologické poměry po skončení těžby, v jakém stavu jsou opuštěné doly a jaká je kvalita těchto vod. "Vše proto, abychom mohli rozhodnout, zda tyto vody můžeme využít jako vodu závlahovou, užitkovou nebo k udržení vody v krajině nebo i případně jako vodu pitnou či jiným způsobem, který bude pitnou vodu šetřit," uvedla Hubáčková.

Zámečník dále uvedl, že o tom, že může jít o významný vodní zdroj, svědčí čísla z minulosti. Například v dole Mír Mikulčice na Hodonínsku se při hlubinné těžbě odčerpalo v roce 1988 až 2,25 milionu metrů krychlových vody. V době zahájení útlumového programu v roce 1991 se odčerpalo 1,9 milionu metrů krychlových vody. Postupně se množství čerpané vody snižovalo - v roce 2000 už to bylo jen 656.517 metrů krychlových. Úplné zastavení těžby a tedy i čerpání nastalo uzavřením dolu v roce 2009. Pro zásobení obyvatel Hodonínska pitnou vodou je přitom ročně potřeba zhruba 6,5 milionu metrů krychlových pitné vody.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

15.3.2021 14:58
hlubinný důl je z hlediska hydrologického obyčejná veliká a hluboká studna. když z něj čerpáme, stahuje podzemní vodu ze svého okolí.
samozřejmě proč studnu nevyužít, když už je hotová a vzhledem ke svým rozměrům velmi vydatná. je to rozhodně lacinější, než vrtat novou.

ale perpetum mobile neexistuje ani v hydro podobě, masivním čerpáním vody budeme tu podzemní v okolí, a to v pořádném okolí dál srážet.

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.3.2021 16:55 Reaguje na Lukas B.
Jde jen o trapný předvolební trik. V širokém okolí budou muset nejspíš prohlubovat studny, pokud tu pitomost lidovci prosadí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2021 18:37 Reaguje na Lukas B.
Důl ve Zbýšově u Rosich je asi nejhlubší u nás (nějakých 1100 m) a na tunu uhlí vyčerpali 10 tun vody. A těžilo a čerpalo se tam možná 30? let a nevím o problémech se studnami v okolí. Teď je komplet zatopenáý a stejně Rosice aokolí vodu berou z něj, teda jako ze studní ale je to propojené. Bobrava taky někdy záhadně zmizí a pak se objeví, ta v tom jede taky.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.3.2021 20:23 Reaguje na Pavel Hanzl
chcete naznačit, že rozšiřování povrchové těžby v Reichenau má nechat obyvatele Hrádecka klidnými (v povrchovém dole se čerpá úplně stejně) a že jejich obava o podzemní vody je lichá?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 23:07 Reaguje na Lukas B.
Nechci, proč bych měl?
Píšu o Zbýšově u Rosic, pokud ráčíte umět číst.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2021 15:20
Jižní Morava je nádhernou ukázkou kam to nejdříve bolševici ,potom agrobaroni dotáhli. Z původních nádherných černozemí zbyla torza odkrývající snad i matečnou horninu.

Pokud se nenaučíme komplexně pracovat s krajinou a zredukujeme ji na sprostý výrobní nástroj pro zisk, nemůžeme počítat se žádným skutečným zlepšením.
X metrů3 vody z dolů pak není léčbou , ale zoufalým pokusem zaplátat krvácející ránu špinavým hadrem, tudy cesta bratři z KDU-ČSL nevede.
Co se ještě bude muset stát, aby se tahle republika vyhrabala z problémů a politici prohlédli skutečně nevím. Je to jak tanec s posraným a ještě na špatnou hudbu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.3.2021 17:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím, jestli tobyli zrovna ti bolševici, ale můj syn, původně iženýr zemědělství, pocelou dobu, co pracoval v JZD, tak míval občas službu na závlahách, které komunisti vybudovali, ale zničily je akciovky, co po JZD nastoupily a které navíc rozkradly transformační podíly,většinou dědicům původních vlastníků půdy. Moje žena byla takto okradena o podíl v hodnotě statisíců Kč (+ úroky za 20let) a teprve teď má dostat cca 2 500 Kč co se podařilo získat z exekuce jednoho zapomenutého pozemku, který jaksi ti rozkradači jaksi přehlídli když kradli. Komunisti, ti jí platili za naturálie, které neodebírala, každým rokem víc než těch 2 500 a to v Kčs, což je dnešních nejmíň 25 000 Kč.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2021 18:41 Reaguje na Jiří Daneš
A kdo to všechno rozkradl? Soudruzi jézédáci, i restutice dělali tak svinsky, aby naštvali maximum lidí. Stačí se podívat na tu svoloč, Toman, Babiš, Fencl, Palas atd. atd. všechno jedna pakáž. A dnes si to soudruzi čecháčci zvolili do vedení země. Tak čemu se čemu?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.3.2021 20:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, soudruzi zkapitalištělí a zdemokratizovaní jézédáci, po Havlově "sametové" revoluci, ale Babiš byl tehdy, v roce 1990, ještě v Maroku jako delegát bratislavské odnože Chemapolu (později přejmenovanou na Petrimex). Jeho návrat byl až v roce 1991 a to už bylo rozkradeno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 23:11 Reaguje na Jiří Daneš
A to jako měl Havel, jako krvavý monarcha, popravit všechny přdsedy JZD, aby nemohli krást?
V totálně ateistickém a morálně zdevastovaném čecháčkistánu to dopadlo ještě náramně dobře, čekal jsem daleko horší průběh.
Ale nečekal jsem, že se za 20 let vrátíme zase k estébákům a komunistům....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2021 19:04
U nás na Ostravsku by to nešlo. Převážná většina důlních vod je slaná.
Navíc u vody ze všech dolů bych byl opatrný na to, co v nich často
zůstalo z těžební techniky a jiných sajrajtů. Chce to hydrologický
průzkum, co bude nadměrné čerpání dělat s důlním dílem. Pokud jsou
prázdné prostory vyplněné vodou, tak drží. Po vyčerpání se mohou
bortit a terén nad nimi propadat. Takže opatrně s množstvím vody
a pozor na její kvalitu.
Odpovědět
kk

karel krasensky

15.3.2021 19:13
Pokud je dulni voda z uhelného dolu pitná tak já jsem černá madona čenstochovdká
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 23:12 Reaguje na karel krasensky
Uhlí je používáno na filtry a čistí vodu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2021 06:17
Přes patnáct let se čeká na protierozní vyhlášku, která má řešit problém odplavování staleté půdy z polí. Návrh konečně míří do meziresortního připomínkového řízení. Podle kritiků je vyhláška moc měkká.

Z českých polí se podle nejčernějšího scénáře za rok odplaví až 21 milionů tun ornice, nejcennější půdy, která se tvoří stovky let. Vodní eroze ohrožuje více než polovinu rozlohy orné půdy.

Desítky let se s tím nic nedělá. Zemědělci, kteří špatně hospodaří a v extrémním případě točí na poli dokola jen kukuřici a řepku, unikají trestům a nic je nenutí k zodpovědnému hospodaření. Soudy jsou bezzubé. Desítky let se mluví o tom, že tento stav zlepší protierozní vyhláška.

Tady máte důkaz k tomu jak vážně se chrání ŽP v ČR -uveřejnil dnešní Seznam
Odpovědět
rl

rýpal lesní

16.3.2021 19:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
V oněm katastru ( Svatobořice - Mistřín, Hovorany, Šardice ) a okolí to je známý problém, hasiči vždy dostanou nové stříkačky a pozlatí se sv. Florián. <rýpal lesní>
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.3.2021 07:01
A ta voda se v těch dolech bere kde? Píše se tu, že je to spodní voda.... tak to už můžete rovnou napíchnout nové studny, sosnout je a pak se divit, že je sucho.... což takhle využívat spíš dešťovou vodu? Co takhle spíš napravit krajinu jižní Moravy, aby zadržela více dešťové vody?

Odpovědět
rl

rýpal lesní

16.3.2021 19:47
Dovolím si věc trochu upřesnit. Podle jedné studie z r. 1990 bylo uvažováno s využitím důlních vod z dolů v lokalitě Svatobořice - Mistřín pro dokrytí kapacit v zásobování pitnou a užitkovou vodou v jistém objemu. Je ale také pravdou, že jímání takové vody a doprava není podchycena v koncepci a kapaciách a také, což jistá paní Hubáčková, senátorka za KDU-ČSL a bývalá referátnice moc dobře ví, je obtížněji upravitelná a vykazuje nadlimitní koncentrace sloučenin, které by bylo nutné odstranit ještě před dodávkou do sítě. O dalších aspektech pomlčím, zá je též a domnívám se, že orgány JmKÚ též. Lidovci zde hrají prim, a jejich zájem je v rozporu se zájmem jak společnosti VAK v Hodoníně, tak i společností obyvatel. Hra je v tom, že bývalé JmLD se snažily zbavit důlních děl různými způsoby, kdy se snažily tyto převádět a iniciovat v nich stavby s jiným využitím, ovšem za cenu sanace důlní zátěže a vyjmutí z povinnosti JmLD a státu. Tolik fakta. Tito lidé ovšem ovládají i a.s. Vodovody a kanalizace Hodonín ( představenstvo i dozorčí řadu ) - prakticky jednobarevně ( ODS a KDUČSL ). A zatím to vypadá, že jedni se předhánějí v tom, jak brání zájem vodního hospodářství a zvyšují si na tomto svoji popularitu ( volby budou coby dup ), druzí zase prosazují předem dohodnuté nelegální kšefty, které zaplatí občané. Pokud se zeptáte na zodpovědných místech, dozvíte se, že se "skutek nestal". Tito lidé mají dostatek vlivných známých. Nu, tak to jako upřesnění pro naivní.
V koncepcích, které sami pomáhali vytvářet tato varianta není, a je jasné, zejména těm, kteří o tom něco vědí, proč.
<rl>
Odpovědět
PM

Petr Michna

21.3.2021 21:35 Reaguje na rýpal lesní
Při likvidaci lignitového dolu Dukla v Šardicích počátkem 90 let minulého století byla na katastrálním území Mistřín, v místě bývalých větracích vrtů, nákladem cca 5 mil. Kč upravena část důlní chodby pro možnost výhledového odběru podzemní vody pro veřejné zásobování. Jde o záložní zdroj vody, určený pro havarijní situace a mimořádné události (výpadky využívaných zdrojů vody), který dosud nebyl využit (při povodni v červenci 1997 byl odběr vody pro veřejné zásobování již technicky připraven ale nedošlo k němu). Účel využití tohoto vodního zdroje by se v žádném případě neměl měnit. Zmíněnou investiční akci investorsky zajistil svazek obcí Šardice a Svatobořice-Mistřín, za použití dotace od MZe ČR. Tyto obce zmíněný záložní vodní zdroj vlastní. Těžba lignitu probíhala hlubinným způsobem, lignitová sloj byla v hloubkách od 20 do cca 130 m. Odčerpáváním podzemních vod z nadloží a podloží lignitové sloje i z důlních chodeb po dobu mnoha desítek let došlo na rozsáhlém zájmovém území dolu Dukla k poklesu podzemních vod až o více než 100 m. Tedy k mimořádně závažnému a razantnímu zásahu do režimu podzemních vod. S odstupem času cca 30 let od ukončení těžby lignitu a souvisejícího odčerpávání podzemní vody, se přirozený režim podzemních vod v současné době postupně obnovuje.
Důlní díla byla již počátkem 90 let likvidována, důlní chodby i poruby jsou řadu let zavaleny. Kromě shora zmíněné části upravené důlní chodby u Mistřína a části chodby u výchozu sloje v místě bývalého závodu dolu Dukla v Šardicích zde žádné "opuštěné doly" nejsou.
Voda pod zemským povrchem je vodou podzemní a ta je ze zákona přednostně vyhrazena pro zásobování obyvatelstva.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist