Šéfka Evropské komise představila klimatický plán, počítá se zákonem i fondem
Plán má podle šéfky nové Evropské komise obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se bude řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. Uhlíková neutralita znamená, že každá země kupříkladu výsadbou stromů zneutralizuje emise, které vyprodukuje.
"Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky," prohlásila von der Leyenová při včerejší prezentaci plánu v Evropském parlamentu.
Mezi první opatření bude počátkem příštího roku patřit návrh prvního klimatického zákona stanovujícího podmínky klimatické neutrality. Po něm podle von der Leyenové volají představitelé mnoha velkých firem, aby měli jistotu, že se jim vyplatí investovat do ekologických projektů.
Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které několika desítkám na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí pomohou zvládat nadcházející změny. Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka.
Právě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas se závazkem klimatické neutrality, o níž bude dnes jednat unijní summit.
Strategie zahrnuje desítky dalších kroků, například tvorbu nových dobíjecích stanic pro elektromobily, výsadbu stromů, výraznou redukci používání pesticidů či nový systém zdanění energií. Evropské producenty, kteří se budou muset novými pravidly řídit, chce komise ochránit zavedením uhlíkových cel, jenž mají podle von der Leyenové být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Cla by měla zatížit dovoz levnějšího zboží ze zemí s méně přísnými klimatickými pravidly.
Součástí a zároveň jedním z prvních výsledků plánu má být podle šéfky EK zpřísnění současných emisních cílů pro rok 2030. Zatímco podle dosud platného závazku měly unijní země do konce příštího desetiletí snížit emise skleníkových plynů o 40 procent proti roku 1990, podle EK by měly cíl zvýšit na 50 až 55 procent.
"Když ukážeme zbytku světa, jak skloubit udržitelnost a konkurenceschopnost, přesvědčíme další země, aby se k nám přidaly," zdůraznila von der Leyenová, že Evropa prostřednictvím plánu stvrdí svou vůdčí roli v ochraně klimatu.
Zástupci největších parlamentních skupin - lidovců, socialistů a liberálů, dali po jejím vystoupení najevo podporu. Strategie podle nich vychází vstříc požadavkům rostoucího počtu lidí znepokojených klimatickým vývojem a její přijetí je v zájmu budoucnosti planety.
Frakce zelených namítala, že závazky by měly být ještě přísnější a opatření zaváděna rychleji. Konzervativci naproti tomu tvrdili, že komise nekoordinuje své plány s členskými státy. Plán je podle nich uspěchaný a přináší více otázek než odpovědí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Milan Milan
12.12.2019 09:15Vilém N
12.12.2019 10:16Jan Šimůnek
12.12.2019 12:13Tohle je naprostý nesmysl. Tohle mohli hlásat BONA FIDE utopičtí socialisté a generovat bláboly o naprosto dokonalé společnosti, v níž byla ke spokojenosti všech vyřešena i otázka lístků na nedostatková divadelní představení. Následující vývoj (19. a 20. století) jasně ukázal, že tudy cesta nevede.
Zatímco "utopicky socialističtí" továrníci krachovali, protože jejich konkurenti nebyli blbí a jejich zvýšené náklady na dělnictvo (respektive své nízké) použili proti nim jako konkurenční výhodu, ty lístky v podstatě vyřešil technický pokrok typu kina, televize a videa.
Osobně nevěřím, že to dotačná dáma myslí BONA FIDE. Jejím cílem je zřejmě totální ekonomická (a následně i politická) destrukce států EU.
Hlásání takovýchto hovadin ústy hlavní oficiální představitelky EU je jen dalším argumentem pro odchod z této organizace, nebo práci na jejím rozbití a zničení.
Richard Vacek
12.12.2019 14:10Jan Šimůnek
12.12.2019 14:25 Reaguje na Richard VacekMiroslav Vinkler
12.12.2019 17:10Současný trend EU k "zelené" ekonomice vrchovatě naplňuje dikci tehdejší politické ekonomie v pojetí bolševika.
Každý ekonom ví, že platí pouze a jenom principy tržní ekonomie.
Regulace tržního prostředí v takovém rozsahu (objemově a časově) je hodna docenta Chocholouška a musí skončit na smetišti dějin.
Kdo je vlastně Ursula von der Leyen ?
Narodila se v Bruselu a vyrostla tam až do svých 14 let, mluví i perfektně francouzsky. Její otec byl v té době vysoce postaveným evropským úředníkem. Začala studovat ekonomii v Londýně, po šesti semestrech přestala studovat, vrátila se do Hannoveru a zapsala se na medicínu.
Tu stihla vystudovat za deset let. V roce 2003 vstoupila do politiky, kde měla bleskovou kariéru. Okamžitě získala poslanecké křeslo v místním parlamentu a byla okamžitě jmenována ministrem zdravotnictví a sociálních věcí Dolního Saska.Ale to byl jen začátek. Kancléřka Angela Merkelová si ji rychle všimla a vyslala ji na orbit spolkového ministra práce.
V r. 2013 jí Angela pomohla do křesla spolkového ministra obrany Bundeswehru. Na tomto postu získala druhé nejhorší hodnocení členů německé vlády - 78% Němců nespokojeno, z toho 59% velmi nespokojeno.
V r. 2019 pro nesporné kvality zvolena předsedou EK.
K tomu stihla být matkou sedmi dětí a je údajně vynikajícím jezdcem na koních.
Prostě to je fofr!