https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/site-napjate-proti-zralokum-u-pobrezi-jar-jsou-oka-smrti-i-pro-delfiny-zelvy-velryby-a-dugongy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sítě napjaté proti žralokům u pobřeží JAR jsou oka smrti i pro delfíny, želvy, velryby a dugongy

1.2.2021 04:30 | DURBAN (ČTK)
Žádný smrtelný útok žraloků zde nezaznamenali 67 let. Ano, zajišťuje to bezpečnost, ale za jakou cenu: ročně tato ochrana připraví o život 400 žraloků, přiznal výbor zabývající se těmito mořskými tvory. Mezi mrtvými jsou i ohrožené druhy jako například žralok bílý nebo kladivoun velký.
Žádný smrtelný útok žraloků zde nezaznamenali 67 let. Ano, zajišťuje to bezpečnost, ale za jakou cenu: ročně tato ochrana připraví o život 400 žraloků, přiznal výbor zabývající se těmito mořskými tvory. Mezi mrtvými jsou i ohrožené druhy jako například žralok bílý nebo kladivoun velký.
Walter Bernardis patří v Jihoafrické republice k pionýrům pozorování žraloků pod vodou. Na člunu objíždí ochranné sítě kolem pobřeží, tahá za ně a není spokojen. Říká jim oka smrti, i když sítě jsou tu k ochraně plavců. Kromě žraloků v nich uvíznou i zcela neškodné druhy jako delfíni, želvy, velryby či dugongové, napsala agentura AFP.
 

Ochranné stěny se podobají běžným rybářským sítím. Jsou dlouhé 200 metrů a ukotveny jsou do hloubky šest metrů naproti nejnavštěvovanějším plážím na východě JAR. "Jakýkoli tvor, který těmi oky prostrčí hlavu, zemře, tak to funguje," říká trpce Bernardis. Býval učitelem, ale po dvaceti letech se rozhodl změnit profesi a začal vozit turisty na pozorování nechvalně známých žraloků.

Pláže provincie KwaZulu-Natal se vylidnily po sérii žraločích útoků v 50. letech. Lidem zabývajícím se cestovním ruchem opřeným o aktivity na tamním pobřeží začal po čele stékat studený pot. Provincii každoročně navštíví šest milionů lidí. Nadobro pověst žralokům zničil horor Čelisti z roku 1975. Začali být považováni za požírače lidí.

Dnes jsou na 300kilometrovém pobřeží rozkládajícím se severně a jižně od Durbanu nataženy ochranné sítě kolem 37 pláží. Kdyby nebylo covidu-19, černaly by se lidmi v tuto roční dobu léta na jižní polokouli.

Žádný smrtelný útok žraloků zde nezaznamenali 67 let. Ano, zajišťuje to bezpečnost, ale za jakou cenu: ročně tato ochrana připraví o život 400 žraloků, přiznal výbor zabývající se těmito mořskými tvory. Mezi mrtvými jsou i ohrožené druhy jako například žralok bílý nebo kladivoun velký.

Turisty při potápění provází také Gary Snodgrass, který svůj program na počátku nazval Potápění za žralokem tygřím. V posledních letech se na ně dá narazit ale jenom zřídka, takže bylo třeba název aktivity změnit.

V roce 2019 v sítích uvízlo 690 zvířat. Vědecký ředitel komise pro žraloky Matt Dickens tvrdí, že mnohá se podařilo vyprostit živých. A navíc tento údaj "představuje jenom desetinu z tvorů, které uloví rybáři", říká.

Žraloci trpí nejen tím, že se mění jejich životní prostředí, ale také nadměrným lovem diktovaným zájmem o jejich ploutve. Podle úmluvy CITES, která se zabývá ochranou ohrožených druhů volně žijících živočichů, je chráněno osm ze 400 žraločích druhů. Naléhavost informací o ubývání těchto zvířat stále zastiňuje strach z jejich útoků na člověka, byť jsou jakkoli vzácné. Na celém světě jich byla v roce 2019 ohlášena jenom stovka, uvádí univerzita na Floridě, která se zabývá statistikou těchto útoků.

Ochránci připomínají, že vyhynutí žraloků ohrozí rovnováhu mořského ekosystému, protože tito dravci dokážou stav mořské populace regulovat.

Ředitelka jihoafrické nevládní ochranářské organizace Wild Oceans Jean Harrisová se domnívá, že je třeba změnit názory lidí. Ani sítě podle ní nezabrání opravdu velký druhům žraloků přiblížit se plážím, protože je umí podplavat nebo je "obejít" z boku. Profesionální potápěči upozornili, že někdy žraloci v sítích uvíznou z druhé strany, tedy když se od pláží vracejí. Ze 400 známých druhů je pouze pět považováno za opravdu nebezpečné pro člověka. Patří k nim žralok tygří a žralok bělavý známý také jako býčí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PE

Petr Eliáš

1.2.2021 08:09
Sítě proti žralokům. To je ale debilovina. Víc lidí zabijí blesky, včely, nebo i padající kokosové ořechy, než žraloci.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

1.2.2021 08:50
člověk, tvor moudrý, prostě rozhodl, že i moře a oceány patří jemu a nějací tvorové žijící zde již miliony let nás přece nebudou při šnorchlování obtěžovat, ať si klidně zdechnou
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.2.2021 22:21 Reaguje na Robert Jirman
Přece si ti ekoaktivsté a ochránci Velkého bariérového útesu nenechají utíkat paníze od turistů kvůli nějakým delfínům, želvám, velrybám a dugongům, hlavně že ty korály tam budou, to je totiž to, co ty turisty táhne, žraloci je pak pro strach z nich odrazují od návštěvy kvůli šnorchlování. Nenavštíví, neutratí peníze.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist