https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/slama-nejen-na-ozdobu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sláma nejen na ozdobu

11.10.2006 11:32 | PRAHA (EkoList)
Seriál o různých způsobech využití zemědělských plodin pokračuje, tentokrát Petr Konvalina, doktorand katedry rostlinné výroby Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, píše o slámě. Ta vzniká jako vedlejší produkt při pěstování řady zemědělských plodin. V podmínkách ČR přichází v úvahu využití slámy obilní (pšenice, tritikale, žito, ječmen, oves, kukuřice), řepkové, slámy z luskovin a taky ze lněných stonků. V současné době je v republice při předpokládaném využití čtvrtiny slámy z obilí a veškeré slámy z kukuřice, luskovin a z řepky k dispozici celkem 2,5 milionů tun slámy ročně.
 

Sláma představuje jednu z nejdůležitějších surovin pro výrobu energií z obnovitelných zdrojů spalováním. Při něm se do ovzduší uvolňuje jen takové množství CO2, jaké bylo do hmoty rostliny akumulováno fotosyntézou v období jejího růstu (pálení biomasy má tedy „nulovou bilanci CO2“). Zvyšování cen tradičních pevných paliv a snižování příjmu venkovského obyvatelstva zároveň způsobuje, že dnes už není nepřijatelná představa, že například levná řepková sláma z poloviny až jednoho hektaru zajistí teplo pro rodinný domek, nebo že sláma ze 100 hektarů obilovin pokryje požadavky na teplo pro sušení a vytápění objektů velkého zemědělského podniku. Možnosti náhrady vybraných paliv slámou jsou uvedeny v tabulce. Značnou předností slámy je, že obsahuje jen velmi málo popelu a neobsahuje síru ani těžké kovy. Podíl zplyňujících částí je však vysoký – až 80 % – a hustota energie nízká, čemuž musí odpovídat topeniště. Pokud se ale ze slámy udělají brikety, můžou vyhovovat i stávajícím topeništím. Její využívání však vyžaduje vypracování celého systému nejméně v rámci jednoho podniku. Využívání 15–20 % každoročně vyrobené slámy pro energetiku neohrozí úrodnost půdy.

Balík slámy na louce Českého středohoří
Foto: Martin Mach/www.ekomysleni.cz

Jako nejvýhodnější se jeví spalování slámy ve větších zařízeních od 500 kW (ještě lépe od 1 MW), u kterých se vyplatí automatické ovládací zařízení, které umožní plynulý provoz kotle. Pokud se ale spaluje standardizované palivo (brikety), může se jednodušší ovládací zařízení použít i u kotlů s výkonem od 50 kW (spotřeba velkého rodinného domu). V sousedním Rakousku často budují zemědělci společně kotelny na spalování slámy s využitím finanční podpory od rakouské vlády a fondů EU. Vytápějí nejen veřejné budovy, ale taky rodinné domky v obci. Nejen že výhodně zužitkují nadbytečnou zemědělskou produkci a přispějí ke snižování ekologické zátěže, ale rovněž přispívají k nezávislosti regionu na fosilních palivech. Hospodaření v mikroregionu má navíc z hlediska životního prostředí i výhodu ve snížení dopadů dopravy a z ekonomického hlediska může mít příznivý dopad například na zaměstnanost v regionu.

Další využití
Obilná sláma se používá rovněž ve stavebnictví. Lisováním jejích vláken za vysokého tlaku a teploty ve speciálním tvářecím zařízení vzniká výrobek Ekopanel. Ten je ošetřen proti plísním a škůdcům. Pro dosažení požadované pevnosti je následně panel polepen recyklovaným papírem. Vytlačovaný nekonečný pás je poté formátován na požadované délky. Z takovýchto panelů je možno stavět řadu drobných, ale i větších objektů, dokonce rodinné domky. Už tradičně se sláma využívá jako střešní krytina k výrobě došků. Je taky vhodná k zateplování budov. Ze slámy je možné vyrábět i vynikající papír. Celulóza ze slámy může být použita při výrobě většiny druhů papíru jako náhrada celulózy z tvrdého dřeva. Tradiční produkty z papíru vyrobeného ze slámy zahrnují vlnitý karton z neodbarvené slámové celulózy a jemný tiskový a dopisní papír z odbarvené slámové celulózy. Výnos celulózy ze slámy (45 %) je nižší než ze dřeva (55 %). K výrobě velmi kvalitního papíru je na základě italských zkušeností vhodné využít pšenici dvouzrnku (starý druh pšenice s výbornými dietetickými vlastnostmi zrna). Podle výzkumníků z Kansasu může pšeničná sláma nahradit některé petrochemikálie a plnidla používané při výrobě plastů. Pozitivním aspektem při použití pšeničné slámy jako plnidla je to, že teplota při výrobě může být snížena pod 400 °C, čímž se snižují nejen výrobní náklady, ale především energetická náročnost výroby.

Ze slámy se dřív rovněž pletlo velké množství předmětů, které se užívaly zejména v zemědělském prostředí. Sláma sama o sobě však není příliš dobrým pletařským materiálem. Suché stéblo praská, má nepatrnou nosnost a také omezenou délku. Když se však jednotlivá stébla spojí ve svazek či copánek, získají na pevnosti.

Protože je sláma dobrým izolačním materiálem, našla využití zejména u předmětů, které měly obsah zateplit nebo ho udržet v suchu (ošatky, zásobnice na peří, na obilí, na sušené ovoce – slaměná stěna zásobnic byla vzdušná, sláma pohlcovala okolní vlhkost a obsah tak zůstával suchý).

Možnosti náhrady vybraných paliv slámou
Pozn.: Srovnáváno je množství slámy z jednoho hektaru (při předpokládáném výnosu 3,5 tuny).
Druh slámy Výhřevnost MJ/kg Náhrada hnědého uhlí (kg) černého uhlí (kg) LTO (kg) zemního plynu (m3)
Obilní 14,0 838,8 549,0 341,5 411,7
Řepková 14,6 874,8 572,5 356,1 429,4

Další informace:
http://home.zf.jcu.cz/databazefytomasy
http://www.biom.cz/

Článek je součástí seriálu o možném nepotravinářském využití rostlinné výroby. Další díly seriálu:
Škrob – od lepidel po cédéčka 7. června 2006
Na barvení látek barvy z přírody 6. července 2006
Na džíny, na pytle, na koberce… 2. září 2006
Odbouratelná mastnota 14. listopadu 2006

Článek je převzat z tištěného EkoListu č. 8-9/2006.


reklama

 
Další informace |
Hledáte nové bydlení? Můžete zkusit porovnání hypoték serveru SFinance.cz
Petr Konvalina

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist