Snažíme se lidem ukázat, že konzum není to, co je učiní šťastnými, říká laureátka Ceny Josefa Vavrouška

Ukázat lidem, že konzumní styl života jim štěstí nepřinese, patří k cílům činnosti brněnského centra environmentálního vzdělávání Lipka. ČTK to sdělila ředitelka organizace a pedagožka Hana Korvasová, která v Senátu převzala Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí. Podle Korvasové je také důležité inspirovat učitele v tom, jak s dětmi hovořit o složitých tématech tak, aby získaly motivaci zapojit se do řešení. Korvasová se věnuje environmentálnímu vzdělávání přes 40 let. Porotci Nadace Partnerství, která cenu uděluje, ocenili i podíl Korvasové na rozvoji centra, v jehož čele stojí 19 let.

"Vedla jsem v Letovicích několik oddílů mladých ochránců přírody a spolu s ostatními vedoucími jsme dostali pozvánku na 1. Jarní instruktorský kurz v Řikoníně. Vyrazili jsme do neznáma a já jsem vůbec nerušila, že jedu za lidmi, kteří mi obrátí život naruby," uvedla Korvasová k počátkům své profese. "Tam jsem se poprvé potkala s pojmem ekologie. Potkala s odborníky na botaniku, zoologii a taky metodiku, jak vést přírodovědný oddíl. Od té chvíle jsem věděla, že ekologická, dnes environmentální, výchova je to, co chci v životě dělat," dodala ekoložka, která pracuje také na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.

Korvasová podotkla, že si Lipku "vymysleli" s kolegou Alešem Máchalem, do té doby pořádali vzdělávací akce amatérsky. "Dodnes žasnu, že to podařilo. Dostali jsme vilu v zahradě v Pisárkách a podporu města Brna, které nás vzalo pod svá křídla a dokonce nám dovolilo, abychom si vymysleli vlastní název Lipka - dům ekologické výchovy. Dnes už by se něco podobného asi nemohlo stát," míní pedagožka. Lipka vznikla počátkem 90. let. Centrum, které původně tvořilo pět lidí, postupně vyrostlo v organizaci s desítkami zaměstnanců a pěti pracovišti. Korvasová nicméně podotkla, že "pospolitost a společný cíl i po tomto nárůstu zůstává". Ocenila také pracovitost, vzdělání a tvořivost svých kolegů. "Je za nimi spousta práce, zájem o naše programy a projekty stále převyšuje naše možnosti," podotkla ředitelka.

Na dotaz ohledně proměny environmentálního vzdělávání Korvasová řekla, že před 40 lety děti vedli k lásce přírodě, učili je pozorovat, jak funguje a chránit ji. "Ochrana přírody znamenala práci v chráněných územích. Nestačilo k tomu mít pilku na vyřezávání náletů či pytel na odpadky. Nutné byly i vědomosti, co které území potřebuje. Věděli jsme, že kdo zasadí strom, nebude nikdy žádné stromy ničit," uvedla Korvasová. Postupem času však podle ní přišla složitá témata spjatá s klimatickou změnou. "Snižuje se biodiverzita, ubývá úrodné půdy i pitné vody. To vše v souvislosti s lidskou touhou po mnohdy nesmyslném blahobytu. Na Lipce se řídíme heslem 'Bohatý život skromnějšími prostředky' a snažíme se ukázat dětem i dospělým, že konzum není to, co je učiní šťastnými," zdůraznila ředitelka. Důležitými součástmi tohoto vzdělávání je podle ní i diskuse o globálních problémech a možnostech, jak jim přecházet a jak je řešit. "Inspirujeme učitele, jak mají o složité environmentální situaci mluvit s dětmi, aby nepropadly beznaději a zapojily se do řešení," dodala ekoložka.

K dalším plánům Korvasová uvedla, že by například ráda našla zázemí pro zaměstnance ředitelství, kteří teď pracují v různých částech Brna v pronajatých kancelářích, a sehnat peníze na rekonstrukci pobytového pracoviště Rychta v Krásensku. "Chtěla bych spolu s ostatními vytvořit podmínky pro zavedení vzdělávání o klimatické změně a vzdělávání k podnikavosti v jihomoravských školách. Je toho ještě hodně, ale uvidíme, co zvládnu a co už nechám ostatním. Jsem přesvědčena, že Lipka v jejich rukou pokvete a bude o ni stále zájem," uzavřela laureátka.

---

reklama

---