Sněmovna chce zakázat klecové chovy slepic v ČR od roku 2027
16.9.2020 13:15 | PRAHA
( ČTK)
Zastánci zákazu argumentovali tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Uváděli, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují. Licence | Volné dílo (public domain) Foto | Preston Keres / U.S. Department of Agriculture / Flickr.com
Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna v doprovodném usnesení podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.
Zastánci zákazu argumentovali tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Uváděli, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují.
Odpůrci zase poukazovali na to, že zákaz poškodí české chovatele vůči ostatním v EU a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí. "Vystavili jste Českou republiku velikánskému tlaku na dovozy vajec a likvidujete české výrobce. To je všechno, co jste dokázali," uvedl na adresu prosazovatelů zákazu klecového chovu do sedmi let.
Sněmovna zákaz schválila poměrně těsně hlasy 53 ze 101 přítomných poslanců. Pro byli především zástupci opozice s výjimkou téměř všech poslanců KSČM a většinově také sociální demokraté. Z poslanců ANO byl pro pouze Jaroslav Kytýr, který později svůj souhlas odvolal. ANO podle šéfa poslanců tohoto hnutí Jaroslava Faltýnka chtělo většinově podpořit návrh Martina Kolovratníka (ANO), který chtěl postupný zákaz v letech 2027 až 2033, jenž by se týkal i takzvaných obohacených klecí.
Zákaz klecových chovů prosazovala skupina poslanců kolem Jana Pošváře (Piráti), podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání tzv. neobohacených klecí začal platit od roku 2012.
Sněmovna v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání schválila odškodnění majitelů zakázaných kožešinových farem. Podpořila návrh Pošváře, aby se částky snížily na 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku. Dolní komora rovněž schválila zákaz drezury lidoopů, šelem a dalších druhů volně žijících zvířat v cirkusech a podobných zařízeních.
Na návrh Moniky Jarošové (SPD) poslanci zdvojnásobili až na jeden milion korun pokuty za týrání zvířat v návaznosti na zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách stanovila na návrh poslance ANO Davida Pražáka na 5000 korun a 10.000 korun podle míry provinění.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Potěšilo mne, že sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027 a podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030.
Nejdůležitější bitvu tak nyní „slepice v malých klecích“ mají za sebou. Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání teď putuje do Senátu.
Odpovědět
Pro informaci odkaz na článek o chování slepic v různých ustajovacích systémech. Ochránci zvířat neustále zapomínají na to, že zvířata mají jiný pohled na svět a jiné potřeby, než člověk. Právě oni by však etologii zvířat měli znát a ctít: https://www.naschov.cz/je-mozne-objektivne-hodnotit-pohodu-a-muze-byt-pozadavek-jejiho-dosazeni-rozhodujicim-faktorem-v-chovu-hospodarskych-zvirat/
Odpovědět
Mě to tedy opravdu netěší. Otevřeme naplno trh dovozovým klecovým vejcím, tudíž umožníme, aby země, kde zákaz platit nebude, navýšily stavy slepic v klecích. Jíst tato dovozová klecová vejce budeme my, lidi je totiž samozřejmě kupovat budou a do vaječné melanže pro gastro se používat také budou, tudíž nedojde k žádnému snížení "utrpení" slepic, dojde jen k jeho přesunu k sousedům. U nás dojde k dalšímu snížení počtu chovatelů nosnic, protože někteří se rozhodnou, že za podmínek, za kterých od nich řetězce ta vejce vykupují, se na to můžou akorát vykašlat. Takže doopravdy to pár set tisíc nosnic bude mít dříve za sebou - doslova. Sníží se množství drůbeže, které konzumuje tady vypěstované obilí, tudíž ho zase o něco víc budeme vyvážet za naprosto zoufalé ceny a to tam, kde to ty klecové slepice sežerou a odkud se k nám dovezou klecová vejce/melanž (nestěžujeme si pořád, že vyvážíme jen surovinu?). Nechápu, že se proti návrhu nepostavili bojovníci za životní prostředí, protože doprava samozřejmě produkuje skleníkové plyny. Jejich produkci také převozem vajec od výrobců k nám podpoříme. MZE se teď bude snažit maximálně podpořit přechod na podlahové systémy chovu, tzn, že z toho mála, co na investiční dotace zbývá z PRV si už sáhne mimo chovatele nosnic málokdo. Plus MZE bude samozřejmě požadovat navýšení národních dotací do chovu nosnic, takže vytáhneme více peněz z kapes daňových poplatníků - vlastně ne, tohle je skvělá zpráva.
EU už údajně uvažuje o zákazu klecového chovu od 2030, proč musíme být za každou cenu o tři roky rychlejší? Abychom si všechna negativa slízli co nejvíce?
Odpovědět
„Sníží se množství drůbeže, které konzumuje tady vypěstované obilí, tudíž ho zase o něco víc budeme vyvážet za naprosto zoufalé ceny pro klecové slepice v cizích zemích.“
Paní Jezberová, tomu Vašemu tvrzení nerozumím. Proč bychom měli vyvážet více vypěstovaného obilí za zoufalé ceny? Předpokládám, že bude-li třeba méně obilí, sníží se rozloha půdy, na které se obilí pěstuje.
Odpovědět
Předpokládáte špatně. Zkušenost z vývoje v zemědělství říká, že obilí se pěstovat bude i nadále, ale prodá se mimo republiku. Pokud chcete, aby na polích rostlo i něco jiného, musíte to "něco jiného" jako spotřebitelé také kupovat. Zemědělec bude pěstovat to, co prodá aspoň s minimálním ziskem (obilí je mírně ziskové, i když téměř výhradně pouze při započítání dotací). Od vstupu do EU spotřebitelé jednoznačně upřednostňují levnější dovozovou produkci zeleniny a brambor, od českých producentů je přestali kupovat a čeští zemědělci je tedy přestali pěstovat. Dokud bude na zahraničním trhu odbyt na obilí a zároveň nestoupne ochota českých spotřebitelů zaplatit přiměřenou cenu za českou zeleninu, brambory případně jiné plodiny, budou čeští zemědělci pěstovat a vyvážet obilí. Snížení stavů nosnic v ČR nebude mít na plochu produkce obilí vliv, stejně jako ji nemělo výrazné snížení chovu prasat. A to jsou prasata a drůbež monogastři a jejich krmná dávka sestává převážně z obilovin.
Odpovědět
Paní Jezberová, považuji Vás za člověka, který zemědělství rozumí a má s ním velké zkušenosti. Mohla byste prosím stručně vysvětlit, co obnáší ono "MZE se teď bude snažit maximálně podpořit přechod na podlahové systémy chovu, tzn, že z toho mála, co na investiční dotace zbývá z PRV si už sáhne mimo chovatele nosnic málokdo.“ Nevím, co si pod tím mám představit.
Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
Berte to jako moje přesvědčení, že jediný ministr, který se skutečně stará o rozvoj zemědělského rezortu od roku 1989 (Toman), se teď bude snažit podpořit naše chovatele v přechodu od do budoucna zakázaného systému na systém, který zatím zakázaný nebude (kdo ví, kdy ochránci usoudí, že by slepice měly na volno létat po celé republice, protože v halách na podestýlce jsou přeci deprivované a tudíž týrané a rozhodnou se, že tento systém zakážou). Jelikož výkupní ceny vajec negenerují takové zisky, aby umožnily chovatelům masivně a rychle investovat do změny technologie, bude nutné chovatele podpořit ze strany EU a ČR. Finanční prostředky z Programu rozvoje venkova (peníze EU), určené na investice, jsou téměř vyčerpány, protože naši zemědělci je čerpat umějí. Teď ochránci vytvořili situaci, kdy bude potřeba opravdu masivně zainvestovat, pokud budou chtít chovatelé v chovu pokračovat, ale nová Společná zemědělská politika zatím není a finance z té staré téměř došly. Musí se tedy začít podporovat z toho, co ještě zbývá. Dalším možným zdrojem už je jen státní pokladna, tedy naděje, že se podaří navýšit dotace do wellfare drůbeže z Národních dotací, což naneštěstí nejsou peníze určené na investice. Pak je tu ještě ta nejúspornější možnost, budeme jí říkat Agrofertová (viz článek) - nosnice prostě postupně vybijeme a nebudeme pokračovat v chovu - wellfare bude definitivně vyřešen.
Odpovědět
Není nic horšího než pachatelé dobra, kteří chtějí stále něco zakazovat ve jménu dobra.Neví jak si představují dal chov slepic v návaznosti ptačí chřipku a a další. Volné velkochovy drůbeže jsou ideálním místem na vznik a rozšíření různých nákaz i přenosných na člověka. Dárek od čínských soudruhů jim není dostatečným varováním.
Odpovědět
Obecně mi to nepřijde zlé.
Ale z praktického hlediska ... "Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal."
To byl fakt takový problém počkat a koncipovat zákon v souladu se stanoviskem celé EU?
Odpovědět
Určitě se po dobu těch tří let mezi zákazem klecových chovů v ČR a EU zvýší dovoz levnějších vajec z Polska a Pobaltí. Vzhledem k tomu, že obchodní řetězce plánují ukončit nabídku klecových vajec do roku 2025, tak by ten nárůst celých vajec pro prodej spotřebitelům - občanům nemusel být snad tak horentní (na rozdíl od melanže).
Odpovědět
Příští rok budou volby. Měli bychom v nich ty strany, jejichž zástupci pro tuhle prasečinu hlasovali, do kopru.
Odpovědět
Na jednu stranu ochrana zvířat, nyní v podobě zákazu klecového chovu slepic a na druhou stranu advokát soudu eu podpořil rituální porážení zvířat. To se nedá nazvat jinak než dekadence, úpadek říše Římské. A takhle dopadne eu, možná dřív než tušíme.
Odpovědět
Chovám slepice v travnatém výběhu s potokem a stromy jako stín. Z hlediska
pohledu ochránce zvířat asi ideální prostředí. Nejsem je však 100% schopen
bránit před predátory a nemocemi jako mor či salmolenóza . To umožňuje
pouze velkochov. Má produkce vajec závisí nejen na jejich kondici, ale i
na ročním období a to ve velkochovech roli nehraje. Mám tak období bez a nebo s nízkou snůškou a naopak období se snůškou bohatou. Trh však požaduje produkci vyrovnanou, hygienicky nezávadnou a hlavně levnou. Pár drobných
chovatelů poptávku nezajistí a ti velcí by museli výrazně zvýšit ceny. Jsou tu lidé, kterým to nevadí, ale i jiní, kterým se cena biovajec stane pro
ně nedosažitelnou. Být v tom průkopníky v Evropě a ve světě je sice
chvályhodné, ale budou nás jiní opravdu následovat? Pokud ne, tak je to
pouze ústup od dalšího tuzemského zdroje ve prospěch dovozu. Berete to
plně do úvahy? Mimochodem vaše bílé myšky, křečci a hadi v teráriích
taky trpí a to vám nevadí? Než něco trápit, tak to raději nechovám, ale
nemluvím jinak, než se tak chovám sám.
Odpovědět
Pro zajímavost odkaz na článek o chování slepic v různých ustajovacích systémech. Článek je z roku 2001, takže se nikdo nemusí bát, že by byl nějak tendenční. Upozorňuji, že tehdy se nosnice chovaly v neobohacených klecích, takže v popisu klecové technologie se ještě jedná o neobohacené klece. Koho zajímá, jak se doopravdy chovají slepice v různých systémech - doporučuji si to celé přečíst: https://www.naschov.cz/je-mozne-objektivne-hodnotit-pohodu-a-muze-byt-pozadavek-jejiho-dosazeni-rozhodujicim-faktorem-v-chovu-hospodarskych-zvirat/
Odpovědět
|
|