https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/soboli-se-vratili-na-isle-royale-a-nevi-se-jestli-je-tam-vedci-vysadili-nebo-jestli-selmy-dorazily-po-svych
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Soboli se vrátili na Isle Royale. A neví se, jestli je tam vědci vysadili, nebo jestli šelmy dorazily po svých

10.9.2018 01:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ekolog Pauli Manlick na ostrově Isle Royale.
Ekolog Pauli Manlick na ostrově Isle Royale.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jonathan Pauli / University of Wisconsin–Madison
Isle Royale, tedy Královský ostrov, je největším ostrovem v Hořejším jezeře a zároveň třetím největším ostrovem kontinentální části Spojených států. A momentálně je také územím, které dělá těžkou hlavu americkým biologům a ekologům. Jeho současní zvířecí obyvatelé totiž mohou přepsat metodiku toho, jak si počínat při návratu vyhubených druhů zpět do přírody. Informuje o tom University of Wisconsin–Madison.
 

To, že na nějakém území dojde k úplnému potlačení či vyhubení nějakého druhu, známe až moc dobře. Otázka, za jakých okolností jej pak přivést zpět, má ale složitější řešení. Obvykle pokud máte k dispozici území, které není člověkem již více narušováno, a vyhubenému druhu, který tu dříve žil, riziko likvidace nehrozí, můžete jej repatriovat zpět. Nedělá se to ale pokaždé. Někdy stačí jen počkat, aby na takové území přirozenou cestou dorazili zástupci druhu z jiných blízkých lokalit. Taková rekolonizace je přirozenější a méně nákladná, a proto také preferovanější varianta. Právě z tohoto hlediska byl ale návrat sobolů amerických na Isle Royale učiněná záhada.

Zmizel, nebo nikdy nebyl vyhuben?

Sobol americký, drobná lesní kuna ze severních oblastí, byla vždy lovci ceněna pro svou hustou a jemnou kožešinu. Její tržní hodnota i funkční kvality překonávaly kožešiny vydří a bobří, a tak nepřekvapí, že se na američtí trapeři na soboly zaměřili ve velkém. Ještě před první světovou válkou tak byli soboli na Královském ostrově vyhubeni. Průzkum z roku 1917 potvrdil, že už tu žádní k nalezení nejsou. V následujících letech se pak legislativní podmínky na území Států trochu změnily a sobol začal být chráněným druhem. Z Isle Royale se stal národní park. Sobol se tu již lovit nesměl a začalo se uvažovat o jeho návratu na lokality, na kterých byl vyhuben.

V roce 1966 pak federální organizace Správa národních parků intenzivně promýšlela o znovuvysazení sobolů zpět na Isle Royale. Učinila tak? V tom je právě ten vtip: neexistují žádné záznamy, osobní očitá svědectví nebo jakýkoliv jiný důkaz, že by k repatriaci sobolů na ostrov došlo. Administrativa i byrokracie v tomto ohledu prostě selhala. Podstatné je, že v roce 1993 je výskyt sobola amerického na Isle Royale znovu potvrzen. Oficiálně se tu 76 let nevyskytoval a byl vyhuben, a najednou tam je. Byl tam vysazen? Dostal se tam přirozenou cestou, v rámci migrace? Nebo odtud vlastně nikdy nezmizel? A to je právě to, co teď biology a ekology nejen z univerzity ve Wisconsinu-Madisonu trápí.

Ostrovy nejsou tak izolované, jak jsme si mysleli

„Podcenili jsme ostrovní dynamiku a výsledkem je teď velká míra nejistoty. Musíme buď přiznat, že jsme dříve špatně odhadli nepřítomnost druhu na lokalitě, anebo že jsme zapomněli na to, že jsme sem nějaký druh dodatečně vysadili. To obojí je velmi zlé," říká ekolog Pauli Manlick, který nad zdejšími soboly bádá. "Anebo můžeme zjistit, že sem druh dorazil po vlastní ose. Pokud jsou ale soboli schopní vlastní silou překonat 27 kilometrů vodní plochy, což je nejkratší vzdálenost ostrova k pevnině, tak v tom případě na řadě jiných území provádíme jejich repatriaci zbytečně a plýtváme veřejnými penězi. Protože soboli by se tam jistě byli schopni dostat po svých.“

Manlick se zaměřil na genetické rozbory sobolů z ostrova i okolních populací v kanadském Ontariu a Michiganu. „Což není zrovna snadné. Ještě nikdy jsem neviděl sobola na volno, aniž bych ho předtím chytil,“ dodává Manlick. Ukázalo se, že ostrovní populace má svůj pravděpodobný původ v těhotné sobolí samici, která sem dorazila z oblasti Ontaria přes zamrzlou hladinu jezera někdy kolem roku 1990. Tedy krátce předtím, než tu byli soboli znovu zpozorováni. Toto odborníky „uklidňující“ zjištění má však další dopady. V kontextu klimatických změn se nejeví pravděpodobné, že by jezero v příštích zimách podobně zamrzlo. Další soboli na ostrov tedy jen tak nedorazí.

Bude tedy zapotřebí zřídit nějaký program pro cílený přesun sobolů z Ontaria na ostrov, aby zdejší populace geneticky nedegenerovala. A také bude zapotřebí zbrzdit program na znovu vysazení vlků na ostrov. Dosud početně oslabeným sobolům by totiž mohli potravně konkurovat. „Navíc je pro nás všechny cennou lekcí, že izolované ostrovní ekosystémy nejsou zdaleka tak uzavřené, jak jsme si mysleli. Evidentně dokáží být velmi dynamické,“ říká Manlick.

Vypuštění sobola se stopovacím obojkem:




reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist