Svaz obchodu a cestovního ruchu chce se soukromými zemědělci zjednodušení podnikání pro malé farmáře
Prouza poznamenal, že právě náročnost byrokracie odrazuje menší podniky například od budování vlastních značek. Uvedl, že v EU je typické, že v zemědělství převládají rodinné farmy. V ČR je podle něj velká koncentrace velkých hráčů a i menší podniky jsou na nich závislí například při nákupu osiv nebo hnojiv. Podotkl také, že v Česku chybí pestrost produkce.
Pomoci s odbytem menším zemědělcům by podle Prouzy měla odbytová družstva, kterým svěří marketing nebo obchod, díky čemuž získají silnější vyjednávací postavení na trhu. Prouza uvedl, že podle průzkumu společnosti Nielsen, se až 85 procent zákazníků v obchodech zajímá o zemi původu a až 70 procent je ochotných připlatit za nákup českých potravin.
ASZ již delší dobu prosazuje vznik zákona o rodinných farmách. Podle Šebka by měl umožnit jednodušší fungování farmářů například ve vztahu k daním, sociální oblasti nebo by se mohl týkat i stavebního práva. Šebek zdůraznil, že nemá jít o dotace, ale zjednodušení podnikatelského prostředí. "Sedlák se dobrovolně zaváže k plnění závazků výměnou za snížení požadavků, které jsou vázané na místo bydliště a hospodaření," řekl.
O legislativě týkající se rodinných farem několikrát mluvil bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle Šebka i učinil první krok, když vznikla pracovní skupina. ASZ má část legislativního návrhu připravený a asociace se hodlá přizpůsobit tomu, co je v české legislativně možné či nikoliv. Své návrhy chce představit i ministrovi Marku Výbornému (KDU-ČSL). "Doufám, že pan ministr o to bude mít zájem," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Radim Polášek
3.10.2023 19:27A malí producenti v EU vesměs postupně končí a jsou pohlcováni velkými, protože ti vyrábějí levněji a v dnešním zdražování se prosazuje právě co nejlevnější produkce.
Jakub Graňák
3.10.2023 20:09 Reaguje na Radim PolášekBřetislav Machaček
4.10.2023 10:22 Reaguje na Jakub Graňáka hlavně obchod. Náklady na jednotku produkce jsou u velkých
zemědělských podniků o mnoho nižší, pokud se malý zemědělec
nepodbízí a prodává bez účtů a daní. Budiž prodej ze dvora, ale nikoliv veškeré produkce a u velkého mu počítat každé
kilo produkce. I tak po zkušenostech s příštipkářem, který
mi po žních prodával směs nové a staré pšenice s nosatci,
jsem přešel k velkému zemědělskému podniku se zrním vždy
ve velmi dobré kvalitě. Už pouhé skladování někde v silu
a nebo stodole plné myší a potkanů je rozdíl a to nemluvím
o plísních a zapařeném zrní. Tudy cesta nevede i kdyby se
jim sypaly dotace horem i dolem. Dohnat velké firmy by
stálo tento stát stovky miliard investic do malých firem
a je to jako by stát dotoval ševce, aby porazili Baťu.
Musí jít cestou specializace na nedostatkovou produkci,
ale to je náročné na speciální techniku a pracovní síly.
Obojí je nákladné a nemá smysl do toho investovat, když
se to už někde levněji produkuje i za cenu dotací a úlev
pro zemědělce. Polským drobným zemědělcům naši malí nikdy
konkurovat už asi nebudou a soutěžit se stejnou produkcí
s těmi velkými je hloupost. Cesta vede buď k podpoře
specializace, ale nikoliv k podpoře toho, co umí velcí za
méně peněz a kvalitněji. Jdeme cestou k ševcům, ale celý
svět cestou k Baťovi(lány v USA, Kanadě, na Ukrajině,
Rusku, Kazachstánu atd.).Kdo si myslí, že lze ekonomicky
prorazit s poli po 10 ha, tak by se měl léčit, protože
tudy cesta k ekonomické prosperitě bez dotací cesta NEVEDE!
Ti malí mohou jít cestou EKO a BIO pro svoji klientelu
ochotnou si připlatit, ale nikoliv produkovat totéž co
například Agrofert. Malý švec může taky šít boty na míru
pro VIP a nebo něco, co "Baťa" nevyrábí.
Jakub Graňák
4.10.2023 12:14 Reaguje na Břetislav MachačekA s tou kvalitou jděte někam, to nemá co dělat s velikostí
pavel peregrin
4.10.2023 13:36 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
4.10.2023 15:46 Reaguje na pavel peregrinPokud budu mít jako malý podnik skladovací kapacitu, klidně si můžu zaspekulovat na cenu, a pokud mi to výjde (třeba protože nějakej pošuk zrovna na někoho zaútočí), můžu vydělat víc než velký podnik bez skladovací kapacity. A taky se tak děje, to přece víte sám... někdy to holt výjde, někdy ne
Milan Dostál
5.10.2023 07:24 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
5.10.2023 11:24 Reaguje na Milan DostálJakub Graňák
4.10.2023 15:50 Reaguje na pavel peregrinTo jenom abychom neměli zmatek v terminologii
Jaroslav Řezáč
4.10.2023 11:23 Reaguje na Radim Polášeksmějící se bestie
3.10.2023 20:02Ti mohou být regionálním doplňkem zemědělství.
A dotace mají být jenom pro ty, kteří doopravdy hospodaří tak, jak se má - to je živočišná i rostlinná výroba a ne 2x za rok posekat louky !
pavel peregrin
4.10.2023 06:41Jakub Graňák
4.10.2023 07:06 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
4.10.2023 07:49 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
4.10.2023 09:40 Reaguje na pavel peregrinMarcela Jezberová
4.10.2023 08:53smějící se bestie
4.10.2023 11:06 Reaguje na Marcela JezberováBřetislav Machaček
4.10.2023 09:55chiméra a zákazníky lze snadno upozornit znakem vlaječky na výrobku. Ptát
se přetížených prodavačů na zemi původu je rovněž pitomost a strávit půl
dne nákupem podle země původu totální nesmysl. Obchod a zpracovatelé mlží
o zemi původu záměrně, protože vědí, že to většina ani nezkoumá. Kupuje to, co potřebuje, co je ve slevě a nebo trvale levnější. Pak je tu hrstka těch, kteří kupují v mylné představě kvalitu za hodně peněž a ještě menší je pak
ta hrstka patriotů kupujících místní produkci za každou cenu i v horší
kvalitě, než má zboží odjinud. Panu Prouzovi nevěřím ani DOBRÝ DEN, protože
kope za řetězce a tváří se, že mezi nimi funguje konkurence. Stačí ale jen
položit vedle sebe slevové letáky a ve všech jsou stejné ceny na stejné
zboří ve stejném čase. Je to kartel jak vyšitý a antimonopolní úřad mlčí.
Znám bývalého sadaře, která jednal s jedním řetězcem o dodávce jablek a
bylo mu nabídnuto, že ano, pokud bude dodávat po celý rok tolik, kolik
oni budou požadovat. Pochopil, že nemá šanci dodržet závazek v případě
neúrody a nebo nekvality vlivem dlouhého skladování. Dodával pár let
moštárně prvotřídní jablka za pár korun a prodal sad ještě v době, kdy
o něho byl zájem. Část sadu nový vlastník vykácel a pozemky prodal na
stavbu rodinných domků a zbytek čeká asi stejný osud, protože jsou ty
pozemky na okraji města a ve velmi pěkné lokalitě. I tak končí snaha
prodávat řetězcům! Velký dodavatel dodává velkému odběrateli a ten nemá
zájem o nespolehlivé malé dodavatele neschopné dostát svým závazkům.
Aby splnil ty závazky i v době neúrody, tak by musel jablka koupit
od někoho jiného a splnit dodávky. Takže to vzdal, protože byl sadař a
nikoliv překupník prodávající cizí produkci.
Břetislav Machaček
4.10.2023 10:38 Reaguje na Břetislav Machačekpříkaz dodávek od zemědělců do výkupu za KAŽDÉ situace. Děda měl
neúrodu a z platu v hutích koupil pšenici od překupníka, aby splnil
dodávky. Překupník měl té pšenice tuny a šel za překupnictví makat
do uranových dolů. Tito lidé vytvářeli umělý nedostatek na trhu
a stát je potrestal. Dnes stát netrestá umělé navýšení cen formou
kartelových dohod obchodních řetězců a rezignuje na okrádání
zákazníků. A víte proč? Vyšší cena=vyšší DPH a tak proč snižovat
ceny, když potraviny koupit na rozdíl od auta k životu musíme!
smějící se bestie
4.10.2023 11:08 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
4.10.2023 13:22 Reaguje na Břetislav MachačekPokud by jste snad měl pochybnosti, zkuste zapátrat a nalézt jediný příklad z celého světa a z celé historie, kdy monopol (či oligopol) vedl ke snížení ceny produktu
Břetislav Machaček
4.10.2023 18:47 Reaguje na Jakub Graňákve vlastnicích výrobních prostředků, kdy je maximalizace
zisků alfou a omegou podnikání. Hra na trh je stejná blbost,
jako si myslet, že se konkurenti nedohodnou na cenách. Je
to viditelné i na farmářských trzích, kde jsou ceny jaksi
ujednoceny a kdo by prodával levněji, tak mu někdo asi
propíchne pneumatiky. Tak prodávají všichni za stejnou cenu
a nemá smysl obcházet všechny stánky při hledání levnějšího
zboží ve stejné kvalitě. Navíc pochybuji, kdy "farmářka"
pracuje na poli, když 6 dní v týdnu prodává na trhu. Už
pouhý prodej ze dvora ji odvádí od práce a musí si tak
stanovit od kdy do kdy bude prodávat. Ten velký si ale
může dovolit provozovat podnikovou prodejnu s 6. denní
provozní dobou a vyčleněnými pracovníky pouze prodávat
jeho produkci. Pro malé je možnost založení odbytových
družstev, ale to naráží na to, že nikdo nechce živit
skladníky, dopravce a prodavače a myslí si, že to sám
vše zvládne levněji. V Polsku odbytová družstva jsou
a jsou schopny oslovit i řetězce a konkurovat velkým
dodavatelům a producentům. Přištipkařením agropodniky
ti malí neporazí stejně, jako neporazili ševci Baťu!
Nemusím pátrat po příkladech dlouho, ale proč dobyl Baťa
celý svět svými botami? Vyráběl je levně a relativně
levně i prodával, byť s přiměřeně vysokým ziskem. Ono
to je o míře zisku a pokud ta míra není, tak musí vždy
zasáhnout stát, protože existují právě ty kartelové
dohody s přerozdělením trhu, jako na těch farmářských
trzích. Vládě ale vysoké ceny nevadí, ba naopak, protože
čím vyšší cena, tím vyšší DPH a je co rozhazovat na to,
co časem pouze nevyužité zestárne a bude darováno jiným.