Špinavý vzduch ničí zdraví
"Dnes už víme, že nejškodlivější jsou velmi malé částice o průměru menším než 2,5 mikrometrů (tzv. PM 2,5). Jsou sice malinké, ale jejich povrch může být velký. Nemusejí tedy ani moc vážit a jejich množství změřené např. v mikrogramech na kubík muže být relativně malé, dokážou ale na sebe vázat hodně karcinogenních škodlivin," vysvětluje Radim Šrám, vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Jedněmi z těch nejproblematičtějších jsou podle výzkumu karcinogenní polyaromatické uhlovodíky (PAU; nejznámější je asi benzo(a)pyren).
Výzkumníci sledovali 109 pražských městských strážníků - tedy osob, které se zejména v zimě pohybují v silně znečištěném ovzduší. Aby vyloučili možné zkreslení výsledků, zahrnuli do studie jen nekuřáky. Po porovnání s kontrolní skupinou, která byla celý den v uzavřených prostorách, došli k tomu, že DNA strážníků vykazuje větší množství poruch a že vysoké koncentrace PAU můžou znamenat pro populaci významné riziko. Strážníkům se oproti kontrolní skupině o přibližně 15 % snížila i schopnost poškozenou DNA "opravit".
Znečištěné ovzduší se samozřejmě netýká jen strážníků. V ČR se už od roku 1993 podrobně měří kvalita ovzduší v Teplicích a Prachaticích, od roku 2000 i na dvou místech v Praze - na "špinavém" Smíchově u výjezdu z tunelu a v "čisté" Libuši. Právě od roku 2000 se však v měřeních objevuje změna - zatímco od počátku 90. let až do té doby koncentrace malých prachových částic i PAU v teplickém ovzduší klesaly, od přelomu století jsou stabilní. V Praze-Libuši a v Prachaticích dochází dokonce ke zvýšení koncentrací PM2,5, přičemž v roce 2004 nebyly v případě PM2,5 mezi Prahou, Teplicemi a Prachaticemi žádné rozdíly. Ani u dalších látek nejsou výsledky v prvních pěti letech nového tisíciletí tak povzbudivé, jaké byly během 90. let. "Koncentrace oxidu siřičitého (SO2) jsou sice výrazně nižší než v 80. letech, nicméně jejich pokles se zastavil a v Teplicích jsou i nadále dost vysoké," říkají v jednom z článků v Ochraně ovzduší Ivan Beneš s Jiřím Skorkovským ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Kvůli dopravě jsou nejvyšší hodnoty oxidů dusíku a oxidu uhelnatého v Praze a v Teplicích, naopak ozónu bylo v průběhu sledovaného období nejvíc v Prachaticích.
Podle Radima Šráma se přitom s postupujícím výzkumem stále rozšiřuje okruh nemocí a problémů, u kterých je prokázán vliv znečištěného ovzduší. Nejde "jen" o případný vznik nádorů, ale taky o kardiovaskulární onemocnění, špinavý vzduch působí rovněž na těhotné ženy, a dokonce i na kvalitu spermií - u jedinců s určitým složením genů může mít nepříznivé účinky na jejich rozmnožování i krátkodobý pobyt v prostředí s vysoce znečištěným ovzduším.
 |
Stále však platí, že svůj zdravotní stav může z velké míry ovlivnit sám člověk vlastní životosprávou, vhodnou stravou apod. - zdraví ničí zejména kouření. Vliv znečištěného ovzduší se může "odstínit" i třeba dostatečným příjmem vitaminů A, C, E a kyseliny listové. Radim Šrám dodává, že stav české populace se v tomto ohledu výrazně zlepšil přibližně po roce 1993, kdy začal být k dispozici dostatek ovoce a zeleniny i v zimních měsících. Zároveň ale upozorňuje na graf (viz obrázek), podle kterého se zdravotní stav obyvatel České republiky pravděpodobně zase začíná zhoršovat. Procento odchylek na chromozomech (tzv. chromozomové aberace; chromozomy jsou části buněk, které obsahují genetické informace) od roku 1993 klesalo. V roce 2000 se ale tento trend zastavil a jejich procento začalo zase stoupat. "Něco se děje. Je těžké určit, co by to přesně mohlo být, s vnějším prostředím to dokonce vůbec nemusí souviset. Měli bychom se ale snažit přijít na to, co se stalo," apeluje Radim Šrám.
Souvislost mezi znečištěným ovzduším a zdravím zkoumali i Jiří Skorkovský s Františkem Kotěšovcem ze Zdravotního ústavu Ústí nad Labem ve studii, kde porovnávají úmrtnost v průmyslové oblasti severozápadních Čech v 80. a 90. letech minulého století - tedy v obdobích, kdy se výrazně změnila kvalita dýchaného vzduchu. Při výpočtech brali ohled na teploty, relativní vlhkost, dny v týdnu a další spolupůsobící okolnosti a došli k závěru, že celková úmrtnost i úmrtnost na kardiovaskulární a dýchací nemoci se v důsledku zlepšení ovzduší snížila (u mužů o trochu víc než u žen). Jejich výsledky odpovídají podobné studii z irského Dublinu. Tam po zákazu prodeje uhlí významně kleslo množství prachových částic v zevním ovzduší města, což bylo doprovázeno rovněž výrazným poklesem úmrtnosti.
Přestože ale úmrtnost v severozápadních Čechách poklesla, střední délka života je tu stále přibližně o dva roky kratší než ve zbytku republiky. Jak je to možné? "To kdybychom přesně věděli, tak bychom asi dostali Nobelovu cenu," směje se Jiří Skorkovský a shrnuje, že podle jejich výzkumu by mohlo znečištěné ovzduší odpovídat za přibližně 6 % úmrtnosti u mužů a přibližně 3 % u žen. "Nějaký vliv ovzduší určitě má, ale ostatních vlivů je tolik, že je prakticky nemožné jednoznačně říct, čím je kratší střední délka života v bývalých okresech severočeské uhelné pánve způsobena." Výsledky svého výzkumu ovšem Jiří Skorkovský a František Kotěšovec vidí zřetelně: "Uspokojení se současným stavem, kdy pokles koncentrací prachových částí stagnuje a koncentrace některých škodlivin se zvyšují (oxidy dusíku), není odůvodněné. Za takové situace lze očekávat zpomalení příznivého vývoje a v horším případě i vzestup úmrtnosti."
V Evropském parlamentu se nyní diskutuje o možnosti přijmout normy pro PM2,5. I kdyby k něčemu takovému došlo (uvažuje se i nad tím nestanovit zákonem normu, ale pouze doporučenou hodnotu), čistého ovzduší se dosáhne jen konkrétními opatřeními. "Protože máme relativně starý vozový park, přispělo by k čistšímu ovzduší třeba zkvalitnění práce technických kontrol automobilů," uvádí jeden z příkladů, kde je možné něco dělat, Radim Šrám. "Kontroly by se měly intenzivně věnovat hlavně velkým nákladním autům a autobusům, protože ty vypouštějí daleko víc škodlivin než osobní automobily." Podobně ovzduší moc neprospívá dovoz ojetých aut ze zahraničí, jejichž spalovací motory rovněž nemají ideální vlastnosti.
Na koncentraci škodlivin v ovzduší má samozřejmě vliv okamžité počasí: "Při studování strážníků jsme třeba v březnu 2004 naměřili hodnoty podobné, jaké jsou v červnu. Bylo to patrně tím, že hodně foukal vítr a ‚čistil' vzduch." Dny s nevhodnými rozptylovými podmínkami se ale pochopitelně budou vyskytovat stále. Pak můžou situaci výrazně zhoršit i lidé, kteří doma pálí nekvalitní uhlí, nebo dokonce odpad. "Dnes už v zimních měsících v podstatě na celém území republiky není místo, kde by znečištěné ovzduší nemělo vliv například na vývoj plodu," upozorňuje Radim Šrám.
Zatímco v 80. a 90. letech se jasně jednalo o znečištění z velkých stacionárních zdrojů, teď se jako znečišťujícímu faktoru dostává výrazné pozornosti i malým domácím kotlům a hlavně dopravě. "Lze sledovat smutný úkaz, kdy vynaložené finance a úsilí k vyčištění ovzduší s prokazatelným efektem se pomalu rozplývá v důsledku neomezené mobility," říkají autoři na závěr studie o znečištění prachem a PAU.
Další informace:
Podrobněji rozepsaný postup studií včetně metodiky a dalších grafů najdete v časopise Ochrana ovzduší, číslo 5-6 / 2005.
Výzkum: V malých obcích může být stejně znečištěný vzduch jako v průmyslových městech
Článek je převzat z tištěného EkoListu 06/2006.
reklama
