Spolek z České Třebové vytvořil projekt na financování péče o vzrostlé stromy
Pro projekt jsou vhodné stromy od průměru kmene alespoň 40 centimetrů, které ukládají podstatně více uhlíku než nově vysazené. "Poradíme městům, jaké stromy vybrat, a zjistí se obsah v současnosti uloženého uhlíku v každém jedinci. Ten bude představovat kredit C0. Kredit C1 zahrnuje uhlík, který bude uložen v průběhu pětiletého období bez jakékoli podpory, a nejcennější kredit C2 představuje dodatečně uložený uhlík, který je uložen jen v případě, že se o strom bude město starat nad rámec běžné péče," uvedla Tušerová.
Radnice se musí zavázat, že pět let stromy neporazí a nic je nebude ohrožovat. Z prodeje uhlíkových kreditů pak získá peníze na péči o vzrostlou zeleň, což by mělo města motivovat k tomu, aby se o velké stromy co nejlépe starala a nekácela je. Kredity se budou prodávat na dobrovolném uhlíkovém trhu. Kromě něj již existuje mezinárodní uhlíkový trh, kde nakupují firmy, aby neutralizovaly svou uhlíkovou stopu. Tyto kompenzace ale mohou pocházet třeba z opačné strany zeměkoule a nemají vliv na lokální prostředí. Jsou jakousi obdobou emisních povolenek.
Nové uhlíkové kredity mají za cíl spojit zejména lokální firmy v účinném boji s klimatickou změnou. Spolek chce projekt časem nabízet i v zahraničí. Účastníky mohou být vedle měst a obcí také správci komunikací, zoologické či botanické zahrady, golfová hřiště, univerzitní kampusy, školy nebo hřbitovy. Velké stromy budou moci přihlásit i majitelé lesních porostů. Spolek chce i lesníkům ukázat, že zachování vzrostlého stromu v lese má pro ně význam a přinese jim větší zisk než jeho prodej na palivo.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jarek Schindler
22.4.2023 15:01Břetislav Machaček
22.4.2023 19:10Dnešní společnost už není o práci, ale o kšeftech, nadacích, neziskovkách,
nově vytvořených úřadech a "vědeckých" pracovištích zkoumajících kraviny.
Jak dlouho toto ještě utáhne hrstka pracujících vytvářející skutečné
hodnoty? Nevím, ale myslím si, že už to brzo krachne, protože podle
slezského přísloví nelze z lejna uplést bič (z guvna bič něukryntiš).
Břetislav Machaček
23.4.2023 08:10 Reaguje na Petrsměnnou hodnotu a co nikoliv. I za myšlenku lze utržit
protihodnotu, ale nelze se spoléhat jen na dotace a dary.
Až pramen dotací a darů vyschne, tak skončí i neziskovky,
protože bez vytváření zisku nevydrží ani to nadšení. Je
hnus, jaká část z darů a dotací v některých neziskovkách zůstává a nedoputuje k tomu, k čemu byly určeny! Toto je
parazitismus umožněný systémem, který rezignuje na to,
co neziskovky suplují. Spoléhat se na dobročinnost je
smutné ve státě, který jinde rozhazuje a zbavuje se
povinnosti za to, co neziskovky "nezištně ?" suplují!
"Odměny" za takovou činnost je často výnosnější, než
vytvářet skutečné hodnoty, proto tu je neziskovek
jako hub po dešti a nové a nové stále vznikají.
Petr
23.4.2023 20:03 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.4.2023 08:57 Reaguje na PetrSkutečnou hodnotou jsou NEZBYTNÉ věci pro život.
Zbytnost a nezbytnost lze ale posuzovat člověk od
člověka jinak. Někdo se neobejde bez chleba, ale
někdo bez kaviáru. Někdo bez obyčejného bytu a jiný
bez vily s bazénem. Někdo musí mít i stěny ověšeny
drahými obrazy a ženu šperky, ale jiný je vděčný
za holé stěny a zdravé členy rodiny. Minimalismus
skutečných hodnot poznali vězni v koncentračních
táborech, kde skutečnou hodnotou byly základní
potraviny, oděv, boty, zdraví a taky štěstí se
dožít osvobození. Tehdy si i bohatí uvědomili,
že v takové situaci je zbytnou věcí nahromaděný majetek, který zůstal vně tábora. Honili se za
něčím, co mělo hodnotu v míru a blahobytu, ale
v nouzi na tom byli stejně, jako jejich sloužící.
Dokud byl svět o směňování potřebného zboží, tak
nebyla nutnost výroby zbytečností. Při přebytku
už to nebylo za co směňovat, mimo zbytečností.
Lidstvo tak zabředlo do hromadění zbytečností a
práce, která tyto zbytečnosti produkuje. Ony i
ty neziskovky si často samy uměle vytvoří práci,
kterou by měl konat stát a nesuplovat jeho práci.
Nač organizovat různé sbírky na nemocné, když je
povinností občanů platit zdravotní pojištění a
povinností státu je se o zdraví občanů starat.
Stát selhal, tak proč vládám ulehčovat vládnutí, které nezvládají? Jak je možné, že jinde to jde
bez sbírání víček od PETek a u nás nikoliv? Proč
se dělají sbírky na ulicích, v TV a na internetu,
když by bylo jednodušší zvednout odvody na zdravotní pojištění o procento a bude peněz dost?
Je nedůstojné takto v bohaté společnosti žebrat
a hrát lidem na city. Proč se tak tomu děje? Mám
podezření, že je v tom i ta odměna za práci v dané
nadaci a proto jich tu vznikly tisíce a nové a nové stále vznikají. On už existuje i studijní obor, jak
řídit neziskovky a jak je zřizovat a to je to, co
kritizuji. K uvedenému tématu to má být STÁTNÍ
fond a nikoliv NEZISKOVKA!