https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spolek-z-ceske-trebove-vytvoril-projekt-na-financovani-pece-o-vzrostle-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Spolek z České Třebové vytvořil projekt na financování péče o vzrostlé stromy

22.4.2023 01:49 | ČESKÁ TŘEBOVÁ (ČTK)
Firmy, instituce i občané si budou moci nakoupit takzvané uhlíkové kredity, z nichž se bude údržba financovat, a kompenzovat tak svou uhlíkovou stopu. S
Firmy, instituce i občané si budou moci nakoupit takzvané uhlíkové kredity, z nichž se bude údržba financovat, a kompenzovat tak svou uhlíkovou stopu. S
Foto | Roger Bradshaw / Unsplash
Spolek Urban Tree Offset Initiative z České Třebové vytvořil projekt, který by měl městům, obcím a dalším subjektům zajistit peníze na péči o vzrostlé stromy. Firmy, instituce i občané si budou moci nakoupit takzvané uhlíkové kredity, z nichž se bude údržba financovat, a kompenzovat tak svou uhlíkovou stopu. Spolek bude možnost zapojit se do projektu nabízet městům, výhodou je, že uhlíkové neutrality se bude dosahovat lokálně, tedy v místech, kde emise oxidu uhličitého vznikají a kde jej stromy naopak vážou, řekla ČTK mluvčí spolku Žaneta Tušerová.
 

Pro projekt jsou vhodné stromy od průměru kmene alespoň 40 centimetrů, které ukládají podstatně více uhlíku než nově vysazené. "Poradíme městům, jaké stromy vybrat, a zjistí se obsah v současnosti uloženého uhlíku v každém jedinci. Ten bude představovat kredit C0. Kredit C1 zahrnuje uhlík, který bude uložen v průběhu pětiletého období bez jakékoli podpory, a nejcennější kredit C2 představuje dodatečně uložený uhlík, který je uložen jen v případě, že se o strom bude město starat nad rámec běžné péče," uvedla Tušerová.

Radnice se musí zavázat, že pět let stromy neporazí a nic je nebude ohrožovat. Z prodeje uhlíkových kreditů pak získá peníze na péči o vzrostlou zeleň, což by mělo města motivovat k tomu, aby se o velké stromy co nejlépe starala a nekácela je. Kredity se budou prodávat na dobrovolném uhlíkovém trhu. Kromě něj již existuje mezinárodní uhlíkový trh, kde nakupují firmy, aby neutralizovaly svou uhlíkovou stopu. Tyto kompenzace ale mohou pocházet třeba z opačné strany zeměkoule a nemají vliv na lokální prostředí. Jsou jakousi obdobou emisních povolenek.

Nové uhlíkové kredity mají za cíl spojit zejména lokální firmy v účinném boji s klimatickou změnou. Spolek chce projekt časem nabízet i v zahraničí. Účastníky mohou být vedle měst a obcí také správci komunikací, zoologické či botanické zahrady, golfová hřiště, univerzitní kampusy, školy nebo hřbitovy. Velké stromy budou moci přihlásit i majitelé lesních porostů. Spolek chce i lesníkům ukázat, že zachování vzrostlého stromu v lese má pro ně význam a přinese jim větší zisk než jeho prodej na palivo.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

22.4.2023 15:01
Aha, bude se dosahovat uhlíkové neutrality v místě. Jo lidi, plaťte další černou ekodíru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.4.2023 19:10
Další placená pracovní místa pro vystudované ekology v nové neziskovce.
Dnešní společnost už není o práci, ale o kšeftech, nadacích, neziskovkách,
nově vytvořených úřadech a "vědeckých" pracovištích zkoumajících kraviny.
Jak dlouho toto ještě utáhne hrstka pracujících vytvářející skutečné
hodnoty? Nevím, ale myslím si, že už to brzo krachne, protože podle
slezského přísloví nelze z lejna uplést bič (z guvna bič něukryntiš).
Odpovědět
Pe

Petr

22.4.2023 21:26 Reaguje na Břetislav Machaček
A co jsou skutečné hodnoty?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.4.2023 08:10 Reaguje na Petr
Potrefená husa se ozvala? Koukněte se kolem sebe, co má
směnnou hodnotu a co nikoliv. I za myšlenku lze utržit
protihodnotu, ale nelze se spoléhat jen na dotace a dary.
Až pramen dotací a darů vyschne, tak skončí i neziskovky,
protože bez vytváření zisku nevydrží ani to nadšení. Je
hnus, jaká část z darů a dotací v některých neziskovkách zůstává a nedoputuje k tomu, k čemu byly určeny! Toto je
parazitismus umožněný systémem, který rezignuje na to,
co neziskovky suplují. Spoléhat se na dobročinnost je
smutné ve státě, který jinde rozhazuje a zbavuje se
povinnosti za to, co neziskovky "nezištně ?" suplují!
"Odměny" za takovou činnost je často výnosnější, než
vytvářet skutečné hodnoty, proto tu je neziskovek
jako hub po dešti a nové a nové stále vznikají.
Odpovědět
Pe

Petr

23.4.2023 20:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Odpovědi jste se dle očekávání vyhnul, protože se na to odpovědět ani nedá. Hodnota je cosi, co ani nelze definovat a co nelze ani nijak změřit, stanovit, nebo určit. Je to jen v našich hlavách a vychází to z naší momentální potřeby, možnosti a hlavně víry. A může to být naprosto cokoliv.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.4.2023 08:57 Reaguje na Petr
Povím vám to zjednodušeně, ale plně to nevystihuje vše.
Skutečnou hodnotou jsou NEZBYTNÉ věci pro život.
Zbytnost a nezbytnost lze ale posuzovat člověk od
člověka jinak. Někdo se neobejde bez chleba, ale
někdo bez kaviáru. Někdo bez obyčejného bytu a jiný
bez vily s bazénem. Někdo musí mít i stěny ověšeny
drahými obrazy a ženu šperky, ale jiný je vděčný
za holé stěny a zdravé členy rodiny. Minimalismus
skutečných hodnot poznali vězni v koncentračních
táborech, kde skutečnou hodnotou byly základní
potraviny, oděv, boty, zdraví a taky štěstí se
dožít osvobození. Tehdy si i bohatí uvědomili,
že v takové situaci je zbytnou věcí nahromaděný majetek, který zůstal vně tábora. Honili se za
něčím, co mělo hodnotu v míru a blahobytu, ale
v nouzi na tom byli stejně, jako jejich sloužící.
Dokud byl svět o směňování potřebného zboží, tak
nebyla nutnost výroby zbytečností. Při přebytku
už to nebylo za co směňovat, mimo zbytečností.
Lidstvo tak zabředlo do hromadění zbytečností a
práce, která tyto zbytečnosti produkuje. Ony i
ty neziskovky si často samy uměle vytvoří práci,
kterou by měl konat stát a nesuplovat jeho práci.
Nač organizovat různé sbírky na nemocné, když je
povinností občanů platit zdravotní pojištění a
povinností státu je se o zdraví občanů starat.
Stát selhal, tak proč vládám ulehčovat vládnutí, které nezvládají? Jak je možné, že jinde to jde
bez sbírání víček od PETek a u nás nikoliv? Proč
se dělají sbírky na ulicích, v TV a na internetu,
když by bylo jednodušší zvednout odvody na zdravotní pojištění o procento a bude peněz dost?
Je nedůstojné takto v bohaté společnosti žebrat
a hrát lidem na city. Proč se tak tomu děje? Mám
podezření, že je v tom i ta odměna za práci v dané
nadaci a proto jich tu vznikly tisíce a nové a nové stále vznikají. On už existuje i studijní obor, jak
řídit neziskovky a jak je zřizovat a to je to, co
kritizuji. K uvedenému tématu to má být STÁTNÍ
fond a nikoliv NEZISKOVKA!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist