Správa KRNAP dá letos na projekt obnovy mokřadů 1,6 milionů Kč
"Projekt je zaměřen na obnovu rašelinišť, rašelinných a podmáčených lesních společenstev," řekl. V první fázi jsou vytipovány plochy poškozených mokřadních ekosystémů. "Bude také navržen postup jejich obnovy a nastaven dlouhodobý monitoring. Chceme získat data, na základě kterých bude možné porovnat stav před a po provedení obnovných prací. Finálním výstupem bude samotná obnova mokřadů," uvedl Drahný. Letos po odtání sněhu začne praktická část projektu. Odborníci zmapují aktuální stav mokřadů.
Podle botaničky KRNAP Viery Horákové mají změny v ekosystému mokřadů vliv nejen na vegetaci, ale i na faunu a strukturu krajiny.
Jedním z hlavních cílu projektu je zachovat a případně obnovit funkci subalpínských mokřadů, které by měly podpořit obnovu lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, jež byly v minulosti poškozeny imisemi. Severská rašeliniště jsou unikátními přírodními útvary na náhorních plošinách západních a východních Krkonoš a přilehlých svazích. Podle KRNAP jde o přibližně 60 rašelinišť o celkové ploše 268 hektarů. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - patří mezi nejvýznamnější mokřady světa. Ochranáři by v příštích pěti letech měli například vybudovat až 3000 přehrážek, které zpomalí odtok vody, a zlepší tak koloběh vody v krajině.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) patří Krkonoše stále k oblastem v ČR, kde jsou nejbohatší srážky, a zůstávají významnou pramennou oblastí. Ovlivňují vodní režim celého horního i středního toku Labe. Celková délka toků, kterou správa parku spravuje, je téměř 600 kilometrů.
reklama
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo sedm osobností