Starosta Strašic: Vodní dílo Amerika v Brdech už není aktuální
Amerika s velkou hrází nad Strašicemi a suchou nádrží se připravovala ještě v době, kdy byl v Brdech vojenský prostor. Na většině jeho území vznikla před čtyřmi lety Chráněná krajinná oblast Brdy, otevřená turistům.
"Třičtvrtěmiliardová investice, k níž existuje zatím jen studie, je absolutně nereálná. Nemá ani souhlas armády jako účastníka řízení. Také Agentura ochrany přírody a krajiny, tedy ministerstvo životního prostředí, vydalo negativní stanovisko," řekl Hahner.
Obce navrhují řešení protipovodňových opatření hlavně přírodě blízkými opatřeními, tedy svedení příkopů a propustků u komunikací do údolních niv, do mechovišť a rašelinišť, kam by se voda absorbovala. "A doplnit to nějakými menšími hrázemi, ale ne suchým poldrem, ale normální napuštěnou nádrží, kde by se dala regulovat hladina podle předpovědi počasí. A v kombinaci s přírodě blízkými opatřeními by se značně omezila rizika povodní," uvedl starosta.
Původní záměr suchého poldru pro případ povodní je podle Hahnera v současném období sucha nesmyslný. "Půlkilometrová hráz, 25 metrů vysoká nad obcí a vykácené údolí nenapuštěné vodou. Zkrátka brutální záměr v dnešním období, kdy jsou spíše sucha, to je úplně zbytečné," řekl Hahner. Strašice měly poslední problém s povodní v roce 2013, ale povrchové vody tehdy vůbec netekly z vojenského prostoru, ale z druhé strany, kde vlastní lesy rodina Colloredo-Mansfeldů. "Zápasíme se suchem, cítíme to také na potocích a přítocích," uvedl starosta.
V oblasti pod Amerikou, kde Ledný a Skořický potok ohrožují Rokycany a Hrádek, by byla podle brdských obcí řešením uvažovaná vodní nádrž na Klabavě nad Dobřívem, kam by byly svedené vodní toky z horní části Brd. Mezi Dobřívem a Strašicemi by vznikla přehrada, jejíž studii prezentovalo obcím Povodí Vltavy. "Toho už my se nedožijeme," řekl Hahner. Pokud se bude budovat, chtějí obce, aby to bylo jezero nebo vodní nádrž, ale ne suchý poldr s vykáceným údolím.
Krajský úřad podle Hahnera stále chce, aby Strašice vložily Ameriku do do územního plánu. Argumentuje tím, že je pořád v takzvaném generelu LAPV, celostátním dokumentu o akumulaci povrchových vod. Obec se tomu brání, protože by to zbrzdilo rozvoj. Ameriku podle starosty zásadně odmítá i ministerstvo obrany, podle něhož jde o oblast důležitou pro obranu státu.
reklama