Studie: Kolem sloupů vysokého napětí se daří drobným zvířatům
Vlivem rozvoje intenzivního zemědělství ve druhé polovině 20. století výrazně ubylo neobdělávaných stanovišť v krajině. To má negativní dopad na počty hmyzu, polního ptactva i drobných savců.
Autor výzkumu, biolog Martin Šálek, se zabývá právě tím, jak intenzivní hospodářství působí na biodiverzitu, k současné studii však došel takřka náhodou. "Poprvé mě to napadlo před několika lety během projektu, který sledoval mortalitu dravců kvůli sloupům vysokého napětí. Všiml jsem si, že v okolí těchto sloupů je mnohem víc myších děr než jinde," řekl.
Loni tak s kolegy provedl průzkum v jižních Čechách, který jeho domněnky potvrdil. Během pozorování zjistili, že kolem sloupů žilo během zimních měsíců více zvířat a více rozmanitých druhů malých savců než v okolní zemědělské půdě. U sloupů se podle vědců dařilo i některým ptákům a hmyzu, včetně ohrožených druhů. Soustava elektrického vedení, která mnohdy představuje smrtelné riziko pro ptáky, tak v zemědělské krajině zvířatům zároveň poskytuje důležité útočiště.
Vědci provedli výzkum loni v zimě na Českobudějovicku, Třeboňsku a Jindřichohradecku. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Agriculture, Ecosystems & Environment.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
12.1.2020 07:32Jan Šimůnek
12.1.2020 09:22Jan Škrdla
12.1.2020 10:50V případě nadzemního vedení vidím daleko více negativních dopadů. Kromě toho, že jsou v krajině překážkou, tak se může stát, že v cestě vedení stojí malý lesík v zemědělské krajině. Pak ho to přetne napůl. Pokud vám vedou dráty kolem polňačky, těžko tam vysadíte alej.

Mendelova univerzita koordinuje mezinárodní projekt na ochranu jasanu úzkolistého. Pomáhají chytré senzory
Nasavrky vysadily nový sad kaštanovníků - stromu, který má město ve znaku
Nový prales na Ještědu chtějí ekologové spolku Čmelák rozšířit o 4,5 hektaru