Studie vyčísluje dopady odklonu od uhlí a ropy, bude na tripartitě
Ministerstvo životního prostředí, které vypracování zadalo, se s analýzou oficiálně seznámilo začátkem prosince, uvedla mluvčí Petra Roubíčková.
"Následující postup je takový, že MŽP nejdříve představí informaci o zjištěných dopadech, kterou projedná dnes se sociálními partnery. MŽP připraví také informaci do vlády k dalšímu postupu, který zároveň představí na jednání tripartity," řekla ČTK. Antifosilní zákon má řada evropských zemí, například Belgie, Dánsko, Francie nebo Británie, Česko je totiž závislé na fosilních palivech z 80 procent.
Studie řeší dopady zavedení antifosilního zákona pro rok 2050, zpracovala ji konzultantská firma EGÚ Brno, spolupracovali na ní vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Dokument srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR. První vychází z optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce, druhá z varianty nízkouhlíkové, která modeluje snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent oproti roku 1990. Uvádí například, že podle odhadu klesne v první variantě počet pracovníků v energetice a těžebním průmyslu o 5000, podle nízkouhlíkové (tedy antifosilního zákona) naopak vzroste počet zaměstnanců v energetice o 9000.
Studie za pozitivní dopady považuje například snížení nákladů na dovoz paliv včetně kladného dopadu do platební bilance ČR, zvýšení zaměstnanosti i mezd. Jako negativní dopady naopak vyčísluje vyšší náklady na zajištění poptávky po energii včetně možného nižšího tempa růstu HDP. Zároveň ale poukazuje na to, že výpočet neuvažuje, jak se na výrobě pro čistou energetiku budou podílet domácí firmy a tím přispívat k HDP. "U obou variant klesá podíl ročního dovozu energetických zdrojů na HDP, ale u nízkofosilní varianty je tento pokles výraznější, což může působit jako prorůstový faktor," uvádí.
Dokument dále uvádí, že se sníží škody na zdraví a životním prostředí v letech 2020 až 2050 o 35 miliard korun a dovozní energetické závislosti ČR a zmenší náklady na dovoz primárních energetických zdrojů v období 2020 až 2050 o téměř 1400 miliard korun. Autoři studie také upozornili na to, že na širší analýzu by ale potřebovali více času.
reklama
