Svaz: Rozvoj oběhového hospodářství v ČR komplikuje i nejasná definice odpadu
Podle svazu podmínky pro rozvoj oběhového hospodářství nezlepšil ani nový zákon o odpadech, který je platný od loňska. Svaz tvrdí, že naopak zkomplikoval pohled na to, co je a co už není odpad. "Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od ministerstva průmyslu a obchodu k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu," kritizují zástupci svazu.
Zákonem je tak podle svazu považován za odpad třeba pryžový granulát z rozemletých pneumatik, ačkoliv pro podniky, které s ním nakládají, už je to surovina k výrobě. "Jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu," uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle svazu také nestačí částky vyhrazené na recyklaci v Národním plánu obnovy (NPO) či Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). V NPO je to jedna miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. "Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace," sdělil Čížek.
Podle Petra Jonáka z představenstva svazu pak firmy často narážejí i na to, že ve veřejných zakázkách neuspějí s produkty z recyklovaných surovin kvůli vyšší ceně. Jonák míní, že by měl stát více využívat takzvané zelené veřejné zakázky, které zohledňují dopad produktu na životní prostředí.
Rozvoj oběhového hospodářství v ČR patří k cílům plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci v květnu schválila vláda. Plán uvádí nutnost podpory využití odpadů jako zdrojů surovin, růstu jejich recyklace, postupné omezení skládkování využitelných odpadů i zákaz skládkování těchto odpadů od roku 2030, což vyplývá z nové odpadové legislativy.
Míra skládkování je v Česku stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. MŽP má i Strategický rámec cirkulární ekonomiky do roku 2040, který loni v prosinci schválila vláda. Formuluje opatření k posílení oběhového hospodářství.
Cílem Evropské unie do roku 2035 je recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu. "Podle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 procent komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 procent, co dohánět," uzavřel svaz.
reklama
Pardubice schválily stavbu třídicí linky, investice dosáhne 240 milionů
Produkce odpadů v Česku v přepočtu na člověka byla loni nejnižší od roku 2017
MŽP by mělo podle Senátu znovu řešit záměr obnovit spalovnu v Rybitví