Světlo a čisté energie pro Afriku? Místo růstu mohou vést k exploataci lidí a vyšší zadluženosti
Patrick Lehmann-Grube, z Katedry sociálních a politických věd univerzity v Bathu, vycházel pro zhodnocení dlouhodobé úspěšnosti 7. cíle udržitelného rozvoje ze srovnání 125 studií (za období 2001-2020), které se na ekonomické efekty elektrifikace rozvojových zemích soustředily. Zvláštní pozornost přitom věnoval 56 studiím, popisujícím, jak přístup afrických domácností k solární energii (off-grid, mimo centralizovanou rozvodnou síť) ovlivňuje jejich příjmy.
„Na úvod dobrou zprávou je, že téměř všechny dostupné studie konstatují pozitivní efekt, tedy zvýšení průměrného příjmu afrických domácností,“ shrnuje Lehmann-Grube. Příkladem pro kontext může být například osobní výpověď keňského prodavače zeleniny, který díky elektřině ze solárních panelů může ve svém obchůdku svítit v průměru o 2 hodiny denně déle. A tyto dvě hodiny, o něž má delší otevírací dobu, pro něj na konci měsíce znamenají obrat vyšší o 20–40 dolarů.
Pracovat více neznamená mít se lépe
Jenže právě v tom je skryt podstatný háček, na který Lehmann-Grube upozorňuje. Zvýšení příjmů jednotlivce tu v principu je dosaženo nikoliv elektrifikací, ale delší odpracovanou dobou. Stimul pro ekonomický růst tu sice zřetelně vychází z nabyté dostupnosti solární energie, ale za cenu exploatace vlastní pracovní síly.
Právě tento trend zpětně dosledoval u většiny tak pozitivních studií. Ty obvykle řadí delší pracovní dobu mezi ukazatele ekonomického pokroku. „Toto zjištění je však nejednoznačné,“ tvrdí Lehmann-Grube. „Protože vyššího příjmu se zde dosahuje prostřednictvím větší schopnosti sebe-využívání.“
Možnost mít díky umělému osvětlení otevřeno v obchodě o 2 hodiny déle (nebo pracovat o 2 hodiny déle ve vlastní dílně, na dvoře se zahradou, v továrně nebo kolem hospodářských zvířat) je samozřejmě fantastická, ale ne, pokud už stabilně 10-12 hodin denně pracujete. Vyšší zisk je pak vykoupen dřinou do úmoru, a vzhledem k limitům délky pracovního dne může toto pozorované prodloužení a zvýšení produktivity vést pouze k omezenému ekonomickému zisku.
„Do jaké míry je vlastně pravděpodobné, že se tyto přírůstky příjmů udrží a posílí v čase, pak zůstává nejasné,“ dodává Lehmann-Grube. S tím, že většina dostupných studií se soustředí jen na počátek celého procesu, a to ono pozitivní navýšení příjmů po osazení solárních panelů. „Jaká je tedy skutečná hodnota ekonomické transformace po zavedení off-grid solárních produktů zůstává nezřejmá. A varoval bych před jakýmkoli velkým nadšením, že mohou přinést reálný hospodářský pokrok,“ dodává.
Půjčky jsou cesta jak nezbohatnout
Lehmann-Grube upozorňuje i na další konfliktní aspekty off-grid solárních systémů v rozvojových zemích. Předně je u nich pozorován silný přechod od národních producentů k zahraničním soukromým společnostem. Příkladem může být například britská Bboxx, která do roku 2024 hodlá zajistit 300 W solární panely pro 10 milionů obyvatel Konžské demokratické republiky.
Háček je v tom, že finanční břemena spojená s údržbou jsou plně přenášena na jednotlivé komunity, nikoliv už na stát. A ona zátěž spojená s opravou, servisem solárních systémů, je často nad jejich finanční možnosti. Pokud obce nebudou schopny zajistit údržbu zařízení, ono krátkodobé navýšení produktivity brzy pomine.
Komplikace působí i další velmi populární model off-grid elektrifikace. Zahraniční společnosti při něm nabízí nízko-výkonné solární produkty do příjmově chudých afrických venkovských domácností. S tím, že pořídit si je mohou za zlomek plné ceny, a rozdíl pak postupně doplatí. Funguje to podobně jako leasing, půjčka za plného užívání. A často k tomu přináleží i nabídka dalších produktů – solárních pump, čerpadel, ohřívačů vody. Koupí teď, zaplatí později.
„Výsledkem pak nemusí být ekonomický růst a nárůst životní úrovně,“ varuje Lehmann-Grube. „Poroste tím například dlouhodobá zadluženost domácností v rozvojových zemích. A to je proces, který je stěží nějak osvobozuje a neprospívá hospodářskému růstu.“
„Snaha plně pochopit, do jaké míry rozšiřování solární energie mimo sítě podporuje nebo podkopává transformační a emancipační procesy ekonomického rozvoje v zemích globálního Jihu, by nás měla zajímat možná více než jen ukazatele krátkodobého růstu příjmů afrických domácností,“ uzavírá Lehmann-Grube.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Miroslav Vinkler
19.8.2022 07:06Výsledek byl více než tristní - rozkradeno, zneužito , obrovská korupce...
K tomu demografická exploze vytvářející další ničivé dopady na místní ekosystémy .
Ne soudruzi, tudy cesta nevede.
Slavomil Vinkler
19.8.2022 07:11 Reaguje na Miroslav VinklerChceš-li nakrmit člověka na 1 den, dej mu chleba. Chceš-li jej nasytit natrvalo, nauč ho pěstovat rýži.
No jo, ale to by musel chtít.
Pavel Hanzl
19.8.2022 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
19.8.2022 09:26 Reaguje na Miroslav VinklerTo byla čistě politická záležitost, kdy sověti šířili komunismus "ohněm a mečem" po celém třetím světě a výsledkem měla být revoluce a další miliony sovětských otroků.
Nějaká ekonomika sověty nikdy nezajímala a když, tak jen okrajově.
Pavel Hanzl
19.8.2022 09:19K čemu člověku elektřina pomáhá mnejvíce?
Aby nemusel fyzicky dřít, aby tuhle práci udělal motor.
Proč tam neuvede jako příklad rikšu, který šlape s těžkým strojem a zákazníkem do zemdlení? A který s elektromotorkem obslouží daleko více zákazníků a jeho sebevyužívání výrazně klesne?
Proč tam nemá ty milióny děcek a ženských, které tahají kilometry kýble vody? Když to může zařídit trubka a el. čerpadlo? Proč tam nemá ty další stovky miliónů lidí, kteří dřou na polích a ve fabrikách a různých dílnách, proč tam nemá ty stovky miliónů lirů nafty v různých rumplovácích, které zamořují celá města a lidé je nutně potřebují? A ještě stojí nekřesťanské peníze?
Tohle fakt mašlonka s kšeftíkem nevytrhne, tomu stačí zahradní lampička na solárek za našich asi 80 kč.
Svatá Prostoto
19.8.2022 11:21 Reaguje na Pavel Hanzl... protože ta e-rikša stojí v porovnání s tom ne e- balík. Který ten šlapač samozřejmě nemá. Takže si musí půjčit. A začít platit úroky/splátky. A tím pádem musí nutně zdražit. A tím mu možná ubydou zákazníci. A taky musí zaplatit nějaký bazmek na nabíjení a ty sol-panely. Což taky něco stojí. A e-rikša se spíš podělá a opravy jsou složitější a dražší.
To samé ty vaše studny. To samozřejmě leckde funguje. A lecde naopak ne ... bo někdo to musí zaplatit a udržovat.
A ty vaše stovky milionů co dřou ve fabrikách je to samé.
Kua drát, dyť je to tady v obdobném případě i uvedené ... "Háček je v tom, že finanční břemena spojená s údržbou jsou plně přenášena na jednotlivé komunity, nikoliv už na stát. A ona zátěž spojená s opravou, servisem solárních systémů, je často nad jejich finanční možnosti. Pokud obce nebudou schopny zajistit údržbu zařízení, ono krátkodobé navýšení produktivity brzy pomine."
Vy si zase myslíte, že jste osvícený duch a to, o čem píšete ještě nikoho jiného nenapadlo ... a vono hovno.
I když já vím, vy si holt z mládi pamatujete, že komunismus = sověty a elektrifikace Ruska a takhle to dopadá:-)))
Pavel Hanzl
19.8.2022 13:58 Reaguje na Svatá ProstotoZ vašeho plácalismu jasně vyplývá, že Evropané jsou úplní tutani, že vůbec začali vyrábět stroje, které jim usnadní práci. Jsou přece drahé a musí se za kačáky opravovat, měli přece jen házet lopatou, ta se nepokazí.
Svatá Prostoto
19.8.2022 14:15 Reaguje na Pavel HanzlO tom je ta citace, kterou jsem v tom příspěvku uvedl, trubko.
Hmmm ... koukám, že ve vašem případě to s pojmy jako třeba akumulace kapitálu nemá cenu ani zkoušet, co:-)?
Ten článek prostě jasně ukazuje na skutečnost, že v řadě případů uvedené snahy mohou být neúčinné, nebo dokonce kontraproduktivní. že vám to nedošlo a plácáte tu něco o tom, že " ... článek je natolik manipulativní, že mi připadá až nesmyslný." ... je jen opětovným důkazem vaší tuposti.
Pavel Hanzl
19.8.2022 14:47 Reaguje na Svatá ProstotoTen článek je manipulovatený silně (je to demagogie stylem "výběrová množina"), protože vytahuje jen zcela okrajové a v kontextu zcela nesmyslné případy.
Proč asi naši pradědci kupovali drahá auta a ještě dražší benzín, když se štýrský valach zadamo napásl na louce?
Petr
19.8.2022 16:42 Reaguje na Pavel HanzlNo a realita: Ano, máme na všechno stroje, jen si na ně musíme vydělat, takže musíme pracovat daleko víc než dřív. Většina lidí maká na tři směny a už i to přestává stačit. A vše je stále dražší a dražší...
A přesně takto to bude i s tím rikšákem, když si pořídí elektrickou.
Pavel Hanzl
20.8.2022 10:30 Reaguje na PetrPředpokladem je samozřejmě v hlavě rozum a ne kobliha, ale to bylo vždycky.
Darth Bane
20.8.2022 14:58 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
19.8.2022 11:26Africké země už určitou možnost měly a promeškaly ji, po rozpadu koloniálních říší byla velice vhodná doba. Vštšina koloniálních režimů zanechala po sobě jakž takž fungující infrastrukturu, ekonomiku, školství a slušné množství lidí slušně vzdělaným v tom školství a zvyklých pravidelně pracovat. Jenomže Afričani to většinou promeškali, když se moci v afrických zemích chopila místní kleptokracie, rozpory se místo politikou řešily zbraněni a koloniální dědictví se nechalo rozpadnout a rozplynout.
Teď budou muset Afričani začínat znova od začátku, produkcí levných šuntů a vývozem surovin a nerostů a to neustále a tvrdě vylepšovat a pracovat na tom.
Pavel Hanzl
19.8.2022 14:00 Reaguje na Radim PolášekJarka O.
19.8.2022 11:39Svatá Prostoto
19.8.2022 12:53 Reaguje na Jarka O.Tam to zatím staví do latě jedině Čína, ta se s tím ovšem moc ne..re, proto jí to tam jakž takž funguje, a hlavně z posílení Číny teda radost fakt nemám.
Pavel Hanzl
20.8.2022 10:32 Reaguje na Svatá ProstotoA to by bylo nebezpečnější, než agresivní, ale blbé Rusko.
Pavel Hanzl
20.8.2022 21:41 Reaguje na Jarka O.Když se podívám na země bývalého Commonwealthu, tak je to dnes světová elita. USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Singapur, Tchajwan, Hongkong, v druhé lize Indie, Jihoamerická republika.
Kdo se může pochlubit něčím takovým?
Pavel Hanzl
20.8.2022 15:28"V roce 2013 používali všichni dotazovaní k zavlažování dieselagregáty. V roce 2017 už 68 procent z nich používalo fotovoltaiku. V roce 2018 pak využívalo solární energie 98 procent dotazovaných".
"Tyto čtyři afghánské provincie tedy mají na počet zhruba dvakrát více solárních instalací než Česká republika".
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/technika/fotovoltaika-cena-ve-svete-afghanistan.A201109_121216_tec_technika_mla
Proč právě Afganistán? Protože tam až do loňska bačovali zlí Emeričani.